Normy

Obsah

ČSN EN 61290-3 ed. 2 Norma je určena pro všechny komerčně dostupné optické zesilovače, zahrnující opticky čerpané vláknové zesilovače založené na vláknech dopovaných vzácnými zeminami nebo Ramanově jevu, polovodičové optické zesilovače a optické zesilovače s planárními vlnovody. Předmětem normy je poskytnout obecný základ pro měření parametrů šumového čísla optických zesilovačů, definovaných v IEC 61291-1 a označit zkušební metody pro jejich přesné a spolehlivé měření. Norma uvádí vztahy pro stanovení jednotlivých příspěvků šumového faktoru, tj. lineárního vyjádření šumového čísla. Norma je zaměřena na optické zesilovače, které se používají pro zesílení jednoho kanálu, tj. signálu z jednoho vysílače.

Obsah

ČSN EN ISO 13478 Jedná se o jednu z metod zkoušení odolnosti proti rychlému šíření trhliny (RCP) u plastových trubek na které působí vnitřní přetlak. Tato norma specifikuje metodu zkoušky v plném měřítku (FST), kterou se zjišťuje zastavení nebo šíření trhliny, iniciované na trubce z termoplastů při předepsané teplotě a vnitřním přetlaku. Je také vhodná pro stanovení definovaných parametrů kritického tlaku, kritického napětí a kritické teploty. Při zkoušení podle metody FST nejsou instalované žádné přepážky, proto lépe vystihuje skutečné provozní podmínky. Při zkoušce je špička trhliny vystavena tlaku snižujícímu se vlivem dekomprese v důsledku šíření trhliny. Toto uspořádání odráží typ poškození z RCP u dlouhých potrubí a považuje se za referenční metodu zkoušení. Metoda je použitelná pro hodnocení trubek z termoplastů pro rozvody plynů nebo kapalin. V případě použití kapalin může být v trubce přítomen také vzduch.

Obsah

ČSN EN ISO 13477 Jedná se o jednu z metod zkoušení odolnosti proti rychlému šíření trhliny (RCP) u plastových trubek na které působí vnitřní přetlak. Tato norma specifikuje postup zkoušky v malém měřítku (S4), kterou se zjišťuje zastavení nebo šíření trhliny, iniciované na trubce z termoplastů při předepsané teplotě a vnitřním přetlaku. Při zkoušce podle S4 rychlá dekomprese před šířící se trhlinou je zpožďována vnitřními přepážkami a vnější klecí, která zabraňuje rozšiřování zkušební trubky na koncích praskliny. Napětí na špičce trhliny se udržuje na úrovni blížící se obvodovému napětí vyvolanému vnitřním přetlakem. Tímto postupem se dosáhne ustáleného stavu RCP v krátkém vzorku trubky při nižších tlacích než jaké jsou nutné k dosažení šíření trhliny v téže trubce při zkoušce v plném měřítku (FST). Z řady zkoušek je možné stanovit kritický tlak, kritické obvodové napětí nebo kritickou teplotu potřebnou k RCP. Metoda je použitelná pro hodnocení trubek z termoplastů pro rozvody plynů nebo kapalin. V případě použití kapalin může být v trubce přítomen také vzduch.

Obsah

ČSN EN ISO 15088 Tato norma specifikuje metodu stanovení stupňů ředění nebo koncentrací jako míry akutního toxického účinku odpadní vody pro jikry během 48 h. Tato norma je použitelná také pro čištěné městské odpadní vody a průmyslové odpadní vody. Tato norma byla připravena jako náhrada zkoušky akutní toxicity pro ryby. Pokud se používá pro odpadní vody, poskytuje stejné nebo podobné výsledky jako zkouška akutní toxicity pro ryby (např. ISO 7346-1 nebo ISO 7346-2). Pokud se používá pro jednotlivé látky, je možná různá citlivost obou vývojových stadií organismu.

Obsah

ČSN EN 15170 Tato norma specifikuje metodu stanovení spalného tepla kalu při konstantním objemu a referenční teplotě 25 C v bombovém kalorimetru, kalibrovaném spalováním certifikované kyseliny benzoové. Získaný výsledek je spalné teplo vzorku, obsahujícího vodu z produktů spalování a vodu z kalu v kapalném skupenství, při konstantním objemu. V praxi jsou kaly spalovány při konstantním (atmosférickém) tlaku a voda nekondenzuje, ale je odstraňována jako pára se spalinami. Za těchto podmínek se používá provozní teplo spalování, tj. výhřevnost paliva při konstantním tlaku. V této normě je popsána výhřevnost při konstantním objemu, protože vyžaduje méně dodatečných stanovení. Tato metoda je použitelná pro všechny druhy kalů.

