Normy

Obsah

ČSN EN 1991-1-7 ČSN EN 1991-1-7 uvádí zásady a aplikační pravidla pro stanovení mimořádných zatížení u pozemních a inženýrských staveb. Jsou zde uvedeny pokyny pro nárazové síly od silničních vozidel, od železniční dopravy, od vysokozdvižných vozíků, plavidel a vrtulníků, pokyny pro stanovení tlaků od vnitřních výbuchů a pro zatížení od lokálního porušení z nespecifikované příčiny.

Obsah

ČSN EN ISO 6520-1 Tato část ISO 6520 bude sloužit jako podklad pro přesnou klasifikaci a popis vad ve svarech. Typy vad jsou definovány společně s vysvětleními a v nutných případech i s vyobrazeními, aby se zabránilo jakémukoliv nedorozumění. Metalurgické vady zde nejsou zahrnuty. Jiný systém pro označování vad podle ISO/TS 17845 je přijatelný. Příloha B uvádí vztah mezi stávající klasifikací vad podle ISO 6520-1 a systémem označování podle ISO/TS 17845.

Obsah

ČSN ISO 10368 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 10368:2006. Tato mezinárodní norma stanoví informace a rozhraní potřebná pro to, aby odpovídající centrální monitorovací a řídicí systém používaný jedním dopravcem/přepravcem nebo terminálem mohl být propojen a mohl komunikovat s odpovídajícími zařízeními dálkové komunikace odlišné výroby a konfigurace používanými ostatními dopravci/přepravci a terminály. Formáty sběru a záznamu dat a protokoly zpráv popsané v této mezinárodní normě platí pro všechny v současné době dostupné techniky přenosu dat s různými rychlostmi. Tyto formáty a protokoly rovněž platí pro všechny budoucí technologie, které budou navrženy jako systémy kompatibilní s mezinárodními normami ISO. Provozní požadavky na monitorovací, komunikační a řídicí systém jsou uvedeny v kapitole 4. Požadavky na kompatibilitu systému jsou uvedeny v kapitole 5. Všechny kapitoly této mezinárodní normy platí pro všechny případy zavedení, kromě případů, kde je specifikováno jinak. Při revizi této mezinárodní normy byl vypuštěn materiál týkající se rozhraní RCD / řadiče, protože není relevantní k rozhraní na silnoproudém vedení, a byla vypuštěna část týkající se formátů sběru a ukládání dat, protože se v průmyslovém odvětví nepoužívá. Tam, kde je to potřeba, byla provedena další drobná doplnění, vypuštění a opravy.

Obsah

ČSN ETSI EN 301 908-7 V3.2.1 Norma platí pro základnové stanice pro IMT-2000, CDMA TDD (UTRA TDD). Požadavky v této normě platí jak pro základnové stanice s velkým dosahem, tak pro lokální základnové stanice, není-li stanoveno jinak. IMT-2000, CDMA TDD (UTRA TDD) podporuje dvě alternativy režimu TDD s čipovými rychlostmi 3,84 Mčip/s a 1,28 Mčip/s. Tyto dvě alternativy se nazývají alternativa TDD 3,84 Mčip/s a alternativa TDD 1,28 Mčip/s. Požadavky jsou uvedeny v různých článcích pouze tehdy, pokud se parametry odchylují. Tato norma zahrnuje požadavky na základnové stanice s alternativou TDD 3,84 Mčip/s pro vydání 99, 4, 5, 6 a 7 a na základnové stanice s alternativou TDD 1,28 Mčip/s pro vydání 4, 5, 6 a 7. Pro základnové stanice určené pro všeobecná použití podle vydání 99 a 4 platí pouze požadavky na základnové stanice s velkým dosahem.

Obsah

TNI CEN/TR 15310-1 Tato technická zpráva poskytuje podpůrné informace ke klíčovému kroku 1 programu vzorkování a popisuje výběr přístupu vzorkování, který může být použit pro získání vzorku široké rozmanitosti druhů a způsobů vzniku odpadu. Náležité zvážení statistických kritérií a jejich výběr má klíčový význam při tvorbě plánu vzorkování, neboť poskytují jedinečné prostředky ujištění, že typ a počet odebraných vzorků bude vyhovovat jasně určeným cílům a poskytne výsledky o tolerovatelné úrovni spolehlivosti. Rozebírá statistické principy vzorkování a poskytuje velký počet statistických nástrojů, jak připravit návrhy programů vzorkování pro odběry vzorků za různých podmínek.

