Normy

Obsah

ČSN 33 2000-4-442 ed. 2 Pravidla v této normě stanovují požadavky na bezpečnost instalací nn v případě: - poruchy mezi soustavou vn a zemí v transformovně, která napájí instalaci nn; - přerušení vodiče N v síti nn; - zkratu mezi fázovým vodičem a nulovým vodičem; - náhodného uzemnění fázového vodiče v IT soustavě nízkého napětí; Požadavky na uspořádání uzemnění v transformovně jsou uvedeny v IEC 61936-1.

Obsah

ČSN EN 50317 ed. 2 Tato evropská norma stanovuje funkční požadavky na výsledky a přesnost měření dynamické interakce mezi pantografovým sběračem a trolejovým vedením.

Obsah

ČSN 56 0186-15 Tato norma definuje stanovení biacetylu a ostatních vicinálních diketonů. Tvorba vicinálních diketonů při kvašení mladiny souvisí se syntézou valinu a isoleucinu. Důležitými meziprodukty této syntézy jsou 2-acetolaktát a 2-acetohydroxybutyrát, ze kterých oxidativní dekarboxylací vznikají biacetyl a 2,3-pentandion. Obě tyto sloučeniny mají velký význam ze senzorického hlediska, protože při překročení prahové koncentrace vnímání vyvolávají nežádoucí změny aromatu piva.

Obsah

ČSN 56 0186-8 Předmětem této normy je postup stanovení barvy piva na základě objektivních měření, tj. barvy jako veličiny nezávislé na subjektu pozorovatele.Norma specifikuje podmínky pro stanovení barvy piva, popř. mladiny pomocí spektrometrů či fotometrů. Určení barvy vychází z měření absorbance či transmitance vrstvy piva v optické kyvetě definované tloušťky, která se měří v jedné vlnové délce či v definovaném spektrálním intervalu ve viditelné oblasti optického záření.Norma připouští dvě možné barevné škály pro určení barvy piva. Jednak barvu EBC s barevnými jednotkami EBC, nebo barevný prostor CIELAB s barevnými souřadnicemi L*, a*, b*. Norma dále stanovuje způsob výpočtu barevných jednotek nebo souřadnic z naměřených hodnot absorbance či transmitance.

Obsah

ČSN EN 16109 Tento dokument specifikuje dvě doplňující se metody (metoda A a metoda B), které umožňují identifikaci lignosulfonátů jako rozpustných komplexotvorných činidel v hnojivech. Metoda je použitelná pro hnojiva ES uvedená v Nařízení (ES) 2003/2003.

Obsah

ČSN EN 572-2 Tato evropská norma stanovuje požadavky na rozměry a minimální kvalitu (s ohledem na optické vady a vady vzhledu) pro sklo float pro použití ve stavebnictví definované v EN 572-1:2012. Tato evropská norma platí pouze pro sklo float dodávané v jumbo rozměrech (viz poznámka 1), dělených rozměrech (viz poznámka 2) a nadměrných tabulích.

Obsah

ČSN EN 16057 Tato evropská norma popisuje zkušební metodu pro určení množství olova na povrchu zkušebních vzorků, vyrobených ze slitin mědi obsahujících olovo. Tenké vrstvy olova na vnitřním povrchu zkušebního vzorku jsou rozpouštěny pomocí zkušebního roztoku definovaného složení. Tento postup se opakuje a každý vzorek je podroben rozboru na obsah olova. Celkové množství tohoto povrchového olova se vypočte sečtením jednotlivých množství uvolněného olova. Tento postup je citlivý na stáří a koncentraci pro tvorbu zkušebních roztoků použitých kyselin a stupeň mísení při zkoušce, proto je účinnost postupu kontrolována pomocí vzorků pro kontrolu zkušební metody.

Obsah

ČSN EN 16058 Tato evropská norma popisuje zkušební postup pro určení uvolňování niklu z povrchových niklových vrstev nebo povlaků nikl obsahujících z vnitřních povrchů výrobků, určených ke styku s pitnou vodou. Reprezentativní vzorky zkoušených výrobků jako jsou vestavná a koncová zařízení se instalují do zkušebního zařízení, které je za řízených provozních podmínek, týkajících se jakosti vody, její teploty a průtoku, v provozu po dobu 26 týdnů. Vzorky vody se odebírají po určených intervalech provozu po čtyřech hodinách stagnace v průběhu celé zkoušky a je prováděn jejich rozbor za účelem stanovení koncentrace niklu. Zkoušené výrobky musí reprezentovat výrobky určené k tržní exploataci. Jestliže může být stejný výrobek vyroben několika různými výrobními postupy, musí být odzkoušeny vzorky všech výrobních postupů.

Obsah

ČSN ISO 5296 Tato mezinárodní norma specifikuje hlavní charakteristiky synchronních nekonečných řemenů pro použití v synchronních řemenových pohonech pro přenos hnací síly a kde je požadováno pozitivní označení nebo synchronizace. POZMÁNKA: Synchronní řemenové pohony byly známy pod různými názvy, například rozvodové řemenové pohony, přímé řemenové pohony a ozubené řemenové pohony. Hlavní charakteristiky zahrnují: a) jmenovité rozměry zubů; b) délkové a šířkové rozměry; c) tolerance těchto rozměrů; d) specifikace měření délky. Tato mezinárodní norma je použitelná na synchronní řemenové pohony s kódy roztečí MXL, XXL, XL, L, H, XH a XXH, v metrických a palcových rozměrech.

Obsah

ČSN ISO 12046 Tato mezinárodní norma specifikuje zkušební metody pro stanovení fyzikálních vlastností synchronních řemenů používaných v částech vozidlových motorů, jako jsou vačkové hřídele, palivová vstřikovací čerpadla, vyvažovací hřídele. Tyto zkušební metody jsou určeny k poskytnutí prostředků charakterizujících vlastnosti synchronního řemene pro řemeny, které jsou hodnoceny a kvalifikovány dynamickou laboratoří a provozní zkouškou.