Normy

Obsah

ČSN P ISO/TS 19130 Tato technická specifikace identifikuje informaci potřebnou k určení vztahu mezi polohou dálkově sejmutého pixelu v obrazových souřadnicích a jeho geopolohou. Podporuje využití obrazů získaných dálkovým průzkumem. Definuje metadata, která mají být distribuována s tímto obrazem, aby se uživateli umožnilo určení geografické polohy z těchto pozorování.

Obsah

ČSN EN 12258-1 Tato norma definuje obecné termíny vztahující se k výrobku z hliníku a slitin hliníku, které napomáhají při komunikaci mezi hliníkárenským průmyslem a jeho odběrateli. Zahrnuje termíny týkající se hliníkových výrobků, zpracování, odběru vzorků a zkoušení, vlastností výrobků a různých druhů vizuálních charakteristik kvality. Nezahrnuje termíny týkající se těžby bauxitu, oxidu hlinitého a výroby anod a tavby hliníku.

Obsah

ČSN EN 61375-3-3 Tato část souboru norem ČSN EN 61375 se vztahuje na všechna zařízení a přístroje provozované na síti sestavy CANopen v rámci architektury TCN jak je popsáno v ČSN EN 61375-1. Použití této normy na realizaci TCN umožňuje individuální ověření shody samotné realizace a je předpokladem pro další ověření interoperability mezi různými realizacemi TCN. V každém případě prokázání kompatibility mezi páteřní sítí vlaku a sítí sestavy musí být provedeno dodavatelem. Tato část souboru norem ČSN EN 61375 se vztahuje na architekturu komunikačních systémů v otevřených vlacích. Navíc se může vztahovat i na uzavřené vlaky a na vlaky z více jednotek pokud to je mezi zákazníkem a dodavatelem odsouhlaseno.

Obsah

ČSN EN 61375-3-1 Tato část souboru norem ČSN EN 61375 specifikuje jednu složku vlakové komunikační sítě, multifunkční vozidlovou sběrnici (MVB), sériovou datovou komunikační sběrnici určenou především, ale ne výhradně, pro propojování zařízení, u kterých je vyžadována interoperabilita a zaměnitelnost. Tato část souboru norem ČSN EN 61375 platí tam, kde je vyžadována MVB.

Obsah

ČSN ISO/IEC 19796-1 Tato část ČSN EN ISO/IEC 19796-1 poskytuje obecný rámec k popisu, specifikaci a pochopení kritických vlastností, charakteristik a metrik kvality. Referenční rámec pro popis přístupů ke kvalitě (RFDQ) je propracovaný a rozsáhlý procesní model. Standardizační práce harmonizují existující koncepce, specifikace, termíny a definice pro výuku, vzdělávání a školení.

Obsah

ČSN EN 61499-1 ed. 2 Tato část souboru norem definuje generickou architekturu a uvádí pokyny pro používání funkčních bloků v sys-témech distribuovaných měření průmyslových procesů a řízení (IPMCS - industrial-process measurement and control systems). Tato architektura je představena v termínech implementačních referenčních modelů, textové syntaxe a grafické prezentace. Tyto modely, prezentace a syntax mohou být použity pro: specifikaci a normalizaci typů funkčních bloků; funkční specifikaci a normalizaci systémových prvků; implementaci nezávislé specifikace, analýzu a validaci distribuovaných IPMCS; konfiguraci, implementaci, provoz a údržbu dis-tribuovaných IPMCS; výměnu informací mezi softwarovými prostředky pro provádění výše uvedených funkcí.

Obsah

ČSN EN 1993-1-8 ed.2 ČSN EN 1993-1-8 ed. 2 přejímá evropskou normu EN 1993-1-8:2005, včetně jejích oprav a tvoří její konsolidované znění. Norma obsahuje text normy ČSN EN 1993-1-8 (73 1470) z prosince 2006 a zapracovanou změnu ČSN EN 1993-1-8:2006/Z1 z března 2010, opravu ČSN EN 1993-1-8:2006/Opr. 1 z července 2010, změnu ČSN EN 1993-1-8:2006/Z2 z července 2011, opravu ČSN 1993-1-8:2006/Opr. 2 z listopadu 2013 a změnu ČSN EN 1993-1-8:2006/Z3 z listopadu 2013.

Obsah

ČSN EN 61850-5 ed. 2 Tato část IEC 61850 platí pro automatizační systémy v energetické společnosti s hlavní částí staničního automatizačního systému (SAS). Normalizuje komunikaci mezi inteligentními elektronickými zařízeními (IED) a definuje příslušné podporované systémové požadavky. Specifikace této části odkazují na komunikační požadavky funkcí v energetických automatizačních systémech. Většina příkladů funkcí a jejich komunikačních požadavků v této části pochází především z oblasti automatizace stanice a pokud je to vhodné, lze je použít nebo rozšířit pro ostatní oblasti v rámci automatizace v energetické společnosti. Je třeba poznamenat, že někdy je místo termínu oblast automatizace stanice používán termín oblast stanice, zejména pokud se uvažují spínací přístroje (primární systém) i systém automatizace (sekundární systém). Popis funkcí neslouží k jejich normalizaci, ale k určení požadavků na komunikaci mezi inteligentními elektronickými zařízeními v rámci výroben a stanic v napájecí soustavě, mezi stanicemi (například mezi stanicemi pro ochranu vedení) a mezi výrobnami nebo stanicemi a vzdálenými provozními místy vyšší úrovně (například síťovými řídicími centry) a údržbářskými místy. Zároveň jsou uvažována rozhraní na vzdálené technické služby (například střediska údržby). Celkovým rozsahem platnosti jsou požadavky na komunikaci pro systémy automatizace v energetické společnosti. Základním úkolem je interoperabilita všech interakcí poskytující hladký komunikační systém pro celkovou správu napájecí soustavy. Normalizace funkcí a jejich realizace je zcela mimo rozsah platnosti této normy. Nelze tedy předpokládat jedinou filozofii rozložení funkcí pro zařízení. Pro podporu výsledného požadavku na volné rozložení funkcí je definován řádný rozklad funkcí na části podstatné pro komunikaci. Jsou definována data, která budou předmětem výměny a jejich požadované parametry. Stejná nebo podobná inteligentní elektronická zařízení ze stanic jako jsou ochranná a řídicí zařízení se zároveň nachází i v ostatních instalacích například v elektrárnách. Použití této normy pro taková zařízení ve výrobnách usnadňuje integraci systému například mezi řízením elektrárny a příslušným systémem pro automatizaci stanice. Pro některé z těchto ostatních aplikačních oblastí jako jsou větrné elektrárny, vodní elektrárny a rozptýlené zdroje, již byly definovány a zveřejněny konkrétní části normy podle souboru IEC 61850.