Normy

Obsah

ČSN ETSI EN 300 440-1 V1.5.1 Tato norma platí pro tyto hlavní typy zařízení krátkého dosahu: obecně použitelná zařízení krátkého dosahu (poplachová zařízení, dálkové ovládání, telemetrie, přenos dat všeobecně atd.), zařízení pro vysokofrekvenční identifikaci (RFID) a rádiové určování (aplikace pro detekci, pohyb osob a výstrahy). Tyto typy rádiových zařízení jsou schopny provozu v povolených kmitočtových pásmech v rozsahu 1 GHz až 40 GHz buď s připojením vysokofrekvenčního (RF) výstupu a přiřazenou anténou nebo s vestavěnou anténou; pro všechny typy modulace; s přenosem hovoru nebo bez něj. Norma uvádí seznam kmitočtových pásem určených rozhodnutím Evropské komise o zařízeních krátkého dosahu a doporučením CEPT/ERC 70-03, známých k datu vydání této normy. Tato norma pokrývá pevné stanice, pohyblivé stanice a přenosné stanice. Aplikace používající technologii velmi širokého pásma (UWB) nejsou v této normě zahrnuty. Tato norma nevyžaduje měření vyzařovaných emisí pod 25 MHz.

Obsah

ČSN EN 61029-1 ed. 3 Tato norma platí pro nářadí poháněné elektrickým motorem nebo magneticky, které je určeno pro používání v místnostech nebo mimo místnosti a má následující charakteristiky: a) snadno se přemísťuje jednou osobou, přičemž může mít jednoduché zařízení usnadňující přepravu, např. rukojeti, kola apod.; b) používá se v bezpečné stacionární poloze s upevněním např. svěrkami, přišroubováním apod. nebo bez upevnění; c) používá se pod dohledem obsluhující osoby; d) není určeno pro používání v nepřetržité výrobě nebo ve výrobních linkách; e) je určeno pro zapojení do sítě pohyblivým přívodem a vidlicí; f) nejvyšší jmenovité napětí nepřesahuje 250 V v případě jednofázového střídavého nebo stejnosměrného napájení, nebo 440 V v případě třífázového střídavého napájení; g) nejvyšší jmenovitý příkon nepřesahuje 2 500 W v případě jednofázového střídavého nebo stejnosměrného napájení, nebo 4 000 W v případě třífázového střídavého napájení. Toto nářadí je všeobecně známo jako "přenosné elektromechanické nářadí". Příklady takového nářadí jsou: Kotoučové pily, pásové pily, hoblovky, tloušťkovačky, ramenové kotoučové pily, profilovací frézky, dekupírky, přímočaré pily, pokosové/dělicí pily, soustruhy na dřevo, pásové brusky, kotoučové brusky, tloušťkovačky-srovnávačky, řetězové dlabačky, víceúčelové stroje, česací stroje, soustruhy na kov, stolní brusky, stolní vrtačky, závitořezy na trubky, ohýbačky trubek, pily na trubky, frézky na klíče, ostřičky nástrojů, nůžky na plech, vrtačky na beton, pily na beton, drtiče dřevěného odpadu, čističe potrubí. Tato evropská norma platí též pro přenosné elektromechanické nářadí určené pro připojení ke zdroji vody jako hlavní potrubí, cisterna nebo nádrž. Tato norma neplatí pro: - elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely podle EN 60335-1; - ruční elektrické nářadí podle EN 50144-1 nebo 60745-1; - malé stolní nářadí napájené z nízkonapěťového transformátoru, určené pro modelářství; - stroje určené k výrobě a přípravě potravin; - nářadí používané v prostředí s nebezpečím výbuchu (prach, výpary nebo plyn); - nářadí určené pro používání s kosmetikou nebo farmaceutickými výrobky; - pomocná zařízení jako systémy pro vnější chlazení a odsávání /a sběr prachu.

Obsah

ČSN EN 62295 Tato norma specifikuje společný komunikační protokol (CCP) vrstvy, která je schopna poskytovat interoperabilitu a interkonektivitu mezi technologiemi heterogenních sítí a stejně tak základní data přenosového schématu mezi zařízeními připojovanými k heterogenní síti přes vrstvu CCP. Norma také specifikuje strukturu paketů ve vrstvě CCP a společné adresovací schéma, které je srozumitelné heterogenním zařízením. Dále specifikuje protokoly schopné poskytovat různé aplikace domácí sítě přes vrstvu CCP pro Home Network Management Protocol (HNMP), Universal Home Control Protocol (UHCP), Home Multimedia Service Protocol (HMSP) and Home Data Service Protocol (HDSP). Tato norma se vztahuje na systémy se síťovými možnostmi a takové, které představují domácí sítě, jako jsou elektronická zařízení, audiovizuální zařízení, řídicí zařízení, síťová koncová zařízení a domácí servery. Navíc je možno tuto normu používat na domácí sítě sestávající z jednoho domácího serveru. Rozsah tohoto dokumentu je následující: - definice vrstvy CCP - schéma přenosu dat ve vrstvě CCP - struktura paketu CCP - schéma adresování CCP - protokol managementu domácí sítě (HNMP) - univerzální protokol domácího řízení (UHCP) - protokol domácích datových služeb (HDCP) - požadavky na protokol domácích multimediálních služeb (HDSP) POZNÁMKA - HNMP je komplexní protokol managementu domácí sítě, který detekuje nebo registruje zařízení. UHCP řídicí a monitorovací zařízení ze vzdálených míst. HMSP je AV protokol pro domácí zábavné služby. HDSP se zabývá daty a službou zpracování zpráv.

