Normy

Obsah

ČSN 68 4042 Touto normou se zavádí ST SEV 1428-78 jako ČSN, jíž se pro potřeby ČSFR doplňuje pět článků a informační údaje (příloha). V těchto článcích se požaduje barevné označení stupně čistoty (čl. 01), používání čs. chemického názvosloví (čl. 03), požadavek, aby označení podle čl.4.1 normy RVHP bylo pevnou součástí obalu (čl. 04), požadavek, aby velikost obalu byla v souladu s platnými požárněbezpečnostními předpisy (čl. 05) a konečně, aby údaje na etiketách jedů ev. dalších nebezpečných látek byly tištěny jinou barvou než černou (čl. 02). Informační údaje upozorňují na povinnost organizací vypracovat pro pracoviště, kde se provádí balení a označování chemikálií pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. (Tato povinnost vyplývá - s ohledem na stav platný od r.1990 - z ustanovení § 273 odst. 2) zákoníku práce a z § 21 nařízení vlád o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, a není ji třeba v technické normě opakovat.) Samotná norma RVHP, která platí pro čisté chemikálie a zvláště čisté látky, stanoví jen všeobecné pokyny pro balení a označování spotřebitelských a přepravních obalů. Mezi obecnými požadavky na balení (čl.1.1) a označování (čl.3.1 pokud jde o spotřebitelské a čl.4.1 pokud jde o přepravní obaly) jsou uvedeny i bezpečnostní a požární předpisy, jimž musí obal i označení odpovídat. V čl.1.7.8 se uvádí, že "při balení hořlavin a výbušnin musí být dodrženy podmínky stanovené přepravními předpisy podle použitého druhu přepravy". Dále v čl.4.,4 se uvádí, že "je-li spotřebitelský obal zároveň obalem přepravním, musí být označení nebezpečí a škodlivosti v souladu s přepravními předpisy pro použitý druh dopravy." Důležité je ustanovení čl.1.5, které uvádí, že "k balení chemikálií, především těch, které mohou být zdrojem nebezpečí nebo škodlivosti, se nesmí využívat obalů sloužících k balení poživatin." Důležité je ustanovení tab. 1, která uvádí číselný "kód" k označení druhů a typů obalů a ustanovení tab. 2. která se týká "skupin dávkování". (Tak např. láhve se zabroušenou zátkou skleněné se označují 3 - 1 nebo skupina dávkování pro balení 25 - 100 g se označuje III. apod.) Podle uvedených kódů a údajů v tab. 2 jsou pak označovány obaly a dávky v nich v jednotlivých předmětových technických normách pro čisté chemikálie a zvláště čisté látky. ČSN 68 4042 byla schválena 26.9.1980 a nabyla účinnosti od 1.12.1980. Nahradila ČSN 68 4042 z 17.1.1968. "Změnou a)-7/1986" se s účinností od 1.9.1986 do normy zapracovávají změny ST SEV 1428-78, schválené na 58. zasedání SKSN RVHP, které mají charakter málo podstatných upřesnění na třech místech normy. "Změnou b)- 2/1992" se s účinností od 1.4.1992 doplňuje další čl. 06 platný pouze v ČSFR, který se týká objemových množství obalů, podle čl.2.6 normy RVHP. Kromě toho se upřesňuje a upravuje citace platných souvisících předpisů, vztahujících se především k ochraně zdraví.

Obsah

ČSN 68 4063 Norma platí vodu destilovanou získanou v destilačních aparaturách a určenou pro laboratorní použití.Jde samozřejmě o látku zcela netoxickou; přesto je v příloze alespoň upozorněno na dodržování ustanovení ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích a dále je připomenuta povinnost organizací vypracovat pro pracoviště, kde se destilovaná voda připravuje pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. (Tato povinnost vyplývá - s ohledem na stav platný od r.1990 - z ustanovení § 273 odst. 2) zákoníku práce a není ji třeba v technické normě opakovat.) ČSN 68 4063 byla schválena 9.3.1982 a nabyla účinnosti od 1.5.1983. Nahradila ČSN 68 4063 z 7.11.1956.

