Normy

Obsah

ČSN ETSI EN 301 489-5 V1.2.1 Tato norma, spolu s EN 301 489-1, pokrývá posuzování soukromých pozemních pohyblivých rádiových (PMR) a souvisejících přidružených zařízení, pokud jde o elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Tato norma pokrývá jak analogová, tak digitální soukromá pozemní pohyblivá rádiová (PMR) zařízení. Technické specifikace vztahující se na anténní vstup/výstup a emise ze vstupu/výstupu krytu soukromého pozemního pohyblivého rádiového (PMR) zařízení nejsou v této normě zahrnuty. Tyto technické specifikace lze nalézt v příslušných normách výrobků pro efektivní využívání rádiového spektra. Tato norma specifikuje použitelné zkušební podmínky, posuzování funkce a funkční kritéria pro soukromá pozemní pohyblivá rádiová (PMR) zařízení a související přidružená zařízení. Norma ETSI má 18 stran anglického textu.

Obsah

ČSN ETSI EN 301 489-16 V1.1.1 Tato norma, spolu s EN 301 489-1, pokrývá posuzování analogového pohyblivého a přenosného zařízení buňkových radiokomunikací a přidruženého zařízení s ohledem na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Tato norma specifikuje použitelné zkušební podmínky, posuzování funkce a funkční kritéria pro analogové veřejné pohyblivé a přenosné zařízení pro vysílání a příjem hovorů a/nebo dat a pro přidružené zařízení. Tato norma uvádí uspořádání zkušebních signálů pro zkoušení vysílače a přijímače. Třídění prostředí a požadavky na emisi a na odolnost použité v této normě je stanoveno v EN 301 489-1 s výjimkou zvláštních podmínek zahrnutých v této normě.

Obsah

ČSN EN 61347-2-1 Tato norma je revizí 1. vydání ČSN EN 60926:1997 + A2:1997 a jejím výsledkem je začlenění a doplnění všech základních společných ustanovení do základní normy ČSN EN 61347. V textu této Části jsou uváděna pouze odlišná ustanovení a postupy zkoušek a na základní společná ustanovení jsou v textu pouze odvolávky. Tato norma musí být používána spolu s ČSN EN 61347-1.

Obsah

ČSN ISO/IEC 8882-2 Norma přebírá mezinárodní normu ISO/IEC 8882-2:2000 překladem a nahrazuje ČSN ISO/IEC 8882-2 z dubna 2000. Norma definuje sestavu abstraktních testů pro zkoušení shody spojové vrstvy testované implementace (IUT) vzhledem k oběma vydáním ISO/IEC 7776 (1986 a 1995) nebo všem vydáním doporučení ITU-T X.25 (1980, 1984, 1988 a 1993). Shoda koncového datového zařízení (DTE) s výše uvedenou mezinárodní normou nebo doporučením ITU-T se testuje použitím speciálních okruhů mezi testerem a DTE. Testy jsou navrženy pro šest možných situací spolupráce. Kapitola 1 uvádí předmět normy, který poskytuje objektivní základ pro uplatnění testů. Kapitoly 2 a 3 uvádí odkazy na souvisící normy a dále používané definice a zkratky. Kapitola 4 obsahuje informace, které se týkají postupů prováděných při zkoušení shody. Uvádí strukturu testů v podobě skupin a podskupin testů. Podává také přehled sestavy testů. Příloha poskytuje informace o sestavě abstraktních testů pro protokol spojové vrstvy LAPB X.25 v grafickém tvaru a ve tvaru zpracovatelném počítačem.

Obsah

ČSN EN ISO 3582 Tato norma předepisuje laboratorní třídící postup prováděný v malém měřítku za účelem porovnání charakteristik hořlavosti malých zkušebních těles z měkkých lehčených materiálů v horizontální poloze vystavených působení nízkoenergetického tepelného zdroje. Zkouška se omezuje na zkušební tělesa o tloušťce větší než 5 mm.

Obsah

ČSN ETSI EN 300 220-3 V1.1.1 Tato norma se vztahuje na rádiové vysílače a přijímače přístrojů s krátkým dosahem, popsané v rozsahu platnosti EN 300 220-1 [2]. Tato norma je určena k pokrytí ustanovení článku 3.2 Směrnice 1999/5/EC [1] (Směrnice R&TTE), který stanoví že".rádiová zařízení musí být konstruována tak, aby efektivně využívala spektrum přidělené zemským/kosmickým radiokomunikacím a technické prostředky umístěné na oběžné dráze, aby se zabránilo škodlivé interferenci".

