Normy

Obsah

ČSN EN 14250 Norma stanovuje materiálové, výrobkové a dokumentační požadavky na prefabrikované nosné prvky (např. příhradové vazníky pro střechy, stěny a stropy, rámy, složené nosníky a průvlaky) určené pro pozemní stavby vyrobené z rostlého konstrukčního řeziva podle EN 14081-1 (se zubovitými spoji nebo bez těchto spojů) a spojované kovovými styčníkovými deskami s prolisovanými trny. Norma rovněž stanovuje postupy zkoušek a/nebo výpočtu pro hodnocení shody, požadavky pro označení těchto prvků a venkovní podmínky. Tato norma nezahrnuje prefabrikované nosné dřevěné prvky určené pro použití v konstrukcích s převážně dynamickým zatížením (např. mostech) nebo pro použití v nechráněných venkovních podmínkách (tj. třídě užití 3 podle EN 335-1).

Obsah

ČSN EN 534+A1 Norma specifikuje technické charakteristiky a zavádí zkušební a kontrolní metody pro asfaltové vlnité desky při opuštění výrobny. Dále norma stanovuje hodnocení shody výrobků s touto normou.

Obsah

ČSN ETSI EN 300 373-2 V1.2.1 Tato norma platí pro rádiové vysílače a přijímače určené k použití na plavidlech pracující buď pouze v pásmu středních vln (MF) nebo v pásmech středních a krátkých vln (MF/HF) přidělených v Radiokomunikačním řádu Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) námořní pohyblivé službě (MMS). Vztahuje se na zařízení pro modulaci s jedním postranním pásmem (SSB) pro telefonní vysílání a příjem (J3E) a modulaci s klíčováním kmitočtovým posuvem (FSK) nebo SSB klíčované pomocné nosné pro vysílání a příjem signálů digitálního selektivního volání (DSC). Tato norma se rovněž vztahuje na rádiová zařízení s řídicí jednotkou DSC buď integrovanou nebo vnější. Tato norma je určena k pokrytí ustanovení článku 3.2 Směrnice 1999/5/EC (Směrnice R&TTE), který stanoví, že "...rádiová zařízení musí být konstruována tak, aby efektivně využívala spektrum přidělené zemským/kosmickým radiokomunikacím a technickým prostředkům umístěným na oběžné dráze, aby se zabránilo škodlivému rušení". Požadavky v této normě jsou použitelné pro přijímače pracující na všech kmitočtech v pásmech 1 606,5 kHz až 4 000 kHz, nebo 1 606,5 kHz až 27,5 MHz přidělených v Radiokomunikačním řádu ITU pro MMS. Jiné přijímače pracující na diskrétních kmitočtech mají splňovat všechny požadavky této normy a další příslušné normy platné pro použité kmitočty a režimy. Pokud jsou zařízení nebo jejich části navržena tak, aby je bylo možno použít pro jiné kategorie námořní radiokomunikace (například Morseova telegrafie nebo NBDP - ETS 300 067), mají takové části zařízení splňovat příslušné požadavky vhodných norem pro dotčené služby, například ETS 300 067. Navíc k této normě budou platit pro zařízení v rozsahu platnosti této normy i jiné EN, které specifikují technické požadavky v souvislosti se základními požadavky podle jiných částí článku 3 Směrnice R&TTE.

Obsah

ČSN EN ISO 10360-2 Tato část ISO 10360 je normou geometrických požadavků na výrobky (GPS) a je považována za všeobecnou normu GPS (viz ISO/TR 14638). Ovlivňuje články 5 řetězce norem rozměrů, vzdáleností, poloměrů, úhlu, tvaru, směru, polohy, házení a základen. Pro více detailních informací o vztahu této části ISO10360 k jiným normám a k matici GPS viz přílohu F. Zkušební postupy v této části ISO 10360 mají tři cíle: 1) zkouška chyby indikace kalibrované zkušební délky pomocí snímací hlavy bez jakéhokoliv odsazení hrotu snímacího doteku; 2) zkouška chyby indikace kalibrované zkušební délky pomocí snímací hlavy se specifikovaným odsazením hrotu snímacího doteku; a 3) zkouška reprodukovatelnosti měření kalibrované zkušební délky. Předností těchto zkoušek je, že výsledek měření má přímou návaznost na jednotku délky metr a poskytuje informace o způsobilosti souřadnicového měřicího stroje (CMM) při měření podobných délek. Kapitola 3 této části ISO 10360 obsahuje definice, které nahrazují podobné definice v ISO 10360-1:2000. Tyto přepracované definice jsou potřebné k zamezení víceznačnosti, která by mohla vzniknout tímto vydáním ISO 10360-2. Kromě toho, definice 3.6 nahrazuje účinně odpovídající definici v ISO 10360-1:2000, jelikož k vyjasnění byly použity značky přepracované a rozšířené. Tato část ISO 10360 specifikuje výrobcem stanovené přejímací zkoušky pro ověření způsobilosti souřadnicových měřicích strojů (CMM), používaných pro měření lineárních rozměrů. Specifikuje rovněž periodické zkoušky, které umožňují uživateli v opakovaných časových odstupech ověřit způsobilost CMM. Přejímací a periodické zkoušky uvedené v této části ISO 10360 jsou použitelné jen na kartézské CMM s kontaktními snímacími hlavami jakéhokoliv operačního typu v režimu snímání diskrétních bodů. Tato část ISO 10360 vysloveně neplatí pro: - ne-kartézské CMM; avšak části mohou být použity na základě vzájemné dohody z této části ISO 10360, též na ne-kartézské CMM; - CMM s optickým senzorem; avšak části mohou být použity na základě vzájemné dohody též na optické CMM. Tato část ISO 10360 specifikuje požadavky na způsobilost, které mohou být stanoveny výrobcem nebo uživatelem CMM, typ a způsob provedení přejímacích a periodických zkoušek k prokázání stanovených požadavků, pravidla pro zkoušku shody a aplikace pro které mohou být přejímací a periodické zkoušky použity.

