Normy

Obsah

ČSN 46 2520-14 ČSN 46 2520 Zkoušení chmele se skládá z těchto dalších částí: Část 2 Všeobecná ustanovení, Část 3 Stanovení vlhkosti, Část 4 Cizí příměsi, Část 5 Chmelové příměsi, Část 6 Rozplevení hlávek, Část 7 Poškození škodlivými činiteli, Část 8 Otluky, Část 9 Jemnost vřeténka, Část 10 Pecky, Část 11 Stanovení dusičnanů metodou iontové kapalinové chromatografie, Část 12 Stanovení chmelových silic a z toho farnezenu, Část 13 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou EBC, Část 14 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou MEBAK, Část 15 Stanovení konduktometrické hodnoty, Část 16 Stanovení chemických prvků ve chmelu, Část 17 Stanovení alfa a beta hořkých kyselin metodou HPLC, Část 18 Stanovení hořkých látek ve chmelu metodou EBC, Část 19 Stanovení těžkosti chmele, Část 20 Varná zkouška chmele, Část 21 Stanovení hořkých látek v lupulinu, Část 22 Stanovení síření chmele, Část 23 Stanovení tříslovin. Tato čtrnáctá část normy určuje postup při stanovení konduktometrické hodnoty chmele - roztoku hořkých látek rozpustných v toluenu, které se sráží s ionty dvojmocného olova. ČSN 46 2520-14 se skládá z těchto kapitol: 1 Předmět normy, 2 Termíny a definice, 3 Podstata zkoušky, 4 Přístroje a pomůcky, 5 Chemikálie, 6 Postup zkoušky a 7 Vyjádření výsledků. Podstata zkoušky podle kapitoly 3: Konduktometrická hodnota se stanovuje z extrahovaných hořkých látek titrací roztokem octanu olovnatého. ČSN 46 2520-14 byla vydána v listopadu 1997. Touto normou se spolu s ČSN 46 2520-13 a ČSN 46 2520-15 nahrazuje článek 40 ČSN 46 2520 z 27.7.1965.

Obsah

ČSN 46 2520-15 ČSN 46 2520 Zkoušení chmele se skládá z těchto dalších částí: Část 2 Všeobecná ustanovení, Část 3 Stanovení vlhkosti, Část 4 Cizí příměsi, Část 5 Chmelové příměsi, Část 6 Rozplevení hlávek, Část 7 Poškození škodlivými činiteli, Část 8 Otluky, Část 9 Jemnost vřeténka, Část 10 Pecky, Část 11 Stanovení dusičnanů metodou iontové kapalinové chromatografie, Část 12 Stanovení chmelových silic a z toho farnezenu, Část 13 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou EBC, Část 14 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou MEBAK, Část 15 Stanovení konduktometrické hodnoty, Část 16 Stanovení chemických prvků ve chmelu, Část 17 Stanovení alfa a beta hořkých kyselin metodou HPLC, Část 18 Stanovení hořkých látek ve chmelu metodou EBC, Část 19 Stanovení těžkosti chmele, Část 20 Varná zkouška chmele, Část 21 Stanovení hořkých látek v lupulinu, Část 22 Stanovení síření chmele, Část 23 Stanovení tříslovin. Tato patnáctá část normy určuje postup při stanovení konduktometrické hodnoty chmele tj. obsahu hořkých látek rozpustných v toluenu, které se sráží ionty dvojmocného olova. ČSN 46 2520-15 se skládá z těchto kapitol: 1 Předmět normy, 2 Termíny a definice, 3 Podstata zkoušky, 4 Přístroje a pomůcky, 5 Chemikálie, 6 Odměrný roztok octanu olovnatého, 7 Čisticí roztok na elektrodu, 8 Postup zkoušky, 9 Vyjádření výsledků a 10 Spolehlivost metody. Podstata zkoušky podle kapitoly 3: Konduktometrickou titrací se zjišťuje obsah alfa hořkých kyselin a dalších látek reagujících s ionty Pb2+. Výsledek se vyjadřuje v přepočtu na sušinu v hmotnostních procentech (m/m). ČSN 46 2520-15 byla vydána v listopadu 1997. Touto normou se spolu s ČSN 46 2520-13 a ČSN 46 2520-14 nahrazuje článek 40 ČSN 46 2520 Zkoušení chmele z 27.7.1965.

