Normy

Obsah

ČSN EN 13084-4 Norma ČSN EN 13084-4 specifikuje zvláštní požadavky a funkční podmínky pro návrh a montáž vložkových systémů, zhotovených z cihelného zdiva, pro volně stojící komíny a stanovuje požadavky na zajištění mechanické pevnosti a stability vložek, v souladu se všeobecnými požadavky, stanovenými ČSN EN 13084-1.

Obsah

ČSN EN 54-17 Tato norma specifikuje požadavky, zkušební metody, kritéria provedení pro izolátory, které jsou použity v systémech elektrické požární signalizace pro budovy (viz EN 54-1).

Obsah

ČSN EN 61988-3-1 Tato část normy popisuje výkresy a požadované rozměry modulů plazmových zobrazovacích panelů (PDP), komponent PDP, podsestav PDP a doplňkových komponent. Tato část normy slouží jako základ pro stanovení sady PDP modulů se standardním popisem rozměrů. Zaváděná IEC 61988-3-1 představuje celkem 25 stran anglického a francouzského textu.

Obsah

TNI 36 0451 V průběhu života osvětlovací soustavy dochází k postupnému snížení jejího užitečného světelného toku v důsledku usazování nečistot na povrchu soustavy a jejího stárnutí. Míra snížení je ovlivněna výběrem zařízení a okolními a provozními podmínkami. Při vypracování světelně technického návrhu nutno s těmito případy počítat pomocí udržovacího činitele a vhodného plánu údržby s cílem toto znehodnocení omezit. V kapitole 4.8 normy pro osvětlení "ISO8995/CIE S 008-2001 Osvětlení vnitřních pracovních prostorů" je doporučena minimální hodnota udržovacího činitele. Norma stanovuje, že "osvětlovací soustava má být navrhována se souhrnným udržovacím činitelem vypočítaným pro vybrané osvětlovací zařízení, okolní prostředí a předepsaný plán údržby". Velká hodnota udržovacího činitele a vhodný plán údržby podporují energeticky efektivní projekt osvětlovací soustavy a omezují požadavky na instalovaný příkon na osvětlení. V této TNI jsou popsány parametry ovlivňující proces stárnutí a je zde předložen postup umožňující odhadnout udržovací činitel pro vnitřní osvětlovací soustavy. Poskytuje informaci potřebnou pro výběr zařízení a stanovení ekonomických intervalů údržby a informaci o technických prostředcích pro obsluhu osvětlovacích soustav. Jsou zde uvedeny některé příklady parametrů, avšak s tím, že se doporučuje získávat přesnější údaje od výrobců.

Obsah

ČSN EN 13923 Tato evropská norma (EN 13923:2005) byla vypracována technickou komisí CEN/TC 210 "Termoplastické nádrže a nádoby", jejíž sekretariát zajišťuje DIN. Tento dokument podlého Směrnici pro tlaková zařízení (PED) a podporuje splnění základních požadavků Směrnice EU. Vztah tohoto dokumentu ke Směrnici EU viz informativní přílohu ZA, která je nedílnou součástí tohoto dokumentu. Tato evropská norma specifikuje dvě návrhové metody pro vinuté sklolaminátové nádoby. V této evropské normě je ve výpočtu pevnosti a tuhosti skořepiny uvažováno pouze vinutí. - Metoda A popisuje výpočet vyztužení válcové skořepiny a den založený na teorii sítě. - Metoda B popisuje výpočet vyztužení válcové skořepiny a den založený na teorii laminátu. Konstrukce a výroba vinutými vlákny vyztužených sklolaminátových nádob zahrnuje řadu různých materiálů, jako je pryskyřice, termoplasty a vyztužující vlákna. Z toho vyplývá, že nádoby odpovídající této evropské normě by měly být vyráběny pouze výrobci a operátory, kteří jsou kompetentní a vhodně vybavení pro splnění všech požadavků, při používání materiálů vyráběných kompetentními a zkušenými výrobci. Tato evropská norma specifikuje meze napětí deformací a požadavky na přejímací zkoušky. Tato evropská norma specifikuje požadavky pro navrhování zahrnující výchozí materiály, výpočet, vyrábění včetně kombinovaných materiálů a zkoušení bezešvých sklolaminátových nádob s ochrannou vrstvou, využívající pouze vícesměrně vinutá vlákna, vyráběné továrně a určené pro používání nad zemí a pro skladování a zpracování tekutin. Tato evropská norma zahrnuje nádoby vystavené tlakům pod 20 MPa a teplotám mezi -20 °C a 120 °C. Z platnosti této evropské normy jsou vyloučeny přepravní nádoby, nádoby s dvojitou stěnou, podtlakové nádoby, nádoby s rizikem výbuchu nebo poškození, které by mohlo způsobit únik emisí nebo radioaktivity.