Obsah

ČSN 68 4065 Touto normou se zavádí ST SEV 3674-82 jako ČSN, jíž se pro potřeby ČSFR doplňují čtyři články. Poslední z nich (čl. 04) odkazuje na přílohu, platnou pouze v ČSFR, která obsahuje požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tato příloha má podobnou strukturu, jako obdobné přílohy v předmětových technických normách pro chemické sloučeniny. Upozorňuje na práci s jedy a žíravinami a uvádí základní technická i organizační preventivní opatření, včetně používání bezpečnostních pipet a byret. Dále jsou uvedeny podrobné pokyny pro první pomoc při zasažení očí, pokožky a oděvu, při nadýchání a při náhodném požití. Norma RVHP platí pro čisté chemikálie a stanoví metody přípravy následujících odměrných roztoků pro acidobasické titrace a metody prověřování jejich koncentrace. kyselina sírová, kyselina chlorovodíková a hydroxid sodný, každá o koncentraci 1 mol.l-1, 0,5 mol.l-1 a 0,1 mol.l-1. ČSN 68 4065 byla schválena 6.10.1983 a nabyla účinnosti od 1.7.1984.

Obsah

ČSN 68 4066 Touto normou se zavádí ST SEV 3675-82 jako ČSN, jíž se pro potřeby tehdejší ČSSR (ČSFR), resp. ČR doplnily dva články. Druhý z nich (čl. 02) odkazuje na přílohu, platnou pouze v ČSFR (ČR), která obsahuje požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tato příloha je neobvykle podrobná a má podobnou strukturu, jako obdobné přílohy v předmětových technických normách pro chemické sloučeniny. Upozorňuje na práci s jedy a žíravinami a uvádí základní technická i organizační preventivní opatření, včetně používání bezpečnostních pipet a byret. Dále jsou uvedeny podrobné pokyny pro první pomoc při náhodném požití, při zasažení očí, pokožky a oděvu a při nadýchání. Norma RVHP platí pro čisté chemikálie a stanoví metody přípravy uvedených odměrných roztoků pro redox titrace a metody prověřování jejich koncentrace. Je popsána příprava 12 činidel. ČSN 68 4066 byla schválena 16.9.1983 a nabyla účinnosti od 1.7.1984.

Obsah

ČSN 68 4067 Touto normou se zavádí ST SEV 3676-82 jako ČSN, jíž se pro potřeby tehdejší ČSSR (ČSFR), resp. ČR doplnily dva články. Druhý z nich (čl. 02) odkazuje na přílohu, platnou pouze v ČSFR (ČR), která obsahuje požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tato příloha je poměrně podrobná a má podobnou strukturu, jako obdobné přílohy v předmětových technických normách pro chemické sloučeniny. Upozorňuje na práci s jedy a žíravinami a uvádí základní technická i organizační preventivní opatření, včetně používání bezpečnostních pipet a byret. Dále jsou uvedeny podrobné pokyny pro první pomoc při náhodném požití, při zasažení očí, pokožky a oděvu a při nadýchání. Norma RVHP platí pro čisté chemikálie a stanoví metody přípravy v normě dále vyjmenovaných odměrných roztoků pro titrace srážením, nevodné titrace a jiné metody a metody prověřování jejich koncentrace. Je popsána příprava 9 činidel. ČSN 68 4067 byla schválena 16.9.1983 a nabyla účinnosti od 1.7.1984.

Obsah

ČSN 69 4911 Norma platí pro projektování a provoz acetylenových vyvíječů stabilních (acetylenových stanic), přenosných vyvíječů a pro sklady karbidu a platí i pro zařízení dovážená ze zahraničí. Neplatí pro: vědecká a výzkumná zařízení, pro acetylenová zařízení stabilní a přenosná, pokud náplň karbidu nepřekročí 0,5 kg a pracovní přetlak 0,01 MPa, dále pro dopravu a skladování karbidu v závodech, které karbid vyrábějí nebo dále zpracovávají, pokud pro tyto závody platí jiná nařízení o bezpečnosti práce a jiná protipožární opatření, konečně pro části plníren acetylenu, v nichž při plnění ocelových nádob je dovolený nebo předepsaný vyšší pracovní přetlak než 0,15 MPa. Zařízení postavená, rozpracovaná nebo jejich projekty zpracované před nabytím účinnosti této normy, nemusí být upravována, pokud orgány státního odborného dozoru nestanoví jinak. Nejrozsáhlejší část normy se zabývá technickými požadavky, odděleně pro různé druhy zařízení a objektů. Jsou nicméně uvedena i opatření organizační. Za pozornost stojí i rozsáhlý soubor obecně závazných předpisů v Dodatku. ČSN 69 4911 byla schválena 14.5.1990 a nabyla účinnosti od 1.4.1991. Nahradila ČSN 69 4911 z 16.8.1966.

