Normy

Obsah

ČSN 34 7616-7A1 Tento oddíl určuje požadavky a rozměry pro vícežilové kabely s termosetovou izolací a bezhalogenovými plášti se zpomaleným šířením plamene a nízkou emisí kouře při vystavení požáru. Tyto kabely se používají v elektrárnách a jejich blízkosti a v jiných instalacích s podobnými hustotami kabeláže. Tento oddíl zahrnuje: (i) Vícežilové (2 až 48 žil) kabely s měděnými jádry a s pancířem z ocelových drátů; (ii) Vícežilové (2 až 48 žil) kabely s měděnými jádry a bez pancíře. Tato Část 7, Oddíl A-1 HD 627 zahrnuje dva typy kabelu, typ 1 a typ 2. Má se vybrat typ kabelu, který je vhodný pro aplikaci. Základ těchto dvou typů je následující: Typ 1 - Kabel určený pro instalační a provozní podmínky běžné v tradiční elektrárně na fosilní palivo nebo na podobném místě. Typ 2 - Kabel určený pro instalační a provozní podmínky v elektrárně s tlakovodním reaktorem (PWR), vyjma míst v oblasti kontejnmentu a kolem něj. Oba typy splňují společné konstrukční požadavky této části, ale zkušební požadavky se liší, jak je uvedeno v příslušných článcích a seznamu zkoušek.

Obsah

ČSN 34 7616-7L2 Tento oddíl určuje požadavky a rozměry pro bezhalogenové vícežilové a vícepárové kabely se zpomaleným šířením plamene. Charakteristická teplota izolace je 90 °C; pro zaručení 40leté životnosti tohoto typu kabelu však nesmí maximální trvalá teplota jader překročit 80 °C. Tento oddíl zahrnuje následující třídy kabelů: (i) Kabely s 2, 3, 4, 8, 12, 16, 24, 36 a 48 žilami, které mají pocínovaná měděná jádra kruhového průřezu, bez kovového obalu. (ii) Kabely s 2, 3, 4, 8, 12, 16, 24, 36 a 48 žilami, které mají pocínovaná měděná jádra kruhového průřezu a společné stínění tvořené laminovaným hliníkem. Kabely s 2, 3, 7, 16, 24, 32 a 48 páry, které mají pocínovaná měděná jádra kruhového průřezu a společné stínění tvořené laminovaným hliníkem.

Obsah

ČSN 34 7616-7G Tento oddíl určuje požadavky a rozměry pro bezhalogenové kabely v párech, trojkách a čtyřkách se sníženým šířením požáru podle HD 405.1, HD 405.3 a HD 605, článek 4.1.2, které jsou určeny pro použití v elektrárnách a jejich blízkosti a v jiných instalacích s podobnými hustotami kabeláže. Maximální teplota jader při normálním provozu nesmí překročit 90 °C. Tento oddíl zahrnuje následující třídy kabelů a doporučená uspořádání: (i) Jednopárové a vícepárové (2, 6 a 12 párů) kabely s měděnými jádry a společným stíněním tvořeným pocínovaným měděným opletením. (ii) Jednotrojkové a vícetrojkové (2, 3 a 6 trojek) kabely s měděnými jádry a společným stíněním tvořeným pocínovaným měděným opletením. (iii) Jednočtyřkové a dvoučtyřkové kabely s měděnými jádry a společným stíněním tvořeným pocínovaným měděným opletením. Pokud se to vyžaduje, mohou mít "víceprvkové" kabely individuální stínění každého páru, trojky nebo čtyřky a společné stínění nad celkovou sestavou.

Obsah

ČSN EN 60384-20-1 Vzorová předmětové specifikace je doplňující dokument k dílčí specifikaci a obsahuje požadavky na způsob, strukturu a minimální obsah předmětové specifikace. Předmětovou specifikaci, která nevyhovuje požadavkům vzorové a dílčí specifikace nelze považovat za odpovídající mezinárodní normě IEC.

Obsah

ČSN EN 60384-11-1 Vzorová předmětové specifikace je doplňující dokument k dílčí specifikaci a obsahuje požadavky na způsob, strukturu a minimální obsah předmětové specifikace. Předmětovou specifikaci, která nevyhovuje požadavkům vzorové a dílčí specifikace nelze považovat za odpovídající specifikacím IEC.

Obsah

ČSN EN 15433-5 Tato norma dává pokyny pro odvození zkušebních podmínek ze získaných dat v souladu s EN 15433-2, EN 15433-3 a EN 15433-4. K simulaci přepravních namáhání je užitečné pracovat s normalizovanými přepravními namáháními, která jsou založena na skutečných namáháních získaných v souladu s EN 15433-2 až EN 15433-4. Odvození zkušebních podmínek je zásadně založeno na činitelích vztahujících se k obnově poškození pomocí nichž musí být zvážena doba simulace únavy materiálu, aby byla stanovena zkušební síla.

Obsah

ČSN EN 15433-3 Tato norma stanovuje postupy ověřování platnosti výsledků získaných v souladu s EN 15433-2 a jejich vyhodnocování. Při měření a analýze dynamických procesů se často vyskytují nepozorované nebo obtížně zjistitelné závady nebo chybná měření, což znehodnocuje aplikaci těchto údajů. Tyto postupy jsou nutné k tomu, aby se zjistily možné chyby dříve, než se přistoupí k analýze.