Obsah

ČSN 73 3715 Tato norma přebírá Technickou zprávu CEN TR 15125, která doplňuje technické podklady pro ČSN EN 13914-2 a má charakter pravidel pro praxi. Platí pro navrhování, přípravu a provádění vnitřních cementových a/nebo vápenných omítek pro všechny běžné druhy podkladů za normálních podmínek. Zahrnuje provádění vnitřních omítek jak na nové a staré podklady, tak také údržbu a opravu stávajících staveb. Týká se materiálů, podkladů, přípravy povrchu, který má být omítán, výběru vhodného sádrového omítkového systému, metod provádění, kontroly a zkoušení vnitřních omítek. Zahrnuje rovněž směsi pro vnitřní omítky ze sádry, které mají speciální vlastnosti týkající se tepelné a požární odolnosti, zvukové izolace a zvýšeného pohlcování radiace.

Obsah

ČSN 34 7007 ed. 2 Norma zahrnuje převzetí překladem harmonizační dokument HD 629.2 S1:2005.

Obsah

ČSN EN ISO 10931 Tato mezinárodní norma specifikuje vlastnosti a požadavky na potrubní systémy a jejich součásti vyrobené z polyvinylidenfluoridu (PVDF) pro nadzemní použití v průmyslových aplikacích. Je určena pro odborníky, konstruktéry, certifikační orgány, kontrolními orgány, zkušební laboratoře, výrobce a uživatele. Tuto mezinárodní normu je možné použít pro PVDF trubky, tvarovky, ventily a doplňkové příslušenství, pro jejich spoje a spoje se součástmi vyrobenými z jiných plastů a neplastových materiálů v závislosti na jejich použití. Jsou určené pro dopravu kapalných a plynných médií stejně jako tuhých látek v médiích pro průmyslové aplikace jako jsou: - chemické továrny; - průmyslové kanalizace; - energetika (doprava vody pro chlazení a všeobecné použití); - provozy pro galvanické pokovování a další povrchové úpravy; - polovodičový průmysl; - podniky zemědělské výroby; - úprava vody. Tato norma se používá pro PVDF potrubní systémy do 150 °C. Avšak pro aplikace nad 120 °C, které závisejí na bodu tání krystalické fáze PVDF materiálů je vhodné se řídit doporučeními výrobce součástí (součásti musí splňovat očekávané mechanické, teplotní a chemické požadavky a odolávat dopravovaným médiím).

Obsah

ČSN EN 1504-3 Tato evropská norma specifikuje požadavky pro identifikaci, na funkční vlastnosti (včetně trvanlivosti) a na bezpečnost výrobků a systémů užívaných pro opravy betonových konstrukcí, a to opravy se statickou funkcí a bez statické funkce. Tato evropská norma platí pro správkové malty a betony, použitelné společně s dalšími výrobky a systémy, určené k obnově a/nebo nahrazení narušeného betonu a k ochraně výztuže, pokud je to nutné k prodloužení doby životnosti betonové konstrukce vykazující projevy degradace. Ve shodě s ENV 1504-9 pokrývá tato norma výrobky a systémy pro následující oblasti použití: Zásada 3 - Obnova betonu Metoda 3.1 - Nanášení malty ručně Metoda 3.2 - Dobetonování Metoda 3.3 - Nástřik betonu nebo malty Zásada 4 - Zesílení konstrukce Metoda 4.4 - Doplnění malty nebo betonu - reprofilace Zásada 7 - Ochrana nebo obnovení pasivace Metoda 7.1 - Zvětšení tloušťky krycí vrstvy výztuže dodatečně nanesenou cementovou maltou nebo betonem Metoda 7.2 - Náhrada kontaminovaného nebo karbonatovaného betonu

Obsah

ČSN EN 13384-3 ČSN EN 13384-3 uvádí návod na tvorbu vývojových diagramů a tabulek pro výpočtový postup ke stanovení funkčních vlastností komína, na který je připojen jeden spotřebič. Pro sestavení tabulek je podkladem ČSN EN 13384-1, uvádějící výpočtové vztahy, na které jsou v tabulkové sestavě odkazy. Diagramy a tabulky jsou vyvinuty pro nastavení spalinové cesty bez podrobného výpočtu podle ČSN EN 13384-1.

Obsah

ČSN EN ISO 10308 Norma shrnuje publikované metody zviditelnění pórů a nespojitostí v povlacích hliníku, anodicky oxidovaného hliníku, mosazi, kadmia, chromu, kobaltu, mědi, zlata, india, olova, niklu, v povlacích nikl-bór, nikl-kobalt, nikl-železo, nikl-fosfor, v povlacích palladia, platiny, ve smaltovaných povlacích, v povlacích rhodia, stříbra, cínu, v povlacích cín-olovo, cín-nikl, cín-zinek, v povlacích zinku a chromátových nebo fosfátových konverzních povlacích (včetně přidaných organických povlaků) na podkladech z hliníku, beryliového bronzu, mosazi, mědi. železa, slitin NiFeCo, hořčíku, niklu, Ni-B, Ni-P, fosforového bronzu, stříbra, oceli, Sn-Ni a ze slitin zinku.