Normy

Obsah

ČSN EN ISO 14530-1 Tato část ISO 14530 představuje systém, který zavádí bloky dat pro označování nenasycených polyesterových práškových lisovacích hmot (UP-PMCs). Různé typy UP-PMCs se vzájemně liší systémem klasifikace založeném na informaci o typech a obsahu plniv/vyztužujících materiálů, o uvažovaném způsobu zpracování, o speciálních vlastnostech a vlastnostech využívaných výhradně pro účely označování (charakteristické vlastnosti). Tato část ISO 14530 se týká všech UP-PMCs připravených pro normální užití ve formě prášku, granulí nebo mletého materiálu. Z této normy nevyplývá, že stejně označené materiály vykazují vždy stejné chování. Tato část ISO 14530 neposkytuje technické ani zpracovatelské údaje, které mohou být požadovány pro specifikaci materiálu pro určitou aplikaci a/nebo způsob zpracování. Pokud jsou tyto dodatečné údaje požadovány, musí být stanoveny podle zkušebních metod předepsaných v části 2 této normy, jsou-li zde k dispozici. Tento systém bloků dat se využije též v případě, kdy je zapotřebí označit charakteristiky, týkající se všeobecných požadavků předepsaných v části 3 této normy. Aby se zajistila jednoznačnost kódovacích písmen a čísel a zamezilo se konfliktům uvnitř systému označování, musí být veškerá písmena i čísla používaná jako kódy v bloku dat 1, 2 nebo 3 předem schválena sekretariáty ISO/TC 61/SC 1, SC 12 a SC 13.

Obsah

ČSN EN ISO 15252-1 Tato část ISO 15252 představuje systém, který zavádí bloky dat pro označování epoxidových práškových lisovacích hmot (EP-PMCs). Různé typy EP-PMCs se vzájemně liší systémem klasifikace založeném na informaci o typech a obsahu plniv/vyztužujících materiálů, o uvažovaném způsobu zpracování, o speciálních vlastnostech a vlastnostech využívaných výhradně pro účely označování (charakteristické vlastnosti). Tato část ISO 15252 se týká všech EP-PMCs připravených pro normální užití ve formě prášku, granulí nebo mletého materiálu. Z této normy nevyplývá, že stejně označené materiály vykazují vždy stejné chování. Tato část ISO 15252 neposkytuje technické ani zpracovatelské údaje, které mohou být požadovány pro specifikaci materiálu pro určitou aplikaci a/nebo způsob zpracování. Pokud jsou tyto dodatečné údaje požadovány, musí být stanoveny podle zkušebních metod předepsaných v části 2 této normy, jsou-li zde k dispozici. Tento systém bloků dat se využije též v případě, kdy je zapotřebí označit charakteristiky, týkající se všeobecných požadavků předepsaných v části 3 této normy. Aby se zajistila jednoznačnost kódovacích písmen a čísel a zamezilo se konfliktům uvnitř systému označování, musí být veškerá písmena i čísla používaná jako kódy v bloku dat 1, 2 nebo 3 předem schválena sekretariáty ISO/TC 61/SC 1, SC 12 a SC 13.

Obsah

ČSN EN ISO 15252-3 Tato část ISO 15252 předepisuje požadavky na fyzikální a chemické vlastnosti epoxidových práškových lisovacích hmot (EP-PMCs) a na zkušební tělesa z nich připravená lisováním nebo vstřikováním. Je omezena na takové práškové lisovací hmoty, jejichž složení a vlastnosti jsou značně odlišné, a dále na ty, které mají technický a/nebo ekonomický význam. Vlastnosti, používané k charakterizování lisovacích hmot, zkušební metody a zkušební podmínky jsou vybrány z údajů uvedených v ISO 15252-2. Lisovací hmoty jsou rozděleny do typů podle svého složení a vlastností. Různé typy jsou označeny pomocí systému označování definovaného v ISO 15252-1.

