Normy

Obsah

ČSN 44 1803 Tato norma je překladem ST SEV 482-88. Platí pro stanovení manganu metodou AAS - pro hmotnostní zlomek manganu od 0,01 do 10,0 %, metodou fotometrickou - pro hmotnostní zlomek manganu od 0,01 do 10,0 % a metodou potenciometrickou - pro hmotnostní zlomek manganu od 1,0 do 12 %. Podstata metody AAS: Metoda je založena na rozpuštění vzorku v kyselině chlorovdíkové a dusičné nebo jeho vytavení ve směsi uhličitanu sodného a tetraboritanu sodného a změření atomové absorpce v plameni vzduch - acetylen nebo acetylen - oxid dusný při vlnové délce 279,5 nm. Podstata fotometrické metody: Metoda je založena na rozkladu vzorku kyselinami, oxidaci manganu jodistanem draselným nebo sodným a změření absorbance roztoku při vlnové délce 535 nm. Podstata potenciometrické metody: Metoda je založena na rozkladu vzorku kyselinami a oxidaci dvojmocného manganu na trojmocný roztokem manganistanu draselného v neutrálním prostředí za přítomnosti difosforečnanu sodného. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1803 byla schválena 22.12.1989 a nabyla účinnosti od 1.1.1991. Nahradila ČSN 44 1803 z 20.4.1976.

Obsah

ČSN 01 0166 Norma stanoví zásady formální nakladatelské (vydavatelské) úpravy knih (včetně vícesvazkových souborů a nepravých souborů a nepravých periodik, jejichž svazky mají podobu knihy), brožur a pokud se týká tiráže, též jednolistových publikací (map, reprodukcí, portrétů, názorných pomůcek apod.), tištěných po obou stranách listu. Norma se vztahuje i na účelové a zájmové publikace. ČSN 01 0166 byla vydána v lednu 1993.

Obsah

ČSN ISO 4296-1 Norma obsahuje ISO 4296-1:1984. Tato část ISO 4296 stanoví metody pro odběr vzorků manganových rud určených pro stanovení chemického složení a obsahu vlhkosti dodávky. Vzorky jsou odebírány na místech vyskladnění a přejímky rud. Metody jsou použitelné pro ruční i mechanický způsob odběru všech přírodních i upravených manganových rud. Metoda odběru vzorků kladívkem a lopatkou (otloukání) pro vzorkování rud obsahujících kusy o rozměru větším než 100 mm je uvedena v příloze. Jsou normalizovány - vedle definic - všeobecná pravidla a všeobecné metody pro vzorkování, požadavky na vzorkovací zařízení a metody vzorkování. Poslední článek této kapitoly (7.3.7) stanoví, že "vzorkování se provádí v souhlase s národními bezpečnostními normami." ČSN ISO 4296-1 (44 1575) byla vydána v lednu 1993. Spolu se zavedením ČSN ISO 4296-2 nahradila ČSN 44 1834 z 11.9.1980 v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 05 0601 V této normě jsou podle § 3 Zákona č. 142/1991 Sb., o československých normách závazná v rozsahu působnosti ČÚBP, SÚBP, SBÚ, MV ČR, MV SR, MZ ČR, MZ SR na základě jejich požadavků ta ustanovení, kapitoly, články a přílohy v tom rozsahu, jak je uveden v tabulce v úvodní části normy. Poznámka: Jde o jednu z nejrozsáhlejších (a málo přehledných) tabulek, zazávazňující prakticky každý článek, na základě požadavku jiného neopomenutelného účastníka řízení. Norma určuje bezpečnostní požadavky na sváření, naváření, tepelné dělení a další způsoby zpracování kovů (dále jen sváření), při kterých se používá svářecí zařízení, nezávisle od stupně automatizace. Bezpečnostní ustanovení specifická pro jednotlivé způsoby sváření jsou uvedeny v samostatných normách (ČSN 05 0610, ČSN 05 0630, ČSN 05 0650, ČSN 05 0661, ČSN 05 0671, ČSN 05 0672 atd.), které se musí používat spolu s touto normou společných ustanovení pro provoz. Norma rozvádí (specifikuje) nebezpečí při sváření, jak je obecněji uvedeno v ČSN 05 0600. Příkladově uvádíme: Čl.3.1 Ochrana před úrazem elektrickým proudem. Čl.3.2 Ochrana před úrazem pohyblivými částmi zařízení. Čl.3.3 Ochrana před popálením. Čl.3.4 Ochrana před úrazem rozstřikem kovu a úlomky strusky. Čl.3.5 Ohrožení zdraví škodlivinami. (V této subkapitole jsou specifikovány např. v čl.3.5.1 Škodliviny svářecího aerosolu, kde se stanoví, že "v dýchací zóně pracovníka nesmí škodliviny překročit přípustné množství podle 3.6.1.1.1 ČSN 05 0600:1993". Dále pak v čl.3.5.2 Záření se uvádí, že "před škodlivým účinkem záření (vysokofrekvenčního, infračerveného, viditelného, ultrafialového, ionizujícího) vznikajícího při sváření musí být pracovník na svářečském pracovišti chráněn osobními ochrannými pracovními prostředky a osoby v okolí pracoviště zástěnami (např. clonami, kryty, závěsy apod.". Dále pak v čl.3.5.3 Hluk se stanoví, že "před škodlivým účinkem hluku vznikajícím na svářečském pracovišti a v jeho okolí pracovník musí být chráněn osobními ochrannými pracovními prostředky, nebo umístěním zdroje hluku mimo pracoviště". Konečně v čl.3.5.5 se zmiňují mikroklimatické podmínky. Stanoví se, že "před překročením únosných mikroklimatických podmínek musí být pracovník svářečského pracoviště chráněn prostředky proti šíření tepla sáláním (např. zástěnami apod.), a vhodným oděvem".) Další subkapitola 3.6 se týká prací se zvýšeným nebezpečím. V čl.3.6.1 se uvádí charakteristika prací se zvýšeným nebezpečím takto: "práce se zvýšeným nebezpečím jsou takové práce, při kterých hrozí zvýšené nebezpečí úrazu (elektrickým proudem, popálením, zadušením, otravou) nebo trvalé poškození zdraví (svářecím aerosolem, zářením, hlukem atd.), nebo požáru, nebo výbuchu". Dále se pak vyjmenovávají nebo blíže specifikují ona zvýšená nebezpečí pod písm. a) až j). Jsou to - podle normy - z hygienického hlediska především tyto práce: "g) Práce v pracovním ovzduší s překročením průměrných hodnot NPK-P nebo s překročením přípustného množství svářecích kouřů v pracovním ovzduší, přičemž není překročena ani pro jednu škodlivinu mezní hodnota NPK-P podle 3.6.1.1.1 ČSN 05 0600:1993. h) Práce v prostředí s vyšší intenzitou záření, než je hygienicky přípustná pro vysokofrekvenční záření podle 3.6.2.2.1 a 3.6.2.2.2 ČSN 05 0600, infračervené záření podle 3.6.2.3 ČSN 05 0600, viditelné záření podle 3.6.2.4 ČSN 05 0600, ultrafialové záření podle 3.6.2.5 ČSN 05 0600, ionizující záření podle 3.6.2.6 ČSN 05 0600:1993. i) Práce na pracovišti s lasery třídy IIIb a IV nebo při sváření elektronem v (ochranné) atmosféře, jestliže technická opatření nevylučují nebezpečí zasažení pracovníka přímým nebo odraženým paprskem. j) Práce, při nichž ekvivalentní hladina hluku překračuje nejvyšší hladinu hluku, stanovenou podle 3.6.3.2 ČSN 05 0600:1993." V další části jsou uváděna základní technická (i organizační) preventivní opatření. Ve zvláštní kapitole jsou opatření při rozvodu plynů, zacházení s láhvemi na plyny a pod., a konečně jsou specifikovány další (především technické) požadavky na svářečská pracoviště a používání osobních ochranných pracovních prostředků. (Ty jsou zcela detailně specifikovány v Příloze A.) Poznámka: Jde o jednu z nejrozsáhlejších "prováděcích" norem bezpečnostnětechnické a hygienické povahy, komplexně rozvádějící problematiku rizika vznikajícího při sváření kovů, která byla obecně uvedena v ČSN 05 0600. ČSN 05 0601 byla vydána v únoru 1993. "Změnou 1)-12/1994" se s účinností od ledna 1995 provádí v normě doplňky a opravy textu na třech místech.