Obsah

ČSN 46 2520-17 ČSN 46 2520 Zkoušení chmele se skládá z těchto dalších částí: Část 2 Všeobecná ustanovení, Část 3 Stanovení vlhkosti, Část 4 Cizí příměsi, Část 5 Chmelové příměsi, Část 6 Rozplevení hlávek, Část 7 Poškození škodlivými činiteli, Část 8 Otluky, Část 9 Jemnost vřeténka, Část 10 Pecky, Část 11 Stanovení dusičnanů metodou iontové kapalinové chromatografie, Část 12 Stanovení chmelových silic a z toho farnezenu, Část 13 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou EBC, Část 14 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou MEBAK, Část 15 Stanovení konduktometrické hodnoty, Část 16 Stanovení chemických prvků ve chmelu, Část 17 Stanovení alfa a beta hořkých kyselin metodou HPLC, Část 18 Stanovení hořkých látek ve chmelu metodou EBC, Část 19 Stanovení těžkosti chmele, Část 20 Varná zkouška chmele, Část 21 Stanovení hořkých látek v lupulinu, Část 22 Stanovení síření chmele, Část 23 Stanovení tříslovin. Tato sedmnáctá část normy určuje postup při stanovení chmelových pryskyřic vysokofrekvenční kapalinovou chromatografií (HPLC) v hlávkovém i mletém chmelu, chmelových peletách a běžných chmelových extraktech. ČSN 46 2520-17 se skládá z těchto kapitol: 1 Předmět normy, 2 Termíny a definice, 3 Podstata zkoušky, 4 Přístroje a pomůcky, 5 Chemikálie, 6 Postup zkoušky, 7 Vyjádření výsledků. Podstata zkoušky podle kapitoly 3: Alfa a beta hořké kyseliny se extrahují ze chmele a chmelových produktů směsí diethylether-methanol a zředěným roztokem kyseliny chlorovodíkové. Chmelové pryskyřice, vyextrahované do etherové fáze, se dělí na chromatografické HPLC koloně s reverzní fází a jsou spektrofotometricky detekovány při vlnové délce 314 nm. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN 46 2520-17 byla vydána v listopadu 1997. Touto normou se spolu s ČSN 46 2520-19 nahrazuje článek 39 ČSN 46 2520 z 27.7.1965.

Obsah

ČSN 46 2520-18 ČSN 46 2520 Zkoušení chmele se skládá z těchto dalších částí: Část 2 Všeobecná ustanovení, Část 3 Stanovení vlhkosti, Část 4 Cizí příměsi, Část 5 Chmelové příměsi, Část 6 Rozplevení hlávek, Část 7 Poškození škodlivými činiteli, Část 8 Otluky, Část 9 Jemnost vřeténka, Část 10 Pecky, Část 11 Stanovení dusičnanů metodou iontové kapalinové chromatografie, Část 12 Stanovení chmelových silic a z toho farnezenu, Část 13 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou EBC, Část 14 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou MEBAK, Část 15 Stanovení konduktometrické hodnoty, Část 16 Stanovení chemických prvků ve chmelu, Část 17 Stanovení alfa a beta hořkých kyselin metodou HPLC, Část 18 Stanovení hořkých látek ve chmelu metodou EBC, Část 19 Stanovení těžkosti chmele, Část 20 Varná zkouška chmele, Část 21 Stanovení hořkých látek v lupulinu, Část 22 Stanovení síření chmele, Část 23 Stanovení tříslovin. Tato osmnáctá část normy určuje postup při stanovení jednotlivých druhů chmelových pryskyřic. ČSN 46 2520-18 se skládá z těchto kapitol: 1 Předmět normy, 2 Termíny a definice, 3 Podstata zkoušky, 4 Přístroje a pomůcky, 5 Chemikálie, 6 Postup zkoušky, 7 Vyhodnocení výsledků a 8 Spolehlivost metody. Podstata zkoušky podle kapitoly 3: Hlávkový chmel a pelety se rozemelou. Hořké látky ze chmelu se extrahují směsí diethylether-methanol, která se na posledních 10 minut extrakce okyselí přídavkem roztoku kyseliny chlorovodíkové. Hořké látky vyextrahované diethyletherem se po odstranění vosků následně frakcionují podle jejich různých rozpustností ve studeném methanolu a n-hexanu jako veškeré a měkké pryskyřice. Obsah tvrdých pryskyřic se získá jako rozdíl veškerých a měkkých pryskyřic. Změří se konduktometrická hodnota vyextrahovaných hořkých látek a beta frakce se pak vypočítá jako rozdíl měkkých pryskyřic a konduktometrické hodnoty. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN 46 2520-18 byla vydána v listopadu 1997. Touto normou se nahrazuje článek 39 ČSN 46 2520 z 27.7.1965.

