Normy

Obsah

ČSN EN ISO 14253-2 Tato část ISO 14253 dává návod na implementaci koncepce "Pokynu k odhadu nejistoty měření" (zkráceně GUM), který lze uplatnit v průmyslu pro kalibraci (měření) norem a měřicího vybavení v této oblasti GPS a měření charakteristik GPS obrobků. Cílem je dosáhnout plné informovanosti o tom, jak dosáhnout prohlášení nejistoty a poskytnutí základu pro mezinárodní porovnání výsledků měření a jejich nejistot (vztah mezi nakupujícím a dodavatelem). Tato část ISO 14253 je všeobecnou normou GPS (viz ISO/TR 14638:1995). Tato všeobecná norma GPS svým obsahem ovlivňuje všechny články 4, 5 a 6 řetězu norem. Tato část ISO 14253 byla vypracována k podpoře ISO 14253-1. Tato část ISO 14253 zavádí zjednodušený, iterativní proces koncepce a cestu vyhodnocení a stanovení nejistoty (norma nejistoty a rozšíření nejistoty) měření a doporučení formátu normativního dokumentu a informace zprávy nejistoty měření jak uvádí Pokyn pro vyjádření nejistoty měření (GUM). V mnoha případech, pouze velmi omezené zdroje jsou nezbytné pro odhad nejistoty měření tohoto zjednodušeného, iterovaného procesu, ale proces může vést k mírnému nadhodnocení nejistoty měření. Pokud je třeba přesnější odhad nejistoty měření, musí být použito propracovanějšího procesu GUM. Tento zjednodušený, iterativní proces metod GUM je určen pro měření GPS, ale může být použit i na jiné oblasti průmyslové (aplikované) metrologie. Nejistota měření a koncepce nakládání s nejistotou měření jsou důležité pro všechny technické funkce uvnitř společnosti. Tato část ISO 14253 je relevantní k několika technickým funkcím, zahrnujících management, konstrukci a vývoj, výrobu, kvalitu a metrologii. Tato část ISO 14253 je zvláštním významem ve vztahu k ISO 9000 systému prokazování kvality, např. je to požadavek, že jsou vhodné metody monitorování a měření procesu systému managementu kvality. Měření nejistoty je opatření v procesu vhodnosti. Tato část ISO 14253, nejistota výsledku procesu kalibrace a procesu měření zpracovává stejným způsobem: - kalibrace je považována jako "měření metrologických charakteristik měřicího vybavení nebo etalonu"; - měření je považováno jako "měření geometrických charakteristik obrobku". Proto v mnoha případech bez rozdílu je vytvořen v textu mezi měřením a kalibrací. Termín "měření" je používán jako synonymum pro oboje.

Obsah

ČSN EN 60534-2-1 ed. 2 Tato část souboru norem specifikuje technologii jazyka popisu elektronického zařízení (EDDL), který umožňuje integraci podrobností reálných výrobků používajících technický životní cyklus. Norma specifikuje EDDL jako generický jazyk pro popis vlastností součástí automatizačních systémů. EDDL je schopen popisu: parametrů zařízení a jejich závislostí; funkcí zařízení, například simulační mód, kalibraci; grafické představení, například menu; interakce s kontrolními zařízeními; grafickou prezentaci; trvalé ukládání dat. Norma specifikuje sémantiku a lexikální strukturu způsobem nezávislým na syntaxi. V příloze A je uvedena specifická syntaxe, ale je možné používat i odlišnou. EDDL a zařízení vztahující se k EDD jsou použitelná pro průmyslovou automatizaci.

