Normy

Obsah

ČSN EN ISO 24534-4 Tato mezinárodní norma zavádí jednoznačný identifikátor vozidla a další data o vozidle v rámci systému elektronické registrace ERI založené na jednoznačném identifikátoru, ten je zejména vhodný pro: - elektronickou identifikaci místních zahraničních vozidel národními správními orgány; - výrobu vozidla, údržbu vozidla v době životnosti a identifikaci konce životnosti; - úpravu dat vozidla; - účely spojené s bezpečností; - snížení kriminality; - komerční služby. Tato norma definuje data rozhraní pro bezpečnou výměnu dat mezi tagem elektronické registrace (ERT) a čtečkou, nebo záznamovým zařízením ERI ve vozidle, nebo mimo něj, pomocí asymetrického šifrování. POZNÁMKA - Palubní zařízení obsahující data ERI se nazývá tag elektronické registrace (ERT). Tato norma obsahuje: - rozhraní aplikační vrstvy mezi ERT a palubní čtečkou ERI, nebo záznamovým zařízením ERI; - rozhraní aplikační vrstvy mezi zařízením ERI a externími čtečkami ERI, nebo záznamovými zařízeními ERI; - bezpečnostní aspekty spojené s komunikací s ERT.

Obsah

ČSN EN 60146-1-1 ed. 2 Tato norma specifikuje požadavky na funkci všech polovodičových výkonových měničů a polovodičových výkonových spínačů používajících řízené a/nebo neřízené elektronické spínače. Přednostně je určena pro specifikování základních požadavků na měniče všeobecně a požadavků aplikovatelných na sítí komutované měniče pro přeměnu energie střídavého proudu na energii stejnosměrného proudu nebo naopak. Části této normy jsou také aplikovatelné na jiné typy elektronických výkonových měničů za předpokladu, že nemají svoje vlastní normy výrobku. Toto čtvrté vydání je technickou revizí a zavádí pět hlavních změn: reedici celé normy podle aktuálních směrnic; opravu definic a přidává nové termíny, zejména termíny týkající se EMC, harmonického zkreslení a koordinace izolace; tolerance servisních podmínek byly revidovány podle souboru norem IEC 61000; zkoušky izolace byly revidovány ve shodě s koordinací izolace a byly přidány tři nové přílohy.

Obsah

ČSN ISO 22006 Tato mezinárodní norma poskytuje pomoc výrobcům plodin při přijetí ISO 9001:2008 [1] pro oblast jejich činnosti. Pojem "plodina" zahrnuje sezónní plodiny (např. obilí, luštěniny, olejnatá semena, koření, ovoce a zelenina), plodiny pěstované v řádcích, trvalé kultury, které se pěstují delší dobu, a dále plodiny rostoucí divoce, jejichž pěstování není formálně řízeno. Zahradnické plodiny poskytují širší škálu typů od ovocných druhů jednoletých a víceletých, zeleniny a okrasných kvetoucích rostlin po víceleté keře a stromy a kořenové druhy. Tyto různorodé plodiny vyžadují širokou škálu forem výsadby, pěstování, boje proti škůdcům a metod a postupů sklizně. Rozhodnutí týkající se výsadby, pěstování a sklizně mohou být podobná, i když konkrétní kroky mohou být při rozsahu typů plodin zcela odlišné.

Obsah

ČSN EN 1994-1-1 ed.2 Norma pojednává o navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí. Obsahuje potřebné údaje o materiálu, analýze spřažených konstrukcí, posuzování mezních stavů únosnosti a použitelnosti, styčnících a deskách vy-betonovaných do tenkých plechů. Norma má přílohy obsahující pomůcky pro stanovení tuhosti styčníků, návod na provádění zkoušek a zjednodušené podklady pro zahrnutí vlivu smršťování betonu.

Obsah

ČSN EN 61784-3-12 (18 4001) Tato část souboru norem specifikuje bezpečnou komunikační vrstvu (služby a protokol) založenou na CPF 12.