Obsah

ČSN EN ISO 10472-4 Tato část ISO 10472 je určena jako instrukce konstruktérovi strojního zařízení průmyslových prádelen, aby systematickým způsobem zohlednil, s přihlédnutím k jednotlivému typu stroje, příslušné základní bezpečnostní požadavky a podle stavu techniky navrhl možná bezpečnostní řešení. Rozsah zahrnutých nebezpečí, která byla zjištěna, je uveden v předmětu této části ISO 10472. Dále má strojní zařízení odpovídat ISO/TR 12100-1 a ISO/TR 12100-2 pro nebezpečí, která nejsou zahrnuta v této části ISO 10472. Všechny příklady uvedené v ISO 10472 představují současný stav techniky. Odpovídající řešení jsou přijatelná tehdy, jestliže se dosáhne alespoň stejné bezpečnostní úrovně. Před použitím této části ISO 10472 má vzít konstruktér v úvahu všechna opatření ISO 10472-1. Tato část ISO 10472 obsahuje, spolu s ISO 10472-1, nejvýznamnější nebezpečí spojená se sušiči a zvláště bubnovými sušiči, které mají čistý užitečný objem bubnu 160 l a tunelovými sušiči a žehliči včetně příslušných dopravníků a skříňových sušičů. Tato část ISO 10472 doplňuje základní požadavky uvedené v ISO/TR 12100-1 a ISO/TR 12100-2. Tyto normy také uvádějí návod konstruktérovi pro posouzení rizik, která jsou spojena s nebezpečími (viz EN 1050) a pro volbu opatření pro dosažení požadované bezpečnostní úrovně. Tato část ISO 10472 neplatí pro pomocná zařízení.

Obsah

ČSN EN ISO 10472-3 Tato část ISO 10472 je určena jako instrukce konstruktérovi strojního zařízení průmyslových prádelen, aby systematickým způsobem zohlednil, s přihlédnutím k jednotlivému typu stroje, příslušné základní bezpečnostní požadavky a podle stavu techniky navrhl možná bezpečnostní řešení. Rozsah zahrnutých nebezpečí, která byla zjištěna, je uveden v předmětu této části ISO 10472. Dále má strojní zařízení odpovídat ISO/TR 12100-1 a ISO/TR 12100-2 pro nebezpečí, která nejsou zahrnuta v této části ISO 10472. Všechny příklady uvedené v ISO 10472 představují současný stav techniky. Odpovídající řešení jsou přijatelná tehdy, jestliže se dosáhne alespoň stejné bezpečnostní úrovně. Před použitím této části ISO 10472 má vzít konstruktér v úvahu všechna opatření ISO 10472-1. Tato část ISO 10472 obsahuje, spolu s ISO 10472-1, nejvýznamnější nebezpečí spojená s kontinuálními pracími linkami včetně jednotlivých strojů, jako kontinuální prací stroje, odvodňovací lisy nebo odstředivky, přepravní systémy, automatické průchozí sušiče, rozhraní plnicího a vyprazdňovacího systému, přístupové plošiny a žebříky. Tato část ISO 10472 nezahrnuje jednotlivá nebezpečí samostatných kontinuálních pracích linek pro "nekonečné" ručníky. Tato část ISO 10472 nezahrnuje nebezpečí vyvolaná prádlem, kdy může vznikat výbušná nebo hořlavá atmosféra uvnitř stroje. Tato část ISO 10472 doplňuje základní požadavky uvedené v ISO/TR 12100-1 a ISO/TR 12100-2. Tyto normy také uvádějí návod konstruktérovi pro posouzení rizik, která jsou spojena s nebezpečími (viz EN 1050) a pro volbu opatření pro dosažení požadované bezpečnostní úrovně. Tato část ISO 10472 neplatí pro pomocná zařízení, např. skladování chemikálií a čerpadla chemikálií, parní ventily a přívodní potrubí, odvětrávací systémy, vkládací a vyprazdňovací systémy prádla a potrubí do atmosféry.

