Normy

Obsah

ČSN ETSI EN 302 217-2-2 V2.2.1 The present document specifies the essential requirements for point-to-point Digital Fixed Radio Systems (DFRS) operating in frequency division full duplex (FDD) in frequency bands, where co-ordinated link-by-link frequency planning is applied. It is intended to cover the provisions of the R&TTE Directive [1] regarding article 3.2, which states that ". radio equipment shall be so constructed that it effectively uses the spectrum allocated to terrestrial/space radio communications and orbital resources so as to avoid harmful interference". In addition to the present document, other ENs that specify technical requirements in respect of essential requirements under other parts of article 3 of the R&TTE Directive [1] will apply to equipment within the scope of the present document. NOTE - A list of such ENs is included on the web site http://www.newapproach.org. For the correct understanding and application of the requirements in the present document, the definitions summarized in EN 302 217-1 [6] are also relevant.

Obsah

ČSN EN 13000+A1 Tato evropská norma platí pro návrh, konstrukci, instalaci bezpečnostních zařízení, návody pro používání, údržbu a zkoušení mobilních jeřábů, definovaných v ISO 4306-2 !vypuštěný text". !Příklady typů mobilních jeřábů jsou uvedeny v příloze A." !Tato evropská norma neplatí pro: - nakládací Jeřáby (viz EN 12999); - off-shore jeřáby na těžebních plošinách ropy (viz EN 13852-1); - plovoucí jeřáby (viz EN 13852-2); - manipulační vozíky s proměnným vyložením (viz 1459); POZNÁMKA 1: Manipulační vozíky s proměnným vyložením se obvykle nazývají teleskopické manipulátory. - mobilní samovztyčné věžové jeřáby; - zemní stroje používané pro manipulaci s předměty (viz řada EN 474)" Tato norma nezahrnuje nebezpečí ve vztahu ke zdvihání osob. !POZNÁMKA 2": Použití mobilních jeřábů pro zdvihání osob je předmětem zvláštních národních předpisů. Mobilní jeřáby, zahrnuté v této evropské normě, jsou navrhovány pro omezený počet pracovních cyklů a pro určité druhy pohybů, například klidné zatěžování poháněcími silami a zatěžovací podmínky podle ISO 4301-2:1985, skupina A1. Pro způsob zatížení jako je drapák, magnet nebo podobný provoz, jsou požadována další opatření, která nejsou předmětem této evropské normy. Nebezpečí zahrnutá v této normě, jsou určena v příloze C. Tento dokument neplatí pro mobilní jeřáby vyrobené před datem zveřejnění tohoto dokumentu v CEN.

Obsah

ČSN ETSI EN 301 502 V11.1.1 The present document applies to the following radio equipment type: 1) GSM base stations. Table 1-1: GSM Base Station System frequency bands GSM band Direction of transmission GSM Base Station System relevant frequency bands P-GSM 900 Transmit 935 MHz to 960 MHz Receive 890 MHz to 915 MHz E-GSM 900 Transmit 925 MHz to 960 MHz Receive 880 MHz to 915 MHz R-GSM 900 Transmit 921 MHz to 960 MHz Receive 876 MHz to 915 MHz DCS 1 800 Transmit 1 805 MHz to 1 880 MHz Receive 1 710 MHz to 1 785 MHz GSM 450 Transmit 460,4 MHz to 467,6 MHz Receive 450,4 MHz to 457,6 MHz GSM 480 Transmit 488,8 MHz to 496 MHz Receive 478,8 MHz to 486 MHz The present document is intended to cover the provisions of Directive 1999/5/EC [i.2] (R&TTE Directive), Article 3.2, which states that "... radio equipment shall be so constructed that it effectively uses the spectrum allocated to terrestrial/space radio communications and orbital resources so as to avoid harmful interference". In regards to interference to systems operating in adjacent bands guidance for single carrier BTS and multicarrier BTS is provided in ECC Report 146 [i.4]. In addition to the present document, other ENs that specify technical requirements in respect of essential requirements under other parts of article 3 of the R&TTE Directive [i.2] may apply to equipment within the scope of the present document. NOTE: A list of such ENs is included on the web site http://www.newapproach.org.

Obsah

ČSN EN 16571 This European Standard has been prepared as part of the EU RFID Mandate M/436. It is based on the Privacy and Data Protection Impact Assessment Framework for RFID Applications, which was developed by industry, in collaboration with the civil society, endorsed by Article 29, Data Protection Working Party, and signed by all key stakeholders, including the European Commission, in 2011. It defines aspects of that framework as normative or informative procedures to enable a common European method for undertaking an RFID PIA. It provides a standardized set of procedures for developing PIA templates, including tools compatible with the RFID PIA methodology. In addition, it identifies the conditions that require an existing PIA to be revised, amended, or replaced by a new assessment process.

