Normy

Obsah

ČSN 75 5025 Norma určuje zásady pro zhotovení a používání orientačních tabulek pro označení polohy armatur a šachet ve veřejné vodovodní síti, to je na vodovodních řadech a vodovodních přípojkách pitné vody. Základní informace o účelu a charakteru těchto značek poskytuje Kap. 3 "Všeobecně". Za pozornost stojí prakticky všechny její články: 3.1 "Účelem normy je sjednotit způsob označení armatur a šachet na vodovodních řadech pro rychlou a spolehlivou orientaci o jejich poloze". Čl.3.2 "Tabulky zhotovené podle této normy se mají osazovat při výstavbě nových veřejných vodovodů, při výměně starých tabulek a při označování stávajících armatur a šachet dosud neoznačených". Čl.3.3 "Orientační tab. pro označení vodovodních armatur, šachet a ostatních podzemních zařízení na rozvodu pitné vody mají modrou barvu, pro označení hydrantů barvu červenou". Čl.3.4 "Tab. zhotovené podle této normy, které se však používají k označení armatur a zařízení na potrubí určených k dopravě jiného média než pitné vody, musí být barevně nebo jinak odlišně provedeny. Poznámka: Pro ostatní rozvody se doporučuje používat tab. těchto barev: sítě užitkové a závlahové vody: zelená; kanalizační sítě: hnědá; plynové sítě: žlutá; teplovody, parovody: hliníková; telekomunikační sítě: oranžová. Čl.3.5 "Orientační tab. se umisťují na viditelném místě. V zastavěném území se připevňují na zdi budov nebo na části plotu, v nezastavěném území na sloupky s bílými a modrými pruhy". Čl.3.6 "Doporučená vzdálenost orientační tab. od rohu budov, oken nebo dveří je nejméně 0,3 m a výška nad terénem 1,6 m až 2,0 m". Čl.3.7 "Největší vzdálenost orientační tab. od označované armatury nebo šachty nemá být větší než 20,0 m v kolmém směru a než 10,0 m v bočním směru". Čl.3.8 "Sloupky s orientačními tab. se umisťují co nejblíže zařízení, které označují". Čl.3.9 "Tab. pro označení zařízení samostatného vnějšího požárního vodovodu jsou barvy červené a jejich tvar a umístění se řídí ČSN 01 8013". Dále jsou stanoveny technické požadavky (kap. 4) a požadavky na značení armatur a šachet (kap. 5). Určitý hygienický význam může mít např. značení materiálu potrubí (např. 3-olovo, 4-azbestocement apod.) ČSN 75 5025 byla vydána v červenci 1994. Touto normou se řeší problematika obsažená v dříve platné ON 75 5025 "Orientačné tabulky vodovodov" z 15.8.1986.

Obsah

ČSN 65 0211 Tato norma je podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb., závazná v působnosti Ministerstva vnitra ČR Hlavní správy Sboru požární ochrany nža základě jeho požadavku. Norma určuje zásady pro projektování a bezpečné provozování skladů organických peroxidů. Tato norma platí pro: - projektování a provozování nových skladů, kde jsou organické peroxidy skladovány v přepravních obalech podle zvláštních předpisů, nebo v originálních jednotkových obalech, (dále jen obaly); - projektování změn staveb skladů organických peroxidů (jen v rozsahu podle 3.1 až 3.9, 4.4, 4.5, 5.7 až 5.12 a 6.1 až 6.4). Tato norma neplatí pro sklady organických peroxidů, které podle příslušných norem a předpisů jsou považovány za výbušné látky. Požadavky na bezpečné skladování a manipulaci jsou normalizovány v kap.: 3 "Základní ustanovení", 4 "Stavební řešení skladů", 5 "Vytápění, chlazení a větrání skladů", 6 "Ukládání organických peroxidů v laboratořích". Informativní příloha A obsahuje údaj o třídění: Organické peroxidy se na základě testů podle Doporučení Spojených národů pro přepravu nebezpečného zboží (ADR), zkoušení a kritéria 1990 třídí do 7 tříd (A-G). Látky třídy A podle ADR jsou považovány za výbušné látky. Látky třídy G nejsou považovány za organické peroxidy ve smyslu těchto předpisů. Příklady zatřídění pro vybrané organické peroxidy jsou uvedeny v tabulce A 1 až A 5. Organické peroxidy jsou v nich klasifikovány nejen podle chemického složení, ale i podle koncentrace. Tak např. dibenzoylperoxid 98 % je třída B, tatáž látka 78 % je třída C, při koncentraci 75 % již třída D a konečně 35 % je jen třída F. ČSN 65 0211 byla vydána v srpnu 1994.

