Normy

Obsah

ČSN ISO 248-2 Tento dokument uvádí dvě termogravimetrické metody stanovení obsahu vlhkosti a obsahu ostatních těkavých látek v surových kaučucích za použití automatického analyzátoru s infračerveným sušením. Tyto metody lze použít ke stanovení obsahu těkavých látek u syntetických kaučuků (SBR, NBR, BR, IR, CR, IIR, halogenovaných IIR a EPDM) uvedených v ISO 1629 a u různých typů surového kaučuku jako jsou balíky, bloky, úlomky, pelety, drť, prášek a desky. Tyto metody je také možné použít i na jiné surové kaučuky, ale pouze pokud se prokáže, že změna hmotnosti je způsobena pouze ztrátou původní těkavé látky a ne degradací kaučuku. Metody nejsou použitelné pro surové kaučuky, které je nutné homogenizovat podle ISO 1795. Metoda použití horkých válců a sušárny podle ISO 248-1 a metody uvedené v tomto dokumentu nemusí poskytovat shodné výsledky. Postup A metody sušení v sušárně podle ISO 248-1:2011 je proto ve sporných případech metodou referenční.

Obsah

ČSN ISO 2781 Tento dokument uvádí dvě zkušební metody pro stanovení hustoty pryže a termoplastických elastomerů. Taková stanovení jsou důležitá při kontrole kvality kaučukové směsi a při výpočtu hmotnosti kaučuku potřebné k výrobě daného objemu materiálu. Tento dokument nezahrnuje stanovení relativní hustoty pryže, což je poměr hmotnosti daného objemu pryže k hmotnosti stejného objemu čisté vody při dané teplotě.

Obsah

ČSN EN ISO 1403 This document specifies the requirements for three types of general-purpose textile-reinforced rubber water hose with an operating temperature range of -25 °C to +70 °C and a maximum working pressure of up to 2,5 MPa (25 bar). These hoses are not intended to be used for conveyance of potable (drinking) water, for washing-machine inlets, as firefighting hoses, for special agricultural machines or as collapsible water hoses. These hoses can be used with additives which lower the freezing point of water.

Obsah

ČSN EN ISO 4577 This document specifies a method for the determination of the resistance of moulded test specimens of polypropylene and propylene-copolymers to accelerated ageing by heat in the presence of air using a forced draught oven. The method represents an attempt to estimate the service life of parts fabricated from propylene plastics. The stability determined by this method is not directly related to the suitability of the material for use when different environmental conditions prevail. The specified thermal levels are considered sufficiently severe to cause failure of commercial grades of heat-stable propylene plastics within a reasonable period of time. If desired, lower temperatures can be applied to estimate the performance of propylene plastics with lower heat stabilities.

Obsah

ČSN EN ISO 21970-2 This document specifies the methods of preparation of test specimens and the standard test methods to be used in determining the properties of thermoplastic polyketone moulding and extrusion materials. Requirements for handling test material and/or conditioning both the test material before moulding and the specimens before testing are given. The properties have been selected from the general test methods in ISO 10350 1. Other test methods in wide use for or of particular significance to these moulding and extrusion materials are also included in this document, as are the designatory properties specified in ISO 21970-1. It is intended that the methods of preparation and conditioning, the specimen dimensions and the test procedures specified in this document be used in order to obtain reproducible and comparable test results. Values determined will not necessarily be identical to those obtained using specimens of different dimensions or prepared using different procedures.

Obsah

ČSN EN ISO 21970-1 This document establishes a system of designation for polyketone (PK) moulding and extrusion materials which may be used as the basis for specifications. Polyketone polymer chains are built up from regularly alternating olefinic units and keto groups. The olefinic units shall be randomly distributed ethylene and propylene. The types of polyketone plastics are differentiated from each other by a classification system based on appropriate levels of the designatory properties, melting temperature, melt mass-flow rate, temperature of deflection under load and on information about the intended application and/or method of processing, important properties, additives, colour, fillers and reinforcing materials. The designation system is applicable to all polyketone terpolymers and blends. It applies to materials ready for normal use in the form of powder, granules or pellets, unmodified or modified by colourants, fillers or other additives. It is not intended to imply that materials having the same designation give necessarily the same performance. This document does not provide engineering data, performance data or data on processing conditions which may be required to specify a material. If such additional properties are required, they are intended to be determined in accordance with the test methods specified in ISO 21970-2, if suitable. In order to designate a polyketone to meet particular specifications, the requirements are to be given in data block 5.

