Normy

Obsah

ČSN 34 7614-6B Norma obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 626-6B S1:1996. Stanovuje konstrukci, rozměry a zkušební požadavky pro svazkové žíly pro venkovní distribuční vedení.

Obsah

ČSN ISO/IEC 15411 Norma ISO/IEC 15411 Informační technologie - Segmentovaná uspořádání klávesnice byla připravena společnou technickou komisí ISO/IEC JTC 1 Informační technologie, subkomisí SC 35, Uživatelská rozhraní a byla převzata do souboru ČSN překladem. V této normě jsou uvedeny technické požadavky, které jsou důležité pro trojrozměrné uspořádání segmentovaných klávesnic. Segmentace abecedně číslicového úseku klávesnice umožňuje, aby dva segmenty byly uspořádány v různých rovinách a nelineárně. Segmentované klávesnice jsou určeny pro umožnění změny uspořádání segmentů klávesnice podle uživatele. Změněná orientace může dovolit uživateli získat větší pohodlí, oddálit počátek únavy a omezit možnost bolesti. Tato mezinárodní norma definuje lišící se požadavky nezbytné při úvahách o různých typech segmentovaných klávesnic. Předmětem této mezinárodní normy jsou segmentované klávesnice tradičního stylu, do kterých jsou zahrnuty nastavitelné segmentované klávesnice a segmentované klávesnice s pevným úhlem. Norma navazuje na dvě základní skupiny norem: normu ISO/IEC 9241 (Ergonomické požadavky na kancelářskou práci se zobrazovacími terminály) a normu ISO/IEC 9995 (Uspořádání klávesnic pro textové a kancelářské systémy). Norma definuje řadu termínů z oblasti technické (např. klávesnice, editační, funkční, abecedně číslicový a číslicový úsek), z oblasti ergonomické (např. neutrální polohu zápěstí, ohnutí ramen) a v řadě případů se odvolává na definice v ergonomické normě ISO 9241. Ve čtvrté kapitole jsou stanoveny základní principy pro konstrukci segmentovaných klávesnic a v páté kapitole jsou tyto principy rozvedeny do požadavků na konstrukci a metriky měření. Tyto požadavky jsou pak specifikovány pro nastavitelné segmentované klávesnice v šesté kapitole a pro segmentované klávesnice s pevným úhlem v sedmé kapitole. Osmá kapitola stanoví požadavky na shodu s touto mezinárodní normou pro tři úrovně. Příloha A je informativní a naznačuje různorodost uživatelů, s kterou je nutno při konstrukci klávesnic počítat. Zabývá se problematikou individuality, zručností při psaní, prostorovými vztahy na pracovišti a uživatelem vykonávanou prací.

Obsah

ČSN EN 10274 Tato evropská norma platí pro zkoušku kovových materiálů padajícím závažím a stanoví postup hodnocení vzhledu lomových ploch feritických ocelí. Vyhodnocení může být rovněž založeno na absorbované energii, spotřebované při zkoušce, zvláště pro materiály jiné než feritické oceli. Tato zkušební metoda je založena na principu použití padajícího závaží nebo kyvadla, ale je možno použít i jiný vhodný systém, např. s hydraulickým náhonem, pokud jsou splněny požadavky této evropské normy. Zkouška se používá obvykle pro trubky z feritických ocelí nebo pro plechy na výrobu těchto trubek.

Obsah

ČSN EN 13527 Tato norma stanovuje zkušební metody, které se použijí ke stanovení ovládací síly přídavných ochranných zařízení a doplňků - okenic a clon.

Obsah

ČSN EN 12433-1 Tato evropská norma stanovuje terminologii vrat a závor, které jsou určeny pro osazení do míst s pohybem osob a jejichž hlavním účelem je ochrana osob a bezpečné používání zboží a vozidel v průmyslové, občanské a bytové výstavbě.

Obsah

ČSN EN 12433-2 Tato norma stanovuje termíny pro konstrukční prvky různých druhů konstrukcí vrat a závor, které se běžně používají.

Obsah

ČSN EN ISO 13937-1 Tato norma stanoví zkušební postup pro zjišťování síly, potřebné k rázovému dotržení zářezu, předem provedeného na vzorku plošné textilie a to na stanovenou vzdálenost. Postup je vhodný zejména pro tkaniny, není vhodný pro plošné textilie, u kterých by dotržení nepokračovalo ve směru provedeného zářezu. Zkouška se provádí na kyvadlovém trhacím přístroji Elmendorf.

Obsah

ČSN EN ISO 13937-2 Tato norma stanoví zkušební postup pro zjišťování síly potřebné k dotržení plošné textilie, při které se používá zkušební vzorek nastřižený do tvaru ramen. Síla při dotržení představuje sílu vyžadovanou k zvětšení předem provedeného nástřihu na zkušebním vzorku na stanovenou vzdálenost. Postup je vhodný zejména pro tkaniny, není vhodný pro plošné textilie, u kterých by dotržení nepokračovalo ve směru provedeného nástřihu. Zkouška se provádí na zkušebním trhacím přístroji s konstantním přírůstkem prodloužení (CRE).