Obsah

ČSN 46 2520-20 ČSN 46 2520 Zkoušení chmele se skládá z těchto dalších částí: Část 2 Všeobecná ustanovení, Část 3 Stanovení vlhkosti, Část 4 Cizí příměsi, Část 5 Chmelové příměsi, Část 6 Rozplevení hlávek, Část 7 Poškození škodlivými činiteli, Část 8 Otluky, Část 9 Jemnost vřeténka, Část 10 Pecky, Část 11 Stanovení dusičnanů metodou iontové kapalinové chromatografie, Část 12 Stanovení chmelových silic a z toho farnezenu, Část 13 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou EBC, Část 14 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou MEBAK, Část 15 Stanovení konduktometrické hodnoty, Část 16 Stanovení chemických prvků ve chmelu, Část 17 Stanovení alfa a beta hořkých kyselin metodou HPLC, Část 18 Stanovení hořkých látek ve chmelu metodou EBC, Část 19 Stanovení těžkosti chmele, Část 20 Varná zkouška chmele, Část 21 Stanovení hořkých látek v lupulinu, Část 22 Stanovení síření chmele, Část 23 Stanovení tříslovin. Tato dvacátá část normy stanovuje způsob provedení varné zkoušky hodnoceného hlávkového chmele a vyhodnocení výsledků této varné zkoušky v porovnání se standardním chmelem tj. klonem 22. ČSN 46 2520-20 se skládá z těchto kapitol: 1 Předmět normy, 2 Normativní odkazy, 3 Termíny a definice, 4 Podstata zkoušky, 5 Přístroje a pomůcky, 6 Chemikálie 7 Postup zkoušky, 8 Vyjádření výsledků. Podstata zkoušky podle kapitoly 4: Pivo vyrobené předepsaným postupem z hodnoceného vzorku chmele se porovná senzoricky s pivem vyrobeným ze standardního chmelu tj. klonu 22 podle bodovacího systému. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN 46 2520-20 byla vydána v listopadu 1997. Nahradila článek 47 ČSN 46 2520 z 27.7.1965.

