Normy

Obsah

ČSN EN 61300-3-22 ed. 2 Norma určená pro konektorové zástrčky s odpruženými ferulemi popisuje postupy zkoušení a měření síly pružiny působící na feruli při funkčním spojení zástrček za normálního provozu. Specifikuje potřebnou přístrojovou výbavu a detailně stanovuje postup zkoušky včetně měření a příkladu interpretace získaných dat. Uvádí údaje, které se musí pro toto měření stanovit se zvláštním upozorněním na význam dodržení dovolené tolerance vzdálenosti čela ferule vůči mechanické referenční rovině zástrčky při zkoušce.

Obsah

ČSN EN 60745-2-16 Tato norma platí pro zarážecí nářadí, které je určeno pro všeobecné použití. Tato norma neplatí pro zarážecí nářadí, které je určeno pro použití v průmyslové výrobě.

Obsah

ČSN EN ISO 5264-2 Tato část ISO 5264 uvádí metodu laboratorního mletí vlákniny za použití PFI mlýna. Popis je omezen na odběr vzorků, přípravu a mletí vlákniny a mlecí zařízení. V podstatě je metoda použitelná pro všechny druhy chemických a polochemických vláknin. V praxi nemusí metoda dávat uspokojivé výsledky pro některé vlákniny s extrémně dlouhými vlákny.

Obsah

ČSN EN ISO 1519 Norma je součástí souboru norem stanovujících empirické zkušební postupy pro hodnocení odolnosti povlaků z nátěrových hmot a obdobných výrobků proti praskání a/nebo oddělení od podkladu za různých podmínek deformace. Popisuje metodu zkoušení ohybem přes válcový trn za standardních podmínek. Stanovenou metodu lze provádět buď jako zkoušku "vyhověl/nevyhověl" tak, že se zkouší na jedné předepsané velikosti trnu, aby se posoudilo splnění konkrétního požadavku, nebo tak, že se postup opakuje na postupně menších trnech, aby se zjistil průměr prvního trnu, kdy nátěr praskne a/nebo se oddělí od podkladu. V normě jsou stanoveny dva typy zařízení; typ 1 je vhodný pro zkušební vzorky o tloušťce do 0,3 mm a typ 2 pro zkušební vzorky o tloušťce do 1,0 mm. Bylo zjištěno, že oba typy zařízení poskytují na stejném povlaku obdobné výsledky, obvykle se však pro zkoušení jednoho výrobku bude používat pouze jeden typ zařízení. Norma popisuje zkušební zařízení, přípravu vzorků, postup zkoušky, vyjádření výsledků a stanoví obsah protokolu o zkoušce.

Obsah

ČSN 73 1373 Tato norma uvádí postup pro zkoušení a hodnocení mechanických vlastností obyčejného hutného betonu, zpravidla pevnosti betonu v tlaku, při použití tvrdoměrných metod zkoušení. Jiné druhy betonu a jiné materiály lze zkoušet podle zásad této normy, k hodnocení výsledků zkoušení je nutno stanovit těsné korelační vztahy mezi ukazatelem nedestruktivního zkoušení a sledovanou vlastností. Podle zásad této normy lze stanovit pevnost betonu i jinými nedestruktivními či polodestruktivními metodami zkoušení povrchu betonu, např. metodou stanovení síly na vytržení podle ČSN EN 12504-3, metodou stanovení pevnosti v tahu povrchových vrstev podle ČSN 73 6242. Tato norma navazuje na ČSN 731370, ČSN EN 12504-2 a ČSN EN 13791.

Obsah

ČSN EN 13772 Tato evropská norma stanoví metodu pro měření rychlosti šíření plamene u svisle orientovaných textilií určených pro záclony a závěsy, a to jednoduchých nebo vícesložkových textilií (povrstvených, prošívaných, vícevrstvých, sendvičových nebo podobně kombinovaných) pomocí velkého zdroje zapálení. Na určenou oblast spodní části zadní strany svisle umístěného zkušebního vzorku se aplikuje tepelný tok o definované energii. Po stanovené době expozice (30 s) se aplikuje malý plamen definovaný v EN ISO 6941 po dobu 10 s na malý odstřih bavlněné tkaniny, který je upevněn kolem spodního okraje zkušebního vzorku. Případné šíření plamene se měří pomocí přehoření značkovacích nití.

