Normy

Obsah

ČSN EN 28206 Tato mezinárodní norma platí pro stabilní řezací stroje s křížovými vozy určené pro tvarové řezání nebo pro paralelní ořezávání (formátování) plechů. Platí i pro stroje k dělení jinými tepelnými postupy.

Obsah

ČSN EN 60917-2 Tato norma musí být použita ve všech elektronických oborech, v nichž se používá zařízení a instalace stavebnicového typu. Předmětem této normy je definovat dílčí specifikaci pro rozhraní v uspořádání rozměrů do 25 mm pro vybavení mechanických konstrukcí tak, aby bylo dosaženo rozměrové kompatibility na mechanických rozhraních se spojenými technickými aplikacemi, např. zásuvnými jednotkami, deskami plošných spojů, součástkami, instrumentací, nábytkem, místnostmi, budovami atd. Tato norma vymezuje koordinační rozměry a rozteče pro skříně, stojany, kostry a panelové jednotky všech typů používaných pro elektronická zařízení, např. v průmyslové elektronice, informačních technologiích, měřicích a kontrolních systémech a komunikacích. Tyto zvolené koordinační rozměry výšky, šířky a hloubky mechanických konstrukcí leží v homogenní metrické trojrozměrné modulární síti, jak je vymezeno v IEC 917. V této normě byly montážní rozteče 25 mm a 2,5 mm použity jako základ pro stanovení styčných koordinačních rozměrů pro elektronická zařízení. Tím jsou vytvořeny optimální podmínky pro použití počítačových metod v designu a výrobě, jako např. počítačové plánování, vývoj, výroba, zkoušení a zavedení. Skříně a stojany v této normě zastupují specifickou strukturu, která bere v úvahu například zasunutí koster a panelových jednotek. Stanovené rozhraní koordinačních rozměrů zahrnující vnější rozměry a rozměry otvorů koster poskytují prostor pro zasunutí nezávisle vytvořených zásuvných jednotek. Rozměry těchto zásuvných jednotek musejí odpovídat požadavkům v IEC 917-0 a IEC 917 a musejí být vymezeny podrobnými specifikacemi. Používaný konektorový systém (0,5; 1,0; 2,0; 2,5 mm atd. konektorová mřížka) a speciální požadavky na aplikace budou stanoveny v přidružených podrobných specifikacích.

Obsah

ČSN EN 2310 Tato norma určuje zkušební metody pro klasifikaci odolnosti nekovových materiálů proti plameni. Používá se výlučně u materiálů jejichž předmětové normy požadují tento typ zkoušky. Nemůže nahradit zkoušky vyplývající ze zákona požadované pro konečné užití zkoušených materiálů.

Obsah

ČSN 34 7659-3M Norma stanovuje konstrukci, rozměry a zkušební požadavky pro nepancéřované silové kabely s PVC izolací a pláštěm z PVC pro jmenovité napětí (U) 1 kV a pevné instalace. (a) Izolační materiály - Izolace určená touto normou musí být z PVC a musí odpovídat PVC podle HD 603-1, Tabulka 1, typ DIV 10. (b) Jmenovité napětí 0,6/1(1,2) kV - Definice: viz HD 603-1, 2.3 (c) Nejvyšší jmenovitá teplota izolační hmoty - Normální provoz 70 °C (d) Materiál pláště - Materiál pláště musí vyhovovat maximální jmenovité teplotě jádra. Musí být z PVC a musí odpovídat HD 603-1, Tabulka 4A, typ DMV 17.

Obsah

ČSN 34 7659-4C Norma stanovuje konstrukci, rozměry a zkušební požadavky pro silové kabely pancéřované ocelovou páskou, s PVC izolací a pláštěm z PVC pro jmenovité napětí (U) 1 kV a pevné instalace. (a) Izolační materiály - Izolace určená touto normou musí být z PVC a musí odpovídat PVC podle HD 603-1, Tabulka 1, typ DIV 10. (b) Jmenovité napětí 0,6/1 (1,2) kV - Definice: viz 2.3, HD 603-1 (c) Nejvyšší jmenovitá teplota izolační hmoty (i) Normální provoz 70 °C (d) Materiál pláště - Materiál pláště musí vyhovovat maximální jmenovité teplotě jádra. Musí být z PVC a musí odpovídat HD 603-1, Tabulka 4A, typ DMV 17.

Obsah

ČSN EN 61079-3 Tato část se vztahuje na všeobecné podmínky a metody měření přijímacích systémů s vnější a ladicí jednotkou, určených pro přímý příjem družicového vysílání v pásmu 12 GHz. Stanovení mezních hodnot různých parametrů přijímacích systémů není součástí této normy. Dekodér základního pásma a datových signálů může být součástí přijímače.