Obsah

ČSN ETSI EN 301 783-1 V1.1.1 Tato norma se vztahuje na rádiová zařízení určená k používání radioamatéry ve smyslu Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), Článek 1, definice 53, která jsou obchodně dostupná.

Obsah

ČSN ETSI EN 301 783-2 V1.1.1 Tato norma se vztahuje na rádiová zařízení určená k používání radioamatéry ve smyslu Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), Článek 1, definice 53, která jsou obchodně dostupná. Dále je tato norma určena k pokrytí ustanovení Směrnice 1999/5/ES [1] (Směrnice R&TTE), která stanoví že"...rádiová zařízení musí být konstruována tak, aby efektivně využívala spektrum přidělené zemským/kosmickým radiokomunikacím a technické prostředky umístěné na oběžné dráze, aby se zabránilo škodlivé interferenci".

Obsah

ČSN EN ISO 3543 Norma stanoví metodu nedestruktivního měření tloušťky povlaku pomocí měřidel využívajících zpětného rozptylu záření beta. Norma obsahuje termíny a definice, popis měřicího přístroje, činitele ovlivňující přesnost měření, kalibraci přístrojů, postup měření a údaje o protokolu o zkoušce.

Obsah

ČSN EN 1074-1 Tato evropská norma byla vypracována technickou komisí CEN/TC 69 "Průmyslové armatury", jejíž sekretariát je v AFNOR. Norma sestává ze šesti částí: Část 1: Všeobecné požadavky Část 2: Uzavírací armatury Část 3: Zpětné armatury Část 4: Odvzdušňovací a přivzdušňovací ventily Část 5: Regulační ventily Část 6: Hydranty Část 1 ve spojení s následujícími částmi určuje všeobecné požadavky a zkušební postupy, které musí být prováděny ve výrobě a během posuzování shody těchto armatur (typové zkoušky). Podrobné požadavky, které závisí na typu armatur, jsou definovány v částech 2 až 6 této normy. S ohledem na možné nepříznivé působení výrobků podle této normy na jakost pitné vody: 1) tato norma neobsahuje žádné údaje o tom, které výrobky mohou být používány bez omezení v jednotlivých členských státech EU nebo EFTA; 2) je třeba vzít v úvahu stávající platné národní předpisy týkající se používání a vlastností těchto produktů do doby, než budou přijata ověřitelná evropská kritéria. Tato evropská norma určuje minimální požadavky na vhodnost používání armatur pro potrubní systémy na dodávání vody pro lidskou spotřebu nadzemními nebo podzemními rozvody nebo systémy s nimi spojené (viz EN 805). Tato norma stanoví všeobecné požadavky na konstrukci, provedení a metodu posuzování shody armatur, bez ohledu na jejich typ a materiál. Tato norma se zabývá požadavky, které jsou společné pro různé typy armatur; norma je použitelná pouze tehdy, když je na ni uveden odkaz v některé z dalších částí této normy.

Obsah

ČSN EN 1074-2 Tato evropská norma byla vypracována technickou komisí CEN/TC 69 "Průmyslové armatuty", jejíž sekretariát je v AFNOR. Část 1 ve spojení s následujícími částmi určuje všeobecné požadavky a zkušební postupy, které musí být prováděny ve výrobě a během posuzování shody těchto armatur (typové zkoušky). Podrobné požadavky, které závisí na typu armatury, jsou definovány v částech 2 až 6 této normy. Tato druhá část evropské normy určuje - minimální požadavky na vhodnost uzavíracích armatur používaných pro potrubní systémy na dodávání vody pro lidskou spotřebu nadzemními nebo podzemními rozvody (viz EN 805); - stanoví požadavky na konstrukci, provedení a způsob posuzování shody uzavíracích armatur, bez ohledu na jejich typ a materiál. - je přednostně použitelná pro každou jinou normu na výrobek nebo zkoušení; požadavky jiných norem platí pouze tehdy, když se na ně tato norma odkazuje. - pojednává o požadavcích platných pro uzavírací armatury do DN 2 000 a PFA 6 bar do PFA 25 bar. Její přílohy A, B, C a D jsou normativní. S ohledem na možné nepříznivé působení výrobků zhotovených podle příslušných částí této normy na jakost vody pro lidskou spotřebu je nutno vzít v úvahu: 1) Že kterákoliv část normy neobsahuje žádné údaje o tom, které výrobky mohou být používány bez omezení v jednotlivých členských státech EU nebo EFTA; 2) stávající platné národní předpisy týkající se používání a vlastností těchto produktů do doby, než budou přijata ověřitelná evropská kritéria.