Normy

Obsah

ČSN EN 772-14 Tato evropská norma určuje metodu stanovení vlhkostních přetvoření betonových tvárnic a zdicích prvků z umělého kamene, která nastanou v intervalu mezi dvěma specifikovanými extrémními vlhkostními stavy.

Obsah

ČSN EN ISO 1806 Tato norma stanoví metodu zjišťování pevnosti ok síťovin rybářských sítí. Zkoušky se provádějí za sucha i za mokra. Zkoušky za mokra jsou výhodnější, protože lépe napodobují chování síťovin při běžném použití. Síťovina se roztahuje za sucha nebo za mokra, dokud jeden z uzlů nebo spojů nedosáhne pevnosti při přetržení.

Obsah

ČSN EN 13528-1 Norma stanoví obecné požadavky na difúzní vzorkovací systémy používané pro stanovení koncentrace plynů a par ve venkovním ovzduší. Tyto požadavky se vztahují na všechny difúzní vzorkovací systémy bez ohledu na fyzikální podstatu procesu řídícího rychlost difúze a bez ohledu na povahu sorpčního procesu a analytického stanovení. Přestože je tato norma určena především pro venkovní ovzduší, je použití difúzních vzorkovacích systémů oprávněné rovněž při posuzování kvality vnitřního ovzduší. Pro tato měření jsou vhodné jak aktivní, tak pasivní postupy odběru vzorku v závislosti na podmínkách Tato norma platí pro všechny fáze postupu stanovení včetně rozmístění, dopravy a uchovávání vzorku, pokud jsou použity. Tato norma platí jak pro měřicí postupy s odděleným odběrem a analýzou vzorku, tak pro systémy s přímým čtením měřené hodnoty. Norma uvádí postupy posouzení, požadavky na charakteristiky metody (především jednoznačnost a selektivita) a cíle jakosti údajů. Norma uvádí rovněž doprovodné postupy a určení meteorologických podmínek. V závěrečné části stanoví norma požadavky na vyjádřování výsledků měření a zajištění jakosti výsledků měření. Nevelká přílohová část uvádí přehled evropských směrnic v oblasti posuzování kvality venkovního ovzduší.

Obsah

ČSN EN ISO 10303-210 Mezinárodní norma ISO 10303 je uspořádána do série samostatných částí, které jsou publikovány nezávisle na sobě. Tyto jednotlivé části jsou rozděleny do následujících skupin: metod popisu, protokolů aplikace, skupin abstraktních testů, metod implementace a testování shody. Tato část ISO 10303 je součástí série integrovaných zdrojů aplikace. Tato část ISO 10303 specifikuje aplikační protokol (AP), který je určen na zobrazení informací potřebných pro specifikaci, návrh, analýzu elektronické montáže, vzájemného propojení a návrh uspořádání. Tento protokol dále obsahuje informace potřebné na podporu správy a řízení konfigurace dat o výrobku. Podrobná data o výrobku identifikují splnění funkčních a fyzikálních požadavků na výrobek potřebných pro předpokládané prostředí použití. Tyto požadavky mohou nabýt buď charakter parametrických dat funkčních vlastnosti, nebo to mohou být jednoznačně navržená data funkčních vlastností. Parametrická data funkčních vlastností použitá ve spojení s externě definovaným analytickým modelem popisují chování výrobku. Jednoznačně navržená data lze použít k identifikaci abstrakce funkcí jako komponent a spojení mezi těmito komponentami. Podrobná data identifikují výrobky použité v návrhu a jejich kritické funkční nebo fyzikální charakteristiky. Analyzovatelný popis obsahuje informace na úrovni abstrakce, která je nutná pro hmotnou realizaci návrhu. Analyzovatelný popis může obsahovat funkční propojení popisu a analytických modelů, dále může být podrobným návrhem dat, která identifikují vzájemné propojení mezi komponentami nebo vlastnostmi materiálu v návrhu. Dostatek informací umožňuje provádět mnoha úrovňovou funkční nebo fyzikální analýzu systému tvořeného montáží nebo vzájemné propojením výrobků. Podrobná výrobní data popisují vlastnosti materiálu použitého jako základ návrhu výrobku. Výrobní popis obsahuje informace pro realizaci buď elektronické montáže, nebo vzájemného propojení návrhu výrobku. Montáž nebo návrh lze použít jako komponentu v různých návrzích výrobků. Popis elektronické montáže je technologicky nezávislý a identifikuje výrobky použité jako komponenty a poskytuje jejich umístění a data o geometrických tvarech. Tato data podporují podrobnou analýzu výkonnosti výrobku v prostředí, pro které je navržen. Vzájemné propojení návrhu výrobku popisuje materiály tvořící vzájemné propojení, jejich úpravu ve vzájemném propojení hmotné struktury, tvar, úpravu a vzhled materiálu. Popis vzájemného propojení je technologicky nezávislý. Norma ISO 10303 je rozdělena na tyto tématické skupiny: - Část 11 - 13 specifikuje metody popisu, - Část 21 - 26 specifikuje metody implementace, - Část 31 - 35 specifikuje metodiku a rámec pro testování shody, - Část 41 - 49 specifikuje integrované generické zdroje, - Část 101 - 106 specifikuje integrované zdroje aplikace, - Část 201 - 232 specifikuje aplikační protokoly, - Část 301 - 332 specifikuje soubory abstraktních testů, - Část 501 - 518 specifikuje aplikací interpretovatelné konstrukce.

