Normy

Obsah

ČSN ETSI EN 302 961-1 V1.2.1 Tato norma stanovuje minimální požadavky na námořní osobní naváděcí radiomaják pro pátrací a záchranné operace na kmitočtu 121,5 MHz a obsahuje příslušná ustanovení radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie. Provozní radiomajáky popsané v této normě jsou určeny pouze pro vysílání rádiových signálů na kmitočtu 121,5 MHz pro účely určování polohy. Majáky pro školicí účely budou kmitočtově programovány v souladu s národními postupy pro udělování oprávnění. Tato norma platí pro radiomajáky určené pro námořní osobní naváděcí aplikace krátkého dosahu. Pro toto použití jsou vyzařovaný výkon a délka doby provozu omezeny, takže zařízení je dostatečně malé a lehké, aby se kdykoliv dalo snadno přenášet.

Obsah

ČSN EN 60068-2-57 ed. 2 Norma je součástí řady průřezových norem pro zkoušení vlivu prostředí na technické výrobky. V této mezinárodní normě převzaté do evropské normy je uveden postup metod pro zkoušení součástek, zařízení a jiných elektrotechnických výrobků, které mohou být při používání vystaveny krátkodobým dynamickým silám náhodného nebo kmitavého typu, jejichž typickými příklady jsou namáhání vznikající v zařízení v důsledku zemětřesení, výbuchů a určitých etap přepravy nebo vlivem přechodných krátkodobých vibrací ve strojním zařízení. V normě jsou popsány dvě metody zkoušení: metoda časového průběhu a metoda sinusových impulzů. Metody popsané v této normě umožňují výrobci i uživateli ujistit se o tom, že zkoušené výrobky přežijí a/nebo jsou schopny fungovat v prostředí simulujícím v laboratoři náročné dynamické provozní podmínky vyskytující se při jejich používání.

Obsah

ČSN EN 15286 Tato norma stanovuje požadavky a příslušné zkušební metody pro obkladové desky a formáty z umělého kamene o délce nebo šířce do 3 500 mm, které se vyrábí k použití pro vnitřní a vnější obklady stěn a připevňují se buď mechanicky, nebo se lepí lepidlem nebo maltou. Norma také stanovuje podmínky pro hodnocení shody a označování těchto výrobků.

Obsah

ČSN EN 1932 ed. 2 Tato norma stanovuje zkušební metody, které se použijí k hodnocení odolnosti proti větru u vnějších clon a okenic osazených v budovách před okny, dveřmi nebo fasádami a dodávaných jako kompletní jednotka. Norma platí pro: - okenice: svinovací okenice (předokenní rolety), venkovní žaluzie, křídlové okenice, benátské okenice, harmonikové okenice, naplocho uzavíratelné harmonikové okenice a posuvné okenice (včetně okenic s výsuvným systémem); - vnější clony: markýzy s kloubovým ramenem a markýzy s nůžkovým ramenem, markýzy se sklopným ramenem, balkónové markýzy, svislé markýzy, fasádní markýzy, markýzy pro zimní zahrady, markýzy na střešní okna, markýzy pro pergoly a sítě proti hmyzu; - pro všechny druhy základních materiálů, za normálních provozních podmínek a namontovaných v souladu s montážními návody výrobce. Norma nezahrnuje nezatahovací okenice, vnější clony a markýzy jako jsou košové markýzy a sluneční clony, stejně tak jako konstrukční část pergol.

Obsah

ČSN EN 61472 ed. 2 Tato mezinárodní norma udává metodu výpočtu minimální pracovní vzdálenosti pro práce pod napětím pro nejvyšší napětí mezi 72,5 kV a 800 kV. Tato norma se zaměřuje na přepětí v soustavě a pracovní vzdálenosti ve vzduchu nebo izolačním povrchu nástroje mezi živými částmi a/nebo osobami na rozdílných elektrických potenciálech. Požadované výdržné napětí a minimální pracovní vzdálenosti vypočítané podle popsané metody v této normě se doporučují používat pouze tehdy, převažují-li následující pracovní podmínky: - osoby jsou vyškolené a znalé prací na vedení pod napětím nebo vodičích pod napětím; - provozní podmínky jsou uzpůsobeny tak, aby statistické přepětí nepřesáhlo hodnotu zvolenou pro stanovení požadovaného výdržného napětí; - přechodná přepětí jsou určujícími přepětími; - na izolačním povrchu nástroje se nevyskytuje žádná souvislá vlhká vrstva nebo měřitelné znečištění; - do vzdálenosti do 10 km se nevyskytuje atmosférické přepětí (bouřka); - nebere se v úvahu vliv vodivých prvků nástrojů; - uvažuje se vliv nadmořské výšky, izolátorů v jiskřišti, atd. na elektrickou pevnost. Pro jiné podmínky, než jsou výše uvedené, může určení minimálních pracovních vzdáleností vyžadovat specifické údaje odvozené z jiných výpočtů nebo získané z dodatečných laboratorních šetření dané situace.

Obsah

ČSN EN 1537 Tato evropská norma zahrnuje injektované horninové kotvy, které jsou napínány a zkoušeny. Mohou být použity pro trvalé nebo dočasné aplikace. Kotvy se navrhují v souladu s EN 1997-1:2004 a zkoušeny jsou v souladu s prEN ISO 22477-5. Typické kotvy s taženým a tlačeným kořenem jsou na obrázku 1 a obrázku 2. Termín "základová půda" se vztahuje na zeminy, skalní horniny a existující navážky na staveništi v místě provádění stavebních prací. Plánování a navrhování kotev vyžaduje zkušenost a znalost v tomto specializovaném oboru. Fáze zhotovení a zkoušení kotev vyžadují odborné a kvalifikované pracovní síly a dozor. Tato evropská norma nemůže nahradit znalosti specializovaného personálu a odborné znalosti zkušených dodavatelů požadované při používání této normy. Tato evropská norma neplatí pro alternativní kotevní systémy, jako jsou tahové piloty, zavrtávané kotvy, mechanické kotvy, zemní hřebíky, kotvy typu dead-man nebo rozpínané kotvy, které nesplňují požadavky této normy.