Normy

Obsah

ČSN EN 13001-3-2 Tato evropská norma se používá spolu s EN 13001-1 a EN 13001-2, které uvádějí obecné podmínky, požadavky a metody navrhování a teoretického ověřování, aby se u ocelových lan jeřábů zabránilo mechanickým nebezpečím. POZNÁMKA: Specifické požadavky pro jednotlivé typy jeřábů jsou uvedeny v příslušných evropských normách pro jednotlivé typy jeřábů. Následuje výpis významných nebezpečných situací a nebezpečných událostí, které by mohly vést k rizikům pro osoby během normálního používání a při předvídatelném chybném použití. Kapitoly 5 až 6 této normy jsou nezbytné pro omezení nebo vyloučení rizik, spojených s tímto nebezpečím: - překročení limitů únosnosti (mez kluzu, pevnosti, únava). Tato evropská norma neplatí pro jeřáby, které byly vyrobeny před jejím datem vydání jako EN a slouží jako základ odkazů pro evropské normy pro jednotlivé typy jeřábů (viz příloha C). EN 13001-3-2 pojednává pouze o metodě mezních stavů, uvedené v EN 13001-1.

Obsah

ČSN EN 60050-903 IEV (soubor IEC 60050) je univerzální vícejazyčný slovník zahrnující oblast elektrotechniky, elektroniky a telekomunikací (dostupný na www.electropedia.org). Obsahuje přibližně 20 000 terminologických hesel, z nichž každé odpovídá jednomu pojmu. Tato hesla jsou rozdělena do přibližně 80 částí, přičemž každá část odpovídá určité oblasti. Tato část IEC 60050 uvádí všeobecnou terminologii používanou v oboru posuzování rizika. Má status horizontální normy v souladu s Pokynem IEC 108 Směrnice pro zajištění souvislosti publikací IEC - Aplikace horizontálních norem. Tato terminologie je shodná s terminologií vypracovanou v ostatních specializovaných částech IEV.

Obsah

ČSN EN 61000-4-19 Tato část souboru norem uvádí požadavky na odolnost proti symetrickým rušením a signálům šířeným vedením v kmitočtovém rozsahu 2 kHz až 150 kHz a příslušné zkušební metody pro elektrická a elektronická zařízení. Před-mětem této normy je stanovit reprodukovatelný základ pro zkoušení zařízení s aplikací symetrických rušení . Tato norma definuje: zkušební tvary vln, zkušební zařízení, rozsah zkušebních úrovní, zkušební sestavu a zkušební postupy. Tyto zkoušky jsou určeny k prokázání odolnosti elektrických a elektronických zařízení pracujících při síťovém napájecím napětí až do 280 V a kmitočtu 50 Hz nebo 60 Hz. Emise v kmitočtovém rozsahu 2 kHz až 150 kHz jsou často jak v symetrickém režimu, tak i v nesymetrickém režimu. Tato norma poskytuje zkoušky odolnosti pouze pro symetrický režim rušení a signálů. Je doporučeno provádět zkoušky i v nesymetrickém režimu, na něž se vztahuje ČSN EN 61000-4-16.

Obsah

ČSN EN 61169-45 Tato norma uvádí informace a pravidla pro vypracování předmětových specifikací vysokofrekvenčních koaxiálních konektorů řady SQMA s rychlým zajištěním s charakteristickou impedancí 50 a mezní hodnotou provozních kmitočtů do 18 GHz, které se používají ve spojení s vysokofrekvenčními kabely nebo s mikropásky v mikrovlnných, telekomunikačních, bezdrátových a dalších oblastech. Norma popisuje rozměry rozhraní konektorů pro všeobecné účely stupně 2 a standardních zkušebních konektorů stupně 0 spolu s informacemi o kalibrech, a povinné zkoušky vybrané z IEC 61169-1, použitelné pro všechny předmětové specifikace konektorů typu SQMA. Norma uvádí doporučené funkční charakteristiky, které je třeba vzít v úvahu při vypracování předmětových specifikací a zahrnuje plány zkoušek a kontrolní požadavky pro úrovně hodnocení M a H.

Obsah

ČSN EN 60904-8 ed. 2 Tato část souboru norem specifikuje požadavky na měření spektrální citlivosti lineárních i nelineárních foto-voltaických součástek. Spektrální citlivost fotovoltaické součástky se používá při vývoji buněk a analýzy buněk, protože poskytuje míru rekombinace a dalších procesů probíhajících uvnitř polovodičového materiálu nebo ma-teriálu systému buňky.

Obsah

ČSN ISOIEC 27033-3 Tato část ISO/IEC 27033 popisuje hrozby, techniky návrhu a otázky řízení spojené s referenčními síťovými scénáři. Pro každý scénář poskytuje podrobné pokyny ohledně bezpečnostních hrozeb a technik návrhu bezpečnosti a opatření potřebných ke zmírnění souvisejících rizik. Pokud je to relevantní, obsahuje odkazy na ISO/IEC 27033 4 až ISO/IEC 27033-6, aby se zabránilo duplikování obsahu těchto dokumentů. Informace uvedené v této části ISO/IEC 27033 jsou určeny pro použití při přezkoumání možností technické architektury/návrhu bezpečnosti a při výběru a dokumentování preferované technické architektury/návrhu bezpečnosti a souvisejících opatření bezpečnosti, v souladu s normou ISO/IEC 27033-2. Vybrané konkrétní informace (spolu s informacemi vybranými z ISO/IEC 27033-4 až ISO/IEC 27033-6) budou záviset na cha-rakteristikách přezkoumávaného síťového prostředí, tj. na konkrétním síťovém scénáři (scénářích) a příslušných "technologických" tématech Celkově tato část ISO/IEC 27033 podstatně pomůže komplexní definici a implementaci bezpečnosti pro síťové prostředí jakékoli organizace. V informativní příloze A je uveden příklad politiky pro používání Internetu. Účelem politiky je zavést přijatelné využití výpočetní techniky ve společnosti zavedením pravidel pro ochranu zaměstnanců a společnosti. Informativní příloha B obsahuje katalog hrozeb souvisejících s bezpečností sítě a síťového prostředí.