Obsah

ČSN EN 14658+A1 Tato evropská norma se týká mechanických kontinuálních manipulačních zařízení použitých v povrchových hnědouhelných dolech a jednotlivých mechanických manipulačních zařízení použitých: - pro dopravu hnědého uhlí nebo skrývky z povrchových dolů; - pro dopravu zbytků a hlušiny z úpraven hnědého uhlí do povrchových dolů; - pro dopravu hnědého uhlí, skrývky nebo zbytků při zpracování hnědého uhlí a hlušiny z jednoho povrchového dolu do druhého. Tato norma se použije pro kontinuální manipulační zařízení pracující v ohraničených místech, ke kterým je zakázán přístup veřejnosti a jsou přístupná pouze oprávněným osobám. Norma stanovuje bezpečnostní požadavky pro stacionární, mobilní a přesuvné kontinuální manipulační zařízení, navržené pro kontinuální dopravu sypkých materiálů z místa nakládky na zařízení do místa vykládky ze zařízení.

Obsah

ČSN EN 62341-1-2 Tato část souboru ČSN EN 62341 uvádí přednostní termíny, jejich definice a značky pro displeje s organickými diodami LED, s cílem, aby byla v publikacích vypracovávaných v různých zemích používána jednotná terminologie. Zaváděná IEC 62341-1-2 představuje celkem 55 stran anglického a francouzského textu.

Obsah

ČSN EN 60335-2-30 Tato norma se zabývá bezpečností elektrických topidel pro vytápění místností pro domácnost a podobné účely, jejichž jmenovité napětí nepřesahuje 250 V u jednofázových spotřebičů a 480 V u ostatních spotřebičů.

Obsah

ČSN EN 62083 ed. 2 Tato mezinárodní norma se vztahuje na konstrukci, výrobu a některé aspekty instalace systému plánování radioterapeutické léčby (RTPS), používaných ve zdravotnické praxi při plánování radioterapeutické léčby lidí, importujících vstupní data buď od obsluhy nebo přímo z jiných zařízení poskytujících data v tištěné formě k nahlédnutí nebo přímo do jiných zařízení a určených pro normální použití školenou obsluhou s požadovanými znalostmi a schopnostmi na základě pravomoci příslušně oprávněných nebo kvalifikovaných osob, k udržování souladu s doporučeními uvedenými v návodu k použití a k použití v prostředí a v podmínkách napájení elektrickou energií specifikovaných v technickém popisu.

Obsah

ČSN EN ISO 17201-5 Tato část ISO 17201 poskytuje směrnice pro management hluku střeleckých činností na střelnicích. Stanovuje řízení hluku přijímaného vně střelnic v určených místech příjmu, a to buď na základě měřených, nebo vypočítaných hladin expozice zvuku. Tato část ISO 17201 se také může používat při plánování nových nebo rekonstrukci stávajících střelnic. Úmyslem je vyhovět všem odpovídajícím místním zákonům a nařízením, které zahrnují převod hladiny expozice zvuku na jiné indikátory, jak je to uvedeno v ISO 17201-3. Tato část ISO 17201 se používá pro zbraně s ráží menší než 20 mm nebo s explozivní náplní menší než ekvivalent 50 g TNT a tlaky v místě příjmu menší než 1 kPa. POZNÁMKA - Mohou se použít národní nebo místní předpisy, které jsou přísnější. V různých předpisech používaných ve světě lze nalézt mnoho různých přístupů k managementu hluku. V některých zemích se k omezení hladin hluku střeleb používají dlouhodobé ekvivalentní hladiny zvuku. V jiných zemích je řízení řešeno omezením hladiny jednoho výstřelu nebo rozdílu mezi dlouhodobou hodnoticí hladinou a hladinou zvuku pozadí atd. Tato část ISO 17201 poskytuje metodu managementu hluku k řízení ekvivalentní hladiny zvuku stanovením počtu výstřelů pro každou kombinaci typu zbraně, typu střeliva, umístěním střelce a směru střelby, které jsou na střelnici užívány. Vážení počtu výstřelů se váže k hladinám expozice zvuku vytvářených každou kombinací v místech příjmu. Přímým vztažením počtu výstřelů k mezním hodnotám lze dosáhnout cílů managementu hluku, jako např. minimalizaci hlukové zátěže v blízkém okolí střelnice.