Obsah

ČSN EN ISO 13937-3 Tato norma stanoví zkušební postup pro zjišťování síly potřebné k dotržení plošné textilie, při které se používá zkušební vzorek nastřižený do tvaru křídel. Síla při dotržení představuje sílu vyžadovanou ke zvětšení předem provedeného nástřihu na zkušebním vzorku na stanovenou vzdálenost. Postup je vhodný zejména pro tkaniny, ale může být použit i pro plošné textilie vyrobené jinými technologiemi. Zkouška se provádí na zkušebním přístroji s konstantním přírůstkem prodloužení (CRE).

Obsah

ČSN EN ISO 13937-4 Tato norma stanoví zkušební postup pro zjišťování síly potřebné k dotržení plošné textilie, při které se používá zkušební vzorek nastřižený do tvaru jazýčku. Síla při dotržení představuje sílu, potřebnou k zvětšení předem provedených nástřihů na zkušebním vzorku do stanovené vzdálenosti. Postup je vhodný zejména pro běžné tkaniny. Může být použit i pro plošné textilie vyrobené jinými technologiemi, nedoporučuje se však pro pleteniny a elastické tkaniny. Zkouška se provádí na zkušebním trhacím přístroji s konstantním přírůstkem prodloužení (CRE).

Obsah

ČSN EN 13091 Tato evropská norma specifikuje kritéria účinnosti filtračních prvků a filtračních zařízení používaných v biotechnologických procesech se zřetelem na potenciální rizika používaných mikroorganismů pro pracovníka nebo prostředí. Použití této evropské normy pomůže výrobci zařízení při klasifikaci filtračních prvků a filtračních zařízení, se zřetelem na biologickou bezpečnost jejich provozu v biotechnologických procesech. Uvedená klasifikace je lehce srozumitelná a snadno použitelná pro uživatele i příslušné úřady. Tato evropská norma se týká sterilizovatelnosti a čistitelnosti filtračních zařízení a unikání mikroorganizmů krytem filtračního zařízení a unikání mikroorganizmů filtračními prvky při filtraci se slepým koncem a při filtraci s křížovým tokem. Tato evropská norma se netýká filtračních prvků a filtračních zařízení použitých k tomu, aby se zamezilo kontaminaci bioreaktorů, např. při sterilizaci vstupního vzduchu nebo nástřiku. Text normy má členění do 8 kapitol, a to 1) předmět normy, 2) normativní odkazy, 3) termíny a definice, 4) nebezpečí, 5) třídy účinnosti (pro filtrační zařízení z hlediska těsnosti proti unikání, čistitelnosti a sterilizovatelnosti a pro filtrační prvek z hlediska redukční účinnosti filtračního prvku), 6) klasifikace a ověření účinnosti, 7) značení a balení, 8) dokumentace. Účinnost filtračního zařízení a filtračního prvku je určována a ověřována výrobcem nebo uživatelem. V Příloze A (informativní) jsou uvedeny směrnice pro zkušební metody pro ověření účinnosti filtračních prvků a filtračních zařízení.

Obsah

ČSN EN 13095 Tato evropská norma specifikuje kritéria účinnosti systémů na odstraňování odpadních plynů používaných v biotechnologických procesech se zřetelem na potenciální rizika používaných mikroorganismů pro pracovníka a okolní prostředí. Tato evropská norma se uplatňuje tam, kde zamýšlené použití systémů na odstraňování odpadních plynů se týká nebezpečných nebo potenciálně nebezpečných mikroorganismů používaných v biotechnologických procesech a/nebo tam, kde vystavení pracovníka nebo prostředí působení takovýchto mikroorganismů je z bezpečnostních důvodů omezeno. Tato evropská norma se netýká systémů na odstraňování odpadních plynů, využívajících pro odstranění mikroorganismů filtračních zařízení a systémů používaných k tomu, aby se zabránilo kontaminaci pracovišť nebo zařízení. Použití této evropské normy pomůže výrobci zařízení při klasifikaci systémů na odstraňování odpadních plynů se zřetelem na biologickou bezpečnost jejich provozu v biotechnologických procesech.Text normy má členění do 8 kapitol, a to 1) předmět normy, 2) normativní odkazy, 3) termíny a definice, 4) nebezpečí, 5) třídy účinnosti (pro systém na odstraňování odpadních plynů z hlediska těsnosti proti unikání, čistitelnosti, sterilizovatelnosti a z hlediska redukční účinnosti filtračního prvku), 6) klasifikace a ověření účinnosti, 7) značení a balení, 8) dokumentace. Účinnost systémů na odstraňování odpadních plynů je určována a ověřována výrobcem nebo uživatelem. V příloze A (informativní) je uveden popis destrukčních/inaktivačních metod pro odpadní plyny a v příloze B (informativní) je diskutována volba zkušebních metod a určení redukční účinnosti.