Obsah

ČSN EN 15408 Tato evropská norma specifikuje stanovení S, Cl, F a Br v tuhých alternativních palivech různého původu a složení po spálení v kyslíkové atmosféře. Tato metoda je použitelná pro koncentrace vyšší než 0,025 g/kg, v závislosti na prvku a na technice stanovení. V případě fluoru je tato metoda použitelná pro koncentrace vyšší než 0,015 g/kg.

Obsah

ČSN EN 15986 Tato evropská norma obsahuje požadavky pro označování zdravotnických prostředků nebo částí zdravotnických prostředků obsahujících ftaláty, vyžadujících označování, jak je požadováno konsolidovanou směrnicí EU 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích, novelizovanou směrnicí 2007/47/ES.

Obsah

ČSN ISO 18437-5 ČSN ISO 18437-5 uvádí dvě metody určování hodnoty Poissonova poměru a/nebo Youngova modulu u izotropních viskoelastických nebo póroelastických materiálů; tyto metody lze používat v počítačových programech využívajících lineární metodu konečných prvků (MKP) nebo jiné numerické přístupy k vibračním nebo akustickým problémům ve viskoelastických konstrukcích se složitou geometrií. Metody jsou založeny na porovnání mezi měřeními charakteristik síla-deformace nebo tuhosti oboustranně přilepených vzorků kotoučovitého tvaru a výpočty MKP provedenými jako funkce Poissonova poměru za stejných okrajových podmínek. Volba mezi měřicí metodou s jedním nebo se dvěma vzorky závisí na tom, zda se má stanovit jen Poissonův poměr, nebo také Youngův modul. Uvedené materiály se někdy uvažují jako nestlačitelné a někdy mají nelineární vlastnosti, zvláště při velkých statických deformacích. Pro řešení takovýchto problémů je k dispozici mnoho komerčních programů. Tato část normy ISO 18437 se těchto případů netýká; zde se uvažují jen malé deformace vyskytující se u typických vibračních problémů, a proto jsou přiměřené a vhodnější programy s lineární MKP. Pro účely této části normy ISO 18437 a v rámci ISO/TC 108 se výraz dynamické mechanické vlastnosti vztahuje na stanovení základních elastických vlastností, například komplexního Youngova modulu a Poissonova poměru, jako funkce teploty a frekvence. Tato část ISO 18437 je použitelná pro tlumicí materiály užívané v izolátorech vibrací ke zmenšení: a) přenosu vibrací slyšitelných frekvencí na konstrukci, která například vyzařuje zvuk přenášený tekutinou (vzduchem, konstrukcí nebo jinak); b) přenosu nízkofrekvenčních vibrací, které mohou například působit na lidi nebo způsobit poškození konstrukcí nebo zařízení, jsou-li vibrace příliš silné.

Obsah

ČSN EN 61558-2-12 ed. 2 Tato norma pojednává o bezpečnosti transformátorů s konstantním napětím pro všeobecné použití a napájecích zdrojů s konstantním napětím pro všeobecné použití. Transformátory s konstantním napětím, které obsahují elektronické obvody, spadají také do rozsahu této normy. Norma platí pro nepřenosné nebo přenosné, jednofázové nebo vícefázové, vzduchové (s přirozeným nebo nuceným oběhem) samostatné nebo sdružené suché: autotransformátory s konstantním napětím; transformátory s odděleným vinutím s konstantním napětím; oddělovací ochranné transformátory s konstantním napětím; bezpečnostní ochranné transformátory s konstantním napětím. Jejich vinutí mohou být zapouzdřená nebo nezapouzdřená. Tato norma platí pro transformátory a napájecí zdroje (lineární) s vnitřními pracovními kmitočty nepřevyšujícími 500 Hz. Tato norma použitá v kombinaci s Částí 2-16 pro impulzně řízené napájecí zdroje (SMPS) platí také pro napájecí zdroje s vnitřními pracovními kmitočty vyššími než 500 Hz.