Normy

Obsah

ČSN ISO 9052-1 Norma obsahuje ISO 9052-1:1989, která byla převzata beze změn do EN 29052-1:1992. Tato část normy ISO 9052 stanoví zkušební metodu pro určení dynamické tuhosti pružných materiálů pro plovoucí podlahy. Dynamická tuhost je jednou z veličin, které ovlivňují zvukovou izolaci stropních konstrukcí s plovoucími podlahami. Tato část normy ISO 9052 se používá ke stanovení dynamické tuhosti pružných podložek s hladkým povrchem, které se aplikují jako souvislé vrstvy do plovoucích podlah v obytných objektech. Postup stanovený normou nelze použít pro zatížení menší než 0,4 kPa (1 Pa = 1 N.m-2), např. pro výplňové materiály do příček, nebo větší než 4 kPa, např. pro pružné ukládání strojů. Hlavním účelem této části normy je normalizace zkušebního postupu pro kontrolu kvality vyráběných materiálů, které budou použity jako pružné izolační podložky v plovoucích podlahách. Podstata normalizované metody: Zdánlivá dynamická tuhost zkušebního vzorku se stanoví rezonanční metodou. Zjistí se základní rezonanční kmitočet mechanické soustavy tvořené zkušebním vzorkem a zatěžovacím tělesem. Vibrace se při zkoušce budí ve vertikálním směru kolmo na plochu vzorku. Poměrně stručně jsou normalizovány požadavky na zkušební zařízení a vzorek, postup měření, uvádění výsledků měření a zpracování protokolů o zkoušce. ČSN ISO 9052-1 (73 0505) byla vydána v lednu 1993.

Obsah

ČSN 65 6333 Norma platí pro stanovení obsahu volných zásad a volných organických kyselin v plastických mazivech, jejichž složkou je sodné, vápenaté nebo lithné mýdlo. Není vhodná pro plastická maziva, která obsahují olovnatá, zinečnatá nebo hlinitá mýdla, případně jiné slabé zásady. Norma neplatí pro zkoušení konzervačních prostředků a minerálních olejů. Podstatou zkoušky je - při stanovení volných zásad - rozpuštění za studena v benzínu, přidá se 60 % líh a titruje se roztokem kyseliny chlorovodíkové na fenolftalein. Podstatou zkoušky - při stanovení obsahu volných kyselin - rozpuštění za horka ve směsi benzínu a 60 % lihu a titruje se alkoholickým roztokem hydroxidu draselného na fenolftalein. Účelem zkoušek je - v podstatě - posoudit, zda zvýšené množství kyselin nebo zásad nebylo způsobeno, resp. nevede k rozkladu maziv. Lze z toho - do určité míry - odvodit i možný lokální účinek na kůži. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 65 6333 byla vydána v lednu 1993. Nahradila ČSN 65 6333 z 16.1.1984.

Obsah

ČSN 72 6112 Tato norma stanoví způsob klasifikace (třídění) a označování a určuje společné požadavky na funkční vlastnosti, přesnost geometrických rozměrů, jakost povrchu, značení, zkoušení, dodávání, skladování, přepravu a objednávání vysocehlinitých žárovzdorných tvarových výrobků.

Obsah

ČSN 49 0108 V této normě jsou zapracovány údaje z ISO 3131:1975. Údaje souhlasné s ISO 3131:1975 jsou označené postranní čárou na levém okraji textu. Norma stanoví metodu zjišťování hustoty dřeva (poměr hmotnosti dřeva k jeho objemu) při fyzikálních a mechanických zkouškách, a to pro případ určité vlhkosti dřeva v době zkoušky, pro případ úplně suchého dřeva, jakož i pro případ konvenční hustoty (poměr hmotnosti zkušebního tělesa v úplně suchém stavu k jeho objemu při dané vlhkosti nebo při vlhkosti stejné nebo vyšší než je mez nasycení buněčných stěn dřeva. ČSN 49 0108 byla vydána v lednu 1993. Nahradila ČSN 44 0108 z 18.6.1979, což v normě není (omylem) uvedeno. Bylo to oznámeno v částce 14/1992 Věst. FÚNM pod pol. č. 39.