Obsah

ČSN IEC 635 Tato norma stanovuje rozměrové a konstrukční charakteristiky toroidních jader vinutých z pásů o tloušťce 0,003 mm až 0, 35 mm z magneticky měkkých ocelí nebo slitin. Jsou v ní uvedeny normalizované rozsahy hlavních rozměrů, doporučené tloušťky pásů, způsoby ochrany, označování a balení jader. Poznámka:V normě jsou uvedeny hlavní charakteristiky jader vinutých z pásů. Podrobnější informace, např. o mezních úchylkách jader a doporučení pro jejich použití, je možno nalézt v národních normách. Rozměry toroidních jader zhotovených z feritů nebo feromagnetického prášku, jsou uvedeny v IEC publikaci 525: Rozměry toroidů zhotovených z feritů nebo práškového železa.

Obsah

ČSN ISO 8229 Norma obsahuje ISO 8229:1991. Definuje pojmy vztahující se k operacím a technologiím chemicky čisticích strojů. Pojmy a výrazy jsou definovány tak, jak jsou užívány v oblasti chemického čistění, některé z nich mohou mít v jiných oblastech odlišný význam. Česky a slovensky a dále anglicky a francouzsky je uvedeno názvosloví. Česky definováno cca 22 hesel. ČSN ISO 8229 (81 9003) byla vydána v srpnu 1994. Nahradila společně s ČSN 81 9000 starší ČSN 81 9000 z 23.12.1981 v plném rozsahu.

Obsah

ČSN ISO 383 Norma obsahuje ISO 383:1976. Stanovuje podstatné geometrické požadavky na vyměnitelnost pro čtyři řady kuželových zábrusů pro laboratorní použití. ČSN ISO 383 (70 4005) byla vydána v srpnu 1994. Nahradila ČSN 70 4005 z 16.11.1985.

Obsah

ČSN EN 26891 Norma je identická s EN 26891:1991. Stanovuje všeobecné zásady pro zjišťování charakteristik únosnosti a přetvoření (posunutí) spojů s mechanickými spojovacími prostředky. Normu lze použít pro spoje s mechanickými spojovacími prostředky, použité ve staticky zatěžovaných dřevěných konstrukcích. Podrobnosti pro zkoušení spojů se speciálními spojovacími prostředky budou uvedeny v dalších mezinárodních normách. Tyto zásady lze rovněž použít pro zkoušení jiných spojovacích prostředků. Je nutno uvážit, že pro některé speciální druhy spojovacích prostředků, které nejsou mezinárodně normalizovány, může být nutná změna zkušebního postupu. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou v normě popsány. ČSN EN 26891 (73 2070) byla vydána v srpnu 1994.

Obsah

ČSN 73 0580-4 ČSN 73 0580 "Denní osvětlení budov" se člení na: Část 1: Základní požadavky. Část 2: Denní osvětlení obytných budov. Část 3: Denní osvětlení škol. Část 4: Denní osvětlení průmyslových budov. Norma platí pro navrhování a posuzování denního osvětlení vnitřních prostorů průmyslových budov. Platí i pro jiné vnitřní prostory, pokud se v nich vykonávají činnosti obdobného charakteru (drobná výroba nebo služby, speciální dílny škol atd. Norma navazuje na ČSN 73 0580-1. V kap. 3: "Technické požadavky" za pozornost stojí čl.3.2.1, kde se uvádí: "Požadavky na úroveň denního osvětlení pro různé zrakové činnosti a vnitřní prostory se stanoví podle zrakové obtížnosti, náročnosti a dalších charakteristik zrakových úkolů v souladu s poměrnou pozorovací vzdáleností kritického detailu zařazením do tříd podle ČSN 73 0580-1, nebo podle tabulky 1; jejich použití se ještě ověří rozborem zrakové činnosti v daném případě". Kromě tabelárního zpracování hodnot činitelů denní osvětlenosti obsahuje norma ještě obecné požadavky např. na osvětlovací otvory a další. ČSN 73 0580-4 byla vydána v září 1994.

Obsah

ČSN ISO 1443 Tato norma specifikuje referenční metodu pro stanovení celkového obsahu tuku1) v mase a masných výrobcích. 1) Stanovený tuk nelze použít pro určení charakteristiky tuku.

Obsah

ČSN ISO 7799 Tato mezinárodní norma předepisuje metodu pro stanovení schopnosti plechů a pásů z kovových materiálů tloušťky 3 mm a méně plasticky se deformovat střídavým ohýbáním. Metoda může být použita pro hliník a jeho slitiny pouze po předchozí dohodě.

Obsah

ČSN IEC 264-2-2 Tato norma stanoví požadavky na vratné válcové cívky z termoplastického materiálu.