Normy

Obsah

ČSN ISO 1831 Norma obsahuje ISO 1831:1980. Účelem této mezinárodní normy je položit základ průmyslových norem pro papír a tisk používaný v systémech optického čtení (Optical Character Recognition - OCR), zvláště pro výměnu dokumentů, a jako pomoc při realizaci a použití těchto systémů. Obsahuje základní definice, měřící požadavky, specifikace a doporučení pro OCR papír a tisk. ČSN ISO 1831 (36 9502) byla vydána v červenci 1994.

Obsah

ČSN 56 0000 Norma stanoví základní potravinářské názvy a určuje jejich význam (vymezuje pojmy). Z oblasti terminologie výživy jsou normalizovány jen některé názvy, těsně souvisící s potravinářským názvoslovím. Účelem normy je odstranit nejednotnost názvů a pojmů. Česky a slovensky je uvedeno názvosloví. Česky je definováno cca 150 hesel. Pro informaci jsou uvedeny ekvivalentní názvy v angličtině, francouzštině, němčině a ruštině. Norma také stanovuje názvosloví některých kvalitativních znaků (jakosti) významných pro hygienu výživy, popř. pro metody jejich zjišťování (ověřování). ČSN 56 0000 byla schválena 27.9.1968 a nabyla účinnosti od 1.7.1969. "Změnou a)-4-5/1979" se s účinností od 1.10.1979 v normě mění text asi 14 článků a nově zařazuje cca 18 hesel.

Obsah

ČSN 56 0116 Tato norma stanoví postup při odběru vzorků a při fyzikálním a fyzikálně chemickém zkoušení pekařských výrobků. Norma tedy stanovuje postupy odběru vzorků pro normalizované metody zjišťování (ověřování) některých kvalitativních znaků (jakosti) významných pro hygienu výživy. ČSN 56 0116 byla schválena 8.4.1974 a nabyla účinnosti od 1.8.1975. Nahradila ČSN 56 0116 z 19.3.1964. "Změnou a)-11/1990" se s účinností od 1.1.1991 ruší čl. 1 - 11 (nyní ČSN 56 0116 část 1 z 7.2.1990) a dále se ruší čl. 30 - 32 (nyní ČSN 56 0116 část 3 z 7.2.1990).

