Normy

Obsah

ČSN EN 13121-2 Tento dokument EN 13121-2:2003 byl vypracován technickou komisí CEN/TC 210 "Sklolaminátové nádrže a nádoby", jejíž sekretariát zajišťuje DIN. Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje základní požadavky evropských směrnic a jiné národní nebo lokální požadavky. Vztah tohoto dokumentu ke směrnici EU je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou součástí tohoto dokumentu. EN 13121 sestává z následujících částí pod společným názvem "Nadzemní sklolaminátové nádrže a nádoby": Část 1 - Výchozí materiály - Technické a přejímací podmínky Část 2 - Sendvičové materiály - Chemická odolnost Část 3 - Konstrukce, výpočet a provedení Část 4 - Dodávání, instalování a údržba Tyto čtyři části společně určují odpovědnosti výrobců nádrží a nádob, výrobců nebo dodavatelů materiálu a odběratele. Návrh a výroba sklolaminátových nádrží zahrnuje řadu různých materiálů jako je pryskyřice, termoplasty a vyztužující vlákna a řadu různých výrobních postupů. Předpokládá se, že nádrže a nádoby vyhovující této evropské normě by měli vyrábět pouze výrobci, kteří jsou kompetentní a vhodně vybaveni pro splnění všech požadavků při používání materiálů vyrobených kompetentními a zkušenými výrobci materiálu. EN 13121-1 udává požadavky nutné pro prokázání, že sklolaminátový materiál a termoplastické obložení bude mít požadovanou chemickou a tepelnou odolnost pro podmínky provozu. EN 13121-1 specifikuje požadavky na technické a přejímací podmínky pro sklolamináty a termoplasty, které jsou nutné pro prokázání chemické odolnosti těchto materiálů v souladu s touto částí normy. EN 13121-2 uvádí požadavky nutno pro prokázání, že sklolaminát a termoplastové obložení bude mít postačující chemickou a tepelnou odolnost pro podmínky provozu. Část 2 definuje požadavky na ochrannou vrstvu a na strukturní lamináty, jakož i definuje způsoby pro prokázání vhodnosti čelit chemickému/tepelnému vlivu vyvolanému tekutinou a určuje stanovení dílčího výpočtového součinitele A2, jak je požadován pro výpočet v souladu s prEN 13121-3. Je popsáno pět metod - použití seznamu médií, použití údajů výrobce pryskyřice, použití údajů výrobce termoplastů, provozní zkušenosti a zkoušení vzorků. Výrobce nádrže nebo nádoby si může zvolit některou z těchto metod závisející na vhodných dostupných údajích pro konkrétní použití. Spolu s požadavky a přejímacími podmínkami pro výchozí materiály stanovenými v EN 13121-1, s požadavky na konstrukci a výrobu stanovenými v prEN 13121-3 a doporučeními pro dodávání, zacházení, instalování a údržbu uvedenými v EN 13121-4 doplňuje EN 13121-2 celkové požadavky normy. Tato část evropské normy uvádí požadavky na chemickou odolnost sendvičových materiálů používaných na nadzemní sklolaminátové nádrže a nádoby pro uskladňování a zpracování tekutin. Nádrže nebo nádoby mohou být vyráběny dílensky nebo na místě montáže, s obložením nebo bez něho. Přílohy A a B jsou normativní. Příloha C je informativní. Tento dokument obsahuje bibliografii.

Obsah

ČSN EN ISO 9921 Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na řečovou komunikaci při slovním varování a výstražných signálech, na informační sdělení a na řečovou komunikaci všeobecně. Jsou zde popsány metody předvídání a hodnocení její subjektivní a objektivní výkonnosti při praktickém použití. Jsou zde uvedeny příklady těchto metod. K dosažení optimálního výkonu řečové komunikace při specifickém použití jsou uvažovány specifikace použití a určení odpovídajících kritérií výkonnosti komunikace, návrh komunikačního systému i předpověď jeho výkonnosti a hodnocení výkonnosti pro místní podmínky. Použití jiných, než řečových sluchových výstražných signálů, není v této mezinárodní normě obsaženo, je však uvedeno v ISO 7731.

Obsah

ČSN ETSI EN 301 908-2 V2.2.1 Tato norma platí pro uživatelská zařízení CDMA s přímým rozprostřením, IMT-2000 (UTRA FDD). Obsahuje technické požadavky na uživatelská zařízení UTRA FDD z 3GPP vydání 99, 4 a 5, včetně uživatelských koncových zařízení podporujících HS-PDSCH používající modulaci QPSK a 16QAM. Je určena k pokrytí ustanovení článku 3.2 Směrnice 1999/5/EC [1] (Směrnice R&TTE).