Obsah

ČSN 77 0050 Touto normou se zavádí ST SEV 258-81 jako ČSN, jíž se pro potřeby ČSFR norma RVHP nedoplňuje. Norma RVHP stanoví všeobecné předpisy pro označování nákladů při přepravě a skladování. Tato nor a se nevztahuje na označování, obsahující údaje o zabalených výrobcích. Je normalizováno názvosloví a rozdělení. (V této kapitole je definována zejména: Výstražná značka, což je zobrazení (symbol) poukazující na vlastnosti nákladu, které vyžadují z důvodu bezpečnosti přepravy, ochrany zdraví a života lidí zvláštní podmínky při přepravě a skladování.) Dále je normalizováno provedení a rozměry označení a konečně umístění označení. V kapitole o provedení je normalizován tvar i barva písma. V kapitole o označení je přesně uvedeno, kde má být co napsáno. (Např. "výstražné značky" vlevo nahoře apod.) ČSN 77 0050 byla schválena 3.5.1983 a nabyla účinnosti od 1.1.1984. Nahradila ČSN 77 0050 z 19.1.1977. "Změnou a)-7-8/1987" se s účinností od 1.9.1987 doplňuje text asi na třech místech. Tím se do normy zapracovávají změny ST SEV 258-81, schválené na 61. zasedání SKSN RVHP.

Obsah

ČSN 56 0116-4 Tato čtvrtá část normy určuje metodu stanovení popela a jeho podílu nerozpustného v kyselině (tzv. písku) pro všechny druhy pekařských výrobků. Obsahuje tyto metody: A - Stanovení popela a B - Stanovení popela nerozpustného v kyselině. K metodě A norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Oblast použití, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Podstata zkoušky, kapitolu 5 - Přístroje a pomůcky, kapitolu 6 - Odběr vzorků, kapitolu 7 - Postup zkoušky, kapitolu 8 - Vyjádření výsledků a kapitolu 9 - Protokol o zkoušce. K metodě B norma obsahuje tyto další kapitoly: kapitolu 10 - Oblast použití, kapitolu 11 - Termíny a definice, kapitolu 12 - Podstata zkoušky, kapitolu 13 - Chemikálie, kapitolu 14 - Přístroje a pomůcky, kapitolu 15 - Odběr vzorků, kapitolu 16 - Postup zkoušky, kapitolu 17 - Vyjádření výsledků a kapitolu 18 - Protokol o zkoušce. Podstata metod a postup při provádění normalizovaných zkoušek v obou metodách je popsán. Norma tedy stanovuje postupy pro provádění některých zkoušek (metod) zjišťování a/nebo ověřování znaků jakosti, důležitých z hlediska hygieny výživy. ČSN 56 0116-4 byla vydána v březnu 1993.

Obsah

ČSN 56 0512-9 Tato část normy určuje metodu stanovení titrovatelných kyselin v mlýnských výrobcích. Všeobecná ustanovení jsou uvedena v ČSN 56 0512, části 1.

Obsah

ČSN ISO 759 Norma obsahuje ISO 759:1981. Určuje všeobecnou metodu stanovení suchého zbytku po odpaření na vodní lázni u těkavých organických kapalin pro průmyslové účely. Metoda je vhodná pro produkty, mající suchý zbytek po odpaření větší nebo rovný 10 mg.kg-1 (tj. 0,001 % m/m). POZNÁMKA: Při stanovení netěkavého zbytku fluorovaných uhlovodíků pro průmyslové účely viz ISO 5789. Při stanovení zbytků po odpaření aromatických uhlovodíků nebo ostatních toxických těkavých materiálů, majících zbytek po odpaření menší než 1 mg.100 ml, viz ISO 5277. Podstata zkoušky: Odpaření zkušební navážky na vodní lázni a sušení zbytku, je-li nějaký v sušárně při teplotě (100 ± 2) °C do konstantní hmotnosti. Poměrně stručná norma uvádí u čl.4.2 (vodní lázeň, udržující teplotu bodu varu zkoušeného produktu), výstrahu tohoto znění: "Vyhřívací systém musí být upraven tak, aby byly vyloučena možnost vzniku požáru". Kromě toho v předmluvě jsou citovány: hygienické předpisy pro výstavbu průmyslových podniků (Směrnice MZ ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, reg. v částce 21/1978 Sb., ve znění směrnic MZ ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy, reg. v částce 16/1985 Sb., a ve znění výnosu MZSV ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 77/1990 sb. Hygienické předpisy, reg. v částce 9/1989 Sb. Dále ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích. ČSN ISO 759 (68 4073) byla vydána v březnu 1993. Nahradila ČSN 68 4073 z 13.5.1978.

Obsah

ČSN 73 2520 Norma stanoví zásady určování drsnosti povrchu stavebních konstrukcí, dílců a prvků ze silikátových a jiných podobných materiálů a kvantifikuje ji měřitelnou geometrickou veličinou. Stanoví řadu číselných hodnot, potřebných pro navrhování, zjišťování a hodnocení skutečné drsnosti povrchu. Uvádí metody měření drsnosti povrchu. ČSN 73 2520 byla vydána v březnu 1993. Nahradila ČSN 73 2520 z 29.6.1984.

