Normy

Obsah

ČSN EN 1011-4 Norma ČSN EN 1011-4 se týká svařování hliníku a jeho slitin (dále jen hliníku) a uvádí všeobecná doporučení pro tavné svařování hliníku, to je pro správné zacházení s hliníkem, provádění svářečských prací a jejich kontrolu. Norma uvádí hlavní faktory ovlivňující svařování hliníku, jako jsou základní materiál, svařovací a pomocné materiály, konstrukce, postup svařování, svařovací zařízení, příprava svarových spojů, atd. Navazuje na normu ČSN EN 1011-1, ve které jsou uvedena obecná doporučení pro obloukové svařování a obsahuje dodatečné podrobnosti o tavném svařování hliníku. V normě jsou uvedeny možné škodlivé jevy, s nimiž je možno se při svařování hliníku setkat a rady a metody doporučené pro jejich zabránění. Všeobecně platí pro všechny hliníkové materiály bez ohledu na způsob jejich výroby. V příloze A jsou bližší informace týkající se škodlivých účinků, v příloze B informace pro správnou volbu svařovacích materiálů.

Obsah

ČSN EN 1515-2 Tato evropská norma byla vypracována technickou komisí CEN/TC 74 "Příruby a přírubové spoje", jejíž sekretariát zajišťuje DIN. Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje základní požadavky evropských směrnic. Vztah ke směrnicím EU viz informativní přílohu ZA, která je nedílnou součástí tohoto dokumentu. EN 1515 sestává ze dvou částí: Část 1: Výběr šroubů a matic Část 2: Klasifikace materiálů šroubů pro příruby z oceli s označením PN. Přílohy A a ZA jsou informativní. Tato evropská norma obsahuje klasifikaci materiálů šroubů kombinovaných se skupinami přírubového materiálu u ocelových přírub EN 1092-1 (označovaných PN). Materiály šroubů jsou uvedeny v EN 1515-1, skupiny materiálu přírub jsou uvedeny v EN 1092-1.

Obsah

ČSN ISO/IEC 11518-6 V této části normy ISO/IEC 11518 je popsáno řízení přepojování pro přepínače fyzické vrstvy při používání vysoce výkonného paralelního rozhraní (HIPPI). Účelem této části normy je usnadnit vývoj a použití HIPPI v počítačových systémech poskytnutím obecného řízení fyzického přepojování. V normě jsou uvedeny struktury pro řízení přepínačů při přepojování ve fyzické vrstvě používaných při propojení mezi počítači, pro vysokovýkonné displejové systémy a vysokovýkonné inteligentní periférie pro blokový přenos. Normy pro vývoj a použití zařízení a protokolů ve fyzické vrstvě, jako je tato norma, jsou často v ČR používány u malých a středních výrobců v oboru informačních technologií a elektroniky, zejména při vývoji a výrobě kabelů a elektroniky rozhraní.

Obsah

ČSN EN 1788 Tato norma specifikuje metodiku pro detekci ozáření potravin pomocí termoluminiscenční analýzy. Metoda spočívá v izolaci křemičitých minerálů z potraviny a jejich následném řízeném zahříváním jehož výsledkem je uvolnění energie ve formě měřitelných termoluminiscenčních vyhřívacích křivek. Jelikož různá množství a/nebo typy minerálů (křemen, živec atd.) vykazují po ozáření velmi rozdílné integrované termoluminiscenční intenzity, je nutné za účelem normalizace termoluminiscenční odezvy měřit ještě druhou termoluminiscenční vyhřívací křivku stejného vzorku po vystavení fixní dávce ozáření. Poměr termoluminiscenčních intenzit těchto dvou vyhřívacích křivek je použit k identifikaci radiačního ošetření potraviny, neboť ozářené vzorky vykazují vyšší poměr než vzorky neozářené. Tvar vyhřívací křivky nabízí doplňující důkaz pro identifikaci ozářených potravin. Metoda je použitelná pouze pro vzorky, ze kterých je možné izolovat dostatečné množství křemičitých minerálů.

Obsah

ČSN ETSI EN 300 471-1 V1.2.1 Tato norma specifikuje protokol přístupu a pravidla obsazení pro datové komunikace na rádiových kanálech sdílených různými uživateli; obsahuje též dvě metody měření používané k vyhodnocení synchronizačních parametrů přijímače (vlastnost požadovaná pro zavedení protokolu). Tento protokol přístupu lze použít pro datové komunikace pomocí kanálů původně určených pro hovorové použití. Umožňuje také sdílení kanálu mezi několika nezávislými uživateli datových komunikací. Tento protokol přístupu je použitelný pro: - pouze uživatele vícenásobných dat, nezávislých jeden na druhém, kteří nesdílejí společné hlavní řídicí prostředky, ale mohou sdílet společný jednotlivý nebo dva rádiové kmitočtové kanály; - uživatele smíšeného vícenásobného analogového hovoru a dat, nezávislé jeden na druhém, kteří nesdílejí společné hlavní řídicí prostředky, ale mohou sdílet společný jednotlivý nebo dva kmitočty rádiového kanálu, přičemž hovor má prioritu před vysíláním dat. Tato norma umožňuje volnost v použití při jakékoliv bitové rychlosti, jakékoliv konstantní modulaci obálky nebo jakémkoliv typu komunikačního protokolu, které splňují normativní parametry této normy pro přístup k rádiovému kanálu a sdílení rádiového kanálu; v mezích stanovených touto normou může každá skupina uživatelů používat svůj vlastní komunikační protokol.

