Normy

Obsah

ČSN EN 61754-15 ed. 2 Norma definuje konektorové rozhraní pro druh optických konektorů typu LSH. Obsahuje simplexní a duplexní konektorová zástrčková rozhraní PC i APC 8°, simplexní a duplexní adaptérová rozhraní a rozhraní zásuvky s aktivním prvkem. Udává vzájemnou propojitelnost konektorových zástrček s adaptéry a se zásuvkou s aktivním prvkem a rozměry všech definovaných rozhraní. Zástrčková rozhraní ve všech variantách norma člení podle průměru a tvaru čela ferule do patřičných tolerančních tříd. V informativní příloze A se stanovují velikosti panelových výřezů pro simplexní i duplexní adaptéry.

Obsah

ČSN EN 61822 ed. 2 Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na regulátor konstantního proudu (CCR) se jmenovitým proudem 6,6 A , který je určen pro napájení sériových obvodů letištních pozemních světelných zabezpečovacích zařízení (SZZ) konstantním proudem. CCR však mohou být vyrobeny pro odlišné hodnoty příkonů (kVA) a proudové stupně než jsou ty, které jsou popsány v této normě za účelem použití v existujících obvodech. Norma by měla být aplikována na tyto CCR tam, kde je to vhodné.

Obsah

ČSN EN 62516-1 Tato norma specifikuje základní vlastnosti a minimální požadavky na pozemní digitální multimediální rozhlasové přijímače (T-DMB). Obsah této normy obsahuje systémové informace T-DMB, obraz, zvuk a data MPEG-4 BIFS.

Obsah

ČSN EN 12321+A1 Tato evropská norma stanovuje bezpečnostní požadavky na porubové hřeblové dopravníky a kryty, pohonné jednotky dopravníků, vratné stanice, žlaby, řetězové úseky, zařízení pro napínání a blokování řetězů. Tato evropská norma neplatí pro úsekové pomocné nakládače, pro porubové hřeblové dopravníky tvořící část systému odtěžení zásobníků na nerosty nebo pro dopravníky pracující jako sypací, pro nakládací systémy a vedení využité v dobývacích strojích, pro technické požadavky na bezdrátové dálkové ovládání, pro stroje poháněné stlačeným vzduchem, nebo na přechodné části mezi částmi dopravníku a jiného strojního vybavení. Porubové hřeblové dopravníky se konstruují pouze pro dopravu nerostů a kamene Příloha A uvádí Ověření údajů bezpečnostních požadavků Příloha ZA uvádí Vztah mezi touto evropskou normou a základními požadavky směrnice EU 98/37/EC Příloha ZB uvádí Vztah mezi touto evropskou normou a základními požadavky směrnice EU 2006/42/EC

Obsah

ČSN EN 422 Zdravotní a bezpečnostní požadavky na konstrukci vyfukovacích tvářecích strojů pro zpracování plastických materiálů.

Obsah

ČSN EN 14566+A1 Tato norma určuje vlastnosti a požadavky na mechanické upevňovací prostředky, zahrnující hřebíky, šrouby a sponky určené pro upevnění sádrokartonových desek, sádrových desek vyztužených vlákny a upravených sádrových výrobků vhodně ke dřevu nebo kovu ve stavebních konstrukčních dílech. Upevňovací prostředky umožňují připevnění desek k nosné konstrukci a následně úpravu povrchu spárovacími materiály nebo vnitřní omítkou před konečnou povrchovou úpravou. Tyto mechanické upevňovací prostředky mohou být také použity pro konstrukci rámů a pro spojení podkladu s nosnou konstrukcí a pro upevnění více desek dohromady. Mechanické upevňovací prostředky přispívají ke stabilitě spojených prvků.

Obsah

ČSN EN ISO 15927-3 Tato část ISO 15927 specifikuje dvě metody pro poskytnutí odhadu množství vody pravděpodobně dopadající na stěnu jakékoliv dané orientace. Bere se v úvahu topografie, místní stínění a typ budovy a stěny. První metoda uvedená v kapitole 3 a založená na časově shodných hodinových dat deště a větru definuje možnosti výpočtu - ročního průměrného indexu, který ovlivňuje množství vlhkosti v savém povrchu, jako je zdivo, a - indexu epizody, který ovlivňuje pravděpodobnost zatékání přes zdivo a spoje v jiných stěnových systémech. Druhá metoda uvedená v kapitole 4 je založena na průměrných datech větru a kvalitativním záznamu přítomnosti a intenzity deště (present weather code pro déšť) definuje způsoby výpočtu délky epizody, během které je savý materiál, jako je zdivo zvlhčován, a která má 10% pravděpodobnost být překročena v nějakém roce (běžně označované jako mající průměrnou zpětnou periodu 10 let). Porovnání mezi dvěma metodami je uvedeno v informativní příloze D. Postupy jsou dány pro korigování výsledků obou metod pro topografii, místní stínění a typ budovy a stěny. Metody uvedené v této části ISO 15927 nelze aplikovat v a) hornatých oblastech s příkrými skalními stěnami nebo hlubokými roklemi, b) oblastech, ve kterých více než 25% ročních dešťových srážek přichází z prudkých konvekčních bouří, oblastech a periodách, kde významný podíl dešťových srážek je tvořen ze sněhu nebo krupobití.

Obsah

ČSN ISO 11423-2 Popsaná metoda je použitelná pro stanovení benzenu, methylbenzenu (toluenu), dimethylbenzenů (xylenů) a ethylbenzenu (dále zkratka BTX) v homogenních vzorcích vody a odpadní vody v koncentracích nad 5 g/l. Vysoké koncentrace mohou být stanoveny po zředění vzorku. Touto metodou je možné stanovit několik dalších derivátů a nepolárních látek s podobnými fyzikálními vlastnostmi. Použitelnost této metody pro jednotlivý vzorek vody má být ověřena.