Obsah

ČSN EN 726-4 Část 4 EN 726 specifikuje aplikačně nezávislé charakteristiky kartových koncových zařízení, vztahující se na karty, které jsou schopny zpracovávat karty, které jsou ve shodě s Částí 3 EN 726. Aplikačně specifické charakteristiky nejsou definovány v této části EN 726. Tyto jsou definovány a popsány v příslušných aplikačních požadavcích. Tato část EN 726 nespecifikuje žádnou interní realizaci kartového koncového zařízení. Tato část popisuje: - požadavky fyzikální a klimatické pro specifikace na kartová koncová zařízení, elektronické signály a protokoly přenosu; - aplikačně nezávislý logický model koncového zařízení, který má být použit jako základ pro návrh logické struktury požadavků na koncová zařízení, přičemž tyto požadavky se vztahují na karty; - popis aplikačně nezávislých funkcí a obecných scénářů, které se použijí pro většinu aplikací; - zpracování chyb.

Obsah

ČSN EN ISO 9887 Norma je identická s EN ISO 9887:1992. Určuje metodu pro stanovení úplné nebo primární biologické rozložitelnosti organických látek. Zkušební podmínky popsané v této normě jsou příznivější pro biologický rozklad než podmínky uvedené v postupech podle ISO 7827, ISO 9408 a ISO 9439. Metoda je aplikovatelná pro organické látky, které: - jsou rozpustné v koncentracích použitých za podmínek zkoušky, - nejsou těkavé nebo mají zanedbatelnou tenzi par za podmínek zkoušky, - se neztrácejí vypěněním za podmínek zkoušky, - se významně nesorbují na skle a aktivovaném kalu, - nepůsobí inhibičně na mikroorganismy inokula v koncentracích zvolených pro zkoušku; inhibiční vlivy mohou být stanoveny vhodnou metodou (např. ISO 8192). Jestliže je zkoušená látka toxická, musí být počáteční koncentrace snížena nebo může být použito předem adaptované inokulum. Poznámka: Tento postup může být také použit pro vypěstování adaptovaného aktivovaného kalu, který bude sloužit jako adaptované inokulum pro jiné testy biologické rozložitelnosti. V předmluvě k normě je uvedena tato: Výstraha! Aktivovaný kal a splašková odpadní voda mohou obsahovat potenciálně patogenní organismy. Proto při manipulaci s nimi musí být přijata vhodná opatření. Se zkoušenými toxickými látkami nebo látkami neznámých vlastností musí být zacházeno opatrně. Normalizovány jsou zkušební podmínky, chemikálie, přístroje a pomůcky, postup zkoušky, výpočet a vyjadřování výsledků a protokol o zkoušce. ČSN EN ISO 9887 (75 7774) byla vydána v prosinci 1996.

Obsah

ČSN EN ISO 2060 Tato norma stanoví metodu pro zjišťování délkové hmotnosti všech druhů nití ve formě návinů, s výjimkou nití, které jsou předmětem samostatné mezinárodní normy. Obsahuje sedm volitelných postupů, které jsou založeny na různých metodách klimatizace a přípravy (viz 4.1 a 4.2). Vzhledem k tomu, že různými postupy se nedosáhne stejných hodnot, je důležité, aby postup, který má být použit, byl odsouhlasen všemi stranami zainteresovanými na výsledcích zkoušek. Ačkoliv je tato metoda určena pro zjišťování délkové hmotnosti nití, je často žádoucí, spojovat toto zjišťování se zkouškami pevnosti a/nebo stanovením obchodní hmotnosti. Pokud se v takovém případě použije jiná než touto normou stanovená délka pásma, musí být použitá délka a všechny od ní odvozené korekce odsouhlaseny všemi stranami zainteresovanými na výsledcích zkoušek.

