Normy

Obsah

ČSN EN 62058-21 Tato část souboru norem definuje konkrétní požadavky na přejímací kontrolu nově vyrobených elektromechanických činných elektroměrů s přímým zapojením nebo zapojených přes transformátor dodávaných v dávkách v množstvích nad 50. Způsob přejímky menších dávek se musí dohodnout mezi výrobcem a odběratelem. Uvedený postup je především určen pro přejímací kontrolu mezi výrobcem a zákazníkem. Může se rovněž použít pro další účely, například pro zajištění výchozího ověření. Norma definuje zkušební podmínky (místo kontroly, referenční podmínky, nejistota měření, ad.) a postup kontroly (prováděné zkoušky, příprava ke zkoušce, apod.). Stanovuje kritéria pro odmítnutí přejímky dávky a nakládání s nepřijatými dávkami. Stanovuje zásady pro záznam a vyhodnocení zkoušky.

Obsah

ČSN EN 60384-26-1 Tato norma je doplňkovým dokumentem k dílčí specifikaci a obsahuje požadavky na provedení, návrh a minimální údaje uváděné v předmětové specifikaci pro neproměnné hliníkové elektrolytické kondenzátory s tuhým elektrolytem z vodivých polymerů - Úroveň hodnocení EZ.

Obsah

ČSN EN ISO 24501 Tato mezinárodní norma specifikuje metody pro určování hladiny akustického tlaku zvukového signálu tak, aby uživatelé spotřebních výrobků, včetně lidí s nedoslýchavostí závislou na věku, mohli signál zřetelně slyšet v blízkosti rušivých zvuků. Zvukové signály se v této mezinárodní normě odkazují na zvuky s pevným kmitočtem a nezahrnuje zvuky s proměnnými kmitočty, melodické zvuky nebo hlasové průvodce. Norma je vhodná pro zvukové signály, které jsou slyšitelné přibližně v maximální vzdálenosti 4 m od výrobku, pokud není mezi výrobkem a uživatelem žádná fyzická překážka. Není vhodná pro sluchové signály přijímané pomocí náhlavních souprav nebo, nebo které lze slyšet přímo uchem v blízkosti zdroje zvuku.

Obsah

ČSN EN 13965-2 Tato evropská norma uvádí souhrn vybraných a aktualizovaných termínů a definic určených například pro výrobce, odpadový průmysl a pro osoby pověřené tvorbou předpisů v oblasti nakládání s odpady. Je harmonizovaná s aktuální terminologií běžně používanou v managementu i v předpisech. Neobsahuje termíny vztahující se k radioaktivním odpadům a k jednotlivým činnostem.

Obsah

ČSN ETSI EN 301 489-23 V1.4.1 Tato norma, spolu s EN 301 489-1, pokrývá posuzování digitálních buňkových (pro CDMA s přímým rozprostřením, IMT-2000) (UTRA a E-UTRA) zařízení základnových stanic, opakovačů a souvisejících přidružených zařízení "3. generace", pokud jde o elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Technické specifikace vztahující se na anténní vstup/výstup a emise ze vstupu/výstupu krytem rádiového zařízení (základnová stanice (BS) a opakovače) nejsou v této normě zahrnuty. Tyto technické specifikace lze nalézt v příslušných normách výrobků pro efektivní využívání rádiového spektra. Tato norma specifikuje vhodné zkušební podmínky, posuzování funkce a funkční kritéria digitálních buňkových (pro CDMA s přímým rozprostřením, IMT-2000) (UTRA a E UTRA) rádiových zařízení základnových stanic a souvisejících přidružených zařízení "3. generace". Příklady zařízení základnových stanic pokrytých touto normou jsou uvedeny v příloze A. V případě rozdílů (například ohledně zvláštních podmínek, definic, zkratek) mezi touto normou a EN 301 489-1 mají přednost ustanovení této normy. Klasifikace prostředí a požadavky na emise a odolnost použité v této normě jsou v souladu s EN 301 489-1, s výjimkou všech zvláštních podmínek obsažených v této normě.

