Normy

Obsah

ČSN ISO 6351 Tato mezinárodní norma určuje plamenovou atomovou absorpčníspektrometrickou metodu pro stanovení obsahu stříbra, bismutu,kadmia, kobaltu, mědi, železa, manganu, olova a zinku v čistém,tvářeném a litém niklu v rozsahu stanoveném v tabulce 1. Tato metodaje použitelná pro samostatné stanovení jakéhokoliv jednoho nebo více prvků zde uvedených, bez ostatních prvků obsažených ve standardních roztocích.

Obsah

ČSN 13 4309-2 Tato norma uvádí základní technické požadavky kladené na pojistné přímočinné ventily a hlavní požadavky na pojistné ventily s přídavným zatížením a pojistné ventily impulsní pro otevírací tlaky 0,07 MPa a větší a pro nejmenší průtočný průměr 9 mm a větší, které zabraňují překročení dovoleného přetlaku samočinným otevřením a odpuštěním části pracovní látky a které po snížení přetlaku pod stanovenou hodnotu samočinně uzavřou. Pojistné ventily pro jaderné elektrárny a jadernou techniku a pojistné ventily pro pracovní látky se speciálními fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi podléhají ještě dalším ustanovením, vztahujícím se k těmto zařízením.

Obsah

ČSN 13 4309-3 Tato norma uvádí metodiku výpočtu zaručených výtoků Qz pojistných ventilů přímočinných, pojistných ventilů s přídavným zatížením a pojistných ventilů impulsních a to pro páry, plyny a kapaliny a pro otevírací tlaky po >= 0,07 MPa. Zaručené výtoky jsou počítány na základě znalosti experimentálně stanoveného zaručeného výtokového součinitele aw pro daný druh tekutiny.

Obsah

ČSN 26 0070 V této normě jsou zapracovány údaje z ISO 3435:1977. Údaje souhlasné s touto mezinárodní normou jsou označeny postranní čárou na levém okraji textu. Tato ČSN 26 0070 uvádí přehled údajů pro klasifikaci a označování sypkých hmot jako nákladů na dopravních zařízeních. U vybraných druhů sypkých hmot uvádí přirozenou klasifikaci jejich fyzikálních vlastností, rozměrů, měrných hmotností a rizikových vlivů při dopravě. Mezi normalizovanými vlastnostmi je např. prašnost, zápalnost, výbušnost, škodlivost tvorbou plynů a par, obsah tuků a olejů a řada dalších. Za pozornost stojí Příloha A, která obsahuje návod k třídění sypkých hmot. Význam znaků rozměrů, sypnosti, abrazivity, obecných vlastností a rizikových vlivů při dopravě je uveden v tabulce A1. Je uvedeno označení (písmena a čísla). Přiřazeny jsou též odpovídající znaky podle ISO 3435. ČSN 26 0070 byla vydána v květnu 1994. Nahradila společně s ČSN ISO 3569 (26 0072) ČSN 26 0070 z 28.4.1984 a ON 26 0072 z 25.2.1988.