Obsah

ČSN EN 62386-208 Tato mezinárodní norma stanovuje protokol a zkušební postupy pro řízení elektronických ovládacích zařízení na střídavé nebo stejnosměrné napájení digitálními signály a které mají spínaný výstup.

Obsah

ČSN EN 62369-1 Tato část souboru norem uvádí postupy pro hodnocení vystavení člověka elektromagnetickým polím ze zaří-zení používaných pro elektronickou ochranu zboží (EAS), vysokofrekvenční identifikaci (RFID) a v podobných aplikacích. Pro snadnější posouzení se používá stupňovitý přístup. První stupeň spočívá v jednoduchém měření a porovnání vůči vhodně odvozeným referenčním hodnotám. Druhý stupeň zahrnuje složitější série měření nebo výpočtů sdružených s metodami analýzy. Třetí stupeň vyžaduje podrobné modelování a analýzu pro porovnání s nejvyššími přípustnými hodnotami. Při posuzování jakéhokoliv zařízení lze použít nejvhodnější metodu pro situaci vystavení. Zařízení používaná pro elektronickou ochranu zboží, vysokofrekvenční identifi-kaci a v podobných aplikacích nejsou v době přípravy této mezinárodní normy obvykle provozována na kmi-točtech pod 1 Hz a nad 10 GHz. Směrnice a normy pro vystavení elektromagnetickým polím mohou pokrývat širší rozsah kmitočtů, a proto je jako součást postupů hodnocení uvedeno objasnění požadovaného rozsahu. Zařízení pokrytá tímto dokumentem mají obvykle vyzařovací diagram nehomogenního pole. Tato zařízení mají často velmi rychlý pokles intenzity pole se vzdáleností a pracují v podmínkách blízkého pole, kde není konstantní vztah mezi magnetickým a elektrickým polem. To je podrobně popsáno v příloze A společně s typickými podmínkami expozice pro různé typy zařízení. Příloha B obsahuje souborné informace, které mají napomoci při numerickém modelování situace vystavení. Obsahuje jak homogenní, tak anatomické modely, jakož i elektrické vlastnosti tkáně. Tato norma neobsahuje mezní hodnoty. Mezní hodnoty lze získat ze směr-nic pro vystavení člověka, které jsou vydány samostatně. V různých regionech se mohou používat různé směrnice a mezní hodnoty. Se směrnicemi jsou zpravidla spojeny metody sumace přes širší kmitočtové roz-sahy a pro vystavení více zdrojům. Tyto metody se musí používat. V příloze C je obsažena zjednodušená metoda sumace z více zdrojů. Tato metoda se musí používat obezřetně, poněvadž je zjednodušená a bude nadhodnocovat vystavení; je však užitečná jako návod, když jsou výsledky různých hodnocení uvedeny v rozdílných měřicích jednotkách, které nejsou slučitelné. Různé země a oblasti mají rozdílné pokyny pro zpracování nejistot při hodnocení. V příloze D jsou poskytnuty informace ke dvěma nejběžnějším metodám.

Obsah

ČSN ISO 3534-1 Norma obsahuje termíny a definice základním pojmů z oblasti matematické statistiky a počtu pravděpodobnosti. Většina definic je doplněna vysvětlujícími poznámkami nebo příklady. Pro některé termíny norma zavádí doporučené značení. Informativní přílohy obsahují diagramy, které názorně ukazují vzájemné vztahy mezi definovanými pojmy.

