Normy

Obsah

ČSN IEC 870-1-2 Norma obsahuje IEC 870-1-2:1989. Tento oddíl představuje pouze vodítko, nikoliv normu pro zavedení specifikací systémů a zařízení dálkového ovládání. Vychází z dalších norem IEC pro systémy dálkového ovládání a jiných důležitých mezinárodních norem a doporučení, jako jsou doporučení CCITT. To se týká také srovnání vlastností zařízení různých výrobců. Navrhování systémů dálkového ovládání má být rozděleno do zřetelně definovaných kroků: První krok zahrnuje zvážení provozních požadavků systému dálkového ovládání (kap. 3 tohoto oddílu). V druhém kroku jsou zváženy podmínky omezení sítě přenosu dat a určeno nejúčelnější využití (kap. 4 tohoto oddílu). Za třetí, je určeno požadované vybavení pro zařízení dálkového ovládání a ostatní zařízení tohoto systému. Je nutné zvážit, zda je výhodné začlenit stávající zařízení pro místní ovládání (kap. 5 tohoto oddílu). Ustanovení popsaná v tomto oddílu mohou být aplikována též, jedná-li se pouze o části systému dálkového ovládání. V tomto případě se berou v úvahu pouze důležité kapitoly. ČSN IEC 870-1-2 (33 4601) byla vydána v květnu 1995.

Obsah

ČSN EN 273 Norma je identická s EN 273:1992. Stanovuje metodu pro zjištění likvidačního účinku ochranného prostředku na dřevo proti napadení hmyzem Lyctus brunneus (Stephens). Tato metoda se používá pro: chemické výrobky nerozpustné ve vodě, které se testují jako účinné látky; organické ve vodě nerozpustné formulace, použité v dodaném stavu nebo připravené v laboratoři ředěním koncentrátů; organické ve vodě dispergovatelné formulace použité v dodaném stavu nebo připravené v laboratoři ředěním koncentrátů; vodorozpustné výrobky, např. soli. Normalizována je podstata zkoušky: "Zkušební tělesa se naimpregnují živým roztokem. Na takto obohacená zkušební tělesa se nasadí dospělí brouci Lyctus brunneus. Zkušební tělesa se po zahlodání larev ošetří zkoušeným ochranným prostředkem na dřevo, nátěrem nebo pipetou. Po požadované době 12 týdnů působení ochranného prostředku se stanoví výsledek uhynutí larev porovnáním se skupinami larev, které přežívají v neošetřených kontrolních zkušebních tělesech". Dále zaznamenáváme kap. 5 Zkušební materiály a zařízení, ve které stojí za pozornost např. čl.5.2.5 "Rozpouštědlo nebo ředidlo, těkavá kapalina, která rozpouští nebo ředí ochranný prostředek, ale nezanechává ve dřevě po klimatizaci následující po ošetření, žádné zbytkové látky, které mají toxický vliv na hmyz. Upozornění: Nepoužívá se benzen nebo jiná rozpouštědla, která jsou nebezpečná zdraví". Dále pak čl.5.3.4 "Laboratorní pracovní prostor, dobře větraný, ve kterém se provádí ošetření zkušebních těles. Upozornění: Je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy pro zacházení s hořlavými a toxickými látkami. Mimo to se musí dbát na to, aby rozpouštědla nebo jejich páry nepůsobily nepřiměřeně dlouho na osoby, které provádějí zkoušku". Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN EN 273 (49 0699) byla vydána v květnu 1995.