Obsah

ČSN EN ISO 10218-2 Tato část ISO 10218 specifikuje bezpečnostní požadavky na integraci průmyslových robotů a průmyslových systémů robotu tak, jak je definováno v ISO 10218-1 a průmyslové buňky (buněk) robotu. Integrace zahrnuje následující: a) konstrukci, výrobu, instalaci, provoz, údržbu a vyřazení z provozu průmyslového systému robotu nebo buňky; b) nezbytné informace pro konstrukci, výrobu, instalaci, provoz, údržbu a vyřazení z provozu průmyslového systému robotu nebo buňky; c) součásti zařízení průmyslového systému robotu nebo buňky. Tato část ISO 10218 popisuje základní nebezpečí a nebezpečné situace identifikované s těmito systémy, a poskytuje požadavky pro eliminaci nebo přiměřené omezení rizika spojeného s těmito nebezpečími. Ačkoliv hluk byl identifikován jako významné nebezpečí spojené s průmyslovými systémy robotu, není hluk v této části ISO 10218 uvažován. Tato část ISO 10218 také specifikuje požadavky na průmyslový systém robotu jako část integrovaného výrobního systému. Tato část ISO 10218 nepopisuje specificky nebezpečí spojené s procesy (např. laserovou radiaci, odlétající třísky, kouř vznikající při svařování). Při těchto procesech mohou být k nebezpečím aplikovatelné další normy.

Obsah

ČSN EN 61000-4-22 Tato část souboru norem se týká zkoušek odolnosti a měření emisí pro elektrická a/nebo elektronická zařízení. Jsou uvažovány pouze vyzařované jevy. Stanovuje požadované zkušební postupy pro používání plně bezodrazových komor pro provádění zkoušek odolnosti proti vyzařovanému rušení a měření vyzařovaných emisí. Norma stanovuje obvyklý postup validace, požadavky nastavení zkušebního zařízení (EUT) a měřicí metody pro plně bezodrazové komory (FAR), kde mohou být obě zkoušky, měření vyzařovaných emisí i zkoušky odolnosti vůči vyzařovanému rušení, provedeny ve stejné FAR. Jako základní norma pro měření, tato část souboru norem není zamýšlena k určení zkušebních úrovní nebo mezí emise k použití na jednotlivé přístroje nebo systémy. Jejím hlavním cílem je poskytnout všeobecné postupy měření všem komisím výrobků IEC nebo CISPR, kterých se to týká. Zvláštní požadavky a zkušební podmínky pro výrobky jsou definovány odpovídajícími komisemi výrobků. Metody popsané v této normě jsou vhodné pro měření vyzařované emise a pro zkoušky odolnosti v kmitočtovém rozsahu od 30 MHz do 18 GHz. Norma má status základní publikace EMC podle IEC Guide 107.

Obsah

ČSN EN 60130-9 ed. 2 Tato norma se vztahuje na kruhové konektory pro rozhlasová a přidružená zvuková zařízení. IEC 61076-2-106 specifikuje konektory se stejným spojovacím rozhraním pro konektory M16x0,75 se závitovou aretací a se stupněm ochrany IP40 nebo IP65/IP67 a s příslušenstvím se závitovou aretací M16x0,75. Jelikož provedení konektorů IEC 60130-9 zasouvaných do odpovídajícího konektoru IEC 61076-2-106 nemají specifikován zámkový mechanismus, nejsou proto vhodné pro měřící a kontrolní zařízení v průmyslových procesech. Uživatelé této normy si musí být vědomi toho, že některá z provedení IEC 61076-2-106 mohou být spojena, ale nemohou být uzamčena s některými provedeními konektoru podle této normy IEC 60130-9.