Obsah

ČSN EN 12629-7+A1 Tato část EN 12629, vzatá společně s EN 12629-1:2000+A1:2010, se vztahuje na stacionární a pojízdná zařízení pro výrobu předpjatých výrobků na pracovní stolici. Výrobní základová deska je stroj, se kterým ostatní přidružené stroje pracují současně. Kromě toho jsou tyto stroje obvykle používány na paralelně instalovaných základových deskách. EN 12629-1:2000+A1:2010 specifikuje všeobecné požadavky vztahující se na stroje pro výrobu stavebních výrobků z betonových a vápeno-silikátových směsí, tento dokument specifikuje dodatečné požadavky k EN 12629-1:2000+A1:2010 a/nebo odchylky od EN 12629-1:2000+A1:2010 specifické pro stroje, které tento dokument pokrývá. V této normě jsou uvedeny specifické požadavky pro konstrukci následujících strojů: - předpínací základová deska; - zametací/čisticí stroj základové desky, vysávací čisticí stroj, mazací zařízení, stroj pro vedení drátu/lana; - stroj pro uspořádání základové desky; - stroj pro tlačení/tažení předpínacího pásu; - rozmetací zařízení, vytlačovací zařízení, vibrační distributor; - stroj pro odvíjení a navíjení plachtoviny, která brání odpařování vody; - řezací stroj. Posuzuje se rovněž rozhraní dodávky betonové směsi, které se bere do úvahy z hlediska bezpečnosti. Pořadí uskutečňování těchto činností se může lišit podle výrobního procesu, který je používán v daném výrobním zařízení, a s ohledem na různé typy výrobků. Manipulace s odřezanými dráty/lany a jejich umístění na základových deskách není pokryto nynější normou. Tato evropská norma řeší veškerá významná nebezpečí, která souvisí s těmito stroji, když jsou tyto stroje používány podle svého určení a za podmínek výrobcem rozumně předpokládaného nesprávného použití. V této evropské normě jsou specifikována příslušná technická opatření pro odstranění nebo snížení rizik vznikajících z významných nebezpečí.

Obsah

ČSN EN 60601-2-33 ed. 3 Předmětem ČSN EN 60601-2-33 ed. 3 je stanovení zvláštních požadavků na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost diagnostických přístrojů využívajících magnetické rezonance (MR) pro zajištění ochrany pacientů a pracovníků MR. Norma se zabývá technickými hledisky lékařských diagnostických systémů MR a příslušných přístrojů MR v souvislosti s bezpečností pacientů vyšetřovaných těmito systémy, s bezpečností pracovníků MR zúčastněných při jejich provozu a s bezpečností pracovníků MR při vývoji, výrobě, instalaci a servisu. Norma je technickou revizí druhého vydání z roku 2003. Je rovněž přizpůsobena skladbě a názvosloví všeobecné normy ČSN EN 60601-1 ed. 2 z července 2007 a její orientaci na využívání procesu řízení rizika. Základním hlediskem je poskytnout pacientovi při vyšetřování MR rovnováhu mezi rizikem a prospěšností, a zdravotnickému personálu vyvážené riziko, vyplývající z jeho odpovědnosti za blaho pacienta. Významná jsou organizační hlediska bezpečnosti, která jsou záležitostí odpovědné organizace. K tomu patří přiměřené školení personálu, pravidla přístupu k systému MR, kvalifikace personálu pro rozhodování související s bezpečností, vymezení lékařské odpovědnosti a specifických požadavků na personál, vyplývajících ze zodpovědnosti, když je pacient v systému MR, nebo v jeho blízkosti. V detailnějším pohledu se jedná např. o provoz v kontrolovaném provozním režimu první úrovně, nouzové resuscitační postupy u pacienta, nouzové postupy následující po tzv. quench (přechod elektrické vodivosti cívky magnetu ze supravodivého do normálního stavu, který vede k okamžitému odparu kryogenní kapaliny a zániku magnetického pole), vytvoření a udržování protokolu pro screening pacienta za účelem zjištění kontraindikací nebo stavů, které mohou mít vliv na přijatelnou expozici, pravidla pro běžné monitorování a lékařský dohled na pacienta po dobu vyšetřování a o pravidla pro minimalizování a omezení expozice pracovníků MR elektromagnetickými poli. Zvláštní povaha potenciální nebezpečnosti příslušné techniky vyplývá z aplikace mimořádně silných statických magnetických polí na lidský organizmus, což dosud není zcela prozkoumaný vědecký problém, a z nebezpečí plynoucího z quench, kdy velmi rychle dojde k odpaření značného množství kapalného helia a vznikne významné riziko podchlazení, udušení, ztráty viditelnosti a může dojít i k mechanickému uzavření kritického prostoru, kde se nachází pacient.