Obsah

ČSN IEC 854 Norma obsahuje IEC 854:1986. Definuje parametry a navrhuje testovací metody na měření výkonu diagnostických systémů využívajících ultrazvukové impulzy, které používají měniče s jednoduchým prvkem a pracují na akustickém frekvenčním rozsahu 0,5 MHz až 15 MHz. Dopplerovy ultrazvukové systémy se v této normě nepopisují. ČSN IEC 854 (34 0877) byla vydána v únoru 1993.

Obsah

ČSN IEC 654-4 Norma obsahuje IEC 654-4:1987. Předmětem části 4 této normy je poskytnout uživatelům a dodavatelům systémů pro měření a řízení průmyslových procesů a částí těchto systémů jednotný přehled o klasifikaci korozívních a erozívních podmínek prostředí, jimž může být zařízení vystaveno na určitých místech během provozu, skladování, manipulace a přepravy. V kapitole 4 "Netuhé látky", kapitole 5 "Plyny a páry", kapitole 6 "Aerosoly", kapitole 8 "Tuhé látky" a kapitole 9 "Fauna a flora" podává kompletní přehled škodlivých vlivů nejen po stránce kvalitativní, ale i - v některých případech - po stránce kvantitativní. Za pozornost stojí např. tabulka I "Klasifikace chemicky aktivních kontaminant", která obsahuje údaje o chemických škodlivinách (sirovodík, oxid siřičitý, chlór, fluorovodík, amoniak, oxidy dusíku, ozón a rozpouštědla). U všech uvádí průměrné a špičkové hodnoty pro čtyři kategorie venkovního ovzduší, a to pro průmyslově čistý vzduch, pro mírné a silné znečištění vzduchu a konečně (zřejmě pro nejhorší) "zvláštní kategorii". Příloha B k normě obsahuje způsoby klasifikace reaktivních prostředí. ČSN IEC 654-4 (18 0421) byla vydána v březnu 1993.