Normy

Obsah

ČSN ISO/IEC 10021-10 Tato česká technická norma přebírá mezinárodní normu ISO/IEC 10021-10:1999 překladem. ČSN ISO/IEC 10021-10:2002 (36 9651) obsahuje 86 stran textu rozčleněného do 10 kapitol a 10 příloh. Norma je součástí vícedílného souboru, který patří do norem pro informační technologie a je veden pod společným názvem "Systémy zprostředkování zpráv (MHS)". Systémy a služby MHS umožňují uživatelům vyměňovat si zprávy na základě střadačového principu. Tato část specifikuje způsob směrování zpráv mezi uživateli systému MHS. Norma uvádí: - informace o předmětu normy, normativní odkazy, definice odborných termínů, vysvětlení zkratek a použitou notaci, - přehled způsobu směrování, - rozdělení objektů zúčastňujících se na směrování, - způsob tvoření adres názvů subjektů, - procedury vykonávané při směrování zpráv, - podmínky shody. Přílohy k této části MHS doplňují respektive rozvádějí některé důležité aspekty normy, jako jsou například uvádění identifikátorů a adresářových objektů. Text normy je doplněn řadou obrázků a tabulek napomáhajících pochopení předmětu normy a jejích ustanovení.

Obsah

ČSN EN 62056-46 Norma obsahuje identické znění EN 62056-46:2002 (idt IEC 62056-46:2002). Norma specifikuje vrstvu datového spoje pro spojově orientovaný asynchronní komunikační profil založený na HDLC. Přehledně uvádí specifikaci LLC a MAC podvrstvy, úlohu LLC podvrstvy, specifikaci služeb a protokolů pro podvrstvy LLC a MAC a služby fyzické vrstvy používané MAC podvrstvou. Příloha B uvádí realizaci datových modelů a protokolů při výměně dat elektroměrů. Tabulkovou formou jsou mj. uvedeny přechody stavů LLC podvrstvy u klienta a serveru.

Obsah

ČSN EN 60793-1-22 Norma prezentuje pět metod měření délky optického vlákna, a to: metodu A - měření zpoždění impulzu, metodu B - metodu zpětného rozptylu, metodu C - měření prodloužení vlákna, metodu D - měření mechanické délky a metodu E - metodu fázového posuvu. Popisuje základní požadavky na nezbytné přístrojové vybavení a na přípravu vzorku vlákna pro zkoušku. Uvádí postup zkoušky, její vyhodnocení a také specifikuje výsledek zkoušky a informace, které mají být uváděny v protokolech o zkoušce. Norma obsahuje normativní přílohy A, B, C, D, E a ZA. EN má 3 strany anglického textu a původní norma IEC má 61 stran anglického a francouzského textu.

Obsah

ČSN 01 1600 Tato původní norma doplňuje ČSN IEC 50(801) o další důležité termíny tak, aby byl v co největší možné míře zajištěn soulad mezi současným stavem poznání a praxí v oboru akustiky. Tato norma obsahuje další aktuální termíny používané v akustice, zejména v normách týkajících se metod měření zvuku, určování emise hluku, ze zvláštním zřetelem na evropské normy typu C - zkušební předpisy pro hluk, určování imise hluku a oborů stavební a prostorové akustiky. Tato norma byla vypracována jako doplňující pomůcka pro zpracovatele norem v oboru akustiky a odkazuje na aktuální revidované normy.

Obsah

ČSN IEC 60050-808 Tato norma obsahuje názvosloví kamer určených pro neprofesionální účely.

Obsah

ČSN EN 60945 Tato Mezinárodní norma pomáhá splnit požadavky Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS) přijaté Mezinárodní námořní organizací (IMO), aby rádiová zařízení definovaná v Úmluvě v kapitolách III a IV a navigační zařízení definovaná v kapitole V, byla typově schválena správními orgány, aby vyhovovala funkčním normám, které nemají nižší úroveň než ty, jež přijala IMO. (Správní orgány jsou definovány IMO jako vlády států, jejichž vlajky jsou lodě oprávněny vyvěsit.) Funkční norma na všeobecné požadavky pro lodní rádiová zařízení a elektronické navigační pomůcky, která byla přijata IMO, je uvedena v Rezoluci IMO A.694 a je přetištěna v této normě jako příloha A, která tvoří základ pro tuto normu. Tam, kde je to vhodné, jsou učiněny odkazy na Rezoluci IMO A.694 a A.813 a všechny články, jejichž text je totožný s textem v uvedených rezolucích, jsou vytištěny kurzivou. Tato norma specifikuje minimální požadavky na funkci, metody zkoušení a požadované výsledky zkoušek pro všeobecné požadavky, které lze uplatnit na ty charakteristické vlastnosti, které jsou společné všem zařízením popsaným dále: a) lodním rádiovým zařízením, tvořícím součást globálního námořního nouzového a bezpečnostního systému, požadovaným Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS) včetně změn a Torremolinskou mezinárodní konvencí pro bezpečnost rybářských lodí včetně změn; b) lodním navigačním zařízením požadovaným Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS) včetně změn a těm navigačním pomůckám, kde je to vhodné; a pouze z hlediska EMC, všem ostatním zařízením namontovaným na můstku, zařízením v těsné blízkosti přijímacích antén a zařízením, která mohou rušit bezpečnou navigaci lodi a radiokomunikace (viz Rezoluce IMO A.813).

Obsah

ČSN IEC 1336 Tato norma popisuje se zkušební postupy pro systémy k měření ionizujícího záření určené ke kontinuálním nebo diskrétním měřením nebo kontrolám hmotnosti na jednotku plochy nebo tloušťky materiálů vyráběných v průmyslových procesech.