Obsah

ČSN 69 0010-4-9 ČSN 69 0010. Tato norma je vydávána po částech a její sestavení je následující: 1.1: Základní část. Všeobecná ustanovení a terminologie. 2.1: Kategorizace nádob. 3.1: Materiál. 4.1: Výpočet pevnosti. Úvodní část. 4.2: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z oceli. 4.3: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z barevných kovů. 4.4: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z litiny. 4.5: Výpočet pevnosti. Válcové části nádob. 4.6: Výpočet pevnosti. Kuželové části nádob. 4.7: Výpočet pevnosti. Klenutá dna nádob. 4.8: Výpočet pevnosti. Kulové pláště. 4.9: Výpočet pevnosti. Rovná nevyztužená kruhová dna a víka. 4.10: Výpočet pevnosti. Rovná vyztužená kruhová dna a víka. 4.11: Výpočet pevnosti. Rovná obdélníková a eliptická dna a víka. 4.12: Výpočet pevnosti. Vyztužování otvorů. 4.13: Výpočet pevnosti. Trubkové výměníky tepla. 4.14: Výpočet pevnosti. Sférická dna a víka bez lemu. 4.15: Výpočet pevnosti. Vrchlíkové víko a dělený zámek plovoucí hlavy. 4.16: Výpočet pevnosti. Komory vzduchových chladičů. 4.17: Výpočet pevnosti. Duplikátorové pláště. 4.18: Výpočet pevnosti. Přírubové spoje. 4.19: Výpočet pevnosti. Vlnové kompenzátory 4.20: Výpočet pevnosti. Nízkocyklová únava části nádob. 4.21: Výpočet pevnosti. Opěrné uzly nádob. 4.22: Výpočet pevnosti. Namáhání vysokých svislých nádob od větru a seismických účinků. 4.23: Výpočet pevnosti. Nosné části vysokých svislých nádob. 4.24: Výpočet pevnosti. Jednotná úprava výpočtu pevnosti pro pasport tlakové nádoby provedeného na počítači. 4.25: Výpočet pevnosti. Vysokotlaké nádoby. 4.26: Výpočet pevnosti. Závěsné čepy. 4.27: Výpočet pevnosti. Určení dovoleného přetlaku měřením při tlakování. 5.1: Konstrukce. Základní požadavky. 5.2: Konstrukce. Výstroj tlakových nádob. 5.3: Konstrukce. Požadavky na značení. 6.1: Výroba. Základní požadavky na výrobu. 6.2: Výroba. Svařování. 6.3: Výroba. Součinitel hodnoty svarového spoje. 6.4: Výroba. Kontrola svarových spojů. 7.1: Zkoušení a dokumentace. Stavební a první tlaková zkouška. 7.2: Zkoušení a dokumentace. Pasport tlakové nádoby. 8.1: Nádoby pro teploty pod 0°C. Tlakové nádoby stabilní pracující při teplotě pod 0°C. 9.1: Konzervace a nátěry. Základní požadavky. 10.1: Smaltované nádoby. Základní požadavky. 11. Vysokotlaké nádoby. 12. Kulové uskladňovací nádoby. Tato část 4.9 normy je překladem ST SEV 1040-88 s čs. doplňky. Norma platí pro rovná nevyztužená kruhová dna a víka a stanoví jejich výpočet pevnosti na vnitřní nebo vnější přetlak. Vedle normalizovaného označení a rozsahu použití výpočtových vzorců, jsou stanoveny požadavky na výpočet plochých, nevyztužených den a vík a na výpočet plochých kruhových nevyztužených vík s okrajovým momentem. Je normalizována řada vzorců a nomogramů. ČSN 69 0010 část 4.9 byla schválena 18.10.1989 a nabyla účinnosti od 1.1.1991. Nahradila čl. 341 - 348 ČSN 69 0010 z 27.10.1975 a tamtéž i čl. 350 - 360. Dále v plném rozsahu nahradila ON 69 0048 z r.1980. "Změnou 1)-4/1994" se s účinností od 1.5.1994 provádí úprava a doplnění tabulky na str.6.