Obsah

TNI CEN/TR 13910 Tato technická zpráva zavádí soustavu směrnic správné praxe pro řešení aspektů posuzování životního cyklu, které jsou specifické pro obaly a distribuční systémy.

Obsah

TNI ISO/TR 24529 Cílem této technické normalizační informace je poskytnout návod na použití "unifikovaného modelovacího jazyka" (UML) při tvorbě norem inteligentních dopravních systémů (ITS). Mezi výhody použití UML při vývoji ITS patří tyto: - UML poskytuje mezinárodní normalizovanou formu systémového modelu, kterou lze bez problémů interpretovat kdekoliv na světě; - UML umožňuje kohezní popis z pohledu více různých uživatelů; - Existuje široká podpora vzdělávání a příslušných nástrojů na UML; - UML je možné měnit registrem metadat pro ITS; - Nástroje UML umožňují konverzi do počítačového kódu; - UML se velmi využívá v architektuře, návrhu a vývoji softwarových systémů. Mezi nevýhody použití UML při vývoji ITS patří tyto: - UML není srozumitelné pro mnoho účastníků, kteří nejsou také softwarovými vývojáři; - UML používá velké množství cizího jazyka a žargonu, což, z důvodu přesnosti, může pro laika či laického čtenáře být zavádějící a odrazující; - UML není ještě dostatečně rozpracovaný, aby podporoval celý předmět systémového inženýrství; - UML je stále aktivně vyvíjen a tudíž kompatibilita modelů UML může být také problémem. I když existují rizika při použití UML, je všeobecně uznáváno, že přínosy převyšují nevýhody. Tato technická normalizační informace je určena pro poskytnutí návodu účastníkům, kteří zvažují použít UML pro ITS.

Obsah

TNI ISO/TR 25102 Technická normalizační informace diskutuje formu zápisu "Případů užití" pro záznam požadavků a souvisejících aspektů na systémový software pro inteligentní dopravní systémy (ITS). Předmětem této technické normalizační informace je poskytnout formulář pro konzistentní návrh "Případů užití" v mezinárodních normách ITS a souvisejících výstupech. POZNÁMKA - Tato technická normalizační informace obsahuje formulář, jehož prvky lze podle potřeby rozšířit o nové, nebo vynechat stávající. Tato technická normalizační informace uvádí pokyn, jak případy užití zpracovat a je spíše návodem, než striktním předpisem.

Obsah

ČSN EN 61753-141-2 Norma obsahuje základní zkoušky, požadavky na měření a minimální úrovně přísnosti, které musí splňovat optické vláknové kompenzátory chromatické disperze (PCDC), využívající jednovidové disperzně kompenzační vlákno (DCF), aby vyhověly požadavkům normy IEC kategorie C - Řízené prostředí. Tyto kompenzátory obecně snižují velikost chromatické disperze mezi opakovači zařazením určité délky vlákna s opačným charakterem (znaménkem) chromatické disperze než vykazuje původní kabelová trasa včetně zařazených součástek. Požadavky zahrnují nekonektorované kompenzátory (PCDC) s jednovidovým vláknem na obou koncích jak jednokanálového přenosu, tak i přenosu vlnového multiplexu (WDM) na vláknech dle IEC 60793-2-50, B1/B2/B4. Norma uvádí normativní odkazy, obecné požadavky na předmět zkoušky, způsob dokumentace a obecná funkční kriteria. Detailně se popisuje vlastní proces zkoušky a ve zvláštní kapitole se definuje ověřování funkčních charakteristik. Pro všechny aplikace se formou přehledných tabulek konkretizují požadavky na postupy a přísnosti na 9 druhů teplotních a mechanických zkoušek a jednotlivě vždy 6 zkoušek specifických pro jednokanálovou aplikaci a přenosy WDM v C-pásmu i L-pásmu. V normativní příloze A se kvantifikují velikosti zkušebních vzorků pro každou z jednotlivých zkoušek.