Obsah

ČSN 49 0148 Norma stanoví metodu zjišťování borcení desek. Platí pro laťovky a dřevotřískové desky povrchově neupravené i upravené šířky 16 mm a víc, a překližky šířky 12 mm a víc. Podstata metody: Stanovení borcení desek spočívá v zjištění odchylky povrchu desky a roviny. Odchylka se měří v kolmém směru na proměřovací rovinu, a to uprostřed délky i šířky desky. ČSN 49 0148 byla vydána v dubnu 1993.

Obsah

ČSN 69 0010-7-1 ČSN 69 0010. Tato norma je vydávána po částech a její sestavení je následující: 1.1: Základní část. Všeobecná ustanovení a terminologie. 2.1: Kategorizace nádob. 3.1: Materiál. 4.1: Výpočet pevnosti. Úvodní část. 4.2: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z oceli. 4.3: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z barevných kovů. 4.4: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z litiny. 4.5: Výpočet pevnosti. Válcové části nádob. 4.6: Výpočet pevnosti. Kuželové části nádob. 4.7: Výpočet pevnosti. Klenutá dna nádob. 4.8: Výpočet pevnosti. Kulové pláště. 4.9: Výpočet pevnosti. Rovná nevyztužená kruhová dna a víka. 4.10: Výpočet pevnosti. Rovná vyztužená kruhová dna a víka. 4.11: Výpočet pevnosti. Rovná obdélníková a eliptická dna a víka. 4.12: Výpočet pevnosti. Vyztužování otvorů. 4.13: Výpočet pevnosti. Trubkové výměníky tepla. 4.14: Výpočet pevnosti. Sférická dna a víka bez lemu. 4.15: Výpočet pevnosti. Vrchlíkové víko a dělený zámek plovoucí hlavy. 4.16: Výpočet pevnosti. Komory vzduchových chladičů. 4.17: Výpočet pevnosti. Duplikátorové pláště. 4.18: Výpočet pevnosti. Přírubové spoje. 4.19: Výpočet pevnosti. Vlnové kompenzátory 4.20: Výpočet pevnosti. Nízkocyklová únava části nádob. 4.21: Výpočet pevnosti. Opěrné uzly nádob. 4.22: Výpočet pevnosti. Namáhání vysokých svislých nádob od větru a seismických účinků. 4.23: Výpočet pevnosti. Nosné části vysokých svislých nádob. 4.24: Výpočet pevnosti. Jednotná úprava výpočtu pevnosti pro pasport tlakové nádoby provedeného na počítači. 4.25: Výpočet pevnosti. Vysokotlaké nádoby. 4.26: Výpočet pevnosti. Závěsné čepy. 4.27: Výpočet pevnosti. Určení dovoleného přetlaku měřením při tlakování. 5.1: Konstrukce. Základní požadavky. 5.2: Konstrukce. Výstroj tlakových nádob. 5.3: Konstrukce. Požadavky na značení. 6.1: Výroba. Základní požadavky na výrobu. 6.2: Výroba. Svařování. 6.3: Výroba. Součinitel hodnoty svarového spoje. 6.4: Výroba. Kontrola svarových spojů. 7.1: Zkoušení a dokumentace. Stavební a první tlaková zkouška. 7.2: Zkoušení a dokumentace. Pasport tlakové nádoby. 8.1: Nádoby pro teploty pod 0°C. Tlakové nádoby stabilní pracující při teplotě pod 0°C. 9.1: Konzervace a nátěry. Základní požadavky. 10.1: Smaltované nádoby. Základní požadavky. 11. Vysokotlaké nádoby. 12. Kulové uskladňovací nádoby. Čl.2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 3.2, 3.3, 3.4, 3.5, 3.6, 3.7, 3.8, 3.9, 3.10, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4, 4.5, 4.6 a 4.7 této části 7.1 jsou podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazné v rozsahu působnosti ČÚBP na základě jeho požadavku. Tato norma je dále podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazná v rozsahu působnosti SBÚ a FMD na základě jejich požadavku. Tato část (7.1) souboru ČSN 69 0010 platí pro provedení stavební a první tlakové zkoušky tlakových nádob stabilních. Jsou normalizovány - jak uvedeno - podrobnější požadavky na stavební zkoušku tlakové nádoby stabilní a první tlakovou zkoušku a jejich provedení. ČSN 69 0010 část 7.1 byla vydána v březnu 1993. Nahradila čl. 891 - 912 ČSN 69 0010 z 27.10.1975.

Obsah

ČSN 49 1503 Norma platí pro výrobu a dodávání neopracovaných přířezů řeziva. Obsahuje základní a společná ustanovení a rozměry s mezními úchylkami. ČSN 49 1503 byla vydána v dubnu 1993. Nahradila ČSN 49 1503 z 22.12.1974, ČSN 49 1520 z 22.12.1974 a ČSN 49 1521 z 29.1.1981.