Normy

Obsah

ČSN 73 5105 Tato norma určuje zásady pro navrhování nových a rekonstrukci stávajících průmyslových budov, popř. výrobních prostor. V přiměřeném rozsahu řeší rekonstrukce stávajících objektů jiného účelu na výrobní prostory (provozovny). Tato norma neplatí pro navrhování výrobních budov, ve kterých se používají, vyrábějí nebo skladují výbušniny a radioaktivní látky, a provozoven, kde se manipuluje s hořlavými kapalinami. Pro účely této normy se používají tyto definice: Čl.2.1 Výrobní průmyslová budova (dále jen VPB): Budova určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou drobnou výrobu, popř. pro služby, mající charakter výroby. Čl.2.2 Výrobní prostor: Místnost určená pro výrobu, popř. službu, mající charakter výroby (např. dílna, provozovna). Základní požadavky jsou formulovány v čl.3.1. Podle něj mají VPB splňovat požadavky na: - zabezpečení optimálních pracovních podmínek; - zabezpečení výroby a provozu; - architektonickou úroveň objektu (včetně interiérů); - dopravu a manipulaci s materiálem; - ochranu životního prostředí; - bezbariérový přístup a vybavení, pro pohybově postižené, pokud se uvažuje s jejich zaměstnáváním. Z dalších, z hygienického hlediska velmi závažných, ustanovení vyjímáme tyto články: Kapitola 5 - Požadavky na objemové, prostorové a dispoziční řešení: Čl.5.1.2 V prostorech určených pro výkon práce musí být na jednoho pracovníka nejméně: - 12 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě, - 15 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje, - 18 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci. Světlá výška (ke spodní hraně konstrukcí) musí být nejméně: - 2,50 m (při ploše méně než 50 m2), - 2,70 m (při ploše méně než 100 m2), - 300 m (při ploše méně než 2000 m2), - 3,25 m (při ploše více než 2000 m2); pokud technologické zařízení nevyžaduje výšku větší. Světlou výšku lze v odůvodněných případech (při lehké práci) snížit, v žádném případě nesmí být však nižší než 2,50 m. Dále: Čl.5.1.3 Provozovny bez denního světla musí být stavebně provedeny a zařízeny tak, aby bylo vytvořeno vhodné pracovní prostředí. Na jednoho pracovníka připadá v těchto provozovnách nejméně 6 m2 volné podlahové plochy a 25 m3 vzdušného nezastavěného prostoru. Světlá výška prostoru se určuje podle technologického zařízení, musí být však nejméně 4500 mm. V prostorech o malé půdorysné ploše musí být světlá výška nejméně 3000 mm, pokud technologické zařízení nepožaduje výšku větší. Dále: Čl.5.1.4 Umísťovat výrobní prostory v úplném nebo částečném podzemí je dovoleno jen na základě souhlasu orgánů hygienické služby. Dále: Čl.5.1.5 Při sdružování výrob a provozů do bloků je třeba dbát nejen možnosti pozdějšího rozšiřování, ale i toho, aby nebyly provozy vzájemně nepříznivě ovlivňovány (v technologickém i bezpečnostním smyslu). Dále: Čl.5.1.6 Výroby provázené vývinem tepla, prachu, plynů, hluku a vibrací, překračujícím nejvyšší přípustné hladiny, je třeba umísťovat oddělené, nejlépe v jednopodlažních budovách. U vícelodních budov je třeba zároveň dbát na výškové odstupňování lodí podle tepelné zátěže tak, aby lodě pro teplé provozy byly vyšší než lodě pro provozy chladné. Jednotlivé lodě s rozdílnou tepelnou zátěží je vhodné vzájemně oddělit alespoň příčkami (spuštěnými od střechy do průjezdné výšky). Je-li nezbytné umístit výrobu se značným vývinem tepla nebo škodlivin ve vícepodlažní budově, je vhodné ji umístit v nejvyšších podlažích. Není-li to možné, je nezbytné zajistit odpovídající větrání. Konečně: Čl.5.2 Hygienická zařízení. Všechna pracoviště musí být vybavena šatnami, umývárnami, sprchami, záchody, úklidovými komorami a denními místnostmi. Podle povahy práce a skladby pracovníků se zřizují další hygienická zařízení (místnosti pro mytí pracovní obuvi, zařízení k odprašování a jinému ošetřování osobních ochranných prostředků). Všechna pracoviště musí být vybavena zařízeními na pitnou vodu. Dispoziční řešení, objemové a technické požadavky na hygienické zařízení uvádí ČSN 73 4108. Dále zejména kapitola 8 - Požadavky na vnitřní prostředí a dále 9 (Barevné řešení), 10 (Požární bezpečnost) a konečně 11 (Čištění a údržba). Uvádí se tam doslova: Čl.8.1 Mikroklima. Vytápění a větrání výrobních prostorů musí umožnit vytvoření požadovaného mikroklima pro pracovníky a pro danou výrobu. Druh otopných těles a celá otopná soustava musí být volena tak, aby nedocházelo k nežádoucímu šíření škodlivin nuceným ani přirozeným prouděním vzduchu. Ve všech prostorách pracovišť musí být zajištěna výměna vzduchu větráním, i když v nich nejsou umístěny zdroje škodlivin. Velikost otvorů pro přívod a odvod vzduchu se stanoví výpočtem. Množství vyměňovaného vzduchu, se určuje podle vznikajících škodlivin a podle tepelné zátěže, nejméně však 30 m3.h-1 vzduchu. V prostorách pro trvalý výkon práce se vyžaduje na jednoho pracovníka nejméně 15 m3 vzdušného prostoru. Čl.8.2 Osvětlení. Čl.8.2.1 Pro navrhování denního osvětlení platí ČSN 73 0580. Pracoviště určená k trvalému pobytu by měla mít v co největší míře zajištěno denní osvětlení. U velkých prostor je možné řešit osvětlení sdružené. Čl.8.2.2 Pro řešení pracovišť z hlediska oslnění platí ČSN 36 0008. Čl.8.2.3 Osvětlení umělé se navrhuje podle ČSN 36 0450 a ČSN 36 0451. Čl.8.3 Akustika. Čl.8.3.1 Požadavky na ochranu proti šíření hluku stanoví ČSN 73 0531. Čl.8.3.2 Provozy s vysokými hladinami hluku je třeba dělit na více částí, které jsou izolovány proti hluku. Čl.8.4 Tepelná technika. Tepelně technické vlastnosti konstrukcí jsou uvedeny v ČSN 73 0540. Kap. 9 Barevné řešení. Barevné řešení interiérů VPB musí vytvářet pocit pohody pracovníků a zajistit kulturní úroveň prostředí. Barevná úprava prostředí se řídí ČSN 01 2725. Kap. 10 Požární bezpečnost. Požadavky na VPB z hlediska požární bezpečnosti stanovuje ČSN 73 0804. Konečně: kap. 11 Čištění a údržba. Při návrhu VPB je třeba řešit i způsob čištění a údržby všech částí výrobního objektu. Zároveň je nutné zajistit bezpečnost práce osob údržbu provádějících. ČSN 73 5105 byla vydána v prosinci 1993. Nahradila ČSN 73 5105 z 27.3.1968.