Obsah

ČSN EN ISO 10472-6 Tato část ISO 10472 je určena jako instrukce konstruktérovi strojního zařízení průmyslových prádelen, aby systematickým způsobem zohlednil, s přihlédnutím k jednotlivému typu stroje, příslušné základní bezpečnostní požadavky a podle stavu techniky navrhl možná bezpečnostní řešení. Rozsah zahrnutých nebezpečí, která byla zjištěna, je uveden v předmětu této části ISO 10472. Dále má strojní zařízení odpovídat ISO/TR 12100-1 a ISO/TR 12100-2 pro nebezpečí, která nejsou zahrnuta v této části ISO 10472. Všechny příklady uvedené v ISO 10472 představují současný stav techniky. Odpovídající řešení jsou přijatelná tehdy, jestliže se dosáhne alespoň stejné bezpečnostní úrovně. Před použitím této části ISO 10472 má vzít konstruktér v úvahu všechna opatření ISO 10472-1. Tato část ISO 10472 obsahuje, spolu s ISO 10472-1, nejvýznamnější nebezpečí spojená se žehlicími a fixačními lisy používanými v prádelnách, oděvním průmyslu a v chemických čistírnách a to zvláště sklápěcí lisy, skříňové lisy, lisy se zasouváním a otočné (karuselové) lisy a jiné lisy s několika dolními žehlicími tvarovkami. Tato část ISO 10472 doplňuje základní požadavky uvedené v ISO/TR 12100-1 a ISO/TR 12100-2. Tyto normy také uvádějí návod konstruktérovi pro posouzení rizika, které je spojeno s nebezpečími (viz EN 1050) a pro volbu opatření pro dosažení požadované bezpečnostní úrovně. Tato část ISO 10472 neplatí pro pomocná zařízení, např. parní kotle, parní ventily a přívodní potrubí, větrací systémy, posouvací a odebírací systémy prádla a odvod do atmosféry.

Obsah

ČSN EN 1093-1 Tato evropská norma specifikuje parametry, které mohou být použity pro posouzení emise polutantů od strojů nebo výkonnosti systémů pro snížení znečištění vzduchu, které jsou integrální součástí strojů. Norma uvádí návod pro volbu vhodných zkušebních metod, které odpovídají různým oblastem použití a druhům strojů, včetně účinků opatření ke snížení ohrožení polutanty. Zkušební metody jsou uvedeny v dalších částech této normy.

Obsah

ČSN EN 547-1+A1 Tato norma byla vypracována jako harmonizovaná norma ve smyslu směrnice EU týkající se strojních zařízení a příslušných předpisů EFTA. Popisuje rozměry otvorů pro přístup celého těla pro strojní zařízení. Udává rozměry, ke kterým lze použít údaje uvedené v EN 547-3. V příloze A jsou uvedeny přídavné požadavky na prostor. Rozměry pro průchody jsou založeny na hodnotách 95. nebo 99. percentilu populace předpokládaných uživatelů. Hodnoty 99. percentilu se používají pro nouzové únikové cesty.

Obsah

ČSN EN 894-1+A1 Tato evropská norma se vztahuje k projektování sdělovačů a ovládačů strojních zařízení. Specifikuje obecné principy interakce člověka se sdělovači a ovládači, aby se minimalizovaly chyby obsluhy a zajistila efektivní interakce mezi obsluhou a zařízením. Je zvlášť důležité dodržovat tyto zásady, jestliže by chyba obsluhy mohla vést ke zranění nebo poškození zdraví.

Obsah

ČSN EN 842+A1 Tato evropská norma popisuje kritéria pro vnímání vizuálních signálů nebezpečí v oblasti, kde je člověk schopen rozpoznat tyto signály a reagovat na ně. Stanovuje bezpečnostní a ergonomické požadavky a příslušná fyzikální měření a subjektivní zrakovou kontrolu. Poskytuje také pomoc při navrhování signálů, aby byly zřetelně vnímány a rozlišovány tak, jak to požaduje ustanovení 5.3 EN 292-2:1991. Tato evropská norma neplatí pro informace o nebezpečí, které jsou podávány v písemné nebo obrazové podobě, a které jsou přenášeny prostřednictvím terminálů.