Normy

Obsah

ČSN 06 0310 Tato norma platí pro projektování a montáž tepelných soustav, které používají jako teplonosnou látku vodu, vodní roztoky nebo vodní páru. Tato norma navazuje na normu ČSN EN 14336. Pro navrhování teplovodních tepelných soustav platí ČSN EN 12828. Tato norma neplatí pro zařízení, která ke dni vyhlášení její účinnosti jsou rozpracována do úrovně dokončeného konečného projektového řešení (prováděcího projektu). U těchto zařízení musí být před uvedením do provozu dodatečně do technické zprávy včleněn doplněk s uvedením rozdílu mezi projektem a touto normou. Při rekonstrukcích je nutno upravit zařízení podle této normy.

Obsah

ČSN 06 0830 Tato norma platí pro projektování, provádění a provoz zabezpečovacích zařízení pro tepelné soustavy v budovách (dále jen zabezpečovací zařízení): a) parních nízkotlakých kotlů a vyvíječů páry do nejvyššího dovoleného přetlaku 50 kPa; b) tepelných vodních soustav s nejvyšší dovolenou teplotou do 110 °C s kotli a výměníky; c) ohřívačů vody samostatných nebo připojených k tepelné soustavě ohřívající vodu teplem přenášeným teplo-nosnou látkou s přihlédnutím k ČSN EN 806-2. Zařízení, jejichž projektová dokumentace pro provádění stavby byla schválena před vydáním této normy, mohou být realizována a provozována podle projektu a dokumentace těchto zařízení. Při rekonstrukcích a generálních opravách však musí být upravena podle této normy. Tato norma neplatí pro zabezpečovací zařízení a výstroj: a) vestavěných ohřívačů vody v teplovodních kotlích do výkonu 50 kW podle ČSN 07 0245; b) plynových rychloohřívacích kotlů do výkonu 31,5 kW s vodním objemem do 10 litrů podle ČSN 07 0246. Pro navrhování teplovodních tepelných soustav platí ČSN EN 12828. Jestliže návrh uspořádání podle této normy bude jiný, než uvádí ČSN EN 12828, je nutno toto řešení odůvodnit.

Obsah

ČSN EN ISO 10462 Tato evropská norma stanovuje požadavky na periodickou kontrolu lahví na acetylen, které jsou požadovány pro přepravu nebezpečných věcí, a také požadavky na údržbu v souvislosti s periodickou údržbou. Norma platí pro lahve na acetylen s rozpouštědlem nebo bez rozpouštědla, o maximálním jmenovitém vodním objemu 150 litrů.

Obsah

ČSN EN 50050-3 1.1 - Tato evropská norma stanoví konstrukční a zkušební požadavky pro elektrostatické ruční a rukou ovládané stříkací zařízení pro hořlavé vločky, které mají být používány ve výbušné atmosféře, vytvářené vlastním oblakem vznikajícím při stříkání v rozsahu teplot od 5 °C do 40 °C. Tato norma se týká všech významných nebezpečí spojených s procesem elektrostatického nanášení vloček, které mohou rovněž obsahovat malé množství přidaných kovových částic, za předpokladu, že práce je prováděna za podmínek doporučených výrobcem. Především zahrnuje nebezpečí iniciace v důsledku vytváření výbušné atmosféry. Tato evropská norma stanoví konstrukční a zkušební požadavky pro elektrostatické stříkací zařízení typu A-F a typu B-F podle tabulky 1, uvedené v EN 50223:2010. 1.2 - Elektrostatické aplikátory se považují za zařízení skupiny II, kategorie 3D pro použití v prostorech s nebezpečím výbuchu zařazeným do zóny 22. Všechny ostatní části ručního elektrostatického stříkacího zařízení se považují za zařízení kategorie 3D, pokud jsou instalovány nebo používány v prostorech s nebezpečím výbuchu zařazeném do zóny 22. POZNÁMKA 1 - Páry rozpouštědel, které se mohou odpařovat z výrobků natřených lepidlem, nevedou v prostoru nanášení vloček k zařazení do zóny 2. 1.3 - Navíc, k výše uvedeným požadavkům platí požadavky EN 1953, která obsahuje všechna ostatní významná rizika pro danou aplikaci. (např. zdravotní rizika, neodpovídající ergonomie). 1.4 - Tato evropská norma neplatí pro: - zařazování vnitřních a okolních prostorů stříkacích kabin do zón [viz EN 50223], - zařazování ostatních prostorů do zón s potenciálně výbušnou atmosférou [viz EN 60079-10-2], - výběr, zřizování a použití jiných elektrických a neelektrických zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu [viz EN 60079-14 a EN 50223], - čistění stříkacích prostorů, viz návod k použití stříkací kabiny, - prevenci a ochranu proti požáru, např. nebezpečí požáru v důsledku jiných zdrojů [viz EN 50223], - ochranné systémy proti výbuchu [viz EN 50223], - nebezpečí od prachu [viz EN 12981]. POZNÁMKA 2 - Pro ruční stříkací zařízení pro hořlavé vločky se hluk nepovažuje za významné riziko.