Obsah

ČSN ISO/IEC 27033-2 Tato část ISO/IEC 27033 poskytuje organizacím směrnice pro plánování, návrh, implementaci a dokumentaci zabezpečení sítě. ČSN ISO/IEC 27033-2 se zabývá následujícími okruhy problematiky zabezpečení sítě: 1. Příprava návrhu bezpečnosti sítě 1.1. Úvod 1.2. Identifikace aktiv 1.3. Shromáždění požadavků 1.4. Přezkoumání požadavků 1.5. Přezkoumání existujících návrhů a implementací 2. Návrh bezpečnosti sítě 2.1. Úvod 2.2. Zásady návrhu 2.3. Zakončení návrhu 3. Implementace 3.1. Úvod 3.2. Kritéria výběru síťových komponent 3.3. Kritéria výběru produktu nebo dodavatele 3.4. Správa a řízení sítě 3.5. Zaznamenávání do logu, monitorování a odezva na incidenty 3.6. Dokumentace 3.7. Plány testů a provádění testování 3.8. Zakončení V informativní příloze A jsou formou tabulky přehledně uvedeny křížové odkazy mezi opatřeními obsaženými v normách ISO/IEC 27001:2005/ISO/IEC 27002:2005, které se týkají problematiky bezpečnosti sítě, a kapi-tolami ISO/IEC 27033-2:2012. V informativní příloze B jsou uvedeny vzory šablon dokumentace. Informativní příloha C popisuje mapování struktury ITU-T X.805 a opatření ISO/IEC 27001:2005.

Obsah

ČSN ISO 12110-2 Tato část normy ISO 12110 uvádí techniky počítání cyklů a metody redukce údajů, které se používají při zkoušení únavy s proměnnou amplitudou. Počítání cyklů je povinné pro každou zkoušku nebo sérii zkoušek zatímco metody redukce údajů jsou volitelné. Tato část normy ISO 12110 doplňuje ISO 12110-1, která obsahuje všeobecné zásady a popisuje obvyklé požadavky na únavové zkoušení s proměnnou amplitudou. V této části normy ISO 12110 se výraz "zatěžování" odkazuje buď na sílu, napětí nebo deformaci, jelikož metody uvedené v tomto dokumentu jsou obecně platné. Po definování termínů používaných v této části normy 12110 jsou vysvětleny techniky počítání cyklů a zásady jejich výběrů. Samostatná přílohy jsou věnovány počítání cyklů metodou "Rainflow" a příkladům prezentace dosažených výsledků (přílohy A a C). Příloha B normy uvádí příklady kvantifikace a extrakce cyklů a sestavení cyklů posloupnosti otevřeného cyklu.

Obsah

ČSN EN 326-2+A1 Tato evropská norma určuje metody pro počáteční zkoušení typu (ITT), řízení výroby (FPC), cizí dohled a posouzení shody vlastností desek na bázi dřeva s EN 13986 a s požadavky na desky na bázi dřeva mimo stavebnictví. Poskytuje pro řízení výroby metody pro posouzení shody dávek a výroby za delší časový úsek a pro cizí dohled metody pro úvodní inspekci výroby, počáteční zkoušení typu výrobku a pro dohled na řízení výroby.

Obsah

ČSN EN 13859-2 Tato evropská norma uvádí charakteristiky pásů a fólií z plastů, asfaltu, pryže nebo jiných materiálů určených pod vnější opláštění stěn k zamezení pronikání větru a vody z vnějšího prostředí. Norma specifikuje požadavky a zkušební metody a uvádí hodnocení shody výrobků.

Obsah

ČSN 73 6175 Tato norma stanovuje zkušební metody pro měření podélných a příčných nerovností povrchů vozovek pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch (asfaltových, betonových a dlážděných), jejich vyhodnocování a stanovuje nezbytná opatření prováděná na základě výsledků zkoušek. V normě jsou uvedeny tyto zkušební metody: a) měření příčných a podélných profilů nerovnosti a megatextury profilometry podle ČSN EN 13036-6; b) měření jednotlivých nerovností povrchu vozovky latí podle ČSN EN 13036-7; c) měření parametrů příčné nerovnosti podle ČSN EN 13036-8; d) měření podélné a příčné nerovnosti povrchu vozovky latí; e) měření podélné nerovnosti povrchu vozovky planografem; f) měření podélného a příčného profilu povrchu vozovky nivelací; g) měření podélné nerovnosti povrchu vozovky profilometrem s dvouhmotovým odezvovým systémem; h) měření podélné nerovnosti povrchu vozovky vozidlem se snímačem svislého zrychlení; i) měření podélné a příčné nerovnosti povrchu vozovky profilometrem Dipstick; j) měření filtrovaného profilu podélné nerovnosti povrchu vozovky z pohyblivé inerciální referenční plošiny profilometru SDP (South Dakota Profiler).

Obsah

ČSN EN ISO 105-B02 Tato část ISO 105 stanoví metodu určenou pro postup ke zjišťování vlivu působení umělého světelného zdroje odpovídajícího přírodnímu dennímu světlu (D65) na barvu textilií všech druhů a všech forem zpracování. Tato metoda je rovněž použitelná pro bílé (bělené nebo opticky zjasněné) textilie. Metoda umožňuje použití dvou různých sad modrých vlněných standardů. Výsledky s použitím těchto dvou různých sad nemusí být shodné.