Obsah

ČSN 13 3005-1 Čl.3..2, 3.3, 3.4, 6.1 a 6.2 této normy jsou podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb., závazné v rozsahu působnosti ČÚBP na základě jeho požadavku. Norma stanoví základní požadavky na rozsah povinného a doplňkového značení armatur a způsoby jeho provedení a platí pro průmyslové armatury obecného použití. Neplatí pro speciální druhy armatur - pro které jsou specifické požadavky na značení v příslušných normách. Technické požadavky této normy doplňují ČSN EN 19. Poznámka: Recenzent vyslovuje domněnku, že norma byla vydána také proto, aby bylo možno některá ustanovení zezávaznit, což v ČSN EN 19 možné není. Ze zezávazněných článků vyjímáme: Čl.3.2: Značení armatur musí být čitelné a trvalé a provedeno tak, aby odolávalo opotřebení a poškození. Čl.3.3: Značení musí být umístěno na tělese, přírubě nebo na identifikačním štítku... Čl.3.4: Pokud je použit identifikační štítek, musí být značení na něm provedeno tak, aby bylo trvalé a čitelné a nemohlo být poškozeno opotřebením, a štítek nemohl být odtržen. V kapitole 4 se pojednává o povinném značení (např. světlost, tlak, materiál a směr průtoku) a v kapitole 5 o značení doplňkovém (např. teplota, rozměry závitů, druh proudící tekutiny apod.). Kapitola 6 se zabývá provedením značení, při čemž čl.6.1 pojednává o odlití, vylisování, vyražení nebo použití identifikačního štítku. Čl.6.2 pak připomíná, že vyražením se nesmí poškodit armatury. Kap. 7 se vztahuje k umístění, kapitola 8 ke grafickému provedení a konečně normativní příloha A uvádí příklady provedení. ČSN 13 3005-1 byla vydána v červnu 1994. Spolu s ČSN EN 19 nahradila ČSN 13 3005-1 z 28.2.1985.

Obsah

ČSN ISO 3002-3 Obsahuje názvosloví pro některé základní pojmy, týkající se obrábění a broušení materiálů. ČSN ISO 3002-3 (22 0014) byla vydána v červnu 1994. Nahradila, spolu s ČSN ISO 3003-1, ČSN ISO 3002-2, ČSN ISO 3002-4 a ČSN ISO 3002-5, starší ČSN 22 0011 z 28.3.1985.

Obsah

ČSN 26 7421 Norma platí jen pro regálové zakladače (dále jen RZ) s automatickým řízením. RZ jsou důležitá skladovací zařízení pro obsluhu výškových regálových skladů. Podklady v normě uvedené slouží pro jednotnou metodu výpočtu délky trvání manipulačních cyklů a tím i manipulačních výkonů regálových zakladačů a k optimalizaci výškových regálových skladů. Rozsah jejich využití sahá od plánování nabídky, až po realizaci a předání zařízení provozovatelnosti. ČSN 26 7421 byla vydána v červnu 1994.

Obsah

ČSN ISO/TR 9172 Tato norma obsahuje ISO/TR 9172. Články 4.1.3, 4.1.4, 4.1.6, 4.1.7, 4.2, 4.2.1, 4.2.2, 5.1 této normy jsou podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazné v rozsahu působnosti ČÚBP na základě jeho požadavku. Tato technická zpráva doplňuje ostatní bezpečnostní předpisy pro dopravníky na sypké hmoty. Uvádí příklady různých druhů rizik na nebezpečných místech šnekových dopravníků, zejména v místech zachycení a střihu, které se nacházejí mezi pohybující se šnekovnicí a pevnými částmi dopravníku nebo mezi šnekovnicí a okolními konstrukcemi. Popisuje různá bezpečnostní zařízení, která jsou znázorněna na obrázcích, v souladu s požadavky uvedenými v ČSN ISO 1819 a ČSN ISO 7149. Zezávazněné články se týkají jen některých normalizovaných ochranných zařízení. Uplatnění zezávazňovacího ustanovení se jeví nedůsledné. (Např. zezávazněný čl.5.1 odkazuje na dva jiné, které závazné nejsou.) ČSN ISO/TR 9172 (26 2801) byla vydána v listopadu 1993. Nahradila ČSN 26 2801 z 1.1.1988 v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 46 5730 Norma platí pro dodávání rašelin a rašelinných zemin těžených pro potřeby zemědělské a lesní výroby. Jsou normalizovány všeobecné a technické požadavky, vzorkování, zkoušení a konečně požadavky na balení, dopravu a skladování. Za pozornost stojí v kap. o technických požadavcích poznámka u čl. 21, kde se uvádí, že peloidy používané ve zdravotnictví jsou ty, které byly prohlášeny MZ ČSR nebo MZ SSR ve smyslu zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu za přírodní léčivé zdroje a vyhovují podmínkám stanoveným vyhláškou MZ ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčivých lázní a přírodních léčivých zdrojů, resp. obdobnou vyhláškou MZ SSR. Za pozornost stojí i stručná kapitola o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, obsažená v příloze (informativní). V podstatě jen odkazuje na ČSN 01 8003 a ČSN 83 2003 a připomíná dodržování zásad osobní hygieny a zákaz kouření při práci na rašeliništích. Tato norma - ve srovnání s dříve platnou - již neobsahuje charakteristiku účinku rašeliny na zdraví, ani orientační NPK-P pro její prach. ČSN 46 5730 byla schválena 16.3.1987 a nabyla účinnosti od 1.3.1988. Nahradila ČSN 46 5730 z 19.4.1978. "Změnou 1)-8/1996", vydanou v srpnu 1996, se s účinností od 1.9.1996 se v normě mění text tabulek 6 a 8 a připojuje normativní příloha B ke stanovení objemové hmotnosti.