Obsah

ČSN ETSI EN 302 729-1 V1.1.2 Tato norma specifikuje požadavky na aplikace radaru pro sondování výšky hladiny (LPR) založené na impulzních RF, FMCW nebo podobných širokopásmových technikách. LPR se používají v mnoha odvětvích zabývajících se řízením procesů k měření množství různých látek (zejména kapalin nebo granulátů). LPR se používají pro široký rozsah aplikací, jako je řízení procesů, měření zprostředkovatelské přepravy (vládní zákonná měření), monitorování vody a jiných kapalin, zabránění rozlití a jiné průmyslové aplikace. Hlavními účely využití LPR je zvýšit spolehlivost předcházením nehodám, zdokonalit řízení průmyslové efektivnosti, kvality a procesů a zlepšit podmínky prostředí ve výrobních procesech. LPR jsou vždy tvořeny kombinovaným vysílačem a přijímačem a používají se s vestavěnými nebo přiřazenými anténami. Zařízení LPR jsou určena pro profesionální aplikace, jejichž instalaci a údržbu provádějí pouze profesionálně vyškolené osoby. Anténami pro LPR jsou vždy konkrétní směrové antény, všesměrové antény LPR se nepoužívají. To je rovněž důležité pro omezení plochy ozářeného povrchu a rovněž pro kontrolu a omezení rozptylu způsobeného hranami povrchu. Rozsah platnosti normy je omezen na LPR pracující jako zařízení krátkého dosahu. Aplikace LPR v této normě nejsou určeny pro komunikační účely.

Obsah

ČSN EN 61534-1 ed. 2 Tato norma specifikuje všeobecné požadavky a zkoušky pro systémy sestavy přípojnic (PT) se jmenovitým napětím maximálně 277 V u jednofázového střídavého proudu, nebo 480 V u dvojfázového nebo trojfázového střídavého proudu 50 Hz/60 Hz, se jmenovitým proudem maximálně 63 A. Tyto systémy se používají pro rozvod elektřiny v obytných, obchodních a průmyslových prostorách.

Obsah

ČSN ETSI EN 300 422-1 V1.4.2 Tato norma zahrnuje minimální vlastnosti považované za nezbytné pro optimální využívání dostupného kmitočtového spektra pro bezdrátové mikrofony a pomůcky pro sluchově postižené. Specifikuje minimální funkční požadavky a metody měření pro asistenční naslouchací zařízení, radiomikrofony a příposlechové systémy. Nezahrnuje nutně všechny vlastnosti, které může požadovat uživatel, ani nutně nepředstavuje optimální dosažitelnou funkci. Tato norma platí pro zařízení pracující na rádiových kmitočtech mezi 25 MHz a 3 GHz používající analogovou, digitální a hybridní modulaci. Maximální výkon doporučený pro zařízení pokrytá touto normou je 250 mW pro radiomikrofony a 10 mW pro ALD. Výjimkou jsou veřejné sluchadlové systémy definované ve zprávě CEPT 004 a následně v rozhodnutích ECC a ES o pásmu mimo ERMES, kde je definován výkon 500 mW. Tato norma rovněž pokrývá radiomikrofony používané v pásmu 863 MHz až 865 MHz, s maximálním výkonem 10 mW. Požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) jsou obsaženy v ETSI EN 301 489-9. Pokud není v rozhodnutí ES SRD, rozhodnutí ECC nebo národních rozhraních stanoveno jinak, mohou radiomikrofony podléhat udělení individuální licence. Typy zařízení pokryté touto normou jsou tyto: profesionální bezdrátové mikrofonní systémy (PWMS), příposlechové systémy, spotřebitelské radiomikrofony, průvodcovské systémy a pomocná naslouchací zařízení (pomůcky pro sluchově postižené) zahrnující osobní a veřejné sluchadlové systémy.

