Normy

Obsah

ČSN 73 1353 Tato norma podává obecné informace o stanovení součinitele tepelné vodivosti pórobetonu v ustáleném tepelném stavu.

Obsah

ČSN EN 15664-2 Tato evropská norma stanoví požadavky na zkušební vody používané ve zkušební průtočné metodě definované v EN 15664-1. Tento dokument určuje zkušební vodu(y) pro zkušební postupy pro: a) posouzení materiálu jako referenčního pro určitou skupinu materiálů; b) posouzení materiálu pro jeho schválení pomocí srovnávacích zkoušek; c) získání hodnot ze vzájemného působení materiálu a místní vody. Místní vody, používané jako zkušební, nesmí být kontaminovány inhibitory koroze.

Obsah

ČSN EN ISO 9117-3 Norma specifikuje metodu zkoušení, kterou se stanoví charakteristiky povrchového zasychání povlaku nátěrové hmoty zasychajícího působením vzduchu nebo chemickou reakcí svých složek. Metoda není určena k použití pro vypalovací produkty. Popsanou metodu lze použít buď jako zkoušku "vyhověl/nevyhověl" pro stanovení stavu povrchového zaschnutí po specifikované době pro posouzení splnění konkrétního požadavku, nebo ke stanovení doby povrchového zaschnutí opakovaným zkoušením stavu povrchového zaschnutí ve vhodných intervalech.

Obsah

ČSN EN 12350-9 Tato evropská specifikuje zkušební postup pro stanovení času vytékání zkouškou V-nálevkou samozhutnitelného betonu. Zkouška není vhodná pro betony s maximálním zrnem kameniva větším než 22,4 mm.

Obsah

ČSN EN ISO 11876 Tato mezinárodní norma specifikuje metodu plamenové atomové absorpční spektrometrie používanou pro stanovení mědi, sodíku, hořčíku, manganu, sodíku a zinku v kobaltových kovových prášcích v rozsahu od 0,001 % do 0,01 % (hmotnostní zlomek), vápníku v rozsahu od 0,002 % do 0,01 % (hmotnostní zlomek) a železa a niklu v rozsahu od 0,002 % do 0,05 % (hmotnostní zlomek). Od specifikace potřebných reakčních činidel se norma věnuje popisu zkušebního postupu, který spočívá v přípravě zkušebního dílu vzorku, jeho rozpuštění, naředění na požadovaný objem, v přípravě kalibračních křivek a slepých roztoků, nastavení spektrometru, vlastního měření a vyjádření analytických výsledků. V závěrečné stati norma definuje nutné položky, které mají být obsaženy ve zkušebním protokolu.

Obsah

ČSN EN ISO 105-E07 Tato část ISO 105 stanoví metodu pro zjišťování odolnosti barvy textilií všech druhů a všech forem při pokapání vodou. Kapky vody se zapracují skleněnou tyčinkou do zkušebního vzorku a změna odstínu textilie se hodnotí podle šedé stupnice nebo přístrojově po 2 min a po vysušení.

Obsah

ČSN EN ISO 1513 Norma stanoví postup předběžné prohlídky jednotlivého vzorku nátěrové hmoty nebo obdobného výrobku dodaného ke zkouškám. Mimo to stanoví postup přípravy zkušebního vzorku mísením a redukcí množství ze souboru vzorků, který je reprezentativní pro dodané nebo celkové množství nátěrové hmoty nebo obdobného výrobku.

Obsah

ČSN 46 2200-4 Tato norma stanoví vlastnosti brambor konzumních pozdních. Tyto vlastnosti mají splňovat všechny odrůdy a kříženci brambor (Solanum tuberosum L.) v přirozeném stavu, určené k lidské výživě, při dodávkách a nebo po jejich úpravě a zabalení pro konečného spotřebitele. Neplatí pro konzumní brambory rané, pro brambory průmyslové, brambory krmné a pro sadbu brambor.

Obsah

ČSN 46 2200-3 Tato norma stanoví vlastnosti brambor konzumních raných. Tyto vlastnosti mají splňovat všechny odrůdy a kříženci brambor (Solanum tuberosum L.) v přirozeném stavu, určené k lidské výživě, při dodávkách a nebo po jejich úpravě a zabalení pro konečného spotřebitele. Neplatí pro konzumní brambory pozdní, pro brambory průmyslové, brambory krmné a pro sadbu brambor.

Obsah

ČSN 56 0186-12 Množství dusíkatých látek v pivě a ve sladu závisí na kvalitě použitého ječmene, resp. na obsahu bílkovin. Kromě stanovení celkových dusíkatých látek v pivě a ve sladu, resp. bílkovin, je důležitá hodnota rozpustných dusíkatých látek, které přejdou do roztoku při kongresním rmutování. Jejich hodnota dokládá míru proteolytického rozštěpení vysokomolekulárních dusíkatých sloučenin během sladování a následného rmutování. Množství a kvalita rozpustných dusíkatých látek má velký vliv na technologii výroby piva a ovlivňuje jeho kvalitu. Nízkomolekulární dusíkaté sloučeniny (aminokyseliny) jsou důležité pro pomnožení pivovarských kvasinek při hlavním kvašení. Jejich kvalitativní zastoupení ovlivňuje metabolismus kvasinek a tvorbu vedlejších produktů kvašení. Středně a vysokomolekulární rozpustné dusíkaté látky kladně ovlivňují pěnivost a plnost chuti piva.