Normy

Obsah

ČSN P ISO/TS 26844 Tato česká předběžná norma specifikuje mikrobiologickou inhibiční zkoušku k průkazu širokého spektra antimikrobních látek v mléce a mléčných výrobcích. Metoda je použitelná pro syrové mléko, tepelně ošetřené mléko a obnovené sušené mléko. Vzorek mléka se přidá do dvou zkumavek (A, B) s agarovými půdami obsahujícími Geobacillus stearothermophilus ATCC 10149. Zkumavky se navzájem liší hodnotou pH, přidanými suplementy a synergickými antibiotiky. Inkubace, jejímž výsledkem je obvyklý růst tohoto mikroorganismu, způsobí změnu pH a barva acidobazického indikátoru obsaženého v půdě se změní z purpurové na žlutou. Pokud jsou v mléce přítomny látky inhibující růst tohoto mikroorganismu, barva indikátoru zůstává purpurová. Zkumavka A (pH 7,0; s přidaným chloramfenikolem jako synergickým antibiotikem) vykazuje lepší citlivost k reziduím tetracyklinu a zkumavka B (pH 8,0; s přidaným trimetoprimem jako synergickým antibiotikem) k reziduím beta-laktamátů, makrolidů, aminoglykosidů, sulfonamidů a trimetoprimu.

Obsah

ČSN EN ISO 8069 Tato norma specifikuje enzymatickou metodu pro stanovení obsahu kyseliny mléčné a mléčnanů ve všech typech sušeného mléka. Principem metody je rozpuštění sušeného mléka v teplé vodě a po vysrážení tuku a bílkovin a jejich odfiltrování se postupně přidají enzymy a biochemické látky k filtrátu. Spektrometrickým měřením při vlnové délce 340 nm se stanoví množství vytvořeného NADH, vzniklého konverzí NAD (nikotinamid-adenin-dinukleotid), které je úměrné obsahu kyseliny mléčné a mléčnanů.

Obsah

ČSN EN 725-5 Tato norma popisuje metody pro stanovení obsahu kyslíku v neoxidových prášcích používaných pro speciální technickou keramiku, tepelnou extrakcí inertním nosným plynem. Metoda je použitelná pro obsahy kyslíku nižší než 3 %.

Obsah

ČSN EN ISO 15536-2 Tato část EN ISO 15536 stanovuje požadavky pro verifikaci funkcí a validaci rozměrů počítačových modelů lidského těla. Tyto požadavky se týkají dokumentace údajů potřebných pro konstrukci počítačových figurín a metod verifikace a validace jejich funkce vzhledem k jejich rozměrové přesnosti. Norma také rozšiřuje antropometrické a biomechanické údaje a softwarové funkce používané k vytváření počítačových figurín a poskytuje rámec pro vykazování přesnosti počítačové figuríny a výchozích tělesných údajů. Jejím cílem je umožnit i neodborným uživatelům systémů modelování lidského těla nezávisle měřit všechny funkce v běžných zkušebních podmínkách pomocí automatizovaných softwarových nástrojů poskytnutých vývojáři. Tato norma není určena vývojářům k provádění specifické verifikace a validace jejich systémů modelování.

Obsah

ČSN EN ISO 16000-5 Normy řady EN ISO 16000 jsou určeny pro měření kvality vnitřního ovzduší. Tato část EN ISO 16000 uvádí základní hlediska, která je třeba zvažovat při vypracování postupu měření těkavých organických látek (VOC) ve vnitřním ovzduší. Tato část normy propojuje dvě části uvedené normy, tzn. obecná východiska strategie odběru vzorku (uvedené v EN ISO 16000-1) a analytické postupy stanovení emisí těkavých organických látek ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře aktivním odběrem vzorku na sorbent Tenax TA, tepelnou desorpcí a plynovou chromatografií za použití MS/FID detekce (uvedené v EN ISO 16000-6). Kromě dvou uvedených částí EN ISO 16000 obsahuje i odkazy na obecnější popis odběru vzorku těkavých organických sloučenin prosáváním sorpční trubicí, tepelná desorpcí a analýzu kapilární plynovou chromatografií uvedené v EN ISO 16017-1 a postupy difúzního vzorkování uvedené v EN ISO 16017-2. V příloze normy jsou uvedeny početné příklady organických sloučenin nalezených ve vnitřním ovzduší, které lze stanovit použitím EN ISO 16000-6. Normu doplňuje seznam literárních odkazů.

Obsah

ČSN EN 15340 Norma specifikuje postup stanovení odolnosti žárově stříkaných povlaků proti namáhání střihem za předpokladu, že je známa jejich minimální tloušťka. Navíc definuje odolnost proti namáhání střihem a označování struktury lomu zkušebního vzorku, k němuž dojde při překročení přilnavosti nebo přilnavosti/kohezní pevnosti nebo kohezní pevnosti povlaku nebo povlakového systému ve střihu. Zkouška se používá k vyhodnocení vlivu podkladového materiálu a přídavného materiálu, přípravy povrchu předmětu před nástřikem a podmínek nástřiku na přilnavost a/nebo kohezní pevnost žárově stříkaných povlaků, nebo k řízení kvality nástřikových prací a běžného dohledu na ně.

Obsah

ČSN EN ISO 18594 Norma ČSN EN ISO 18594 obsahuje popis způsobu měření a nastavení zkušebního zařízení pro určování přechodového odporu při vložení jednoho plechu nebo dvou přeplátovaných plechů z hliníku nebo oceli mezi elektrody odporové svářečky. Plechy mohou být s úpravou nebo bez úpravy povrchu a s povlakem nebo bez povlaku. Elektrický odpor mezi elektrodami je závislý na velikosti nastavené síly mezi elektrodami, která se vyvozuje pneumaticky, hydraulicky nebo mechanicky. Ke svařovacím elektrodám ve zkušební sestavě se připojí zdroj proudu a mezi snímacími svorkami na elektrodách nebo elektrodových čepičkách se měří úbytek napětí vzniklý průchodem elektrického proudu materiálem a přechodovými odpory. Přechodový odpor se vypočítává podle Ohmova zákona nebo může být měřen přístrojem pro přesné měření elektrického odporu. Při menší nastavené elektrodové síle je přechodový odpor větší a při větší elektrodové síle je přechodový odpor menší. Velikost přechodového odporu má základní vliv na volbu svařovacích parametrů.

Obsah

ČSN EN 60684-3-246 ed. 2 Tato část normy specifikuje požadavky na teplem smrštitelné polyolefinové trubičky s dvojitou stěnou, bez přísady zpomalující hoření. Tyto trubičky je vhodné používat do 110 °C.