Obsah

ČSN EN 13283 Tato norma byla vypracována, aby závodům na galvanické pozinkování a dalším uživatelům zinku poskytovala normalizované jakosti zinku, které nejsou vyráběny ve výrobním procesu primárního zinku. Chemické složení těchto tříd je zejména orientováno těmito požadavky na použití a bere v úvahu možnosti vycházející ze zvyšujícího se množství sekundárních zinkových materiálů pro řízenou recyklaci k ochraně přírodních zdrojů. Tato norma stanovuje označování, chemické složení, značení a další požadavky na sekundární zinek. Tyto třídy zinku jsou hlavně používány pro účely žárového pozinkovávání podle ČSN EN ISO 1461 a pro výrobu mosazi. Sekundární zinek může být vyráběn různými procesy, které se odlišují podle zdrojů materiálu. Hlavní část je recyklována z použitého zinkového materiálu a odpadu, např. pozinkovaného plechu. Sekundární zinek může být také vyroben ze zbytků při zpracování zinku, např. ze zinkového popela.

Obsah

ČSN EN 1780-1 Tato norma stanovuje pětimístné číselné označování slitin a předslitin hliníku specifikovaných v příslušných evropských normách. Tato norma platí pro ingoty pro přetavení a pro odlitky a platí pro všechna použití včetně letectví a kosmonautiky. Označování nelegovaného hliníku je stanoveno v EN 576. Alternativní označování chemickými značkami je stanoveno v EN 1780-2. Pravidla zápisu chemického složení jsou stanovena v EN 1780-3.

Obsah

ČSN EN 1780-2 Tato norma stanovuje označování chemickými značkami slitin a předslitin hliníku specifikovaných v příslušných evropských normách. Tato norma platí pro ingoty pro přetavení a pro odlitky. Označování nelegovaného hliníku je stanoveno v EN 576. Alternativní číselné označování je stanoveno v EN 1780-1. Pravidla zápisu chemického složení jsou stanovena v EN 1780-3.

Obsah

ČSN EN 1015-18 Zkušební evropská norma určuje metodu pro stanovení koeficientu kapilární absorpce vody v zatvrdlé maltě. Podstata zkoušení spočívá ve zjištění hmotnosti vody nasáklé vysušeným zkušebním tělesem za stanovenou dobu a ve vyjádření koeficientu kapilární absorpce vody jako směrnice sklonu přímky podle předepsaného vztahu.

Obsah

ČSN EN 1015-21 Zkušební evropská norma určuje metodu pro stanovení soudržnosti malt pro jednovrstvé vnější omítky s podkladem, jímž mohou být různé zdicí materiály. Podstata zkoušení spočívá v přípravě zkušebních vrstev malty na podkladech z různých zdicích prvků. Po 28 denním zatvrdnutí jsou vystaveny vlivu teploty 60 °C, působení mrazu při teplotě - 15 °C a relativní vlhkosti 65 %. Po tepelném působení se vrstvy malty podrobí zkoušce propustnosti vody a přídržnosti.