Normy

Obsah

ČSN EN 13078 Tato evropská norma stanoví vlastnosti a požadavky na volný výtok s ponořeným přítokem, zahrnujícím přívod vzduchu a přepad, skupiny A druhu C. Volné výtoky jsou zařízení k ochraně pitné vody před znečištěním ve vnitřních vodovodech.Tato norma se vztahuje na volné výtoky v průmyslově vyráběných zařízeních a na volné výtoky v zařízeních zhotovených na místě, a stanoví fyzikálně chemické vlastnosti konstrukčních materiálů použitých k účelům a aplikacím, které zajišťují, aby v průběhu běžného provozu byl zajištěn soulad s touto normou. Příloha A specifikuje vakuovou zkoušku.

Obsah

ČSN ISO 14593 Tato norma specifikuje metodu hodnocení úplné aerobní biologické rozložitelnosti organických látek ve vodním prostředí stanovením anorganického uhlíku při dané koncentraci mikroorganismů. Metoda je použitelná pro organické látky, které: - jsou rozpustné ve vodě v koncentracích odpovídajících podmínkám zkoušky; - jsou málo rozpustné ve vodě za podmínek zkoušky. V tomto případě bývá nezbytné pro jejich dobrou dispergaci použít zvláštní postupy (viz ISO 10634); - jsou těkavé; - nepůsobí inhibičně na mikroorganismy v koncentracích zvolených pro zkoušku. V této zkoušce se biogenně vznikající anorganický uhlík měří přímo v nádobách takovým způsobem, že rychlost měření se téměř rovná rychlosti mikrobiální produkce.

Obsah

ČSN EN 13431 Směrnice o obalech a obalových odpadech (94/62/EC) stanovuje požadavky na obal, aby mohl být považován za využitelný. Tato norma tyto požadavky rozvádí s ohledem na energetické využití. Evropská norma EN 13427 stanovuje postup pro společné použití této normy se čtyřmi dalšími normami na podporu tvrzení, že obal, který má být uveden na trh, splňuje základní požadavky podle dané směrnice EU. Tento dokument stanovuje požadavky na obal, aby mohl být klasifikován jako energeticky využitelný a uvádí postupy pro posouzení shody s těmito požadavky. Působnost tohoto dokumentu je omezena na oblast, která leží pod kontrolou dodavatele.

Obsah

ČSN EN ISO 15265 Tato mezinárodní norma je jednou z řady norem určených k posuzování tepelného prostředí. Byla vypracována za podpory Evropské unie za účelem normalizace metod, které mají odborníci v oblasti ochrany zdraví při práci používat v přístupu k problémy souvisejícími se stresem a diskomfortem v tepelných pracovních podmínkách. Norma popisuje strategii posuzování a interpretace rizika fyziologických omezení nebo diskomfortu při práci v daném klimatickém prostředí. Je použitelná v jakékoliv pracovní situaci se stálými nebo proměnlivými klimatickými podmínkami, metabolizmem nebo oděvem.

Obsah

ČSN ETSI EN 302 195-2 V1.1.1 Tato norma se vztahuje na vysílače a přijímače aktivních lékařských implantátů velmi nízkého výkonu (ULP-AMI): - vysílače pracující v rozsahu 9 kHz až 315 kHz s úrovněmi výkonu v rozsahu do 30 dB A/m; - přijímače pracující v rozsahu 9 kHz až 315 kHz. Tato norma se vztahuje na přístroje ULP-AMI: - buď s vysokofrekvenčním (RF) výstupem a přiřazenou anténou, nebo s vestavěnou anténou; - pro aplikace s dálkovými povely, telemetrie atd.; - pro všechny typy číslicové modulace; - s hlasovými funkcemi nebo bez nich. Tato norma pokrývá pevné stanice (lékařem obsluhované programovací/řídicí jednotky), pohyblivé stanice (pacienty obsluhované programovací jednotky, příruční nebo jiné) a přenosné stanice (implantované přístroje poskytující léčebné výhody pacientům s tímto implantátem). Tato norma je určena k pokrytí opatření článku 3.2 Směrnice 1999/5/EC (Směrnice R&TTE) [1], který uvádí, že "...rádiová zařízení musejí být navržena tak, aby účinně využívala spektrum přidělené pozemním/vesmírným rádiovým komunikacím a prostředkům na oběžných drahách, aby se zamezilo škodlivé interferenci".