Obsah

ČSN EN 60601-1-8 ed. 2 Předmětem zaváděné normy je stanovení základních požadavků na bezpečnost a na nezbytnou funkčnost a zkoušky alarmových systémů u zdravotnických elektrických přístrojů a zdravotnických elektrických systémů a poskytnutí návodu na jejich používání. Ve zdravotnické praxi se zdravotnické elektrické přístroje a systémy používají stále více. K oznámení neuspokojivého fyziologického stavu pacienta, neuspokojivého funkčního stavu zdravotnických elektrických přístrojů nebo zdravotnických elektrických systémů nebo k výstraze obsluhy v souvislosti s možným nebezpečím pro pacienta nebo obsluhu těchto prostředků se často používají alarmové signály. Vedle nich poskytují informace nezávislé na alarmovém stavu informační signály. Protože bezpečnost pacientů závisí na schopnosti obsluhy správně rozlišit charakteristiky alarmových signálů, je při návrhu alarmových signálů zřetelně rozlišitelných bez zbytečného rozptylování nebo rušení rozhodující jejich vhodné použití. Je snaha racionalizovat současný stav. Omezením množení alarmových signálů a jejich řídicích stavů se má snížit zmatení obsluhy a má být minimalizováno vyrušování ostatních lidí. Norma stanovuje všeobecné požadavky na zavádění alarmových systémů do zdravotnických elektrických přístrojů a systémů tak, aby poskytovaly informace nezbytné pro bezpečnost pacientů i obsluhy a jiných pracovníků zajišťujících péči o pacienta. Protože naléhavost pozornosti obsluhy závisí na příčině alarmového stavu, stanovuje norma priority alarmových stavů a charakteristiky jejich alarmových signálů tak, aby obsluha mohla vnímat naléhavost situace a nezbytné činnosti nezávisle na typu, druhu atd. zdravotnického elektrického přístroje, který alarmové signály generuje. Kromě toho norma jako prostředek pro zlepšení bezpečnosti pacienta zavádí jednoznačné názvosloví alarmového systému a značení zdravotnických elektrických přístrojů a systémů. Rozhodnutí o revizi normy v IEC je stanoveno na rok 2011.

Obsah

ČSN EN ISO 20988 Norma uvádí obecný návod a vhodné statistické postupy pro určení nejistoty měření kvality ovzduší včetně měření venkovního ovzduší, emisí stacionárních zdrojů, vnitřního ovzduší, pracovního ovzduší a meteorologie. Využívá základních doporučení pokynu Guide to the Expression of Uncertainty in Measurement (GUM) pro okrajové podmínky platné při měření kvality ovzduší, které zahrnují rychlé změny měřené veličiny v čase stejně jako výskyt vychýlení (strannosti) v souboru pozorování uskutečněných za podmínek zamýšleného použití metody měření kvality ovzduší. Tyto uvažované měřicí metody zahrnují metody s korekcí systematických vlivů opakovaným měřením referenčních materiálů, metody kalibrované souběžným měřením referenční metodou, metody bez korekce systematických vlivů vzhledem na jejich podstatu vylučující vznik vychýlení a metody bez korekce systematických vlivů pro dané použití záměrně uvažující vznik vychýlení. Experimentální výsledky určení nejistoty lze získat buď přímo provedením jediného měření nebo nepřímou metodou kombinace různých měřicích postupů. Norma umožňuje hodnocení náhodných vlivů působících kolísání nebo vychýlení (strannosti) v souboru pozorování pro účely určení nejistoty. Potřebné údaje lze shromáždit experimentálně porovnáním s referenčním materiálem nebo referenčním přístrojem nebo nezávislým měřením stejnou metodou. Při shromažďování experimentálních údajů pro určení nejistoty je důležité zabezpečit reprezentativnost výskytu kolísání nebo vychýlení při použití dané měřicí metody. Obecný návod a statistické postupy uvedené v této mezinárodní normě jsou určeny technickým odborníkům v měření kvality ovzduší působícím např. v normalizaci, validaci nebo přípravě měřicích metod pro měření venkovního ovzduší, vnitřního ovzduší, emisí stacionárních zdrojů, pracovního ovzduší nebo v meteorologii. Tato mezinárodní norma neuvádí souhrnné informace o přípravě plánu a realizaci experimentálních měření pro určení nejistoty měření.

Obsah

ČSN ETSI EN 301 893 V1.4.1 Tato norma platí pro zařízení vysokovýkonné RLAN 5 GHz, která se používají v bezdrátových lokálních sítích. Tyto sítě zajišťují datové komunikace s vysokou rychlostí mezi zařízeními připojenými k bezdrátové infrastruktuře. Tato norma rovněž platí pro ad-hoc výstavbu sítí, kde tato zařízení navzájem komunikují přímo, bez použití bezdrátové infrastruktury. Zařízení používají protokol přístupu k médiu navržený pro usnadnění sdílení spektra s ostatními zařízeními v bezdrátové síti. Zařízení vysokovýkonné RLAN 5 GHz zahrnutá v této normě se provozují podle rozhodnutí ECC (04)08 a rozhodnutí Komise 2005/513/EC. Zařízení jsou určena k provozu v kmitočtových rozsazích 5 150 MHz až 5 350 MHz a 5 470 MHz až 5 725 MHz.