Obsah

ČSN EN ISO 5136 Tato mezinárodní norma stanovuje metodu měření ventilátorů a jiných zařízení s prouděním vzduchu připojených na potrubí pro určení akustického výkonu vyzařovaného do bezodrazově zakončeného potrubí na sací a (nebo) na výtlačné straně zařízení. POZNÁMKA 1 - Pro stručnost se používá v následujícím textu pojem "ventilátor" pro "ventilátor a ostatní zařízení s prouděním vzduchu". Metoda se používá pro ventilátory, které vyzařují ustálený širokopásmový, úzkopásmový nebo diskrétní (tónový) zvuk. Platí pro teploty vzduchu od -50 °C do +70 °C. Rozsah průměru měřicího potrubí je od 0,15 m do 2 m. Metody měření pro malá (d < 0,15 m) a velká (d > 2 m) měřicí potrubí jsou popsány v informační příloze H, popřípadě I. Největší střední rychlost proudění na čelo krytu mikrofonu, pro kterou je tato metoda použitelná, závisí na typu krytu mikrofonu proti větru: - kulový kryt 15 m/s; - kuželový kryt 20 m/s; - trubkový nástavec 40 m/s. Nad těmito hodnotami může být potlačení turbulentního kolísání tlaku mikrofonním krytem proti větru nedostatečné. Očekává se, že zkoušky akustického výkonu se budou provádět společně s provozními výkonovými zkouškami ventilátoru podle ISO 5801. Potrubí bude proto obvykle vybaveno hvězdicovitým usměrňovačem proudu na výtlačné straně ventilátoru, který bude zmenšovat zkrut proudu (viz 7.3). Kde je přípustné upustit od usměrňovače, jako např. u velkých ventilátorů při instalaci skupiny C podle ISO 5801:1997, je nejvýše přípustný úhel zkrutu 15°. (Příklad pro postup určení úhlu zkrutu je uveden v příloze J.) POZNÁMKA 2 - Montážní skupiny definované v ISO 5801 stanovují, že ventilátor je připojen na potrubí buď jen na výtlačné straně (skupina B), nebo jen na sací straně (skupina C), nebo na výtlačné a sací straně (skupina D).

Obsah

ČSN EN 62453-303-1 Tato část souboru norem poskytuje informaci pro integraci protokolu PROFIBUS do specifikace rozhraní FDT (ČSN EN 62453-2). Specifikuje komunikační a ostatní služby. Tato specifikace neobsahuje specifikaci FDT ani ji nemodifikuje. Komunikační profil 3/1 a komunikační profil 3/2 (běžně známé jako PROFIBUSTM) definují komunikační profily založené na ČSN EN 61158 2 Typ 3, ČSN EN 61158 3 3, ČSN EN 61158 4 3, ČSN EN 61158 5 3 a ČSN EN 61158 6 3. Základní profily CP 3/1 (PROFIBUS DP) a CP 3/2 (PROFIBUS PA) jsou definovány v IEC 61784 1. Tuto část souboru norem je třeba používat spolu s ČSN EN 62453-2:2010.

Obsah

ČSN EN 14492-1+A1 Tato evropská norma se používá pro konstrukci, návody k používání, údržbu a zkoušení vrátků se strojním pohonem, které mají primární zdroj pohybu elektrický motor, hydraulický motor, vlastní spalovací motor nebo pneumatický motor. Vrátky jsou navrhovány pro zdvihání a spouštění břemen, která jsou zavěšena na háku nebo na jiném uchopovacím prostředku nebo jsou navrhovány pro zdvihání a spouštění břemen na nakloněné rovině nebo výhradně pro tažení břemen na rovině, která je normálně horizontální.

Obsah

ČSN EN 1010-4+A1 Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 schválenou CEN 2009-09-15. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami !". Vypuštěný text je zobrazen takto "!vypuštěný text"", opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky. Norma obsahuje i aktuální informace o citovaných normativních dokumentech a předpisech a nové znění přílohy ZA a přílohy ZB. Změnou A1 byla provedena aktualizace mezinárodních a evropských norem. Teto dokument platí pro knihařské stroje (sešívací, nýtovací, kroužkovací a vázací stroje; stroje na šití při snášení; snášecí stroje; stroje na lepenou vazbu; vrtačky na papír; balicí lisy knižních bloků; knihařské lisy; skládací archové stroje; výrobní linky na výrobu knih v tuhých deskách; stroje na zaoblování hřbetu knižních bloků a lisovací stroje; stroje na olepování hřbetu a kapitálkovací stroje; zavěšovací stroje; stroje na vytváření hřbetových drážek vypalováním), stroje na zpracování papíru (stroje na výrobu dopisních obálek; stroje na výrobu hygienických předmětů; vkládací stroje; počítací stohovače; stroje na vzorování (ražení) papíru) a dokončovací stroje (natírací stroje; laminovací (kašírovací) stroje. Tento dokument musí být používán spolu s EN 1010-1:2004+A1. Obě části společně identifikují všechna významná nebezpečí, která jsou relevantní pro knihařské stroje, stroje na zpracování papíru a dokončovací stroje, pokud jsou používány tak, jak je určeno a za podmínek předvídatelných výrobcem. Specifické požadavky stanovené v EN 1010-4 mají přednost před příslušnými požadavky v EN 1010-1:2004+A1. Tento dokument se nezabývá riziky vytvářenými hlukem vyzařovaným od strojů. Tyto otázky jsou v podstatě zahrnuty v EN 1010-1:2004+A1. Avšak pro podobné stroje, jako jsou stroje na skládání archů, stroje na výrobu dopisních obálek a hygienických předmětů, jsou uvedeny některé specifické návrhy na snížení hladiny hluku. Tento dokument neplatí pro knihařské stroje, pro stroje na zpracování papíru a dokončovací stroje, které jsou vyrobeny před datem vydání tohoto dokumentu CEN.

