Normy

Obsah

ČSN ISO 7950 Norma obsahuje ISO 7950:1985. Tato mezinárodní norma uvádí termín pro každou část stroje a s použitím odkazu na ČSN ISO 230-1 stanoví zkoušky geometrické přesnosti jednořetězových dlabaček a udává odpovídající mezní úchylky, které platí pro stroje všeobecného účelu použití a běžné přesnosti. Poznámka: Kromě termínů ve dvou ze tří oficiálních jazyků ISO (angličtině, a francouzštině) uvádí tato mezinárodní norma v příloze ekvivalentní termíny v němčině, španělštině, italštině a švédštině, tyto termíny byly začleněny na požadavek ISO technické komise ISO/TC 39 a jsou publikovány s odpovědností členů za Německo (DIN), Španělsko (IRANOR), Itálii (UNI) a Švédsko (SIS). Avšak pouze termíny uvedené v oficiálních jazycích mohou být považovány za termíny ISO. Normalizován je nákres stroje s popisem a čísly odkazů na české, anglické a francouzské názvosloví. V indexu jsou německé, španělské, italské a švédské názvy. Definice norma neobsahuje. ČSN ISO 7950 (49 6340) byla vydána v červnu 1994.

Obsah

ČSN 73 0212-4 Norma stanoví přesnost kontroly geometrických parametrů liniových stavebních objektů a jejich částí během stavění, po dokončení stavby a pro kolaudaci. ČSN 73 0212-4 byla vydána v červnu 1994. Nahradila ČSN 73 0275 z 11.4.1985.

Obsah

ČSN ISO 8322-7 Norma obsahuje ISO 8322-7:1991. ISO 8322 sestává z následujících částí s obecným názvem Pozemní stavby - Měřicí přístroje - Postupy pro určování přesnosti během používání: Část 1: Teorie. Část2: Měřická pásma. Část 3: Optické nivelační přístroje. Část 4: Teodolity. Část 5: Optické provažovací přístroje. Část 6: Laserové přístroje. Část 7: Přístroje používané při vytyčování. Část 8: Elektronické dálkoměry do 150 m. Část 9: Elektrické dálkoměry do 500 m. Část 10: Zkoušení hranolů pro krátké vzdálenosti. Postupy uvedené v této sedmé části ISO 8322 se týkají určování přesnosti při používání teodolitu a ocelového pásma a samotného teodolitu k vytyčování. Postupy uvedené v této části ISO 8322 se týkají používání ocelových pásem a/anebo teodolitů pro vytyčování v pozemním stavitelství, přičemž jsou použity metody, ve kterých jsou velkou měrou kompenzovány systematické chyby nebo se zanedbávají. Těmito postupy se potřebné úkony mohou provést výhodně a rychle přímo na staveništi a výsledky poskytují přiměřený údaj o přesnosti během používání. ČSN ISO 8322-7 (73 0212) byla vydána v červnu 1994.

Obsah

ČSN 72 7012-1 Tato norma uvádí deskovou metodu a podmínky jejího užití pro stanovení součinitele tepelné vodivosti, (ekvivalentního součinitele tepelné vodivosti) zkušebních vzorků stavebních materiálů v ustáleném tepelném stavu při střední teplotě měření od -15 °C do +50 °C.

Obsah

ČSN 62 0002 Norma vymezuje zásady pro třídění a označování pryží podle jejich fyzikálních vlastností a slouží ke specifikaci pryže v technické dokumentaci a obchodním styku. Nevztahuje se na lehčené a tvrdé pryže. V kapitole 3 - Třídění a označování podrobně normalizuje třídicí vlastnosti, jimiž jsou: odolnost proti zvýšeným teplotám, proti oleji a proti nízkým teplotám. Dále specifikuje základní vlastnosti, jimiž jsou: tvrdost, pevnost v tahu, tažnost a trvalá deformace v tlaku. Konečně stanoví číselné kódy pro jednotlivé vlastnosti. Obdobně norma stanoví i přídavné vlastnosti a písmenný kód pro jejich označování. (Některé z těchto přídavných vlastností mohou mít hygienický význam, např.: odolnosti proti ozónu, olejům, rozpouštědlům, odolnost proti standardním chemickým činidlům, odolnost proti hoření a také analýza vodného a vodnoalkoholického výluhu.) V kapitole 4 - Přehled vlastností jsou v tabulce 8 zpracovány řady hodnot vlastností pryží. ČSN 62 0002 byla vydána v červenci 1994. Nahradila ČSN 62 0002 z 20.12.1984. "Změnou 1)-8/1995", vydanou v srpnu 1995 se s účinností od 1.9.1995 provádějí v normě drobnější změny cca tří článků.