Obsah

ČSN EN 14253+A1 Norma ČSN EN 14253 uvádí návody pro měření a hodnocení celkových vibrací na pracovním místě. Norma popisuje předběžná opatření, která je třeba přijmout, aby měření vibrací bylo reprezentativní a pro každou pracovní činnost byla určena denní doba expozice tak, aby bylo možné vypočítat hodnotu denní expozice normovanou na referenční dobu 8 h. Tato evropská norma poskytuje prostředky k určení podstatných pracovních činností, které by se měly vzít v úvahu při určování expozice vibracím. Tato norma platí pro situace, kdy jsou osoby na pracovním místě exponovány celkovým vibracím přenášeným přes hýždě sedící osoby nebo nohy stojící osoby. Tato norma se omezuje na hodnocení expozice celkovým vibracím s využitím veličin odvozených z frekvenčně vážené efektivní hodnoty zrychlení. Uvažovaný frekvenční rozsah je 0,5 Hz až 80 Hz. Pokud vibrace obsahují rázy nebo nárazy, mohou metody uvedené v této evropské normě podhodnotit závažnost expozice. Existuje potřeba posouzení rizik vyplývajících z expozice celkovým rázům a vibracím s vysokým činitelem výkmitu. Takové metody posuzování přesahují předmět této evropské normy.

Obsah

ČSN EN ISO 8062-1 Norma obsahuje slovník termínů a definic pro popis prvků, tvaru a typu tolerancí předepisovaných tvarovaným součástem v geometrických specifikacích výrobků

Obsah

ČSN EN 61310-1 ed. 2 Tuto část normy IEC 61310 mají používat dodavatelé strojů, pro které neexistuje žádná norma pro řadu výrobků nebo specializovaná norma výrobku. Požadavky této normy mají také používat například jako referenční normu technické komise ISO a IEC, které připravují normy pro řadu výrobků nebo specializované normy výrobku pro stroje. Pokud norma pro řadu výrobků nebo specializovaná norma výrobku existuje, její požadavky mají přednost. Na rozhraních člověk-stroj mají výstražné signály a signály nebezpečí přenášet informace související s bezpečností pro bezpečné používání a monitorování strojních zařízení pro vystavené osoby a pracovníky obsluhy. Prostřednictvím rozhraní člověk-stroj je obsluha v interakci se strojním zařízením nebo pracovním postupem v systému otevřené smyčky (viz obrázek 1). Toto rozhraní sestává z ovládačů, pomocí nichž obsluha vyvolává funkce. a z indikačních zařízení, pomocí nichž obsluha přijímá informace. V mnoha aplikacích je informace vyjádřena signálem, který je kódován určitým souborem pravidel, a obsluha musí signál interpretovat podle těchto pravidel. Používají se různé typy kódování, jako je barva, tvar nebo čas, podle toho, co odpovídá požadavkům úkolu obsluhy. 11.7.2008 Ing. František Valenta

Obsah

ČSN ISO/IEC 10173 Tato mezinárodní norma specifikuje 8-pólový konektor (vidlice a zásuvka) a uspořádání čísel jeho kontaktů pro použití na fyzických rozhraních služeb primárního přístupu k Integrovaným službám digitální sítě (ISDN) v souladu s Doporučením ITU T L.431.

Obsah

ČSN ISO 15705 Tato norma specifikuje metodu stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem (CHSKCr) ve zkumavkách. Zkouška je empirická a je použitelná pro jakýkoli vzorek vody, včetně splaškových a průmyslových odpadních vod. Metoda je použitelná pro neředěné vzorky vody mající hodnoty CHSKCr až do 1 000 mg/l a koncentraci chloridů nepřesahující 1 000 mg/l. Vzorky vody s vyšší hodnotou CHSKCr vyžadují zředění. U vzorků s nízkými hodnotami CHSKCr je shodnost a mez detekce nižší. Vzorky s vysokou koncentrací chloridů musí být zředěny tak, aby koncentrace chloridů před analýzou byla 1 000 mg/l nebo nižší. Touto metodou se oxidují téměř všechny organické látky a většina redukujících anorganických látek. Mez detekce při fotometrické detekci (600 nm) je 6 mg/l a 15 mg/l při titračním stanovení, jak bylo zjištěno při jednom laboratorním porovnání fotometrického a titračního stanovení při použití komerční soupravy s rozsahem do 1 000 mg/l. Titrační stanovení podle této normy je použitelné pro vzorky, které jsou po mineralizaci atypicky zbarvené nebo zakalené. Porovnání výsledků původní makrometody (ISO 6060) a metody podle této normy je uvedeno v příloze A. Diskuse možných rizik je uvedena v příloze B. Informace o komerčně dostupných zkumavkových soupravách je uvedena v příloze C. Metoda může být použita i pro nižší rozsahy CHSKCr (viz přílohy D a E). V příloze F je uveden postup pro vzorky s vysokou koncentrací chloridů.