Obsah

ČSN IEC 513 Norma je identická s technickou zprávou IEC 513:1994. V této zprávě se uvádějí základní hlediska, která je nutno brát v úvahu při tvorbě norem pro zajištění bezpečnosti zdravotnických elektrických přístrojů. Tuto zprávu mají používat zejména: osoby, které připravují normy pro návrh, instalaci a použití zdravotnických elektrických přístrojů, zdravotnické správní úřady, zkušebny a další organizace odpovědné za zavádění norem pro zdravotnické elektrické přístroje, výrobci zdravotnických elektrických přístrojů, tvůrci systému obsahujících zdravotnické elektrické přístroje. Zpráva může rovněž pomáhat: uživatelům a obsluze zdravotnických elektrických přístrojů, správcům nemocnic, netechnickým pracovníkům zodpovědným za pořizování zdravotnických elektrických přístrojů, lektorům a studentům, technikům nemocnic a klinik zodpovědným za prostředky péče o pacienty nebo pořizování a údržbu zdravotnických elektrických přístrojů. Za pozornost stojí následující definice: Čl.2.1 Základní bezpečnost (basic safety): Základní bezpečnost poskytuje (např. parametry mechanické pevnosti, unikajících proudů a bezpečnosti požární) ochranu před fyzickým nebezpečím, je-li zdravotnický elektrický přístroj použit za normálních nebo jiných, zdůvodněně předvídatelných podmínek. Čl.2.7 Nebezpečí (hazard): Obvykle se výraz nebezpečí vztahuje na zdroj rizika nebo ohrožení. V této zprávě se výrazu používá všeobecně k popisu situace potencionálního poškození (škody) člověka nebo majetku (např. podmínek, situací, předmětů a materiálů schopných způsobit škodu).Nebezpečí je v ISO/IEC Guide 51 definováno jako "potencionální zdroj škody". Čl.2.9 Riziko (risk): použití zdravotnického elektrického přístroje může vést k "přímým" rizikům, jestliže nevhodná konstrukce, porucha nebo nesprávné použití vyústí ve fyzické poškození (škodu) pacienta, obsluhy, zařízení, prostředí. Další "nepřímá" rizika, vycházející z nepatřičné funkce přístroje, mohou mít na pacienta nepříznivý vliv (např. porucha život udržujících systémů nebo chybná diagnóza). Riziko je definováno v ISO/IEC Guide 51 jako "pravděpodobná míra výskytu nebezpečí, způsobující škody a stupně závažnosti škody". Čl.2.10 Úroveň rizika (risk level): Úroveň rizika je kvalitativní mírou rizika (viz tabulky 1 a 2). Tabulka 1 - Klasifikace nehod podle rizika +---------------------------------------------------------------+ ¦ ¦ Následek ¦ ¦ +----------------------------------------------¦ ¦ Výskyt ¦ Havarijní ¦ Kritický ¦ Mezní ¦ Zanedbatelný ¦ +----------------+-----------+----------+-------+---------------¦ ¦ Častý ¦ I ¦ I ¦ I ¦ II ¦ ¦ Pravděpodobný ¦ I ¦ I ¦ II ¦ III ¦ ¦ Příležitostný ¦ I ¦ II ¦ III ¦ III ¦ ¦ Řídký ¦ II ¦ III ¦ III ¦ IV ¦ ¦ Nepravděpodobný¦ III ¦ III ¦ IV ¦ IV ¦ ¦ Neočekávatelný ¦ IV ¦ IV ¦ IV ¦ IV ¦ +---------------------------------------------------------------+ Tabulka 2 - Interpretace úrovní rizika +---------------------------------------------------------------+ ¦ Úroveň rizika ¦ Interpretace ¦ +---------------+-----------------------------------------------¦ ¦ I ¦ Nepřijatelné riziko ¦ +---------------+-----------------------------------------------¦ ¦ II ¦ Nežádoucí riziko, přijatelné pouze je-li ¦ ¦ ¦ snížení neproveditelné nebo náklady zcela ¦ ¦ ¦ neúměrné dosaženému zlepšení ¦ +---------------+-----------------------------------------------¦ ¦ III ¦ Přijatelné riziko, pokud by náklady na jeho ¦ ¦ ¦ snížení překračovaly získané zlepšení ¦ +---------------+-----------------------------------------------¦ ¦ IV ¦ Zanedbatelné riziko ¦ +---------------------------------------------------------------+ Dále pak definuje v Čl.2.11 Bezpečnost (safety): Obvykle výraz bezpečnost znamená odstranění nebezpečí nebo rizika. Absolutní bezpečnost znamená naprostou nepřítomnost podmínek a okolností, které mohou vést ke škodě. Jak vyplývá z následující diskuze, je nereálné očekávat při používání zdravotnických elektrických přístrojů absolutní bezpečnost. V této zprávě se výrazem bezpečnost všeobecně míní odstranění nepřijatelného rizika. Výrazem "bezpečnost" se v prvním i druhém vydání IEC 601-1 mínila "základní" bezpečnost ve spojitosti s "přímými" riziky, kdy nepřiměřená konstrukce nebo použití nebo porucha přístroje vede k fyzickému poškození pacienta, obsluhy, zařízení nebo prostředí. V této zprávě je však výraz "bezpečnost" používán také ve spojitosti s širším rozsahem "nepřímých" rizik, jimiž může být pacient nepříznivě ovlivněn při chybné funkci přístroje, nepřiměřeného pro zamýšlený účel. Záměrem je používat v budoucím vydání IEC 601-1 výrazu "bezpečnost" v tomto širším smyslu. Bezpečnost je v ISO/IEC Guide 51 definováno jako "odstranění nepřijatelného rizika vzniku škody" (viz vysvětlivky v Guide 51). Čl.2.12 Úroveň celkové bezpečnosti (safety integrity level): Úroveň celkové bezpečnosti je míra úrovně jistoty, že součást nebo systém bude fungovat podle záměru, nebo při selhání funkce bude fungovat bezpečným způsobem. Přívlastek celkové postihuje nebezpečnost chybné funkce a bere v úvahu nestochastická hlediska, jako např. chyby návrhu, stejně jako stochastická , např. poruchy součástí. Norma sestává z následujících kapitol: 3 - Nebezpečí, 4 - Činitele ovlivňující bezpečnost, 5 - Opatření k dosažení bezpečnosti, 6 - Cíle norem, 7 - Typy norem, 8 - Přijatelné úrovně rizika, 9 - Vývoj hlavních požadavků na bezpečnost a funkci, 10 - Příslušenství přístrojů, 11 - Normalizace, 12 - Koordinace norem, 13 - Normy a právo, 14 - Úloha norem, 15 - Nehody, 16 - Ošetřování norem, 17 - Identifikace problémů, 18 - Priorita, 19 - Stavba a struktura, 20 - Stanovení bezpečnostních a hlavních funkčních požadavků, 21 - Zkušební požadavky, 22 - Ověření konstrukce, 23 - Klinické zkoušky a podobná hodnocení, 24 - Funkční požadavky. Norma obsahuje velmi mnoho obecných a obecně platných zásad. Za pozornost stojí velmi podrobné rozvedení pojmu "přijatelná úroveň rizika" (celá jedna strana normy!) se srozumitelným a obecně platným schématem, které je na obrázku 1: Vývojový diagram analýzy a kontroly rizika +-------------------------------------------------------+ ¦ ANALÝZA NEBEZPEČÍ ¦ ¦ +----------------------+ ¦ ¦ ¦IDENTIFIKACE NEBEZPEČͦ ¦ ¦ +----------------------+ ¦ ¦ +---------------------------+ ¦ ¦ ¦PŘIŘAZENÍ STUPNĚ ZÁVAŽNOSTI¦ ¦ ¦ +---------------------------+ ¦ ¦ +-----------------------------------------+ ¦ ¦ ¦ZAKOTVENÍ POŽADAVKŮ SOUVISÍCÍCH S RIZIKEM¦ ¦ ¦ +-----------------------------------------+ ¦ ¦ +-----------------------------+ ¦ ¦ ¦VÝBĚR A ROZPRACOVÁNÍ KONCEPCE¦ ¦ ¦ +-----------------------------+ ¦ ¦ +------------------------+ ¦ ¦ ¦ANALÝZA ZVOLENÉ KONCEPCE¦ ¦ ¦ +------------------------+ ¦ +----------------------------+--------------------------¦ ¦ KONTROLA RIZIKA ¦ ¦ ¦ +----------+ ¦ ¦ ¦ROZHODNUTͦ ¦ ¦ +----------+ ¦ ¦ +------------+ ¦ ¦ ¦IMPLEMENTACE¦ ¦ ¦ +------------+ ¦ ¦ +-----------------+ ¦ ¦ ¦DOZOR A HODNOCENͦ ¦ ¦ +-----------------+ ¦ ¦ +------+ ¦ ¦ ¦ROZBOR¦ ¦ ¦ +------+ ¦ +-------------------------------------------------------+ ČSN IEC 513 (36 4891) byla vydána v dubnu 1996.

