Normy

Obsah

ČSN 06 1343 V normě jsou zapracovány údaje ST SEV 6304-88. Norma platí pro vařiče na zkapalněné uhlovodíkové plyny (propan, butan nebo jejich směs), určené pro turistiku. Musí se používat společně s ČSN 06 1341. Norma stanoví v čl. 1, že společně s vařičem se dodává i pokyn pro bezpečné zacházení z hlediska požární ochrany i údaj o prostředí, v němž smí být používán. Norma stanoví technické požadavky i zkušební metody: Některé z nich mají bezpečnostní charakter; dvěma z nich lze přisoudit hygienický význam. (např. stanovení povrchových teplot ve smyslu směrnic č. 40/1976 sb. hygienické předpisy, resp. ve smyslu smerníc č. 17/1976 Vest. MZ SSR, nebo je stanoven maximální podíl CO ve spalinách na 0,1 obj. %.) ČSN 06 1343 byla schválena 7.7.1989 a nabyla účinnosti od 1.1.1990.

Obsah

ČSN 06 1344 V normě jsou zapracovány údaje ST SEV 6303-88. Norma platí pro svítidla na zkapalněné uhlovodíkové plyny (propan, butan a jejich směsi), určená pro turistiku. V článku 1 norma stanoví, že v návodu k obsluze musí být uvedeno (mimo jiné), že se svítidlem nesmí uživatel provádět určité operace a dále tam musí být uvedeny pokyny pro bezpečné zacházení z hlediska požární ochrany a konečně i údaj o druhu prostředí, ve kterém se smí svítidlo používat. Některé normalizované vlastnosti a metody jejich zkoušení mají jak bezpečnostní, tak hygienický význam (např. stanovení povrchových teplot ve smyslu směrnic č. 40/1976 sb. hygienické předpisy, resp. ve smyslu smerníc č. 17/1976 Vest. MZ SSR, nebo je stanoven maximální podíl CO ve spalinách na 0,1 obj. %.) ČSN 06 1344 byla schválena 7.7.1989 a nabyla účinnosti od 1.1.1990.

Obsah

ČSN 07 0624 Norma platí pro montáž parních a horkovodních kotlů stabilních, ve kterých je přetlak pracovní látky vyšší než 0,07 MPa nebo teplota pracovní látky je vyšší než 115°C, s výjimkou elektrických kotlů. Účelem normy je stanovit základní požadavky na montáž, její kontrolu, stavební a první tlakovou zkoušku. Je upozorněno, že veškeré práce je nutno provádět v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví a s předpisy o protipožární ochraně. Všechny články normy podrobně rozvádějí jak technicko-organizační, tak i bezpečnostní požadavky, popř. se odvolávají na jiné platné normy a předpisy, především bezpečnostní. ČSN 07 0624 byla schválena 10.9.1979 a nabyla účinnosti od 1.7.1980. Nahradila ČSN 07 0624 z r.1967. "Změnou a)-6/1988" se s účinností od 1.8.1988 mění v tab. na str. 12 text 6. odstavce.

Obsah

ČSN 07 0706 Norma je překladem ST SEV 5661-86 s řadou čs. doplňků, které obsahují především odkazy na jiné platné technické normy, zejména pro provádění zkoušek (zkušební tlaky). Norma platí pro stabilní parní kotle podle ČSN 07 0020 se jmenovitým absolutním tlakem páry nad 13,6 MPa se jmenovitým množstvím vyrobené páry nad 350 t.h-1 a horkovodní kotle podle ČSN 07 0021 se jmenovitým výkonem nad 140 MW a určuje pravidla jejich přebírání po montáži. (Pro parní kotle do 13,6 t.h-1 a pro horkovodní kotle s výkonem do 140 MW platí ČSN 07 0705.) Vedle technických otázek se norma dotýká i bezpečnostních, protipožárních, ochrany zdraví při práci a ochrany před výbuchem. (Tyto otázky se dokonce musí překontrolovat před započetím vlastní kontroly.) Norma určuje postup při přebírání jednotlivých částí a zařízení (ventilátory, uhelné mlýny, čerpadla, hořáky, odpopelňovací zařízení, ovládání, měření a regulace a další.). ČSN 07 0706 byla schválena 4.7.1988 a nabyla účinnosti od 1.7.1989.

