Normy

Obsah

ČSN EN 60512-16-8 Tato část souboru norem ČSN EN 60512 se používá, pokud to předmětová specifikace požaduje, pro zkoušení konektorů v rozsahu působnosti technické komise IEC TC 48. Pokud je to uvedeno v předmětové specifikaci, je metodu možno použít také pro podobné součástky. Tato část souboru podrobně popisuje standardní zkušební metodu pro posouzení účinnosti úchytky izolace pro přidržování kabelu/vodiče za stanovených podmínek realizace zamačkávaného spoje.

Obsah

ČSN EN 60512-16-18 Tato část souboru norem ČSN EN 60512 se používá, pokud to předmětová specifikace požaduje, pro zkoušení konektorů v rozsahu působnosti technické komise IEC TC 48. Pokud je to uvedeno v předmětové specifikaci, je metodu možno použít také pro podobné součástky. Tato část souboru podrobně popisuje standardní zkušební metodu pro měření vychýlení simulovaného kontaktu v jeho dutině nebo krytu. Tato metoda je určena pro válcové kontakty typu Male a vhodná zejména pro kontakty zasunuté do izolátoru konektoru, které vykazují jistou pružnost. Metoda je použitelná rovněž pro kontakty jiného tvaru a s jiným provedením krytu.

Obsah

ČSN EN 60512-16-13 Tato část souboru norem ČSN EN 60512 se používá, pokud to předmětová specifikace požaduje, pro zkoušení konektorů v rozsahu působnosti technické komise IEC TC 48. Pokud je to uvedeno v předmětové specifikaci, je metodu možno použít také pro podobné součástky. Tato část souboru podrobně popisuje standardní zkušební metodu pro určení, zda byl ovíjený spoj zhotoven bez poškození ovíjecího vodiče. Takové ovíjené spoje jsou popsány v IEC 60352-1. Tato zkouška se považuje za destruktivní pro všechny zkoušené součástky.

Obsah

ČSN EN 60512-16-11 Tato část souboru norem ČSN EN 60512 se používá, pokud to předmětová specifikace požaduje, pro zkoušení konektorů v rozsahu působnosti technické komise IEC TC 48. Pokud je to uvedeno v předmětové specifikaci, je metodu možno použít také pro podobné součástky. Tato část souboru podrobně popisuje standardní zkušební metodu pro stanovení schopnosti komponenty odolávat silám, které by mohly stahovat ovíjený spoj z příslušného kolíku, podél osy kolíku. Takové ovíjené spoje jsou popsány v IEC 60352-1. Tato zkouška se považuje za destruktivní. Zaváděná IEC 60512-16-11 představuje celkem 12 stran anglického a francouzského textu.

Obsah

ČSN EN 60512-16-9 Tato část souboru norem ČSN EN 60512 se používá, pokud to předmětová specifikace požaduje, pro zkoušení konektorů v rozsahu působnosti technické komise IEC TC 48. Pokud je to uvedeno v předmětové specifikaci, je metodu možno použít také pro podobné součástky. Tato část souboru podrobně popisuje standardní zkušební metodu pro stanovení záchytné síly pružného uzemňovacího kontaktu pomocí kalibrů.

Obsah

ČSN EN 50490 Tato evropská norma uvádí všeobecné minimální rámcové požadavky pro jednotky, které jsou nezávislé na technologii používané pro ovládání a/nebo monitorování jednotlivých světel nebo jejich skupin v sériových obvodech leteckých pozemních návěstidel.

Obsah

ČSN EN 15004-3 Tento dokument stanovuje specifické požadavky na plynová hasicí zařízení s ohledem na hasivo HCFC směs A. Obsahuje podrobné údaje o fyzikálních vlastnostech, technických podmínkách, o používání a bezpečnostních hlediscích a platí pro hasicí zařízení provozovaná při jmenovitých tlacích 25 bar a 42 bar s dusíkem jako výtlačným plynem. Tím se však nevylučuje použití jiných systémů.