Obsah

ČSN 56 0216 Tato norma platí pro odebírání vzorků a způsoby zkoušení přírodních, šumivých desertních a desertních kořeněných vín révových, tokajských vín a vín sladových tuzemského i zahraničního původu. Podstata normalizovaných metod a postup při provádění normalizovaných zkoušek je (podrobně) popsán. Norma tedy stanovuje postupy pro provádění některých zkoušek (metod) zjišťování a/nebo ověřování znaků jakosti, důležitých z hlediska hygieny výživy. ČSN 56 0216 byla schválena 1.6.1963 a nabyla účinnosti od 1.2.1964. "Změnou a)-1/1969" se s účinností od 1.4.1969 doplňují další zkušební metody. "Změnou b)-4/1972" se s účinností od r.1972 provádí v normě úprava textu. "Změnou c)-4/1973" se s účinností od r.1973 provádí v normě úprava textu. "Změnou d)-8/1981" se s účinností od 1.1.1982 ruší čl. 1 - 4 (nyní ČSN 56 0216 část 1), dále ruší čl. 29 (nyní ČSN 56 0216 část 3), dále ruší čl. 30 (nyní ČSN 56 0216 část 4 z 18.6.1980), dále ruší čl. 31 a 32 (nyní ČSN 56 0216 část 5) a konečně ruší čl. 34 a 36 (nyní ČSN 565 0216 část 6 z 21.12.1979). "Změnou e)-8/1981" se s účinností od 1.1.1982 ruší v normě čl. 47 až 50. Nyní ČSN 56 0216 část 7 z 26.9.1980. "Změnou f)-8/1985" se s účinností od 1.7.1986 ruší v normě čl. 42 - 45. Nyní ČSN 56 0216 část 8 z 30.1.1985. Dále se ruší čl. 38 - 40. Nyní ČSN 56 0216 část 9 z 30.1.1985. "Změnou g)-10/1988" se s účinností od 1.1.1989 ruší text změny a). Nyní ČSN 56 0216 část 10 z 11.4.1988.

Obsah

ČSN 64 0054 Norma určuje a sjednocuje názvosloví viditelných vad ve výrobcích ze sklem vyztužených plastů. Podává současně popis vad doprovázených fotografiemi, popř. náčrtkem. Norma současně obsahuje klasifikaci viditelných vad a poskytuje podklad pro vizuální kontrolu jakosti výrobků. Norma se vztahuje na výrobky z termosetických pryskyřic vyztužených sklem, připravené tlakovým i beztlakovým vrstvením, jakož i stříkáním. ČSN 64 0054 byla schválena 28.12.1974 a nabyla účinnosti od 1.7.1976.

Obsah

ČSN 65 0208 ČSN 65 0201 byla schválena 2.12.1980 a nabyla účinnosti od 1.4.1982.