Obsah

ČSN 07 4009 Norma stanoví základní požadavky pro projektování, konstruování, výrobu a montáž mlecího zařízení s příslušenstvím, pro přípravu uhelného prášku a platí pro nově projektovaná zařízení, určená pro parní a horkovodní kotle i jiná provozní zařízení na přípravu uhelného prášku pro kotle. Zařízení vyrobená před účinností této normy a nevyhovující v celém rozsahu jejím ustanovením je třeba upravit na odpovídající stav při nejbližší rekonstrukci. Zařízení, která jsou v projekci a výstavbě, a neodpovídají ustanovením této normy je třeba - s ohledem na stupeň důležitosti - uvést postupně do souladu s touto normou, nejpozději však do r.1990. Norma vedle poměrně rozsáhlé názvoslovné části věnuje pozornost jednak všeobecným požadavkům, jednak podmínkám pro snížení nebezpečí výbuchu uhelného prášku. Stanoví např. (čl. 31) podmínky ovlivňující vznícení a průběh výbuchu: koncentrace prachu, jemnost mletí, obsah prchavého podílu v hořlavině, přítomnost turbulentního pohybu výbušné směsi, hořlavých plynů, obsahu vody v palivu (čím více, tím menší nebezpečí) apod. Určuje dále (čl. 32) okolnosti, které nebezpečí výbuchu snižují: obsah popele v uhlí, přítomnost inertních plynů, únikové otvory apod. Největší část normy je věnována provedení a umístění mlecích zařízení (čl. 36 - 106). Norma uvádí stavební i technické požadavky zvlášť pro jednotlivé části mlecího zařízení. Konkrétně v čl. 36 - 43 jsou normalizovány požadavky na budovy, v čl. 46 - 56 na dopravu uhlí, v čl. 58 - 65 na zásobníky prášku, v čl. 68 - 77 na sušicí a mlecí zařízení, v čl. 82 - 92 na práškovody a v čl. 94 - 106 na pojistná zařízení. ČSN 07 4009 byla schválena 15.4.1977 a nabyla účinnosti od 1.1.1978. Nahradila ČSN 07 4009 z r.1964.

Obsah

ČSN 07 5851 Norma platí pro konstrukci, výrobu a zkoušení hořáků na kapalná paliva s ručním ovládáním. Hořáky specifikované touto normou jsou určeny ke spalování kapalných paliv v normální atmosféře ve směsi se vzduchem a k použití pro palivové spotřebiče. Norma vedle rozsáhlé názvoslovné části obsahuje všeobecné a technické požadavky (kap. II a III), v nichž jsou uvedeny i požadavky funkční a bezpečnostní (čl. 100 až čl. 129, které jsou ovšem "změnou c/" nahrazeny ČSN 07 5853. Závěrem (kap. IV) jsou uvedeny požadavky na zkušební zařízení, provádění a vyhodnocování zkoušek. Za pozornost stojí i údaj čl. 107, podle kterého max. obj. podíl CO ve spalinách hořáku nesmí překročit 0,1 %. (Ovšem i tato kap. IV, ve smyslu "změny c/", byla nahrazena ČSN 07 5854.) ČSN 07 5851 byla schválena 4.4.1973 a nabyla účinnosti od 1.4.1974. "Změnou a)-9/1974" se s účinností od 1.12.1974 ruší čl. 129 odst. f). "Změnou b)-8-9/1976" se s účinností od 1.1.1976 doplňuje jeden článek. "Změnou c)-1/1990" se s účinností od 1.5.1990 části II a III nahrazují ČSN 07 5853 a část IV ČSN 07 5854, obě z r.1989.

