Normy

Obsah

ČSN EN 15900 Tato evropská norma stanovuje definice a minimální požadavky na energetické služby pro zlepšování energetické účinnosti. Energetické služby pro zlepšování energetické účinnosti hrají velice důležitou úlohu při řízení procesu zlepšování energetické hospodárnosti a kontrole spotřeby energie. Jsou použitelné ve všech odvětvích.

Obsah

ČSN EN 60317-8 ed. 2 Tato norma specifikuje požadavky na lakované měděné vodiče pro vinutí, kruhového průřezu, třídy 180, s jednoduchou vrstvou z polyesterimidové pryskyřice, kterou lze modifikovat za předpokladu, že bude chemicky totožná s původní pryskyřicí a splní všechny předepsané požadavky na vodič. Rozsah jmenovitých průměrů jader, na které se tato norma vztahuje, je pro stupeň 1: 0,018 mm až 3,150 mm včetně; pro stupeň 2: 0,020 mm až 5,000 mm včetně; pro stupeň 3: 0,250 mm až 1,600 mm včetně. Jmenovité průměry jader stanoví kapitola 4 v IEC 60317-0-1.

Obsah

ČSN EN 60317-13 ed. 2 Tato norma specifikuje požadavky na lakovaný měděný vodič pro vinutí, kruhového průřezu, třídy 200, s dvojitou vrstvou. Spodní vrstva je z polyesterové nebo polyesterimidové pryskyřice, kterou lze modifikovat za předpokladu, že bude chemicky totožná s původní pryskyřicí a splní všechny předepsané požadavky na vodič. Vrchní vrstva je z polyamid-imidové pryskyřice. Rozsah jmenovitých průměrů jader, na které se tato norma vztahuje, je pro stupeň 1: 0,050 mm až 2,000 mm včetně; pro stupeň 2: 0,050 mm až 5,000 mm včetně. Jmenovité průměry jader stanoví kapitola 4 v IEC 60317-0-1.

Obsah

ČSN ISO 23519 Tato mezinárodní norma specifikuje metodu stanovení povrchové drsnosti spékaných částí kovových materiálů. Taktéž určuje zásady používání vhodných parametrů pro měření. Povrchová drsnost se měří normalizovanými postupy. S ohledem na pórovitost a povahu povrchu spékaných materiálů nelze jejich drsnost srovnávat s povrchovou drsností tvářených materiálů. Jelikož většina parametrů drsnosti se definuje měřením výšky povrchových výstupků, má pórovitost na tuto hodnotu negativní vliv, jelikož hloubka póru vede k nárůstu výšky výstupku. Tato mezinárodní norma specifikuje nejvhodnější způsob měření povrchové drsnosti a používané korekční parametry. Povrchová drsnost se musí měřit v souladu s ISO 13565-1, ISO 13565-2 a ISO 13565-3.

Obsah

ČSN EN 843-7 Tato norma popisuje požadavky a metody pro provádění zkoušek mezního zatížení komponent ze speciální technické keramiky. Poskytuje všeobecné pokyny týkající se provedení zkoušek a metody výběru zatěžovacích podmínek.

Obsah

ČSN EN 14151 Tato evropská norma stanoví postup pro zjišťování biaxiálních vlastností (pevnosti v protržení) u geosyntetik. Metoda platí pro geotextilie, geosyntetické izolace a obdobné výrobky. Pro jílové geosyntetické izolace platí pouze v případě, že jsou zkoušeny v suchém stavu. Kruhový zkušební vzorek, upnutý kolem svého okraje, se podrobí postupně se zvyšujícímu kolmému hydraulickému napětí s konstantní rychlostí zvyšování objemu tak dlouho, až dojde k protržení. Hlavními parametry měřenými při této zkoušce jsou hydraulický tlak na zkušební vzorek a průhyb zkušebního vzorku.

Obsah

ČSN EN 14938-2 Tato norma stanovuje metodu plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) pro stanovení obsahu bismutu v mědi a slitinách mědi ve formě netvářených, tvářených a odlitých výrobků. Tato metoda je použitelná pro výrobky, které mají hmotnostní podíl bismutu mezi 0,01 % a 0,25 %.

Obsah

ČSN EN 15025 Tato norma stanovuje metodu plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) pro stanovení obsahu hořčíku v mědi a slitinách mědi ve formě netvářených, tvářených a odlitých výrobků. Tato metoda je použitelná pro výrobky, které mají hmotnostní podíl hořčíku mezi 0,001 % a 0,20 %.

Obsah

ČSN EN 15916-2 Tato evropská norma stanovuje metodu plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) pro stanovení obsahu telluru v mědi a slitinách mědi ve formě netvářených, tvářených a odlitých výrobků. Tato metoda je použitelná pro výrobky, které mají hmotnostní podíl telluru mezi 0,20 % a 1,00 %.

Obsah

ČSN EN 15782 Tato evropská norma specifikuje metodu pro stanovení doplňkové látky nikarbazinu v krmivech a premixech (maximální koncentrace 2,5 % nikarbazinu) za použití vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Nikarbazin je ekvimolární směs 4,4'-dinitrokarbanilidu (DNC) a 4,6-dimethyl-2-pyriminolu (HDP). Nikarbazin se obecně stanovuje využitím DNC jako cílové sloučeniny. V této metodě se stanovuje DNC jako účinná část nikarbazinu. Vzorek se extrahuje směsí acetonitril/methanol. Ke vzorkům krmiv se dodatečně přidává voda. V alikvotní části extraktu se stanoví 4,4'-dinitrokarbanilid jako účinná část nikarbazinu metodou HPLC na reverzní fázi v izokratickém režimu s detekci při vlnové délce 350 nm.