Normy

Obsah

ČSN EN 61300-3-42 Norma popisuje metodu měření vhodnou pro měření útlumu jednovidových adaptérů vybavených pruž-nými dutinkami a měření útlumu samotných pružných dutinek. Rekapituluje význam a příčinu vzniku útlumu v dutinkách a zmiňuje obecná opatření uplatňovaných při jeho měření přímou metodou a analyzu-je přesnost tohoto měření. Detailně popisuje postup oboustranně aplikované přímé metody se čtyřpolo-hovou rotační modifikací, vztažené k jednomu základnímu referenčnímu měření. Předepisuje potřebnou výbavu, přípravu vzorku před měřením a jeho vizuální kontrolu a údaje, které se musí pro toto měření stanovit. Informativní příloha A podává příklad formátu protokolové tabulky měření a normativní příloha ZA udává normativní odkazy na mezinárodní a evropské normy.

Obsah

ČSN EN 14761+A1 Tato evropská norma stanovuje vlastnosti vertikálních a širokých lamel a ležatých špalíků z rostlého listnatého a jehličnatého dřeva včetně montážních sestav pro použití ve vnitřním prostředí jako podlahovina. Tato norma platí pro výrobky bez povrchové úpravy. Tato norma zahrnuje prvky ošetřené i neošetřené ochrannými prostředky.

Obsah

ČSN EN 14651+A1 Tato evropská norma určuje metodu měření pevnosti v tahu za ohybu betonu s kovovými vlákny na zkušebních tělesech odlévaných do forem. Tato metoda určuje způsoby, kterými se stanoví mez úměrnosti a hodnoty zbytkové pevnosti v tahu za ohybu.Tato zkušební metoda je určena pro kovová vlákna do délky 60 mm. Metoda může být také použita pro kombinaci kovových vláken a kombinaci kovových vláken s jinými vlákny.

Obsah

ČSN EN ISO 21079-3 Tato norma určuje postup chemického rozboru žárovzdorných AZS (oxid hlinitý, zirkoničitý a křemičitý) materiálů a výrobků (obsahujících od 5 % do 45 % oxidu zirkoničitého) plamenovou atomovou absorpční spektrometrií (FAAS) a atomovou emisní spektrometrií s induktivně vázanou plazmou (ICP-AE).

Obsah

ČSN EN ISO 21079-1 Tato norma určuje postup chemického rozboru žárovzdorných AZS (oxid hlinitý, zirkoničitý a křemičitý) materiálů a výrobků (obsahujících od 5 % do 45 % oxidu zirkoničitého) tradiční ("mokrou") cestou, atomovou emisní spektrometrií s induktivně vázanou plazmou (ICP-AE) a plamenovou atomovou absorpční spektrometrií (FAAS).

Obsah

ČSN EN 15593 Tato evropská norma je založena na principech analýzy nebezpečí a posouzení rizik. Tato evropská norma poskytuje definici vhodné úrovně ovládacích prvků a opatření pro každý stupeň výrobního procesu. Tato evropská norma klade příslušný důraz na opatření série EN ISO 9000, aby se zvýšila slučitelnost dvou norem. Tato evropská norma může být aplikována nezávisle na dalších normách systémů managementu. Její zavedení může být uspořádáno nebo doplněno do existujících souvisejících požadavků systému managementu, zatímco organizace mohou zužitkovat existující systém(y) managementu ke stanovení systému managementu hygieny obalů pro potraviny, který vyhoví požadavkům této evropské normy. Tato evropská norma je dokument popisující, jak systém managementu tak hygienické pokyny pro výrobce obalů jako součásti potravního řetězce jak popisuje EN ISO 22000. Tato evropská norma nemá v úmyslu stanovit povinnou shodu obalů, které jsou ve styku s potravinami.