Obsah

ČSN ISO 13472-1 Norma ČSN ISO 13472-1 popisuje zkušební metodu pro měření in-situ, činitele zvukové pohltivosti povrchů vozovky jako funkci frekvence v rozsahu od 250 Hz do 4 kHz. Předpokládá se kolmý dopad. Zkušební metoda může být použita při šikmém dopadu, avšak s omezeními (viz příloha F). Zkušební metoda je určena pro následující použití: - stanovení vlastností zvukové pohltivosti zkušebních drah podle ISO 10844, s mezními hodnotami, a dalších obdobných norem; - stanovení vlastností zvukové pohltivosti povrchu vozovek při běžném užívání; - porovnání projektovaných specifikací zvukové pohltivosti povrchu vozovek se skutečnými dosaženými údaji povrchu po dokončení stavebních prací. Touto metodou může být stanoven také komplexní činitel odrazu.

Obsah

ČSN EN 60862-3 Přejímaná norma specifikuje rozměrové výkresy a zapojení vývodů filtrů s povrchovou akustickou vlnou (PAV) v pouzdrech s vývody. Norma rovněž uvádí návod pro standardizaci rozměrových výkresů součástek pro řízení a filtraci kmitočtu. Druhé vydání IEC 60862-3 obsahuje rozměrové výkresy celkem osmi typů pouzder pro filtry s povrchovou akustickou vlnou (PAV), z toho je pět typů pouzder kovových a tři typy pouzder plastových. V závěru normy je uvedena literatura k této problematice.

Obsah

ČSN EN ISO 15680 Tato norma specifikuje metodu stanovení těkavých organických sloučenin (VOC) ve vodě izolací metodou purge-and-trap (P&T) a plynovou chromatografií (GC). V přílohách A, B a C jsou uvedeny příklady analytů, které je možno stanovit podle této normy. Tyto analyty počínají difluordichlormethanem (R-12) a končí trichlorbenzenem a zahrnují všechny nepolární těkavé organické sloučeniny v tomto rozmezí. Nejvhodnější detekci představuje hmotnostní spektrometrie v režimu elektronového nárazu (EI), ale je možno pracovat také s jinými detektory. Mez detekce závisí převážně na použitém detektoru a na provozních parametrech. Obvykle lze dosáhnout meze detekce až 10 ng/l. Pracovní rozsah zpravidla bývá do 100 µg/l. Podle této normy lze analyzovat pitnou, povrchovou a podzemní vodu. mořskou vodu a (zředěnou) vodu odpadní.

Obsah

ČSN ETSI EN 301 997-1 V1.1.1 Tato norma specifikuje minimální požadavky na zařízení a parametry systému, včetně parametrů nutných pro plánování společné existence MWS (multimediálních bezdrátových systémů) pracujících v kmitočtovém pásmu 40,5 GHz až 43,5 GHz a používaných pro široký rozsah aplikací včetně telekomunikačních a zábavních služeb. Pokud není zařízení MWS určeno pro telekomunikační účely (např. pro zábavní služby), mohou se používat jiné požadavky vztahující se na příklad na podmínky prostředí (viz 4.4), napájecí zdroj (viz 4.5) a synchronizační rozhraní (viz 4.7), pokud jsou splněny zaručené hodnoty parametrů nutných pro společnou existenci s jinými systémy MWS.

Obsah

ČSN EN 50377-9-2 Výrobní specifikace, obsažená v této normě, zavádí definici podmínek činnosti a popis částí konektorového souboru typu MT-RJ. Definuje 2 zástrčkové varianty bez vodicích kolíků a 2 zástrčkové varianty s vodícími kolíky, všechny v jednom kvalitativním stupni a jednu adaptérovou variantu. Uvádí jejich identifikaci a konstrukční rozměry zástrčky a adaptéru a geometrické rozměry ferule při spojení. Detailně stanovuje požadavky a postupy 3 zkoušek optické funkčnosti, 7 zkoušek mechanických a 4 zkoušek vlivu prostředí. V příloze A se stanovují velikosti zkušebních vzorků a sled zkoušek.