Obsah

ČSN EN 1715-1 Tato norma stanovuje všeobecné požadavky na dráty pro tažení z hliníku a slitin hliníku dodávané svinuté v kruzích s jednotkovou hmotností mezi 1 t a 4 t a vyrobené běžnými výrobními procesy. Norma též stanovuje technické dodací předpisy pro tyto výrobky. Platí pro dráty pro tažení určené pro následující hlavní oblasti použití: - dráty pro všeobecné elektrotechnické použití; - dráty pro všeobecné mechanické použití; - dráty pro pájení a svařování a pokovování stříkáním; - balení potravin. Zvláštní požadavky na dráty pro tažení pro tato použití jsou stanoveny v EN 1715-2, EN 1715-3 a EN 1715-4. Neplatí pro dráty, které jsou tažené, ale pouze pro dráty pro tažení, které jsou vyrobeny tvářením za tepla.

Obsah

ČSN ISO 21527-2 Tato část ISO 21527 specifikuje horizontální metodu stanovení počtu živých osmofilních kvasinek a xerofilních plísní ve výrobcích určených pro lidskou spotřebu nebo pro krmení zvířat, které mají aktivitu vody nižší než nebo rovnou 0,95 (sušené ovoce, pečivo, džemy, sušené maso, solené ryby, zrniny, cereálie a cereální produkty, mouka, ořechy, koření a chuťové přísady apod. [příloha A]), pomocí techniky počítání kolonií vyrostlých při 25 °C ± 1 °C. Tuto část ISO 21527 nelze použít pro dehydrované výrobky s aktivitou vody nižší než nebo rovnou 0,60 (dehydrované cereálie, olejnaté výrobky, koření, luštěniny, semena, prášky pro instanční nápoje, suché výrobky pro domácí zvířata apod.) a neumožňuje stanovení počtu spór plísní. Ani identifikace plísní ani vyšetření potravin na mykotoxiny nespadají do předmětu této části ISO 21527. Metoda specifikovaná v této části ISO 21527 není vhodná pro stanovení počtu halofilních xerofilních hub (např. Polypaecilum pisce, Basipetospora halophila), které se mohou vyskytovat u sušených ryb.

Obsah

ČSN ISO 8070 Tato mezinárodní norma specifikuje plamenovou atomovou absorpční spektrometrickou metodu pro stanovení obsahu vápníku, sodíku, draslíku a hořčíku v mléce a mléčných výrobcích.

Obsah

ČSN EN ISO 1167-1 Tato část ČSN EN ISO 1167 specifikuje obecnou metodu stanovení odolnosti trubek, tvarovek a potrubních systémů z termoplastů pro rozvod tekutin proti stálému vnitřnímu hydrostatickému přetlaku při dané teplotě. Metoda zahrnuje zkoušky voda-voda, voda-vzduch a voda-kapalina.

Obsah

ČSN EN ISO 1167-3 Tato část ČSN EN ISO 1167 specifikuje postup přípravy součástí, tj. tvarovek a ventilů pro stanovení jejich odolnosti proti vnitřnímu hydrostatickému přetlaku podle ČSN EN ISO 1167-1. Polyolefinové tvarovky pro svařování na tupo, elektrosvařování a polyfúzní svařování se obvykle zkoušejí jako sestava a jsou zahrnuty pod ČSN EN ISO 1167-4. Na zkušební tělesa, z nichž každé obsahuje vlastní součást s vhodným těsnicím prostředkem nebo sestavu trubka-součást se namontují koncové uzávěry nebo alternativní prostředky, čímž se získá nepropustná sestava zkušebního tělesa. Po kondicionování při stanovené zkušební teplotě se tato zkušební tělesa vystaví podle ČSN EN ISO 1167-1 vnitřnímu hydrostatickému přetlaku po stanovenou dobu nebo do porušení zkušebního tělesa (zkušebních těles).