Obsah

ČSN EN ISO 14051 Norma stanovuje obecné zásady a rámec pro nákladové účetnictví materiálových toků (MFCA). Obsahuje základní terminologii, cíle a zásady, základní prvky a prováděcí kroky potřebné pro zavedení MFCA. Norma doplňuje o ekonomické aspekty hodnocení životního cyklu (LCA) podle norem ISO 14 040, ISO 14 044, hodnocení zajištění ochrany životního prostředí (EPE) ISO 14 031 a management skleníkových plynů (GHG) ISO 14 061-4, ISO 14 065. Analyzuje informace o vstupech a výstupech v každém procesu a transformuje materiálové toky do informací o nákladech, ale nehodnotí, na rozdíl od LCA, vliv na životní prostředí. MFCA je jedním z hlavních nástrojů environmentálního manažerského účetnictví a má za cíl doplnit stávající postupy environmentálního managementu a postupy manažerského účetnictví. Může pomoci organizacím lépe pochopit potenciální environmentální a finanční důsledky jejich postupů při využívání materiálů a energie a hledat možnosti, jak dosáhnout zlepšení pomocí změn těchto postupů. MFCA zejména zdůrazňuje srovnání nákladů spojených s výrobky a nákladů spojených s materiálovými ztrátami, což jsou například odpady, emise do ovzduší a odpadní vody. Mnoho organizací si neuvědomuje plný rozsah skutečných nákladů na materiálové ztráty dostatečně podrobně, protože údaje o materiálových ztrátách a souvisejících nákladech je často obtížné získat z konvenčních informačních systémů. MFCA je použitelné pro všechna průmyslová odvětví, včetně těžby, výroby, služeb a dalších odvětví a lze rozšířit i na více organizací v rámci dodavatelského řetězce.

Obsah

ČSN EN 62271-103 Tato část IEC 62271 platí pro třífázové spínače a odpínače vnitřního a venkovního provedení na střídavý proud, které jsou schopny vypínat a zapínat proud pro jmenovitá napětí nad 1 kV do 52 kV a pro jmenovité kmitočty od 16 2/3 Hz do 60 Hz včetně. Tato norma platí také pro jednopólové spínače použité ve třífázových sítích. Tato norma platí i pro pohony těchto spínačů a jejich pomocná zařízení. S ohledem na jejich odpojovací funkci platí pro odpínače také IEC 62271-102. Přístroje vyžadující závislé ruční ovládání nejsou předmětem této normy. Všeobecné zásady a předpisy této normy mohou být také použity pro jednopólové spínače určené pro provoz v jednofázových sítích. Požadavky na zkoušky elektrické pevnosti izolace a na zapínací a vypínací zkoušky by měly odpovídat požadavkům konkrétního použití. Tato norma stanoví požadavky pro spínače všeobecného použití, omezeného použití a zvláštního použití používané v distribučních sítích.

Obsah

ČSN EN 61747-6-2 Část 6-2 uvádí podrobnosti postupů hodnocení kvality, požadavky na kontrolu, postupy třídění, požadavky na výběry a postupy zkoušení a měření požadované pro hodnocení zobrazovacích modulů s kapalnými krystaly. Tato část se omezuje na reflexní zobrazovací moduly s kapalnými krystaly, pasivní segmentové nebo aktivní maticové, monochromní nebo barevné typy LCD. Dále jsou popisovány reflexní režimy transmisivně-reflexivní modulů LCD s vypnutým podsvětlením a reflexní moduly LCD s předním osvětlením v režimu bez předního osvětlení. Reflexní moduly LCD v kombinaci s dotykovým panelem nebo jednotky s předním osvětlením jsou mimo předmět této části, protože jejich měření jsou často nepřesná. Jejich dotykové panely nebo jednotky předního osvětlení by měly být odstraněny dříve než jsou zahrnuty do předmětu této části. Cílem této části je uvést seznam parametrů, které závisí na postupu a předepsat specifické metody a podmínky, které musí být použity pro stanovení jejich velikosti.

Obsah

ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 Tato norma je určena pro zřizování uzemnění a pro ochranné vodiče včetně vodičů ochranného pospojování tak, aby elektrická instalace byla bezpečná. Norma je zaměřena na provedení uzemnění a pospojování v objektech a prostorech s elektrickými instalacemi. Doplňuje jednak požadavky ČSN 33 2000-4-41 z hlediska ochrany automatickým odpojením od zdroje a je také výchozím dokumentem pro pospojování prováděné z hlediska ochrany před elektromagnetickým rušením. V normě jsou uvedeny požadavky na ochranné vodiče a vodiče pro uzemnění (minimální průřezy a materiál). Nově norma zohledňuje též požadavky na uzemnění z hlediska ochrany před bleskem.