Obsah

ČSN EN ISO 11133 Tato česká norma definuje a sjednocuje termíny vztahující se k zabezpečování kvality kultivačních půd a stanoví požadavky na přípravu kultivačních půd, které se mají použít nejen pro mikrobiologické zkoušení potravin, krmiv a vzorků z prostředí výroby potravin nebo krmiv, ale rovněž pro mikrobiologické zkoušení všech druhů vody zamýšlených pro lidskou spotřebu nebo používaných při výrobě potravin. Tato česká norma sjednocuje identifikaci kontrolních kmenů, a to v normativní příloze E pro testovací mikroorganismy a kritéria výkonnosti kultivačních půd běžně používaných v mikrobiologii potravin a v normativní příloze F pro testovací mikroorganismy a kritéria výkonnosti kultivačních půd běžně používaných v mikrobiologii vody. V této normě jsou použity pouze referenční kontrolní kmeny WDCM (World Data Centre for Microorganisms) dostupné mj. v České sbírce mikroorganismů (CCM). V tabulkách E.1 a F.1 normativních příloh této normy jsou uvedeny kontrolní kmeny ve věcně správném spektru, tj. pro každou půdu kmen cílového mikroorganismu pro zkoušení aspektu produktivita, kmen jiného než cílového mikroorganismu pro zkoušení aspektu selektivita a až na výjimky také kmen pro zkoušení aspektu specificita. V této normě se nově uplatňuje nezvyklý systém označení kontrolních kmenů, které se mají použít jako minimum pro zkoušení jednotlivých aspektů výkonnosti půd. K jejich označení se používá buď písmeno b s definicí: "kmeny, které se mají použít jako minimum", nebo písmeno d s definicí: "volný výběr kmene; jeden z kmenů se má použít jako minimum". Kromě toho mohou být kontrolní kmeny, které se mají použít jako minimum, také bez označení. Souhrnný přehled, charakteristiku a vzájemné souvislosti způsobů a variant nově uplatněných v systému označení kontrolních kmenů, které se mají použít jako minimum, uvádí informativní národní příloha NA.

Obsah

ČSN EN 55016-2-1 ed. 3 Tato část souboru norem je koncipována jako základní norma, která stanoví metody měření rušivých jevů v kmitočtovém rozsahu 9 kHz až 18 GHz a speciálně rušení šířeného vedením v kmitočtovém rozsahu 9 kHz až 30 MHz. Pro CDNE je kmitočtový rozsah 9 kHz až 300 MHz.

Obsah

ČSN EN 62325-451-2 Tato část IEC 62325 specifikuje sestavu UML pro plánování obchodního procesu a s ním spojené kontextové modely dokumentu, modely sestavení a XML schémata pro použití v rámci evropského typu trhů s elektrickou energií. Mezinárodní norma je založena na kontextovém modelu evropského typu trhu (IEC 62325-351). Plánování obchodního procesu, kterým se zabývá tato mezinárodní norma je popsáno v kapitole 5. Důležité souhrnné kmenové části (ACC) definované v IEC 62325-351 byly kontextualizovány do souhrnných entit obchodních informací (ABIE) tak, aby splňovaly požadavky plánování obchodního procesu evropského typu trhu. Kontextualizované ABIE byly sestaveny do plánovacího dokumentu, kontextového modelu, kontextového modelu pro hlášení anomálií a kontextového modelu potvrzovacího hlášení. Příslušné modely sestavení a XML schémata výměny plánovacích informací mezi aktéry trhu jsou vytvářeny automaticky ze sestavených kontextových modelů dokumentu.

Obsah

ČSN EN 16603-10-12 This standard is a part of the System Engineering branch of the ECSS engineering standards and covers the methods for the calculation of radiation received and its effects, and a policy for design margins. Both natural and man-made sources of radiation (e.g. radioisotope thermoelectric generators, or RTGs) are considered in the standard. This standard applies to the evaluation of radiation effects on all space systems. This standard applies to all product types which exist or operate in space, as well as to crews of manned space missions. The standard aims to implement a space system engineering process that ensures common understanding by participants in the development and operation process (including Agencies, customers, suppliers, and developers) and use of common methods in evaluation of radiation effects. This standard is complemented by ECSS-E-HB-10-12 "Radiation received and its effects and margin policy handbook". This standard may be tailored for the specific characteristic and constrains of a space project in conformance with ECSS-S-ST-00.