Obsah

ČSN 70 0001 Norma stanoví české a slovenské názvy a české definice hlavních skupin skleněných výrobků. Při výběru hesel bylo přihlédnuto k tomu, aby byly zařazeny pouze hlavní skupiny výrobků, protože se předpokládá, že podrobnější členění bude obsaženo v chystaných ON, které mají na tuto normu navazovat. Je proto uvedeno pouze osm skupin výrobků a definováno asi 190 pojmů. Cizojazyčné názvy uvedeny nejsou. ČSN 70 0001 byla schválena 31.3.1976 a nabyla účinnosti od 1.12.1977. Nahradila spolu s ČSN 70 0000 z 31.3.1976 ČSN 70 0000 z 19.4.1967. "Změnou a)-5/1982" se s účinností od 1.1.1982 ruší hesla 1-12, 16-20, 23-26 a 244-247. (Nyní ČSN 70 0002.)

Obsah

ČSN 69 0010-4-13 ČSN 69 0010. Tato norma je vydávána po částech a její sestavení je následující: 1.1: Základní část. Všeobecná ustanovení a terminologie. 2.1: Kategorizace nádob. 3.1: Materiál. 4.1: Výpočet pevnosti. Úvodní část. 4.2: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z oceli. 4.3: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z barevných kovů. 4.4: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z litiny. 4.5: Výpočet pevnosti. Válcové části nádob. 4.6: Výpočet pevnosti. Kuželové části nádob. 4.7: Výpočet pevnosti. Klenutá dna nádob. 4.8: Výpočet pevnosti. Kulové pláště. 4.9: Výpočet pevnosti. Rovná nevyztužená kruhová dna a víka. 4.10: Výpočet pevnosti. Rovná vyztužená kruhová dna a víka. 4.11: Výpočet pevnosti. Rovná obdélníková a eliptická dna a víka. 4.12: Výpočet pevnosti. Vyztužování otvorů. 4.13: Výpočet pevnosti. Trubkové výměníky tepla. 4.14: Výpočet pevnosti. Sférická dna a víka bez lemu. 4.15: Výpočet pevnosti. Vrchlíkové víko a dělený zámek plovoucí hlavy. 4.16: Výpočet pevnosti. Komory vzduchových chladičů. 4.17: Výpočet pevnosti. Duplikátorové pláště. 4.18: Výpočet pevnosti. Přírubové spoje. 4.19: Výpočet pevnosti. Vlnové kompenzátory 4.20: Výpočet pevnosti. Nízkocyklová únava části nádob. 4.21: Výpočet pevnosti. Opěrné uzly nádob. 4.22: Výpočet pevnosti. Namáhání vysokých svislých nádob od větru a seismických účinků. 4.23: Výpočet pevnosti. Nosné části vysokých svislých nádob. 4.24: Výpočet pevnosti. Jednotná úprava výpočtu pevnosti pro pasport tlakové nádoby provedeného na počítači. 4.25: Výpočet pevnosti. Vysokotlaké nádoby. 4.26: Výpočet pevnosti. Závěsné čepy. 4.27: Výpočet pevnosti. Určení dovoleného přetlaku měřením při tlakování. 5.1: Konstrukce. Základní požadavky. 5.2: Konstrukce. Výstroj tlakových nádob. 5.3: Konstrukce. Požadavky na značení. 6.1: Výroba. Základní požadavky na výrobu. 6.2: Výroba. Svařování. 6.3: Výroba. Součinitel hodnoty svarového spoje. 6.4: Výroba. Kontrola svarových spojů. 7.1: Zkoušení a dokumentace. Stavební a první tlaková zkouška. 7.2: Zkoušení a dokumentace. Pasport tlakové nádoby. 8.1: Nádoby pro teploty pod 0°C. Tlakové nádoby stabilní pracující při teplotě pod 0°C. 9.1: Konzervace a nátěry. Základní požadavky. 10.1: Smaltované nádoby. Základní požadavky. 11. Vysokotlaké nádoby. 12. Kulové uskladňovací nádoby. Tato část 4.13 normy je překladem ST SEV 4782-84 s čs. doplňky u šesti článků. Norma platí pro výpočet pevnosti trubkových výměníků tepla vyrobených z oceli nebo barevných kovů a stanoví výpočet pevnosti trubkovnic, trubek a jejich upevnění v trubkovnici pláště. Platí pro výměníky s pevnými trubkovnicemi, plovoucí hlavou, vlásenkovými trubkami, kompenzátorem v plášti nebo ucpávkou v plášti. Vedle náčrtů a obrázků je normalizován zejména rozsah platnosti výpočtových vzorců, obecné výpočtové parametry a dále výpočty a parametry některých výměníků. ČSN 69 0010 část 4.13 byla schválena 14.5.1990 a nabyla účinnosti od 1.3.1991. Nahradila čl. 401 - 424 ČSN 69 0010 z 27.10.1975 a v plném rozsah ON 69 0045 z 20. 8.1985. "Změnou 1)-4/1994" se s účinností od 1.5.1994 provádí drobné úpravy cca 7 článků.