Obsah

ČSN ISO 20665 Tato norma specifikuje metodu stanovení chronické toxicity pro Ceriodaphnia dubia (Cladocera, Crustacea), založenou na inhibici reprodukce po (71) dnech. Tato metoda je použitelná pro: a) chemické látky, které jsou rozpustné nebo které mohou být udržovány ve stabilních suspenzích nebo disperzích za podmínek zkoušky; b) průmyslové nebo městské odpadní vody, po dekantaci, filtraci nebo odstředění, pokud je to vhodné; c) sladké vody (povrchové a podzemní vody); d) vodné výluhy. Tato norma není použitelná pro zkoušení vzorků vody z estuárií nebo z mořského prostředí.

Obsah

ČSN EN ISO 16000-12 Norma uvádí postup měření polychlorovaných bifenylů (PCB) a polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD), které jsou známé rovněž jako polychlorované oxanthreny, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) ve vnitřním ovzduší. V případě měření vnitřního ovzduší má mimořádný význam pečlivá příprava odběru vzorků a celého postupu měření, protože jejich výsledek může mít dalekosáhlé důsledky, např. s ohledem na potřebu nápravných opatření nebo jejich účinnosti. Nevhodný postup měření může přispět k celkové nejistotě výsledku měření mnohem více než nejistota samotného postupu měření. Některé z PCB, PCDD/PCDF a PAH se považují za potenciální karcinogeny působící na člověka. Existuje 209 jednotlivých kongenerů PCB, 75 kongenerů PCDD a 135 kongenerů PCDF. Nejjedovatější PCB jsou koplanární kongener podobné struktury jako PCDD. Nejjedovatější PCDD je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (2,3,7,8-TCDD). Toxicita PCB a PCDD/PCDF se počítá podle mezinárodně přijatého systému s využitím faktorů ekvivalentu toxicity (TEF) pro PCDD/PCDF a 12 PCB, známých jako dioxinům podobné PCB. Skupina těchto 12 dioxinům podobných PCB sestává ze čtyř non-ortho PCB a osmi mono-ortho PCB (s žádným nebo pouze jediným atomem chlorem v polohách 2-, 2'-, 6- a 6'), které mají planární nebo téměř planární strukturu. Hlavním zdrojem výskytu PCDD/PCDF ve vnitřním ovzduší jsou nečistoty přítomné v konzervačních přípravcích na dřevo obsahujících pentachlorfenol (PCP) a emise z ohnišť spalujících látky s obsahem chloru. PCB jsou uvolňovány do vnitřního ovzduší především z těsnicích hmot pro beton, určitých nátěrových hmot nebo elektrických kondenzátorů - jejich použití pro tyto účely bylo v mnoha zemích zakázáno již v minulých letech. Emise z přiléhajících skládek a opuštěných průmyslových zón mohou rovněž přispívat k obsahu PCB a PCDD/PCDF ve vnitřním prostředí. Hlavním zdrojem PAH ve vnitřním prostředí jsou spalovací procesy (především tabákový kouř a kouř z otevřených ohnišť). S výjimkou případů, kdy ve vnitřním prostředí působí přímé zdroje, se PCB a PCDD/PCDF dostávají do vnitřního ovzduší za venkovního ovzduší větráním. Sloučeniny uvedené v této části ISO 16000 jsou obvykle distribuovány mezi plynnou a aerosolovou fází venkovního nebo vnitřního ovzduší v závislosti na teplotě, vlhkosti, obsahu chloru, koncentraci a schopnosti vázat se na povrch aerosolových částic. Oddělené analýzy částí zachycených na filtru a v zařízení pro odběr vzorků plynů neodpovídají původní distribuci v ovzduší za běžných teplot venkovního ovzduší v důsledku odpařování těchto sloučenin z filtru a neměly by se provádět. Obsáhlá přílohová část obsahuje údaje o struktuře, toxicitě a výpočtu ekvivalentu toxicity jednotlivých analytů, postupy hledání množných zdrojů znečištění vnitřního prostředí PCB a hlediska možné nápravy a příklady detekce PCDD/PCDF ve vnitřním prostředí po požáru. Norma je doplněna četnými literárními odkazy.

Obsah

ČSN EN ISO 11546-2 Tato část ISO 11546 stanovuje metody měření in situ pro určení zvukové izolace (vložného útlumu) krytů malých strojů. Vztahuje se pouze ke krytu jako celku a nikoliv k jednotlivým panelům, z nichž je kryt sestaven. POZNÁMKY 1 - Zvuková izolace pro části krytů, jako například prvků stěn, dveří, oken, tlumičů atd. se měří podle jiných odpovídajících norem. 2 - Souvisící normy se týkají měření útlumu hluku krytů v laboratorních podmínkách (ISO 11546-1) a měření útlumu hluku kabin (ISO 11957). Měřicí metody uvedené v této části ISO 11546 jsou založeny na mezinárodních normách sérií ISO 3740, ISO 9614 a ISO 11200 (viz tabulka 1). V závislosti na zvolené metodě je zvuková izolace (vložný útlum) krytů určena ve smyslu snížení hladiny akustického výkonu nebo hladiny akustického tlaku. Jsou stanoveny metody pro měření těch případů, kdy je uvnitř krytu zdroj zvuku (stroj), pro který je kryt určen. Tam, kde tyto metody nejsou použitelné, lze uskutečnit jiná měření pomocí umělého zdroje zvuku. Tyto metody jsou též popsány v této části ISO 11546.