Obsah

ČSN EN ISO 22633 This document specifies a test method to measure the dimensional changes of a linoleum floorcovering while being adhered to a glass substrate. This method is to be used in conjunction with other test methods and not used solely to determine the suitability of a particular adhesive/linoleum combination.

Obsah

ČSN EN ISO 787-15 This document describes a general method of test for comparing the resistance to light of samples of similar types of coloured pigments (agreed reference pigment and test sample). Two methods of exposure are described in this document. In method A, the material is exposed under glass to natural light. In method B, the material is exposed to direct artificial light.

Obsah

ČSN EN ISO 787-13 This document specifies a general method of test for determining the water-soluble sulphates, chlorides and nitrates of pigments.

Obsah

ČSN EN 927-13 This document specifies a test method for assessing the resistance of a coating to impact on a defined and carefully selected wooden substrate for coatings on wood components in exterior use. The method is preferably used on coatings that have not been exposed to weathering. The method is suitable for use either as a means of comparing different coating systems or as a quality control test to ensure that a specified performance level is being achieved or maintained.

Obsah

ČSN EN 16074 The method specifies the gravimetric procedure for determining the non-volatile-matter content as a percentage by mass of the majority of thermally cured coil coatings and subsequently for determining the theoretical spreading rate. The method is not suitable for pure epoxy coil coatings.

Obsah

ČSN EN 12898 Tento dokument specifikuje postup pro stanovení emisivity povrchů skla a skla s povlakem při pokojové teplotě. Emisivita je nezbytná při zohlednění přenosu tepla sáláním z povrchů při standardní teplotě 283 K pro účely stanovení hodnoty U a celkového činitele prostupu sluneční energie zasklením. Postup, založený na spektrofotometrických měřeních zrcadlového činitele odrazu při téměř kolmém dopadu u materiálů neprůhledných v infračervené oblasti, není použitelný u zasklívacích prvků s nejméně jednou z následujících vlastností: a) s drsnými nebo strukturovanými povrchy, kde je dopadající záření odráženo difúzně; b) se zakřivenými povrchy, kde je dopadající záření, při použití příslušenství pro měření činitele zrcadlového odrazu, zrcadlově odraženo pod úhly neumožňujícími dopad na detektor; c) průhledných v infračervené oblasti. Nicméně, může být použit s opatrností na jakýkoli zasklívací prvek za předpokladu, že jsou povrchy rovinné a nerozptylující a že prvek není průhledný v infračervené oblasti. Přestože jsou měření činitele prostupu obsažena v tomto dokumentu, jsou nutná pouze ke kontrole, zda je vzorek v infračervené oblasti neprůhledný, v kontextu tohoto dokumentu. Pokud je vzorek v infračervené oblasti průhledný, je tento dokument nepoužitelný. Předchozí verze tohoto dokumentu byla založena na využití měření činitele odrazu pomocí disperzních infračervených spektrofotometrů s dvojitým paprskem, schopných měřit téměř celý spektrální rozsah černého tělesa při standardní referenční teplotě, a stanovení emisivity metodou 30 pořadnic. Toto vydání bere v úvahu FTIR-spektrofotometry s omezeným spektrálním rozsahem. Popisuje metodu, podle níž lze spektrofotometry použít ke stanovení emisivity, pokud jsou schopny měřit až do 24. pořadnice a pokud splňují kritérium šumu pro tento spektrální rozsah. Umožňuje zahrnout data od 25. do 30. pořadnice. Do tohoto vydání byla přidána nová informativní příloha (příloha D), popisující principy příslušenství pro absolutní odraz. Tato příslušenství jsou určena k použití kvalifikovaným personálem. Vzhledem k tomu, že jsou FTIR-spektrofotometry jednopaprskové, na rozdíl od disperzních spektrofotometrů, které jsou dvoupaprskovými přístroji, byl v rámci projektu THERMES financovaného z Evropských fondů vyvinut postup pro korekci driftu.