Obsah

ČSN 46 2520-21 ČSN 46 2520 Zkoušení chmele se skládá z těchto dalších částí: Část 2 Všeobecná ustanovení, Část 3 Stanovení vlhkosti, Část 4 Cizí příměsi, Část 5 Chmelové příměsi, Část 6 Rozplevení hlávek, Část 7 Poškození škodlivými činiteli, Část 8 Otluky, Část 9 Jemnost vřeténka, Část 10 Pecky, Část 11 Stanovení dusičnanů metodou iontové kapalinové chromatografie, Část 12 Stanovení chmelových silic a z toho farnezenu, Část 13 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou EBC, Část 14 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou MEBAK, Část 15 Stanovení konduktometrické hodnoty, Část 16 Stanovení chemických prvků ve chmelu, Část 17 Stanovení alfa a beta hořkých kyselin metodou HPLC, Část 18 Stanovení hořkých látek ve chmelu metodou EBC, Část 19 Stanovení těžkosti chmele, Část 20 Varná zkouška chmele, Část 21 Stanovení hořkých látek v lupulinu, Část 22 Stanovení síření chmele, Část 23 Stanovení tříslovin. Tato dvacícá první část normy stanoví určení obsahu hořkých látek v lupulinu. ČSN 46 2520-21 se skládá z těchto kapitol: 1 Předmět normy, 2 Termíny a definice, 3 Podstata zkoušky, 4 Přístroje a pomůcky, 5 Chemikálie, 6 Postup zkoušky, 7 Vyhodnocení výsledků a 8 Spolehlivost metody. Podstata zkoušky podle kapitoly 3: Extrakcí hořkých látek v diethyletheru a rozpuštěním ve studeném methanolu a n-hexanu se stanoví obsah veškerých (celkových) a měkkých pryskyřic. Obsah tvrdých pryskyřic se vypočítá jako rozdíl veškerých (celkových) a měkkých pryskyřic. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN 46 2520-21 byla vydána v listopadu 1997. Nahradila článek 27 ČSN 46 2520 z 27.7.1965.

Obsah

ČSN 46 3032 Tato norma platí pro brusnici borůvku Vaccinium myrtillus L. a pro brusnici borůvku hroznovitou odrůd (kultivarů) Vaccinium corymbosum L., Vaccinium australe Small, Vaccinium angustifolium Ait. a jejich hybridů, určené k dodání v čerstvém stavu spotřebiteli. Neplatí pro borůvky určené k průmyslovému zpracování.

Obsah

ČSN 46 3033 Tato norma platí pro maliny planě rostoucí a maliny šlechtěné odrůd (kultivarů) Rubus idaeus L., určené k dodání v čerstvém stavu spotřebiteli. Neplatí pro maliny určené k průmyslovému zpracování.

Obsah

ČSN 46 3063 Tato norma platí pro fíky odrůd (kultivarů) Ficus carica L., určené k dodání v čerstvém stavu spotřebiteli. Neplatí pro fíky určené k průmyslovému zpracování.

Obsah

ČSN 46 3069 Norma je identická s UN/ECE STANDARD FFV-45:1992. Norma platí pro mango odrůd (kultivarů) Mangifera indica L., určené k dodávání v čerstvém stavu spotřebiteli. Neplatí pro mango určené k průmyslovému zpracování. V kapitole 2 - Znaky jakosti norma požaduje, že mango musí být celé, zdravé, čisté, pevné, čerstvého vzhledu, v podstatě bez škůdců, v podstatě nepoškozené škůdci, bez černých skvrn nebo vad podlouhlého tvaru zasahujících pod slupku, bez silných otlaků, nepoškozené nízkými teplotami, bez nadměrné povrchové vlhkosti, bez cizího pachu a nebo chuti. Mango musí být dostatečně vyvinuté a dostatečně zralé. Plody musí být pečlivě sklizeny a musí být v takovém stadiu vývoje aby proces zrání mohl pokračovat, aby snesly přepravu a manipulaci a mohly být do místa určení doručeny v odpovídající jakosti. Norma stanovuje 3 třídy jakosti. V dalších kapitolách je normalizováno třídění podle velikosti, dovolené odchylky, způsob obchodní úpravy a označování. ČSN 46 3069 byla vydána v listopadu 1997. Nahradila kapitolu 5 ČSN 46 3064 ze září 1993.

Obsah

ČSN EN ISO 4119 Tato norma uvádí metodu stanovení koncentrace látky ve vodných suspenzích vláknin. Používá se v laboratorních postupech pro stanovení dalších vlastností vláknin a je citována v řadě dalších ISO norem, v nichž se vyskytují suspenze vláknin. Není určena pro stanovení obchodní hmotnosti vláknin v suspenzích. V zásadě je možno použít metodu pro všechny druhy vodných suspenzí vláknin.