Normy

Obsah

ČSN 44 1764 Norma je překladem ST SEV 1249-89 a určuje pro stanovení stala a stříbra v olověných koncentrátech metodu dokismaticko vážkovou - pro hmotnostní zlomek zlata od 1 do 100 g.t-1, a dále metodu dokismatickou s koncovkou AAS - pro hmotnostní zlomek zlata od 0,04 do 100 g.t-1 a konečně metodu AAS pro hmotnostní zlomek stříbra od 10 do 2000 g.t-1. Podstata prvé metody: vzorek se vytaví se směsí redukčních a struskotvorných přísad při teplotě 1000 až 1100 °C. Získaný olověný regulus obsahující zlato a stříbro se oxidačně vytaví při teplotě 900 - 950 °C. Zlato a stříbro se pak stanoví vážkově. Podstata druhé metody: Zlato a stříbro se po kupelaci rozpustí ve směsi kyselin a změří se atomová absorpce zlata při vlnové délce 242,8 nm v plameni vzduch - acetylen. Podstata třetí metody: Vzorek se rozpustí v kyselinách a změří se atomová absorpce stříbra v plameni vzduch - acetylen při vlnové délce 328,1 nm. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1764 byla schválena 19.3.1990 a nabyla účinnosti od 1.1.1991. Nahradila ČSN 44 1764 z 23.5.1980.

Obsah

ČSN 44 1765 Norma platí pro chemický rozbor olověných koncentrátů a určuje pro stanovení mědi metody: elektrogravimetrickou - pro hmotnostní zlomek mědi od 5 %, dále metodu polarografickou - pro hmotnostní zlomek mědi od 0,1 do 3 % a konečně metodu atomové absorpční spektrometrie (AAS) - pro hmotnostní zlomek mědi od 0,02 do 4 %. Podstata elektrogravimetrické metody: Po rozkladu vzorku kyselinami se olovo vyloučí jako síran, rušivé prvky se odstraní srážením amoniakem a měď přítomná v roztoku v amokomplexu se stanoví elektrolyticky z prostředí kyseliny dusičné. Zbytková měď ve sraženině hydroxidu železitého a v roztoku po elektrolýze se stanoví fotometricky s kuprizonem. Podstata polarografické metody: Po rozkladu vzorku kyselinami se měď stanoví polarograficky v prostředí amoniaku a chloridu amonného. Podstata AAS metody: Vzorek se rozloží kyselinami měď se stanoví atomová absorpční spektrometrií v plameni vzduch-acetylen při vlnové délce 324,7 nm. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1765 byla schválena 14.3.1988 a nabyla účinnosti od 1.5.1989. Nahradila v ČSN 44 1656 z 23.7.1969 v části II oddíl C a S a spolu s ČSN 44 1701, ČSN 44 1760 až ČSN 44 1764, ČSN 44 1766, ČSN 44 1767 a konečně ČSN 44 1769 až ČSN 44 1778 ji nahradila v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 44 1769 Norma platí pro chemický rozbor olověných koncentrátů a určuje pro stanovení antimonu metody: fotometrickou - pro hmotnostní zlomek antimonu od 0,01 do 0,5 %, dále metodu polarografickou - pro hmotnostní zlomek antimonu od 0,3 do 5 % a konečně metodu atomové absorpční spektrometrie (AAS) - pro hmotnostní zlomek antimonu do 5 %. Podstata fotometrické metody: Vzorek se rozloží kyselinami a antimon se stanoví fotometrickou metodou založenou na reakci aniontu (SbCl3)- s krystalovou violetí za tvorby komplexní sloučeniny extrahovatelné trichlorethylenem z prostředí kyseliny chlorovodíkové. Podstata polarografické metody: Vzorek se rozloží tavením s uhličitanem draselným a sírou, vyloužením taveniny vodou přejde antimon do roztoku sulfosolí. Okyselením síroalkalického roztoku se vyloučí sirník antimonu, převede se do roztoku a antimon se stanoví polarograficky. Podstata AAS metody: Vzorek se rozloží alkalickým tavením, tavenina se vylouží vodou a roztok sulfosolí se vhání do plamene vzduch-acetylen. Měří se atomová absorpce antimonu při vlnové délce 217,6 nm pro rozsah 10 až 40 µg.cm-3 a 231,2 nm pro rozsah 25 až 100 µg.cm-3. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1769 byla schválena 14.3.1988 a nabyla účinnosti od 1.5.1989. Nahradila v ČSN 44 1656 z 23.7.1969 v části II oddíl E a spolu s ČSN 44 1701, ČSN 44 1760 až ČSN 44 1767 a ČSN 44 1770 až ČSN 44 1778 ji nahradila v celém rozsahu.