Normy

Obsah

ČSN 72 2301 Touto normou se zavádí ST SEV 826-77 jako ČSN, jíž se pro potřeby ČSFR doplňuje pět článků, jimiž se blíže specifikují některé technické parametry. Norma RVHP neobsahuje žádné údaje o ochraně zdraví , totéž platí o článcích, platných pouze v ČSFR. Nadále tedy platí, resp. se z dřívějška přenáší rozpor, vyplývající z odkazu ČSN 72 2127, v níž se uvádí, že "pokyny pro ochranu zdraví" mají být obsaženy v ČSN 72 2301. (Takové požadavky neobsahovala ani dříve platná norma téhož čísla!) Lze to kvalifikovat jako nesprávný přístup k technické normalizaci požadavků na ochranu zdraví. ČSN 72 2301 byla schválena 1.11.1978 a nabyla účinnosti od 1.7.1980. Nahradila ČSN 72 2301 z r.1971. "Změnou a)-4/1981" se s účinností od 1.7.1981 provádí několik drobných úprav textu, které se netýkají ochrany zdraví.

Obsah

ČSN 72 6100 Norma platí pro výrobu, zkoušení a dodávání netvarových žárovzdorných materiálů podle ČSN 72 6001, určených pro spojování, tmelení a ochranu zvarových žárovzdorných staviv. Za pozornost stojí tab. 3 s přehledem zkušebních metod. Pro hygienicky závažnější látky uvádí metodu na stanolvení oxidu křemičitého (bohužel vázaného) podle ČSN 72 0105 část 1 a oxidu chromitého podle ČSN 72 6070 část 1, část 6 a část 9. ČSN 72 6100 část 1 byla schválena 4.10.1990 a nabyla účinnosti od 1.9.1991. Nahradila ČSN 72 6116 z 27.8.1959.

Obsah

ČSN 72 6102 Norma platí pro výrobu, zkoušení a dodávání netvarových žárovzdorných materiálů podle ČSN 72 6001, určených pro výrobu monolitického zdiva, konstrukčních prvků a pro opravy dusáním s výjimkou žárobetonů s hydratačním pojivem. Neplatí také pro torkretační směsi. Za pozornost stojí přehled zkušebních metod na hygienicky významné součásti směsí: Obsah oxidu křemičitého se zkouší podle ČSN 72 0105 část 1, obsah oxidu chromitého podle ČSN 72 6070, části 1 a 9. ČSN 72 6102 byla schválena 4.10.1990 a nabyla účinnosti od 1.9.1991. Nahradila ČSN 72 6117 z 27.8.1959, ČSN 72 6118 z 27.8.1959 a ČSN 72 6119 z 27.8.1959.

Obsah

ČSN 73 0863 Norma platí pro stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot. Šíření plamene je dáno relativní hodnotou, která se určuje laboratorní zkouškou průkaznou pro obor požární bezpečnosti staveb. Účelem zkoušky je zjistit jak povrch stavební hmoty přispívá k šíření požáru. Je normalizováno zkušební zařízení, postup provedení i vyhodnocení zkoušky a záznam o zkoušce. Za pozornost stojí ustanovení čl. 20, že stavební hmoty, které jsou podle ČSN 73 0861 nebo podle ČSN 73 0862 zatříděny jako nehořlavé, se nemusí zkoušet a považují se za stavební hmoty, které nešíří plamen. ČSN 73 0863 byla schválena 22.2.1991 a nabyla účinnosti od 1.1.1992. Nahradila ČSN 73 0863 z 11.3.1983.

Obsah

ČSN 73 1323 Norma platí pro stanovení hmotnostní koncentrace cementu a kameniva v obyčejném hutném betonu, pokud beton a jeho základní složky svým charakterem a dostupností odpovídají některému v normě uvedenému zkušebnímu postupu. Stručně jsou normalizovány značky, všeobecné zásady, vzorkování a podrobně pak zkušební postupy včetně výpočtů hmotnostního podílu cementu a kameniva a hmotnostní koncentrace cementu a kameniva v betonu. ČSN 73 1323 byla schválena 26.6.1989 a nabyla účinnosti od 1.4.1990. Nahradila ČSN 73 1323 z r.1968.

Obsah

ČSN 73 1333 Norma platí pro zkoušení soudržnosti předpínací výztuže s hutným obyčejným betonem nebo a hutným lehkým betonem z umělého pórovitého kameniva na zkušebních vzorcích.Tímto zkoušením se posuzuje kotvení předpínací výztuže soudržností v konstrukcích z předem předepjatého betonu. Vedle značek a ovšem i všeobecných podmínek jsou velmi podrobně normalizovány postupy zkoušení soudržnosti na trámcích a na krychlích. ČSN 73 1333 byla schválena 9.6.1989 a nabyla účinnosti od 1.4.1990.