Obsah

ČSN EN 60099-9 Tato část ČSN EN 60099 se vztahuje na typy omezovačů přepětí bez jiskřišť s nelineárními rezistory z oxidů kovů (metal-oxidovými rezistory), které jsou určené pro omezení přepětí v měnírnách velmi vysokého stejnosměrného napětí a které mohou být dvousvorkové, vícesvorkové a antiparalelně zapojené s provozním napětím až do 1 100 kV včetně. Norma platí obecně pro omezovače s porcelánovými a polymerovými plášti, ale také pro plynem izolované omezovače s kovovými pouzdry (GIS svodiče), používané výhradně jako omezovače pro stejnosměrné sběrnice a venkovní a kabelová vedení. Nejsou zde zahrnuty omezovače pro napěťové měniče. Omezovače, používané ve střídavých sítích v měnírnách, které jsou napájeny střídavým napětím kmitočtu 50 Hz nebo 60 Hz, zejména bez harmonických složek, jsou zkoušeny podle IEC 60099-4. Omezovače pro střídavé filtry jsou zkoušeny podle této normy.

Obsah

ČSN EN 61280-4-2 ed. 2 Norma se aplikuje na měření útlumu a útlumu odrazu instalovaných optických vláknových kabelových tras s jednovidovými vlákny. Kabelové trasy mohou obsahovat jednovidová optická vlákna, konektory, adaptéry, spoje a další pasivní zařízení. Kabeláž může být instalována v rozličných podmínkách okolí včetně prostorů obytných, komerčních, průmyslových a datových center a rovněž ve vnějších podmínkách. Normu lze uplatnit na všechny typy jednovidových vláken včetně těch, navržených podle IEC 60793-2-50 jako vlákna třídy B. Zásady normy lze aplikovat na kabelové trasy, obsahující odbočnice a tam, kde jsou osazeny pasivní vlnově selektivní součástky, jako jsou zařízení WDM, CWDM a DWDM. Norma není určena pro kabelové trasy zahrnující aktivní součástky jako vláknové zesilovače nebo dynamické vyrovnávače kanálů. Norma obsahuje 6 normativních a 4 informativní přílohy. Normativní přílohy A, B a C obsahují referenční metodu měření a to příloha A s jednou šňůrou, příloha B se třemi šňůrami a příloha C se dvěma šňůrami. Normativní příloha D obsahuje popis měření s OTDR. Normativní přílohy E, F obsahují metodu měření optického útlumu odrazu se spojitou vlnou a to příloha E metodu A a příloha F metodu B. Informativní příloha G uvádí příklady nejistoty měření, informativní příloha H informace o konfiguraci OTDR, informativní příloha I postup ověření útlumu zkušební šňůry a informativní příloha J popisuje spektrální měření útlumu.

Obsah

ČSN EN 16601-40 The scope of this standard is to describe the processes and provide the requirements for managing the information/documentation and configuration of products within a space programme or project. The requirements specified herein apply to, and affect the supplier and customer at all levels. This standard may be tailored for the specific characteristics and constraints of a space project in conformance with ECSS-S-ST-00.

Obsah

ČSN EN 60825-1 ed. 3 Norma je platná pro bezpečnost laserových zařízení, která vyzařují záření v rozsahu vlnových délek od 180 nm do 1 mm. Existují také lasery, které vyzařují při vlnové délce menší než je 180 nm (ultrafialové záření ve vakuu), které nejsou zahrnuty do rozsahu platnosti této normy, protože svazek laseru je v normálním případě zapouzdřen v pouzdru s vakuem a proto je nebezpečnost potenciálního optického záření minimální. Laserové zařízení se může skládat z jednoho laseru se samostatným zdrojem napájení nebo bez něj, nebo může zahrnovat jeden nebo více laserů v komplexní optické, elektrické nebo mechanické sestavě. Laserová zařízení jsou typicky používána pro demonstraci fyzikálních a optických jevů, zpracování materiálů, čtení a ukládání dat, přenos a zobrazování informací apod. Základní použití takovýchto systémů je v průmyslu, obchodě, zábavě, vědě, výchově, zdravotnictví a produktech spotřební elektroniky. Laserová zařízení, která jsou prodávána dalším výrobcům jako komponenty pro jiné sestavy, určené k dalšímu prodeji, nespadají do rozsahu platnosti této normy, neboť do něj bude spadat až konečný výrobek, v němž je takováto komponenta použita. Laserová zařízení, která jsou prodávána výrobcem nebo pro výrobce koncového zařízení jako náhradní díly pro koncové zařízení, nespadají rovněž do rozsahu platnosti této normy. Nicméně v případech, kdy lze laserový systém vložený uvnitř zařízení uvést do provozu i po vyjmutí ze zařízení, vztahují se požadavky této normy i na vyjmutou jednotku.