Obsah

ČSN EN ISO 15748-1 Tato část normy EN ISO 15748 platí pro navrhování, konstrukci a provedení rozvodné soustavy pitné vody na lodích, stacionárních nebo plovoucích zařízeních a plavidlech vnitrozemské plavby. Norma dále stanovuje minimální požadavky pro rozvodné soustavy pitné vody, aby vyhovovaly nařízením k ochraně pitné vody a zachování její kvality. Norma také poskytuje pokyny pro používané součástky a pro pokládání potrubí.

Obsah

ČSN EN 61920 ed. 2 Tato norma popisuje a klasifikuje infračervená zařízení a zabývá se vzájemným rušením, které je způsobeno rozšířeným současným používáním různých infračervených systémů. Vztahuje na systémy v pásmu 700 nm až 1 600 nm a zahrnuje všechny systémy pracující v tomto pásmu. Předmětem této normy je předcházet nebo alespoň omezit vzájemné rušení na nejmenší míru. Norma se nezabývá otázkami bezpečnosti ani technologií skleněných vláken. Pod pojmem "šíření vzduchem" se rozumí jak použití uvnitř tak i vně objektů. Jsou-li infračervené systémy použity pro přenos informací, týká se tato norma spojení ve fyzické vrstvě referenčního modelu propojení otevřených systémů (OSI) podle ISO 7498-1.

Obsah

ČSN EN ISO 10846-4 Pasivní izolátory vibrací různých druhů se používají pro snížení přenosu vibrací. Příkladem jsou montážní uchycení automobilových motorů, pružné podpory budov, pružná montážní uchycení a poddajné spojky hřídelů strojů na lodích a malé izolátory u domácích spotřebičů. ČSN EN ISO 10846-4 specifikuje přímou a nepřímou metodu pro měření funkce přenosové dynamické tuhosti u lineárních pružných prvků (s výjimkou pružných podpor), jako jsou pružné vlnovce, hadice, spojky hřídelů, silové napájecí kabely a závěsy potrubí. Tato část ISO 10846 patří do řady mezinárodních norem pro metody laboratorního měření vibroakustických vlastností pružných prvků, které rovněž obsahují dokumenty o principech měření a o přímé metodě, o nepřímé metodě a o metodě měření v budicím bodě pro pružné podpory. Laboratorní podmínky, které jsou popsány v této části ISO 10846, zahrnují aplikaci statického předpětí, kde je to vhodné. Výsledky metody popsané v ČSN EN ISO 10846-4 jsou užitečné pro pružné prvky, jež jsou použity ke snížení zvuku šířeného konstrukcemi (primárně s frekvencí nad 20 Hz). Metoda necharakterizuje zcela prvky, jež jsou použity pro zeslabení nízkofrekvenčních vibrací nebo šíření rázů.

Obsah

ČSN EN 13096 Tento dokument (EN 13096:2003) byl vypracován technickou komisí CEN/TC 23 "Lahve na přepravu plynů", jejíž sekretariát je v BSI. Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje splnění základních požadavků směrnic pro přepravu nebezpečného zboží. Tato evropská norma byla navržena pro odkazy do RID a do technických příloh ADR. Proto normy uvedené v normativních odkazech a pokrývající základní požadavky RID/ADR neuvedené ve stávající normě jsou normativní, pouze jsou-li tyto normy uvedeny v RID nebo v technických přílohách ADR. Tato evropská norma stanovuje všeobecné požadavky (jako tlak pro plnění, součinitel plnění atd.) pro plnění jednotlivých složek plynů do nádob, rozvodných potrubí lahví na přepravu plynů (svazků), velkoobjemových lahví na přepravu plynů a sudů jednotlivými složkami plynů. Tato norma neplatí pro zvláštní požadavky při plnění lahví acetylenem a rovněž neplatí pro kryogenické plyny. Požadavky pro plnění směsmi plynů jsou uvedeny v EN 13099. Tato norma platí především na plyny pro průmyslové použití vyjma LPG, pro které je rovněž použitelná. Pro tyto plyny platí norma na lahve pro LPG, viz EN 1439, Znovuplnitelné ocelové svařované lahve na přepravu zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) Návrh a konstrukce, připravená CEN/TC 286 Zařízení a příslušenství na zkapalněné uhlovodíkové plyny. Ve většině severních zemí Evropy je přípustné použít vyšší plnicí stupně a nádoby se mohou bezpečně používat po více roků, než je stanoveno v této normě, neboť okolní teploty jsou trvale nižší než v jižních částech Evropy. V těch případech, kdy nádoby na plyny mají být plněny, přepravovány a používány výhradně v rámci země, je třeba postupovat v souladu s místními národními normami.