Obsah

ČSN EN 348 Norma je identická s EN 348:1992. Stanovuje zkušební metodu, navrženou na vyhodnocení chování se materiálů používaných na ochranné pracovní oděvy, když na tyto materiály dopadají malé částice roztaveného kovu, hlavně částice roztavené oceli. Norma se vztahuje na každý poddajný materiál anebo soustavu materiálů, které jsou navrženy na ochranu pracovníků proti rozstřiku malých částic roztaveného kovu. Výsledky získané touto metodou umožňují porovnat chování se různých materiálů, které byly testovány touto zkouškou při standardních podmínkách. Výsledky neumožňují dělat závěry v případě kontaktu s velkými částicemi roztaveného železa nebo jiného kovu, ani neumožňují předpovídat chování se kompletních oděvů v průmyslových podmínkách. Normalizována je podstata zkoušky takto: "Dopad kapek roztaveného kovu na svisle umístěný zkušební vzorek a měření počtu kapek potřebných na zvýšení teploty o 40 K čidla umístěného za vzorkem". Dále je normalizován v kap. 7 postup zkoušky, který stanoví: "Upozornění: je třeba dbát na zdraví a bezpečnost pracovníků. Při tavení a působení kovu se mohou teplotou štěpit organické látky a vznikat toxické látky nebo jiné škodlivé produkty. Proto zkoušky podle této metody musí probíhat ve vyhrazených prostorách, kde je zabezpečeno přiměřené větrání po ukončení každé zkoušky. Při manipulaci s horkými předměty je nutno používat ochranné rukavice. jestliže je po dobu zkoušky potřebná kontrola přístroje nebo vzorku z bezprostřední blízkosti, musí být chráněny oči a tvář". Postup při provádění normalizované zkoušky je v normě podrobně popsán. ČSN EN 348 (83 2746) byla vydána v květnu 1995.

Obsah

ČSN ISO 4362 Tato mezinárodní norma specifikuje metody měření průtoku kapalin v otevřených korytech při ustáleném proudění pomocí měrných přelivů lichoběžníkového průřezu. Normu je možno použít pro nezatopené proudění závisející pouze na úrovni hladiny horní vody a pro zatopené proudění závisející na úrovni hladiny jak horní, tak i dolní vody.

Obsah

ČSN EN 50077 Norma obsahuje EN 50077:1993. Specifikuje sestavu konektoru, používanou k připojení vodičů implantabilních stimulačních elektrod k implantabilním pulzním generátorům. Jsou stanoveny hlavní požadavky na rozměry a funkci, včetně příslušných zkušebních metod. Nicméně, norma se nezabývá všemi hledisky funkční kompatibility a spolehlivosti různých vodičů stimulačních elektrod a pulzních generátorů, tvořících stimulační systém. Zejména norma nestanovuje určité hlavní charakteristiky, jakými jsou např. prostředky k upevnění sestavy konektoru nebo konstrukční materiály. Výstraha: Dutinka konektoru podle této normy se nemá používat u těch implantabilních zařízení, kde lze přes konektor IS-1 převést nebezpečné signály, neurčené ke stimulaci (např. defibrilační). Touto evropskou normou se doplňuje ČSN EN 50061 pouze pro ty prvky kardiostimulátorů, které jsou podle štítku vybaveny částí sestavy konektoru IS-1. Nenahrazují se žádné požadavky ČSN EN 50061, souvisící s vodiči stimulačních elektrod. ČSN EN 50077 (36 4816) byla vydána v červnu 1995.

Obsah

ČSN ISO/IEC 646 Norma obsahuje ISO/IEC 646:1991. Specifikuje soubor 128 znaků (řídicích znaků a grafických znaků, jako jsou písmena, číslice a symboly) spolu s jejich kódovanou reprezentací. Většina těchto znaků je povinná a nezáměnná, ale je učiněno opatření zajišťující určitou flexibilitu, která umožňuje vyhovět národním i jiným požadavkům. Tato mezinárodní norma specifikuje 7-bitový kódovaný soubor znaků s řadou variabilních možností. ČSN ISO/IEC 646 (36 9104) byla vydána v červnu 1995. Nahradila ČSN 36 9102 z 28.9.1987, včetně změny a)-1.7.1990.

Obsah

ČSN ISO 6093 Norma obsahuje ISO 6093:1985. Specifikuje tři reprezentace číselných hodnot, které jsou reprezentovány v řetězcích znaků ve strojově čitelném tvaru pro použití ve výměně mezi systémy zpracování dat. Tato mezinárodní norma také poskytuje návod pro zpracovatele norem, které se vztahují na programovací jazyky, a pro realizátory programových produktů. Tyto reprezentace jsou člověku smyslově vnímatelné, a tak je lze využít v komunikaci mezi lidmi. ČSN ISO 6093 (36 9108) byla vydána v červnu 1995.