Obsah

ČSN 07 8631 Norma platí pro konstrukci uzavíracích ventilů kovových tlakových lahví s plnicím přetlakem do 20 MPa, a stanoví jejich rozměry. Podle ČSN 07 8600 jde o ventily k láhvím např. na argon, helium, krypton, nanon, kyslík, neon, vodík, methan, dusík, vzduch, ethylen, helium + kyslík, oxid uhličitý, oxid uhličitý + kyslík, oxid dusný, cyklopropan a řadu dalších směsí vzácných plynů s jinými plyny. ČSN 07 8631 byla schválena 25.5.1987 a nabyla účinnosti od 1.10.1988. Nahradila ČSN 07 8631 z r.1971. "Změnou a)-3/1989" se s účinností od 1.5.1989 mění údaje v tab. č. 1, 2 a 3. "Změnou b)-1/1990" se s účinností od 1.3.1990 provádí v normě drobná změna. "Změnou c)-4/1991" se s účinností od 1.7.1991 provádí v normě několik zněn zejm. v tab. 1 a 3.

Obsah

ČSN 09 0851 Norma vymezuje názvy a definicemi jednotlivé druhy charakteristik naftových motorů, stanoví jednotný postup pro jejich zjišťování a podává směrnice pro volbu vhodného druhu charakteristiky při určitém použití motoru. Nejde o typickou názvoslovnou normu, i když větší část v ní zabírají definice 22 hesel. ČSN 09 0851 byla schválena 17.4.1975 a nabyla účinnosti od 1.1.1977. Nahradila ČSN 09 0851 z r.1960.

Obsah

ČSN 09 7306-1 Norma platí pro vstřikovací soupravy se vstřikovacími čerpadly s vačkovým hřídelem. Souprava je určena pro palivo podle ČSN 65 6506. Jde o typickou předmětovou technickou normu, která nemá hygienický význam (ani bezpečnostní). ČSN 09 7306-1 byla schválena 16.4.1975 a nabyla účinnosti od 1.1.1977. Nahradila ČSN 09 7306 z 29.5.1963. "Změnou a)-4-5/1979" se s účinností od 1.10.1979 v normě provádí úpravy několika článků. "Změnou b)-2/1986" se s účinností od 1.7.19869 mění název normy na "část 1" a ruší se čl. 23 - 27, čl. 44, 59, 60, 61, 63 a obr. 3 a 4. Byly nahrazeny Částí 2 ČSN 09 7306 z 3.10.1986.

Obsah

ČSN 10 5190 Norma platí pro projektování, stavbu a provoz stabilních kompresorových stanic k průmyslovému ztlačování nebezpečných plynů. Neplatí pro kompresorové stanice v laboratořích, kyslíkárnách, acetylenových stanicích, pro chladicí zařízení, pro průmyslové stlačování výbušných směsí, pro kompresorové stanice, které podléhají dozoru Státní báňské správy a pro kompresory na dusík a jiné interní plyny s výkonností menší než 1 000 m3.h-1. Za nebezpečný plyn podle této normy se považuje plyn, který má jednu z těchto vlastností: je hořlavý, jedovatý, nejedovatý - ale ne biologicky interní a/nebo je dusivý. Jde o poměrně velmi stručnou normu, která obsahuje prakticky jen technické požadavky. Z hygienických je v čl. 37 - 39 požadavek na ergonomické zásady při uspořádání zařízení a na výšku průchodů 1,8 - 2,1 m. Dále v čl. 51 a dalších, kde jsou požadavky na větrání, které musí snížit koncentrace plynů pod NPK-P, v čl. 62 a dalších, kde jsou požadavky na mikroklimatické podmínky a konečně v čl. 71-83 kde jsou požadavky na hluk a vibrace. Norma počítá s hladinou hluku vyšší než 85 dB (A) a stanoví proto v podstatě náhradní opatření: Např. zakazuje pobyt obsluhy trvale, přikazuje zřizovat akusticky chráněné prostory a přikazuje, aby hluk venkovní, 2 m před fasádou bytových objektů byl max. 50 dB (A) ve dne a 40 dB (A) v noci. U hluku a vibrací se norma odvolává především na vyhl. č. 13 a 14/1977 Sb. Konečně jsou normalizovány požadavky i na kontrolu ovzduší, ale spíše z hlediska výbuchu. Všechny ostatní požadavky mají bezpečnostně technický charakter. ČSN 10 5190 byla schválena 7.12.1983 a nabyla účinnosti od 1.4.1985. Nahradila ČSN 10 5190 z r.1970. "Změnou a)-7/1986" se s účinností od 1.9.1986 provádí v normě drobná úprava.