Obsah

ČSN EN ISO 14327 Norma ČSN EN ISO 14327 (05 2625) obsahuje způsoby pro určení diagramu oblasti svařování, který slouží pro zjištění použitelného rozsahu svařovacích parametrů při výrobním svařování na daném zařízení. Při určování diagramu oblasti svařování se také zjišťuje vliv materiálu elektrod, rozměrů a chlazení elektrod na svařování daného materiálu. Při zkouškách se ověřuje vzájemný vliv tří základních parametrů, což je přitlačovací elektrodová síla, doba trvání průchodu svařovacího proudu - doba svaru a velikost svařovacího proudu. Diagram oblasti svařování se podle normy určuje dvěma způsoby, buď při konstantní elektrodové síle nebo při konstantní době svaru. Při konstantní elektrodové síle se vychází z hodnoty doporučované pro danou tloušťku materiálu a ověřuje se vliv změn velikosti svařovacího proudu a doby svaru. Jiný způsob určení diagramu oblasti svařování je při konstantní době svaru, zvolené podle režimu svařování a velikosti výkonu svařovacího zařízení. V tomto případě se zkoušky provádějí při změnách velikosti svařovacího proudu a elektrodové síly. Postupným svařováním a zkoušením svarů se zjišťují růstové křivky svaru s vyhodnocením od slepeného svaru, částečně vytrženého svaru, úplně vytrženého svaru až k mezi rozstřiku. Z takto získaných křivek je možno pro daný svařovaný materiál stanovit rozsah svařovacích parametrů, při kterých se zhotovují pevnostně vyhovující svary. Při zpracování výsledků zkoušky se využívají formuláře z normy ČSN EN ISO 15609-5.

Obsah

ČSN EN 60332-2-2 Norma zahrnuje převzetí překladem evropskou normu EN 60332-2-2:2004. Tato norma nahrazuje ČSN EN 50265-2-2:1999.

Obsah

ČSN EN 10168 Evropská norma EN 10168 obsahuje přehled údajů, které mohou souviset s a obsahuje stručný popis dokumentů kontroly ocelových výrobků uvedených v EN 10204. Stanovuje normalizované označení a vysvětlivky údajů, které se mohou objevit v dokumentech kontroly a zavádí číselný kód pro každé uvedené popisné pole.

Obsah

ČSN EN ISO 17189 Tato mezinárodní norma specifikuje referenční metodu pro stanovení obsahu tuku v másle, emulzích jedlých olejů a v roztíratelných tucích

Obsah

ČSN P CEN/TS 14425-1 ČSN P CEN/TS 14425-1 se týká speciální technické keramiky a podává přehled o zkušebních metodách pro stanovení houževnatosti v lomu monolitické keramiky. Norma uvádí pokyny pro výběr nejvhodnější metody a uvádí jejich výhody a nevýhody. Norma CEN/TS 14425 sestává z pěti částí, které se detailně zabývají houževnatostí tohoto typu keramiky při zkoušce v ohybu. Jsou to: Část 1: Pokyn pro výběr zkušební metody Část 2: Metoda zkoušky v ohybu s trhlinou na jedné hraně Část 3: Metoda se zkoušky v ohybu se zářezem chevron (CNB) Část 4: Metoda zkoušky ohybu s povrchovou trhlinou (SCF) Část 5: Metoda zkoušky v ohybu se zářezem V (SEVNB). Norma má charakter předběžné normy a je určena pro ověření po dobu 3 let. Po vyhodnocení získaných zkušeností bude rozhodnuto, zda bude převedena mezi normy EN.