Obsah

ČSN ISO 7884-2 Norma obsahuje ISO 7884-2:1987. Mezinárodní norma ISO 7884 Sklo - Viskozita a vztažné body viskozity sestává z následujících oddělených částí: Část 1: Zásady pro stanovení viskozity a vztažných bodů viskozity. Část 2: Stanovení viskozity rotačními viskozimetry. Část 3: Stanovení viskozity viskozimetrem s protahovaným vláknem. Část 4: Stanovení viskozity průhybem trámečku. Část 5: Stanovení pracovní teploty viskozimetrem s klesající tyčinkou. Část 6: Stanovení bodu měknutí. Část 7: Stanovení horní a dolní chladicí teploty průhybem trámečku. Část 8: Stanovení (dilatometrické) transformační teploty. Tato druhá část normy určuje metodu stanovení dynamické viskozity skla a především stanovení závislosti viskozity a teploty při jakékoli teplotě nebo viskozitě v měřeném rozsahu pomocí rotačních viskozimetrů. Zahrnuje stanovení viskozity v oblasti tavení, čeření a zpracování skla. ČSN ISO 7884-2 (70 0510) byla vydána v únoru 1994.

Obsah

ČSN ISO 7884-4 Norma obsahuje ISO 7884-4:1987. Mezinárodní norma ISO 7884 Sklo - Viskozita a vztažné body viskozity sestává z následujících oddělených částí: Část 1: Zásady pro stanovení viskozity a vztažných bodů viskozity. Část 2: Stanovení viskozity rotačními viskozimetry. Část 3: Stanovení viskozity viskozimetrem s protahovaným vláknem. Část 4: Stanovení viskozity průhybem trámečku. Část 5: Stanovení pracovní teploty viskozimetrem s klesající tyčinkou (přístrojem pro stanovení bodu vnoření). Část 6: Stanovení bodu měknutí. Část 7: Stanovení horní a dolní chladicí teploty průhybem trámečku. Část 8: Stanovení (dilatometrické) transformační teploty. Tato čtvrtá část normy určuje metodu stanovení dynamické viskozity skla pomocí zkušebního vzorku ve tvaru tyčinky (nazývané trámeček) podepřené na obou koncích. Viskózní průhyb se měří při daném zatížení ve středu trámečku mezi podpěrami. Dále může být stanoven vztah viskozita/teplota a závislost viskozity na tepelné historii vzorku. ČSN ISO 7884-4 (70 0510) byla vydána v únoru 1994.

Obsah

ČSN ISO 7884-7 Norma obsahuje ISO 7884-7:1987. Mezinárodní norma ISO 7884 Sklo - Viskozita a vztažné body viskozity sestává z následujících oddělených částí: Část 1: Zásady pro stanovení viskozity a vztažných bodů viskozity. Část 2: Stanovení viskozity rotačními viskozimetry. Část 3: Stanovení viskozity viskozimetrem s protahovaným vláknem. Část 4: Stanovení viskozity průhybem trámečku. Část 5: Stanovení pracovní teploty viskozimetrem s klesající tyčinkou (přístrojem pro stanovení bodu vnoření). Část 6: Stanovení bodu měknutí. Část 7: Stanovení horní a dolní chladicí teploty průhybem trámečku. Část 8: Stanovení (dilatometrické) transformační teploty. Tato sedmá část normy určuje metodu stanovení horní a dolní chladicí teploty průhybem trámečku. Tyto hodnoty se používají pro určení chladicího postupu při výrobě skleněného zboží. Určování horní a dolní chladicí teploty zahrnuje i jasně definovanou rychlost snižování teploty během měření. ČSN ISO 7884-7 (70 0510) byla vydána v únoru 1994.