Obsah

ČSN EN ISO 15493 Tato mezinárodní norma specifikuje vlastnosti a požadavky na potrubní systémy a jejich součásti vyrobené z akrylonitril-butadien-styrenu (ABS), neměkčeného polyvinylchloridu (PVC-U) nebo chlorovaného polyvinylchloridu (PVC-C) určené k nadzemnímu použití v průmyslových aplikacích. Je určena pro odborníky, konstruktéry, certifikační orgány, kontrolní orgány, zkušební laboratoře, výrobce a uživatele. Tuto mezinárodní normu je možné použít pro ABS, PVC-U nebo PVC-C trubky, tvarovky, ventily a doplňkové příslušenství, pro jejich spoje a spoje se součástmi vyrobenými z jiných plastů a neplastových materiálů v závislosti na jejich vhodnosti, určené pro dopravu kapalných a plynných médií stejně jako tuhých látek v médiích pro průmyslové aplikace.

Obsah

ČSN ISO 11648-1 a) Norma shrnuje základní termíny z oblasti vzorkování hromadného materiálu a podává jejich definice; tím vytváří terminologický základ pro oblast vzorkování hromadného materiálu. Termíny zde uvedené budou převzaty do terminologických norem ISO 3534-1 a ISO 3534-2, které jsou nyní v revizi, a v důsledku toho i do příslušných norem ČSN ISO. b) V normě jsou specifikovány rozdíly mezi vzorkováním sypkých materiálů, kapalin a plynů a je zdůrazněna potřeba i odlišného metodického přístupu při přípravě vzorků, jejich úpravě, vlastního měření a zpracování výsledků analýz. c) V normě jsou navrženy experimentální metody pro získání složek rozptylu na různých stupních vzorkování, tj. na stupni odběru vzorku, na stupni jeho úpravy a na stupni jejich analýzy. d) V normě je řešena otázka úpravy plánu vzorkování pro získání požadované shodnosti a to v rozlišení na jednotlivé typy hromadného materiálu (sypké materiály, kapaliny a plyny). Postupu odhadování shodnosti je věnována samostatná příloha a je doporučena nutnost její periodické kontroly duplikátním vzorkováním. e) V normě je zdůrazněna potřeba kontroly strannosti, která je výsledkem součtu všech vlivů různých složek, které k její tvorbě přispívají v průběhu celého systému vzorkování. Stranná data na výstupu dávají strannou finanční hodnotu a proto strannost je důležitá pro obě strany, tj. jak pro odběratele, tak pro dodavatele. Postupu kontrolování strannosti je věnována celá příloha. Při kontrole strannosti a shodnosti na stupni měření se mají respektovat všechny části ČSN ISO 5725 spolu s metodami uvedenými v této části ČSN ISO 11648. f) Norma obsahuje popisy postupných kroků při aplikaci plánovaných experimentů pro získávání informací o složkách rozptylu vzorkování, úpravy vzorky a měření a o využití statistické analýzy pomocí regulačních diagramů a metody ANOVA (analýzy rozptylu). Výklad je doplněn numerickými příklady řešícími konkrétní problémy pro různé typy hromadných materiálů. g) Základním cílem statistické analýzy sériových dat - tedy dat vytvářejících časovou posloupnost - je stanovení typu kolísání (náhodné, cyklické, trendové, korelovaná seskupení). K tomu se v normě nabízejí dva nástroje: variogram a korelogram. Připojené příklady pracují s daty získanými od vysokých pecí, z výroby papíru, sledování vlhkosti v železné rudě, sledování rozdělení velikosti zrn, strannosti vznikající při vzorkování železné rudy atd. h) Rozsáhlá bibliografie uzavírá tuto mezinárodní normu tvořící vstup do problematiky vzorkování hromadných materiálů a nástrojů potřebných k řešení celého komplexu statistických otázek, jejichž dopad na konečný závěr musí být vždy zohledněn již v přípravě vlastního plánu vzorkování.

Obsah

ČSN EN 1990 ČSN EN 1990 stanovuje zásady a požadavky na bezpečnost, použitelnost a trvanlivost konstrukcí, popisuje zásady pro jejich navrhování a ověřování a uvádí pokyny pro související hlediska spolehlivosti konstrukcí. ČSN EN 1990 vychází z koncepce mezních stavů ve spojení s metodou dílčích součinitelů. Jsou zde uvedeny zásady pro stanovení zatížení a jejich účinků na konstrukci, zásady pro určení odolnosti konstrukce. ČSN EN 1990 poskytuje informace o managementu spolehlivosti staveb, o zásadách navrhování metodou dílčích součinitelů, o spolehlivostních metodách a o zásadách navrhování pomocí zkoušek. ČSN EN 1990 se má používat společně s EN 1991 až EN 1999 pro navrhování konstrukcí pozemních a inženýrských staveb včetně geotechnických hledisek, pro navrhování konstrukcí na účinky požáru, v situacích zahrnujících zemětřesení, výstavbu a dočasné konstrukce. ČSN EN 1990 lze použít pro navrhování konstrukcí, kde se uplatňují jiné materiály nebo zatížení, které nejsou v ČSN EN 1991 až ČSN EN 1999. ČSN EN 1990 lze použít pro hodnocení existujících konstrukcí, při návrhu oprav a úprav nebo při posouzení změn využití konstrukcí. V některých případech mohou být nezbytná doplňující ustanovení.