Normy

Obsah

ČSN EN 60455-1 Tato část normy IEC 60455 platí pro reaktivní pryskyřičné směsi a jejich složky používané pro elektrické izolace. Všechny reaktivní složky jsou bezrozpouštědlové a mohou obsahovat reaktivní ředidla a plniva. Při vytvrzování dochází k polymeraci a/nebo k síťovaní. Tato norma neplatí pro práškové povlakové hmoty. POZNÁMKA - Uvažuje se o vypracování nové normy IEC na specifikaci práškových povlakových hmot, která bude mít odlišné označení.

Obsah

ČSN EN 12060 Tato evropská norma stanoví požadavky na odběr vzorků zinku a slitin zinku, specifikovaných v EN 1179 a EN 1774, pro rozbor.

Obsah

ČSN EN 603-1 Tato část EN 603 stanoví technické dodací předpisy pro tvářené přířezy pro kování z hliníku a slitin hliníku pro všeobecné použití. Platí pro lisované a válcované výrobky.

Obsah

ČSN EN 604-1 Tato část této normy stanoví technické dodací předpisy pro lité přířezy pro kování z hliníku a slitin hliníku pro všeobecné použití.

Obsah

ČSN 56 8192 Tato norma je identická s UN/ECE DF-07:1991. Platí pro švestky sušené různých odrůd Prunus domestica L. (český název "švestka domácí") považovaných za vhodné k sušení, celé nebo odpeckované, získané řízenou dehydratací, určené k lidské spotřebě. Přidání umělých sladidel nebo cukru se nedovoluje. Neplatí pro švestky speciálně upravené (švestky ve šťávě, v sirupu, alkoholu, plněné apod.) Norma podrobně specifikuje znaky jakosti (v tom především z hygienického hlediska, tedy např. čisté, v podstatě bez viditelných cizích příměsí, bez živého hmyzu a roztočů, bez viditelných stop napadení hmyzem, roztoči nebo jinými škůdci, bez cizího pachu a/nebo chuti apod.). Za pozornost stojí i Příloha A (normativní) definující vady sušených švestek a Příloha B (normativní) obsahující metodu stanovení vody v sušených švestkách. Norma tedy stanovuje některé kvalitativní znaky (jakosti) významné pro hygienu výživy, popř. poukazuje na metody jejich zjišťování (ověřování). ČSN 56 8192 byla vydána v červenci 1999. Nahradila tabulku 3 a čl. 4 b) v ČSN 56 8190 z 12.6.1968.

Obsah

ČSN 56 8193 Tato norma je identická s UN/ECE DF-11:1992. Platí pro rozinky tj. sušené bobule odrůd bezsemenných, semena vytvářejících a odrůd typu korintky druhu Vitis vinifera L. (český název "réva vinná"). Norma podrobně specifikuje znaky jakosti (v tom především z hygienického hlediska, tedy např. čisté, v podstatě bez viditelných cizích příměsí, bez viditelných stop napadení hmyzem, roztoči nebo jinými škůdci, bez plísně, bez cizích rostlinných příměsí apod.). Za pozornost stojí i Příloha A (normativní) definující vady rozinek a Příloha B (normativní) obsahující metodu stanovení vody v rozinkách. Norma tedy stanovuje některé kvalitativní znaky (jakosti) významné pro hygienu výživy, popř. poukazuje na metody jejich zjišťování (ověřování). ČSN 56 8193 byla vydána v červenci 1999. Nahradila tabulku 6 a čl. 4 d) v ČSN 56 8190 z 12.6.1968.

Obsah

ČSN ISO 972 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 972:1997. Mezinárodní norma ISO 972:1997 má status české technické normy. Specifikuje požadavky na kayenský pepř (chillies) celý nebo mletý (práškový) a papriku kořeninovou pálivou celou nebo mletou (práškovou). Jedná se o dva hlavní druhy paprik: Capsicum annuum L. (česky "paprika kořeninová pálivá") a Capsicum frutescens L. (česky kayenský pepř/chillies/) a dále o Capsicum chinense, Capsicum pubescens a Capsicum pendulum. Tato norma neplatí pro "chilli powder" (blíže v čl.4.2), ani pro papriku sladkou. Doporučení týkající se skladování a přepravy jsou uvedena v Příloze B. Norma - zejména v kapitole 5 - Požadavky - podrobně specifikuje znaky jakosti (v tom také z hygienického hlediska, tedy např. pokud jde o vůni a chuť (čl.5.1), napadení hmyzem, plísněmi apod. (čl.5.2), dále pokud jde o příměsi (čl.5.3), a konečně chemické požadavky (čl.5.5) apod.). Za pozornost stojí i Příloha A (normativní) obsahující metody na stanovení plodů nezralých, skvrnitých, polámaných a zlomků a Příloha B (informativní) obsahující - jak již bylo uvedeno - doporučení týkající se skladování a přepravy. Norma tedy stanovuje některé kvalitativní znaky (jakosti) významné pro hygienu výživy, popř. poukazuje na metody jejich zjišťování (ověřování). ČSN ISO 972 (58 0534) byla vydána v červenci 1999. Nahradila čl. 1 ch) a tabulku 10 a údaje týkající se kayenského pepře v tabulkách 19 a 20 v ČSN 58 0510 z 16.11.1966 a čl. 1 d) a 1 e) a údaje týkající se mleté kořeninové papriky pálivé a silně pálivé v tabulkách 1 a 2 ČSN 58 0511 z 6.11.1963.

