Normy

Obsah

ČSN ISO 6770 Tato norma specifikuje dvě metody pro stanovení měrné hustoty instantního čaje: a) měrná hustota volně sypaného čaje (část jedna); b) měrná hustota čaje sklepaného (část dvě).

Obsah

ČSN EN 993-4 Tato mezinárodní norma specifikuje způsob měření propustnosti pro plyny u žárovzdorných výrobků tvarových hutných.

Obsah

ČSN EN ISO 9963-1 Norma je identická s EN ISO 9963-1:1995. Tato první část normy specifikuje titrační metodu stanovení KNK. Je určená pro analýzu přírodních a upravených vod a pro odpadní vody až do hodnot KNK 20 mmol.l-1. U vod s vyššími hodnotami KNK se používají menší objemy zkoušeného vzorku. Doporučená minimální hodnota KNK je 0,4 mmol.l-1. Suspendované látky tvořené uhličitany ruší při stanovení. Tento rušivý vliv může být snížen filtrací vzorku před titrací. Indikace bodu ekvivalence použitím pH-metru je méně náchylná k rušivým vlivům než při použití indikátoru. Pro účely této normy se rozumí: Čl.3.1: Kyselinová neutralizační kapacita (KNK): Kvantitativně vyjádřená schopnost vody reagovat s vodíkovými ionty (ČSN ISO 6107-2). Dále čl.3.2: KNK4,5: Celková kyselinová neutralizační kapacita vody do pH 4,5 na indikátor methylenovou červeň nebo methylenovou oranž; stanovuje se ekvivalentní koncentrace hydrogenuhličitanů, uhličitanů a hydroxidových iontů. A konečně čl.3.3: KNK8,3: Kyselinová neutralizační kapacita vody do pH 8,3 na indikátor fenolftalein; stanovuje se koncentrace hydroxidových iontů a polovina koncentrace uhličitanových iontů (ČSN ISO 6107-2). Normalizována je podstata zkoušky a její postup je podrobně popsán. ČSN EN ISO 9963-1 (75 7371) byla vydána v prosinci 1996.

Obsah

ČSN EN ISO 9963-2 Norma je identická s EN ISO 9963-2:1995. Tato druhá část normy 9963 specifikuje titrační metodu stanovení uhličitanové KNK (KNK5,4) v přírodních vodách a v pitné vodě. Použitím vyšší hodnoty pH bodu ekvivalence, než u metody specifikované v ISO 9963-1 se snižuje vliv jiných akceptorů vodíkových iontů, jako jsou anionty huminových kyselin. Metoda je vhodná pro vzorky s uhličitanovou KNK v rozmezí od 0,01 mmol.l-1 až do 4 mmol.l-1 (jako H+). U vod s vyššími hodnotami KNK se používají menší objemy zkoušeného vzorku. V této souvislosti se uhličitanová KNK nazývá často celkovou KNK. Obvykle má téměř stejnou numerickou hodnotu jako KNK stanovená na methylovou oranž jako indikátor. Indikace bodu ekvivalence použitím pH-metru je méně náchylná k rušivým vlivům než při použití indikátoru. Pro účely této normy se rozumí: Čl.3.1: Kyselinová neutralizační kapacita (KNK): Kvantitativně vyjádřená schopnost vody reagovat s vodíkovými ionty (ČSN ISO 6107-2). Normalizována je podstata zkoušky a její postup je podrobně popsán. ČSN EN ISO 9963-2 (75 7371) byla vydána v prosinci 1996.

Obsah

ČSN EN ISO 105-N05 Norma je identická s EN ISO 105-N05:1995. Tato část ISO 105 popisuje zkušební metodu pro stanovení odolnosti barvy textilií všech druhů a všech forem zpracování proti působení dioxidu síry, který se používá při bělení živočišných vláken. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN EN ISO 105-N05 (80 0141) byla vydána v prosinci 1996. Nahradila ČSN 80 0141 z 15.4.1964.

Obsah

ČSN EN ISO 10528 Tato norma stanoví postup pro hodnocení možného účinku opakovaného komerčního praní na hořlavost plošných textilií. Efekt praní se simuluje použitím plně automatických praček s horizontálním bubnem nebo malým komerčním pracím strojem.

Obsah

ČSN EN ISO 3868 Norma je identická s EN ISO 3868:1994. Stanoví metodu měření tloušťky tenkých (do 2 µm), silně odrazivých povlaků pomocí mnohosvazkové interferometrie podle Fizeaua. Metodu lze použít pro smaltové povlaky. Normalizována je podstata zkoušky, její postup je podrobně popsán. ČSN EN ISO 3868 (03 8186) byla vydána v lednu 1997.

Obsah

ČSN EN 2103-1 Tato norma stanoví všeobecné požadavky na výrobu, kontrolu a zkoušení přetavené vsázky a odlitků z ocelí a ze slitin niklu a kobaltu. Podrobné požadavky na přetavenou vsázku a odlitky jsou stanoveny v EN 2103-2 a EN 2103-3. Pokud na výkresu, v objednávce nebo v postupu kontroly není stanoveno jinak, vymezuje odkaz na EN 2103 pouze úroveň jakosti 2, uvedenou v tabulkách 4 nebo 5 podle EN 2103-3.

Obsah

ČSN EN 61119-3 Tato norma se vztahuje na vlastnosti magnetických pásků používaných v kazetovém systému DAT. Předmětem této části normy je specifikovat metody měření a minimální požadavky použitelné na tyto pásky.

Obsah

ČSN EN 989 Norma je identická s EN 989:1995. Obsahuje ustanovení pro postup stanovení soudržnosti mezi výztužnými pruty a autoklávovaným pórobetonem (ACC). Tato zkouška je použitelná ke kontrole jakosti. Normalizována je podstata zkoušky a její postup je podrobně popsán. ČSN EN 989 (73 1359) byla vydána v lednu 1997.

Obsah

ČSN ISO 7196 Norma obsahuje ISO 7196:1995. Specifikuje frekvenční váhovou funkci označenou G pro určování vážených hladin akustického tlaku zvuku nebo hluku, jehož spektrum leží částečně nebo zcela ve frekvenčním pásmu 1 Hz až 20 Hz. Poznámky: 1 V případě širokopásmových hluků, jejichž spektrum zahrnuje jak rozsah infrazvuku, tak rozsah slyšitelných frekvencí, představuje použití této normy pro určení vážené hladiny akustického tlaku infrazvuku doplněk k popisu stejného hluku již normalizovnými metodami, které pokrývají jen rozsah slyšitelných frekvencí, například vyjádření ve tvaru hladiny akustického tlaku A. Číselná hodnota výsledku se bude obecně lišit od výsledku vážení funkcí G. Tomuto rozdílu není nutné přikládat žádný význam, neboť tyto výsledky platí pro různé, jen mírně překrývající části spektra hluku. 2 Vážení funkcí G lze také využít při určování hladin akustického výkonu a hladin akustické intenzity. Při měření za použití křivky G se tyto veličiny označují LWG respektive LIG. Jsou normalizovány specifikace frekvenční váhové funkce G a uvádění výsledků. Pozornost zasluhuje příloha A, která obsahuje základní požadavky na vybavení pro měření infrazvuku. ČSN ISO 7196 (01 1625) byla vydána v květnu 1994.