Normy

Obsah

ČSN EN ISO 15877-3 Tato část ISO 15877 specifikuje vlastnosti tvarovek vyrobených z chlorovaného polyvinylchloridu (PVC-C) pro potrubní systémy pro rozvod horké a studené vody uvnitř budov bez ohledu na to, zda se jedná o vodu pitnou (domácí systémy) a pro vytápění za výpočtových tlaků a teplot odpovídajících třídě použití. Zahrnuje rozsah provozních podmínek (třídy použití), výpočtové tlaky a rozměrové třídy. Používají se tvarovky pro lepené spoje, mechanické tvarovky, tvarovky se zástřikem. Uvedeny parametry pro metody zkoušení. Spolu s dalšími částmi ISO 15877 se používá tato norma pro tvarovky vyrobené z PVC-C a jejich spoje se součástmi z PVC-C a z jiných plastových a neplastových materiálů pro rozvod horké a studené vody

Obsah

ČSN EN 12591 Tato evropská norma specifikuje vlastnosti a závazné zkušební metody pro silniční asfalty vhodné pro použití v silničním stavitelství a údržbě. Proti předchozí normě ČSN EN 12591 z roku 2000 jsou požadavky na jednotlivé druhy silničních asfaltů nově rozděleny do tabulek 1A, 1B, 2A, 2B, 3A, 3B. Vlastnosti v tabulkách s písmeny A jsou povinné pro všechny silniční asfalty, jsou spojeny s požadavky evropské směrnice CPD. Vlastnosti v tabulkách s písmeny B se požadují, aby splnily požadavky v místě použití. Specifikace jsou ještě zatím založeny na empirických vlastnostech. Součástí normy je národní příloha doporučující specifikaci druhů silničních asfaltů v České republice odpovídající tabulkám 1A a 1B.

Obsah

ČSN 73 6425-2 Touto normou se nahrazuje ČSN 73 6075 z 26. listopadu 1990. Jedná se o druhou část autobusových, trolejbusových a tramvajových zastávek, která je zaměřena na řešení přestupních uzlů. Zvláštní důraz je kladen na optimalizaci návrhových prvků v závislosti na velikosti a významu přestupního uzlu zejména z pohledu cestujících. Jejím cílem je dále aplikace moderních trendů a praktických zkušeností při návrhu přestupních uzlů a optimalizace komunikací pro chodce, nástupišť a odjezdových, příjezdových a manipulačních stání. Nově se norma zabývá měrnými ztrátami při pohybu cestujících na přestupním uzlu a také podrobným řešením individuální automobilové dopravy. Znění normy je navrženo s důrazem na vytvoření bezpečných a uživatelsky příjemných přestupních uzlů za uplatnění nových technických poznatků.

Obsah

ČSN EN ISO 11885 Tato norma určuje metodu stanovení rozpuštěných a nerozpuštěných forem výskytu prvků a celkových koncentrací prvků v různých druzích vod (např. podzemní, povrchové, surové, pitné a odpadní vodě). Tyto prvky jsou: hliník, antimon, arsen, baryum, beryllium, bismut, bor, kadmium, vápník, chrom, kobalt, měď, gallium, indium, železo, olovo, lithium, hořčík, mangan, molybden, nikl, fosfor, draslík, selen, křemík, stříbro, sodík, stroncium, síra, cín, titan, wolfram, vanad, zinek a zirkon. Pokud jsou brány v úvahu specifické a dodatečné rušivé vlivy, mohou být tyto prvky stanoveny také ve vzorcích vody, kalů a sedimentů po rozkladu (např. vzorky vody po rozkladu podle ISO 15587-1 a ISO 15587-2). Tato metoda je vhodná pro odpadní vody s hmotnostní koncentrací nerozpuštěných látek pod 2 g/l. Předmět této normy může být rozšířen na další matrice nebo na vyšší koncentrace nerozpuštěných látek, pokud může být prokázáno, že dodatečné rušivé vlivy jsou brány v úvahu a pečlivě korigovány. Je na uživateli, aby demonstroval vhodnost pro daný účel.

Obsah

ČSN EN ISO 22032 Tato norma specifikuje metodu pro stanovení vybraných polybromovaných difenyletherů (PBDE) v sedimentech a kalech plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MS) s ionizací nárazem elektronů (EI) nebo s negativní chemickou ionizací (NCI). Při použití GC-EI-MS je tato metoda použitelná pro vzorky obsahující 0,05 µg/kg až 25 µg/kg tetra- až oktabromovaných kongenerů a 0,3 µg/kg až 100 µg/kg dekabromdifenyletheru (BDE-209). Při použití GC-NCI-MS je možné stanovit přibližně desetkrát nižší koncentrace. Riziko nesprávné interpretace rušivých látek je menší u EI vzhledem k větší specifičnosti. Podle této normy je možné analyzovat také další bromované difenylethery po dostatečné validaci v každém jednotlivém případě. .