Obsah

ČSN EN 15456 Tato evropská norma platí pro kotle pro ústřední vytápění (např. s hořáky s ventilátorem pro přivádění spalovacího vzduchu (kotlová jednotka) a pro odpařovací hořáky s ventilátorem pro přivádění spalovacího vzduchu včetně všech komponentů předepsaných výrobcem, které jsou požadovány pro navrhovaný provoz kotle. Tato evropská norma rovněž platí pro kotle pro ústřední vytápění dodávané bez hořáků. Norma obsahuje nezbytné definice, údaje o mezních stavech systému, o měřeních nezbytných pro stanovení spotřeby elektrické energie a, přichází-li to v úvahu, údaje o hydraulickém odporu, aby bylo možné stanovit pomocnou elektrickou energii pro hořáky na kapalná paliva s ventilátorem v souladu s EN 267, pro hořáky na plynná paliva s ventilátorem a s automatickým řízením v souladu s EN 676, pro kamna na kapalná paliva s odpařovacími hořáky a odtahovým hrdlem v souladu s EN 1, pro kotle pro ústřední vytápění dodávané bez hořáků pro hořáky na kapalná paliva s ventilátorem v souladu s EN 303-1, EN 303-2 a EN 304, pro kondenzační kotle na kapalná paliva v souladu s EN 15034, pro uzavřené sestavy kotle a hořáku na kapalná paliva v souladu s EN 15035, pro kotle pro ústřední vytápění; kotle pro ústřední vytápění s hořáky s ventilátorem s jmenovitým tepelným výkonem do 10 MW a nejvyšší provozní teplotou 110 °C v souladu s EN 14394 a pro hořáky spalující pelety pro kotle malých výkonů v souladu s EN 15270.

Obsah

ČSN EN 60794-2-40 Norma popisuje základní požadavky na konstrukci kabelu. Uvádí seznam doporučovaných zkoušek pro rozměry, mechanické vlastnosti a parametry prostředí. Dále jsou uvedeny požadavky na zkoušky přenosových parametrů a chování kabelu v podmínkách požáru. Převzatá EN obsahuje 3 strany anglického textu a referenční norma IEC 9 stran anglického a francouzského textu.

Obsah

ČSN EN 61300-2-15 ed. 2 Norma popisuje zkoušku, která ověřuje schopnost spojovacích mechanismů používaných u konektorových souborů na principu bajonetového nebo rotačního spojování nebo u sestav konektor - optické zařízení odolávat zatížením kroutícím momentem. Seznamuje s principem zkoušky a uvádí postup jejího provedení včetně přípravy vzorku, aklimatizací před zkouškou, fixace vzorku, expozice zkoušky po stanovenou jednotnou minimální dobu a vyhodnocení výsledku zkoušky. Předepisuje potřebnou výbavu, přísnosti zkoušky spočívající ve velikosti kroutícího momentu a uvádí údaje, které se musí pro toto zkoušení stanovit. Normativní příloha ZA podává normativní odkazy na mezinárodní a evropské normy.

Obsah

ČSN ISO 8156 Tato norma specifikuje metodu pro stanovení indexu nerozpustnosti jako prostředku stanovení rozpustnosti sušeného mléka plnotučného, částečně odtučněného a odstředěného, instantního i neinstantního. Metoda je rovněž vhodná pro sušenou syrovátku, sušené podmáslí a dětskou výživu v prášku na bázi mléka, jakož i pro další výrobky, ve kterých byl mléčný tuk nahrazen jiným tukem, nebo které byly sušeny na bubnové sušárně místo sprejové. Podstata zkoušky spočívá v přidání vody o teplotě 24 °C (případně 50 °C) k rekonstituovanému zkušebnímu dílu. Po specifikované době stání, se sediment odstředí. Kapalina nad usazeninou se odstraní, sediment se znovu rozpustí, směs se odstředí a objem nerozpustného zbytku se zaznamená. Index nerozpustnosti vzorku se rovná objemu zaznamenaného sedimentu v mililitrech.