Obsah

ČSN EN 993-7 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 993-7:1998. Evropská norma EN 993-7:1998 má status české technické normy. Norma (ČSN) EN 993 se skládá z následujících 20 částí: Část 1 - Stanovení objemové hmotnosti, zdánlivé pórovitosti a skutečné pórovitosti, Část 2 - Stanovení hustoty, Část 3 - Zkoušení žárovzdorných výrobků obsahující uhlík, Část 4 - Stanovení propustnosti pro plyny, Část 5 - Stanovení pevnosti v tlaku za studena, Část 6 - Stanovení pevnosti v ohybu při teplotě místnosti, Část 7 - Stanovení pevnosti v ohybu za zvýšené teploty, Část 8 - Stanovení únosnosti v žáru, Část 9 - Stanovení tečení v tlaku, Část 10 - Stanovení trvalých délkových změn v žáru, Část 11 - Stanovení odolnosti proti náhlým změnám teploty (ENV), Část 12 - Stanovení žárovzdornosti, Část 13 - Referenční žároměrky pro laboratorní použití - Specifikace, Část 14 - Stanovení tepelné vodivosti metodou topného drátu (křížové uspořádání), Část 15 - Stanovení tepelné vodivosti metodou topného drátu (paralelní uspořádání), Část 16 - Stanovení odolnosti proti kyselině sírové, Část 17 - Stanovení objemové hmotnosti zrněných materiálů rtuťovou metodou, Část 18 - Stanovení objemové hmotnosti zrněných materiálů vodní metodou, Část 19 - Stanovení teplotní roztažitosti a konečně Část 20 - Stanovení odolnosti proti opotřebení za teploty okolí. Tato sedmá část evropské normy určuje postup pro stanovení pevnosti v ohybu za zvýšené teploty a za konstantního nárůstu napětí žárovzdorných výrobků tvarových hutných a žárovzdorných výrobků tvarových izolačních. Pracovní postup pro stanovení stejné vlastnosti za teploty místnosti je uveden v EN 993-6. Princip i postup normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN EN 993-7 (72 6020) byla vydána v červenci 1999. Nahradila ČSN ISO 5013 (72 6038) z července 1994.

Obsah

ČSN EN 1094-2 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1094-2:1998. Evropská norma EN 1094-2:1998 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 2245:1990 byl schválen CEN jako evropská norma se společně dohodnutými modifikacemi. Tato evropská norma (ČSN) EN 1094 sestává z následujících částí: Část 1: Terminologie keramických vláknitých výrobků, Část 2: Klasifikace tvarových výrobků, Část 3: Klasifikace keramických vláknitých výrobků (ENV), Část 4: Stanovení objemové hmotnosti, Část 5: Stanovení pevnosti v tlaku za studena u tvarových výrobků, Část 6: Stanovení trvalých délkových změn v žáru tvarových výrobků a Část 7: Metody zkoušení keramických vláknitých výrobků (ENV). Tato druhá část evropské normy stanovuje klasifikaci žárovzdorných výrobků tvarových izolačních na základě stanovení trvalých délkových změn v žáru a obsahuje druhotné třídění na základě objemové hmotnosti s ohledem na žárovzdorné výrobky s vyšší pórovitostí (třída L). Nevztahuje se na keramické vláknité výrobky. Dále norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Klasifikace a kapitolu 5 - Označování. ČSN EN 1094-2 (72 6080) byla vydána v červenci 1999. Nahradila ČSN ISO 2245 (72 6012) z prosince 1993 a ČSN 72 6002 z února 1993.

Obsah

ČSN EN 1655 Tato evropská norma stanoví kritéria pro čtyři typy prohlášení o shodě, která jsou k dispozici odběratelům výrobků z mědi a slitin mědi. Stanoví minimální požadavky na obsah každého typu prohlášení, stejně jako kritéria týkající se způsobilosti dodavatele k vydání prohlášení. POZNÁMKA - EN 10204 definuje druhy dokumentů kontroly.

Obsah

ČSN ISO 2169 Norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 2169:1981. Mezinárodní norma ISO 2169:1981 má status české technické normy. Tato mezinárodní norma stanovuje definice fyzikálních ukazatelů, které jsou obvykle používány při průmyslovém skladování ovoce a zeleniny v chladírnách (teplota, relativní vlhkost, cirkulace vzduchu, rychlost výměny vzduchu atd.) a poskytuje potřebné informace o jejich měření. Výsledkem úvah pro teploty používané pro výrobky musí být: - buď letální teplota a bezpečné rozmezí, - nebo kritická teplota a bezpečné rozmezí. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Teplota, kapitolu 3 - Relativní vlhkost a kapitolu 4 - Proudění vzduchu. ČSN ISO 2169 (46 3002) byla vydána v srpnu 1999.

Obsah

ČSN ISO 4125 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 4125:1991. Mezinárodní norma ISO 4125:1991 má status české technické normy. Uvádí definice termínů "suché plody" a "sušené ovoce" společně s běžnými názvy pro ovoce, které se ve světě nejvíce využívá pro lidskou spotřebu, a které se prodává na místních, národních a mezinárodních trzích v jazyce českém, anglickém, francouzském a ruském. Je uvedeno cca 60 hesel. Norma tedy stanovuje termíny významné i pro hygienu výživy. ČSN ISO 4125 (56 8110) byla vydána v srpnu 1999.