Obsah

ČSN EN 12039 ČSN EN 12039 stanovuje zkušební metodu pro zajištění přilnavosti posypu asfaltových pásů při zkoušce kartáčováním. Hmotnost posypu odstraněného kartáčováním (50 cyklů) se porovná s počáteční hmotností posypu. Přilnavost posypu Mi je rozdíl mezi hmotností zkušebního tělesa před zkouškou kartáčováním a po zkoušce v poměru k počáteční hmotnosti posypu vyjádřený v procentech.

Obsah

ČSN EN 12316-1 ČSN EN 12316-1 stanovuje zkušební metodu pro zjištění odolnosti spojů dvou sousedních pásů proti odlupování. Zkušební vzorky pásu se spojí (nataví, přilepí) způsobem obvyklým při aplikaci tak, že nespojené části pásu zůstanou na stejné straně od spoje. Nespojené konce pásu se upnou do čelistí trhacího stroje a zaznamenává se tahová síla až do úplného oddělení obou pásů ve spoji. Maximální odolnost proti odlupování je maximální tahová síla v N/50 mm.

Obsah

ČSN EN ISO 10666 Tato mezinárodní norma stanoví vlastnosti tepelně zpracovaných samovrtných šroubů se závitem do plechu podle ISO 1478, které mají konec s břitem, který při montáži předvrtá díru pro šroub.

Obsah

ČSN EN 12844 Tato evropská norma stanovuje označování, chemické složení, značení a další požadavky pro odlitky ze slitin zinku.

Obsah

ČSN EN 12482-1 Tato část EN 12482 stanovuje podrobné požadavky na hliník a slitiny hliníku pro tváření ve tvaru pásů válcovaných za tepla. Rozsah tlouštěk zahrnuje tloušťky od 2,0 mm do 12 mm. Norma neplatí pro pásy válcované za tepla, které nejsou dále válcovány, jako jsou pásy pro všeobecné použití nebo pro speciální aplikace.

Obsah

ČSN EN 12482-2 Tato část EN 12482 stanovuje podrobné požadavky na hliník a slitiny hliníku pro tváření ve tvaru pásů válcovaných za studena. Rozsah tlouštěk zahrnuje tloušťky nad 0,20 mm do 4 mm. Norma neplatí pro pásy válcované za studena, které nejsou dále válcovány, jako jsou pásy pro všeobecné použití nebo pro speciální aplikace.

Obsah

ČSN EN 1849-1 ČSN EN 1849-1 předepisuje postupy pro stanovení tloušťky a plošné hmotnosti asfaltových pásů pro hydroizolaci střech. Tloušťka - je rozměr kolmý k ploše asfaltového pásu. Výrazná textura povrchu - je dekorativní vzor na jednom nebo obou površích, který ovlivňuje tloušťku o více než 10 %. Krajní pruh pro překryv pásů - je plocha sloužící ke spojování asfaltových pásů, na které není žádný posyp nebo podobná ochranná vrstva. Měření tloušťky platí pro většinu asfaltových pásů včetně pásů opatřených ve výrobně minerálním posypem. Normu nelze použít pro pásy s výraznou texturou povrchu.

Obsah

ČSN EN 12709 Tato norma stanoví charakteristické znaky a rozměry plastových sudů kruhového průřezu se jmenovitým objemem od 20 l do 120 l. Dále určuje materiál použitý na výrobu sudů, konstrukční požadavky a povrchovou úpravu. Přesné definování pojmů v terminologické části, jako jsou jmenovitý objem, skutečný objem, úplný objem, celková výška, stohovací výška, celkový průměr a hmotnost sudu jsou důležité pro správnou orientaci v normě. Požadavky na uzávěry jsou řešeny citací předmětových norem na uzávěry. Samostatně je stanovený požadavek na míru vyprázdnění sudu a na metodu jeho měření. Norma stanoví metodu měření objemu ocelových sudů. Navrhované označení sudu je nutné dodržet v případě , že je sud vyroben podle této evropské normy. Norma se vztahuje na všechny plastové sudy kruhového průřezu s neodnímatelným víkem ve stanoveném objemovém rozsahu. Pokud jsou tyto sudy použity pro přepravu nebezpečného zboží, přednostně se musí dodržet požadavky nařízené mezinárodními předpisy na přepravu tohoto zboží. To platí zejména v označování sudů.