Obsah

ČSN 05 0705 Tato norma stanovuje požadavky pro základní teoretickou a praktickou přípravu svářeče, způsoby provádění a hodnocení zkoušky svářeče a vydávání "Osvědčení o zkoušce". Norma platí pro níže uvedené metody tavného svařování a dělení kovů a svařování a dělení plastů. (Viz kapitola 4.) Stanovuje zásady pro přípravu a zkoušení svářečů v rozsahu základního kurzu nebo zaškolení pracovníka na určitou jednoduchou svářečskou práci. Při závěrečné zkoušce svářeč musí prokázat, že má základní odborné a praktické znalosti o metodě svařování, značení a používání základních a přídavných materiálů, vadách svarů a příčinách jejich vzniku a platných bezpečnostních předpisech. Norma stanovuje základ pro vzájemné uznávání odborné způsobilosti svářečů zkušebními organizacemi v rozdílných oblastech jejich uplatnění, je platná pouze na území ČR. Osvědčení o zkoušce se vystavuje na základě výhradní zodpovědnosti zkušebního orgánu nebo zkušební organizace. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou popsány. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Druhy kurzů - metoda svařování, svařované materiály a označení zaškolení, kapitolu 5 - Označování zkoušek, kapitolu 6 - Organizace školení, kapitolu 7 - Zkoušky, kapitolu 8 - Rozsah oprávnění a platnost zkoušky a kapitolu 9 - Doklady o zaškolení. Dále norma uvádí informativní Přílohy A, B, C, D, E, F, G a H. ČSN 05 0705 byla vydána v září 2002. Nahradila ČSN 05 0705 z 11.8.1976.

Obsah

ČSN EN ISO 10360-6 Norma předepisuje metodu zkoušení softwaru pro výpočet přiřazených prvků pomocí dat, získaných souřadnicovým měřením. Jedná se o přímky (ve dvou a třech rozměrech), roviny, kružnice (ve dvou a třech rozměrech), koule, válce, kužele a prstence. Zkouška se týká pouze softwaru a proto je nezávislá na souřadnicovém měřicím systému. Norma stanoví základní požadavky, soubory referenčních dat, hodnoty referenčních parametrů, hodnoty a převedené hodnoty zkušebních parametrů a obsah a formu zkušebního certifikátu. Udává způsob aplikace zkušební metody, způsoby získávání výsledků zkoušky a prokazování shody nebo neshody se specifikací. Na příkladu ilustruje postup generování souborů referenčních dat.

Obsah

ČSN EN 1803 Tato evropská norma byla vypracována technickou komisí CEN/TC 23 "Lahve na přepravu plynů", jejíž sekretariát je v BSI. Tato evropská norma určuje požadavky na periodickou kontrolu a zkoušení svařovaných lahví na plyny z uhlíkových ocelí o vodním objemu od 0,5 l do 150 l, používané na stlačené a pod tlakem zkapalněné plyny. Tato norma se smí rovněž použít i na lahve o menším vodním objemu než 0,5 litru. Tato evropská norma stanovuje požadavky na periodickou kontrolu a zkoušení k ověření úplnosti lahví na plyny a určení, že lahve mohou být vráceny do dalšího oběhu. Hlavním záměrem je sjed-nocení plánování periodické kontroly a zkušebních postupů u dokončených lahví, které smí být po zkoušení opětně používány. Rovněž vymezuje postupy k zajištění volného pohybu existujících lahví mezi členskými státy EU (viz příloha A). Tato norma je použitelná především pro technické plyny vyjma LPG, avšak může být použita i pro ně. Pro lahve na LPG se však doporučuje jako vhodnější EN 1440. Tuto normu nelze použít na periodickou kontrolu a zkoušení lahví na acetylen nebo kompozitové a ocelové lahve na plyny (částečně nebo zcela ovíjené). Tato evropská norma odkazuje na předpisy týkající se přepravy nebezpečného zboží (ADR a RID). Byla připravena na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje cíle systému Nařízení pro přepravu nebezpečného zboží.

Obsah

ČSN EN 12825 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12825:2001. Evropská norma EN 12825:2001 má status české technické normy. Tato norma specifikuje charakteristiky a požadavky na funkčnost zdvojených podlah, pro které hlavním určeným použitím je zabudování do staveb pro zajištění plného přístupu k vnitřnímu prostoru. Tato norma nezahrnuje požadavky spojené s nebezpečnými látkami, které mohou být předmětem předpisů. Platí pro modulové, průmyslové vyráběné podlahové skladebné prvky, které jsou tvořeny deskami a podpěrami a stanovuje zkušební a měřicí metody. Obsahuje informace a požadavky pro hodnocení shody výrobku s touto evropskou normou. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou popsány. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Požadavky, kapitolu 5 - Zkušební a měřicí metody, kapitolu 6 - Hodnocení shody a kapitolu 7 - Označování, značení štítkem a balení. ČSN EN 12825 (74 4509) byla vydána v říjnu 2002.

Obsah

ČSN EN 167 Tato evropská norma obsahuje optické zkušební metody pro prostředky na ochranu očí, pro které jsou požadavky obsaženy v jiných EN. Jsou zde obsaženy následující zkoušky: Zkoušky optické mohutnosti, hranolového účinku a astigmatického rozdílu Zkouška rozptylu světla Posouzení kvality materiálu a povrchu Stanovení činitele prostupu Stanovení odchylky rovnoměrnosti světelného činitele prostupu Stanovení spektrálního reflexního stupně v infračervené oblasti Normativní metoda pro měření optické mohutnosti a astigmatického rozdílu malých ploch Informativní Příloha B obsahuje informace o nejistotě měření a předkládání výsledků měření