Obsah

ČSN EN 12203+A1 Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 schválenou CEN 2009-07-16 a opravu C1 vydanou CEN 2006-07-05. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami !". Vypuštěný text je zobrazen takto "!vypuštěný text"", opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky. Norma obsahuje i nové znění přílohy ZA a přílohy ZB. Změnou A1 byla provedena aktualizace mezinárodních a evropských norem. Tato norma platí pro lisy na výrobu obuvi a zboží z usní (viz 3.1), používané při výrobě obuvi a zboží z přírodních a syntetických usní a ostatních příslušných dílců. Takovými stroji jsou lisy na nalepování podešví (otevřené a uzavřené konstrukce), stroje na lisování podešví a stélek, stroje na tvarování pat svršků, stroje na vlepování výztuže, podšívky a tužinky, žehlicí lisy, stroje značkovací, razicí, etiketovací a dezénovací, stroje k naznačení stehu, stroje na předtvarování svršků, automatické lisy na výrobu obuvi a zboží z usní, stroje na předtvarování termoplastických opatků a lisy na tváření opatku, integrované výrobní systémy, lisy s mobilními (pohyblivými) stanicemi a otočným uspořádáním, zaklepávací lisy, aktivační lisy, stroje na nazouvání a vyzouvání kopyta, lisy na upevnění patníku a stroje na potahování knoflíků. Tato evropská norma neplatí pro: vysekávací a děrovací stroje (viz EN 12044), stroje kroužkovací, háčkovací a pro stroje na připevnění ozdobných cvočků (hřebíčků), lisy používané pro opravu bot a ortopedické práce (viz EN 12387). Norma specifikuje bezpečnostní požadavky pro konstrukci, dopravu, instalaci, nastavování, seřizování, záběh nebo změnu postupu, provoz, čistění, údržbu, vyřazení z provozu, demontáž atd., pokud se týká bezpečnosti strojů uvedených v 1.1. Norma bere v úvahu předpokládané používání, předvídatelné nesprávné použití, poruchu součásti a systému. Norma zahrnuje všechna příslušná významná nebezpečí v obuvnickém průmyslu při výrobě obuvi a zboží z usní a syntetických usní. (Seznam nebezpečí viz kapitolu 4.) Tato evropská norma se nezabývá přesnými technickými opatřeními pro snížení rizik, která vznikají výpary a prachy poškozujícími zdraví. Používáním strojů, které jsou uvedeny v předmětu této evropské normy v jiných průmyslových odvětvích, než je specifikováno v 1.1, může vznikat nebezpečí, které nebylo uvažováno při vypracování této normy. Norma také platí pro další zařízení pro manipulaci s materiálem a činnosti, které jsou integrální součástí stroje. Norma předpokládá, že stroje jsou ovládány odpovídajícím způsobem zacvičenými osobami a že jsou používány s odpovídajícím místním osvětlením splňujícím místní předpisy nebo EN 12464-1. Tento dokument neplatí pro lisy na výrobu obuvi a zboží z usní, které byly vyrobeny před datem vydání této normy EN.

Obsah

ČSN ETSI EN 302 307 V1.2.1 Norma definuje systém modulace a kódování kanálů druhé generace (DVB-S2). DVB-S2 je samostatná velmi flexibilní norma, která pokrývá mnoho družicových aplikací. Je charakterizována flexibilním adaptérem vstupního toku, výkonným systémem FEC založeným na kódech LDPC, širokým rozsahem kódových rychlostí, souborem tří spektrálních profilů a funkcí adaptivního kódování a modulace (ACM). Systém byl optimalizován pro řadu širokopásmových družicových aplikací. Tato norma uvádí všeobecný popis systému DVB-S2 a specifikuje digitálně modulovaný signál kvůli dosažení kompatibility mezi zařízeními vyvinutými různými výrobci. Toho se dosahuje podrobným popisem zpracování signálu na straně modulátoru, zatímco zpracování na straně přijímače se ponechává otevřené pro různá implementační řešení, přičemž v této normě je však nutné se odvolat na určité aspekty příjmu. Dále norma identifikuje globální požadavky na funkčnost a vlastnosti systému pro splnění cílů kvality služby.