Obsah

ČSN EN ISO 17994 Tato norma definuje postup vyhodnocení, který slouží k porovnání dvou metod určených ke kvantifikaci stejné sledované skupiny nebo druhu mikroorganismů, jejichž charakteristiky výkonnosti jsou stanoveny podle ISO/TR 13843. Tato norma poskytuje matematický základ pro vyhodnocení průměrné relativní výkonnosti dvou kvantitativních metod z hlediska zvoleného kritéria pro porovnání. Neuvádí údaje pro odhad preciznosti porovnávaných metod. Je vhodné, aby preciznost metod byla stanovena jako součást charakterizace jejich výkonnosti.

Obsah

ČSN EN 13906-3 Tato evropská norma specifikuje výpočet a návrh za studena a za horka vinutých šroubových válcových torzních pružin s lineární charakteristikou, vyrobených z kruhového drátu a tyče konstantního průměru.

Obsah

ČSN EN 12814-3 Tato norma specifikuje rozměry, metody pro zhotovení zkušebních kusů a zkušebních těles a podmínky pro provedení zkoušky krípu v tahu prováděné kolmo ke svarovému spoji za účelem stanovení dlouhodobého svařovacího faktoru v tahu. Zkouška krípu v tahu se může provádět spolu s dalšími zkouškami (např. zkouška ohybem, zkouška tahem, makroskopická zkouška, .) tak, aby mohl být učiněn předpoklad pro chování svarových spojů provedených na termoplastech v provozních podmínkách. Zkouška se může provádět na svařovaných sestavách vyrobených z termoplastů, plněných nebo neplněných, ne však vyztužených, jako jsou trubky a tvarovky, fólie, desky a profily, bez ohledu na použitý postup svařování.

Obsah

ČSN EN ISO 5436-2 Tato část ISO 5436 stanovuje softwarové měřicí standardy typu F1 a F2 k ověřování softwaru měřicích přístrojů. Také stanovuje formát souboru softwarového měřicího standardu typu F1 pro kalibraci přístrojů použitých na měření struktury povrchu profilovou metodou stanovenou v ISO 3274.

Obsah

ČSN EN 16019 Tato evropská norma stanovuje požadavky na automatická spřáhla typu 10 pro použití na železnici. Definuje minimální požadavky na rozhraní za účelem umožnit automatické spojování (mechanické nebo pneumatické) dvou automatických spřáhel typu 10. Rozhraní koncových spřáhel definovaná v této evropské normě: - umožňují odtažení vlakové soupravy v případě její poruchy pomocí jiného vlaku odlišného typu bez potřeby použití vloženého adaptéru spřáhla, příslušenství nebo prvku; - jsou osvědčeným rozhraním, s kterým lze spojit nouzové spřáhlo definované EN 15020. Norma nedefinuje: - požadavky na rozhraní, týkající se elektrických spojů; - požadavky na volný prostor kolem hlavy spřáhla; - výšku spřáhla nad temenem kolejnice; - polohu otočného čepu spřáhla.