Obsah

ČSN ETSI EN 301 489-33 V1.1.1 Tato norma spolu s EN 301 489-1 V1.8.1 pokrývá požadavky na EMC sestav vysílač/přijímač, vysílačů a přijímačů, které využívají technologie velmi širokého pásma (UWB) a používají se pro komunikační účely krátkého dosahu. Platí pro komunikační technologie UWB impulzní, modifikované impulzní a založené na RF nosné. Tato norma platí pro pevné (pouze vnitřní) pohyblivé nebo přenosné aplikace, například samostatná rádiová zařízení s vlastními řídicími opatřeními nebo bez nich, zásuvná rádiová zařízení určená k použití s různými hostitelskými systémy nebo v nich zabudovaná (například osobní počítače, ruční koncová zařízení atd.), zásuvná rádiová zařízení určená k použití v kombinovaných zařízeních (například kabelové modemy, set-top boxy, přístupové body atd.), kombinovaná zařízení nebo kombinace zásuvného rádiového zařízení a konkrétního typu hostitelského zařízení, zařízení používaná v silničních a kolejových vozidlech. V případě rozdílů (například ohledně zvláštních podmínek, definic, zkratek) mezi touto normou a EN 301 489-1 V1.8.1 mají přednost ustanovení této normy. Klasifikace prostředí a požadavky na emise a odolnost použité v této normě jsou v souladu s EN 301 489-1 V1.8.1 s výjimkou jakýchkoliv zvláštních podmínek obsažených v této normě. Tato norma nepokrývá zařízení vysílače UWB instalovaná na pevném venkovním stanovišti nebo používaná v leteckých modelech, letadlech a jiných formách letectví podle ECC/DEC/(06)04. Tato norma platí pro zařízení UWB s výstupním konektorem používaná s přiřazenou anténou nebo zařízení UWB s vestavěnou anténou. Tato norma pokrývá ustanovení článku 3.1(b) Směrnice 1999/5/EC (Směrnice R&TTE). Navíc k této normě mohou platit pro zařízení v rozsahu platnosti této normy i jiné EN, které specifikují technické požadavky v souvislosti se základními požadavky podle jiných částí článku 3 Směrnice R&TTE.

Obsah

ČSN EN 80416-1 ed. 2 Základní pravidla pro grafické značky pro použití na předmětech Část 1: Tvorba grafických značek pro registraci Tato část IEC 80416 - jako horizontální norma - poskytuje zásady a směrnice pro tvorbu grafických značek k registraci a specifikuje klíčové zásady a pravidla pro přípravu názvu, popisu a poznámek. IEC 80416-1 se vztahuje na grafické značky používané: - k identifikaci předmětů nebo jejich částí (například ovládačů nebo displejů); - k indikaci funkčních stavů nebo funkcí (například zapnuto, vypnuto, poplach); - k označení spojení (například svorek, místa s vyplněnou plochou); - k poskytnutí informací o balení (například označení obsahu, instrukce pro manipulaci); - k poskytnutí instrukcí o činnosti předmětů (například omezení v použití). IEC 80416-1 se nevztahuje na grafické značky pro bezpečnostní značení; použití na výkresech a schématech; použití v technické dokumentaci produktů/výrobků*) a technické výrobní dokumentaci a použití k informaci pro veřejnost. Tato norma je určena zejména technickým komisím pro přípravu norem v souladu se zásadami stanovenými v Pokynu 108 IEC. Jednou z odpovědností technické komise je používat všude, kde je to možné, horizontální normy při zpracování jejích publikací. Obsah této horizontální normy nebude platit, pokud nebude jmenovitě zařazený nebo zahrnutý do příslušné publikace.

Obsah

ČSN EN 13102+A1 Tato evropská norma platí pro: - stroje pro stohování nebo odebírání vypálených nebo nevypálených jemných keramických obkladových nebo podlahových dlaždic na/z pevných nebo pohyblivých podložek (viz obrázek A.1); - stroje pro nakládání nebo vykládání vypálených nebo nevypálených jemných keramických obkladových nebo podlahových dlaždic do/z přepravníků; - stroje pro nakládání nebo vykládání vypálených nebo nevypálených jemných keramických obkladových nebo podlahových dlaždic na/ze stohovacích rámů. Tato evropská norma řeší veškerá významná nebezpečí, nebezpečné situace a události týkající se strojů pro výrobu keramiky pro nakládání a vykládání jemných keramických dlaždic, když jsou tyto používány podle svého určení a za podmínek chybného používání, které je výrobcem předpokládatelné. Tato evropská norma neřeší hluk Tato evropská norma předepisuje příslušná preventivní opatření pro snížení nebezpečí vznikajících během uvedení do provozu, při obsluze a údržbě.

Obsah

ČSN EN ISO 22476-12 Tato část ISO 22476 popisuje statickou penetrační zkoušku (CPTM), včetně požadavků na vybavení, provedení a reportingu. Výsledky těchto geotechnických zkoušek jsou zvláště vhodné pro kvalitativní a kvantitativní stanovení profilu zeminy - spolu s přímým průzkumem - nebo jako relativní porovnání s jinými zkouškami in situ. Výsledky statické penetrační zkoušky mohou být v zásadě použity pro vyhodnocení vrstevnatosti, typu zeminy a geotechnických parametrů jako je objemová hmotnost zeminy, smykové parametry a deformační a konsolidační vlastnosti.