Obsah

ČSN 46 5750 Norma platí pro skladování tuhých průmyslových hnojiv v agrochemických podnicích a v zemědělských organizacích a stanoví jeho obecné zásady. Nevztahuje se na skladování těchto hnojiv ve výrobních podnicích. Jsou normalizovány zásady skladování, a to odděleně pro skladovací prostor a pro skladování volně ložených i pytlovaných průmyslových hnojiv. Ve zvláštní kapitole jsou normalizovány zásady požární bezpečnosti pro sklady tuhých průmyslových hnojiv a konečně - také ve zvláštní a poměrně rozsáhlé kapitole - i hlavní zásady bezpečnosti a hygieny práce. Tato část normy má charakter příloh předmětových technických norem pro chemické sloučeniny. Jsou uvedeny poměrně podrobné údaje zejména o místním účinku na pokožku a sliznice (čl. 44 a zejména 48). Dále jsou zmíněna obvyklá organizační i technická preventivní opatření při práci. Je též uvedena orientační NPK-P 6 mg.m-3, jako pro jiné dráždivé prachy. Dále jsou v čl. 47 uvedeny stručné pokyny pro první pomoc při zasažení očí, pokožky a oděvu, a také při zasypání. ČSN 46 5750 byla schválena 13.8.1982 a nabyla účinnosti od 1.7.1984. Nahradila ČSN 46 5750 z 28.9.1959. "Změnou a)-4/1983" se s účinností od l.5., l984 mění datum účinnosti z původního "1.5.1983" na 1.7.1984.

Obsah

ČSN 46 5891 Touto normou se zavádí ST SEV 1949-79 jako ČSN, jíž se pro potřeby tehdejší ČSSR (ČSFR), resp. ČR norma RVHP velmi rozsáhle doplňovala. (Vlastní norma RVHP má 3 strany, doplňky platné v ČR 10 stran, resp. 23 článků a přílohu.) Většina doplňků se přímo nebo nepřímo váže k ochraně zdraví: Čl. 06 až 010 se zabývají označováním, odděleným uschováváním nebezpečných přípravků apod. Čl. 011 až 014 se týkají požadavků na sklady a čl. 015 až 020 vlastního skladování - opět především z hlediska ochrany zdraví. Dokonce ani v požadavcích na vzorkování není opomenuta povinnost označovat vzorky podle toho, zda jde o jedy nebo ne. Konečně "Příloha - Bezpečnost a ochrana zdraví", platná jen v ČR, jsou normalizovány i osobní ochranné pracovní prostředky na odmořování a také vybavení lékárničky. (Jde - bohužel - jen o dodatek k ON 84 6635 o prostředky spíše pro lékařskou pomoc, jako je atropin, amylnitrit a další.) Vlastní norma RVHP obsahuje jen všeobecné údaje, velmi stručné požadavky na místnost skladu, podmínky skladování a konečně podrobněji požadavky na vlastní skladování, orientované především na obaly, v nichž se přípravky na ochranu rostlin mají skladovat. ČSN 46 5802 byla schválena 26.8.1983 a nabyla účinnosti od 1.6.1985.