Obsah

ČSN ISO 8297 Norma obsahuje ISO 8297:1994. Stanovuje technickou metodu (třída 2, jak je definována v ISO 2204) určení hladin akustického výkonu velkých provozů s více zdroji, které jsou důležité k vyhodnocení hladin akustického tlaku prostředí. Tyto hladiny akustického výkonu mohou být užity ve vhodném predikčním modelu pro výše uvedené vyhodnocení. Metoda je omezena na velké výrobní procesy s více zdroji hluku (kombinace nestanoveného počtu jednotlivých zdrojů), které mají hlavní rozměry v horizontální rovině a které vyzařují v této rovině v podstatě rovnoměrně. Měřeny jsou frekvenčně nevážené hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech. Vyhodnocením jsou získány jak hladiny akustického výkonu v oktávových pásmech, tak, pokud je požadováno, hladiny akustického výkonu A. Metoda je aplikovatelná pro výrobní plochy, na nichž je většina zařízení umístěna ve venkovním prostoru a není uzavřená v budově, například, například petrochemické komplexy, jednotky, kamenolomy, drtírny, těžní věže. Metoda je také aplikovatelná pro výrobní provozy, které mají největší horizontální rozměr plochy provozu od 16 m do přibližně 320 m. Norma se používá pro zdroje, které vyzařují širokopásmový hluk, úzkopásmový hluk, diskrétní tóny, hluk tvořený opakovanými impulsy,nebo kombinaci uvedených typů. Uvedený postup je aplikovatelný pro ustálený hluk za předpokladu, že je statisticky stacionární. Není vhodný pro měření jednotlivých zvukových impulsů. Postup je nejvhodnější pro širokopásmový hluk. Vedle definic jsou zejména normalizovány značky, akustické prostředí, přístroje, provozní podmínky, postup a výpočet hladin akustického výkonu pro účely vyhodnocení hladin prostředí. Postup při provádění zkoušky je podrobně popsán. ČSN ISO 8297 (01 1668) byla vydána v lednu 1997.

Obsah

ČSN 07 0705 Tato norma platí pro uvádění nových a rekonstruovaných teplárenských kotlů se stabilními parními kotly 1. a 2. třídy do provozu po ukončené montáži. Pro kotle ostatních tříd platí v přiměřeném rozsahu. Formuluje tedy požadavky, které je třeba splnit, aby mohl být kotel uveden do provozu. Z normy vyjímáme následující články, které stanoví přímé požadavky na ochranu zdraví (bezpečnost práce): Čl.4.1 - Účelem normy je stanovit základní podmínky, které je nutno dodržovat při uvádění kotle do provozu. Veškeré práce na kotelním zařízení musí být prováděny v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, předpisy protipožární ochrany, hygienickými předpisy, provozními předpisy. Čl.4.6 - Obsluhující personál kotle musí být školen o bezpečnosti práce pro svěřený pracovní úsek. Tito pracovníci musí být poučeni o možných úrazech a seznámeni s únikovými cestami. Obsluhující personál musí prokázat znalosti bezpečnostních předpisů pro svěřené pracoviště a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem, chemikáliemi a při popáleninách. O provedeném školení se provádí záznamy a evidence, která je uložena u provozovatele. Kotel je dovoleno provozovat jen tehdy, je-li jeho obsluhou pověřen odborně způsobilý pracovník (operátor - topič), jemuž byl po úspěšně vykonané zkoušce vydán orgánem státního odborného dozoru topičský průkaz příslušné třídy. Čl.4.7 Z bezpečnostních důvodů mohou uvnitř kotle pracovat pouze poučení a zapracovaní pracovníci starší 18 let. Nezapracovaní pracovníci smějí v kotli pracovat jen pod dohledem zapracovaných pracovníků. Mladiství pracovníci od 15 do 18 let mohou uvnitř kotle pracovat pouze za účelem zácviku a pod trvalým dohledem. Dále jsou normalizovány požadavky na individuální vyzkoušení, na přípravu ke komplexnímu vyzkoušení, na vlastní komplexní vyzkoušení, na odevzdání a převzetí, na zkušební a konečně i na záruční provoz. ČSN 07 0705 byla vydána v lednu 1997.

Obsah

ČSN 34 7659-4A Tato norma určuje konstrukci, rozměry a požadavky na zkoušky pancéřovaných silových kabelů s PVC izolací pro jmenovité napětí (U) 1kV pro pevnou instalaci. (a) Izolační materiál - Izolace podle této normy musí být z PVC a odpovídat Tabulce 1 HD 603-1 typ DIV 2. (b) Jmenovité napětí 0,6/1 kV i) Definice: viz 2.3 HD 603-1 ii) Kabely podle této normy odpovídají kategorii B podle IEC 183. Doba trvání zemního spojení nesmí přesáhnout 8 h. Celková doba trvání zemního spojení v žádném roce nesmí přesáhnout 125 h. (c) Nejvyšší jmenovitá teplota pro různé typy izolačních směsí i) Při normálním provozu je 70 °C ii) Při zkratu je 160 °C pro průřezy větší nebo rovny 300 mm2 140 °C pro průřezy menší než 300 mm2 (d) Materiál pláště - Plášť musí být pro nejvyšší jmenovitou teplotu vodiče. Musí být z PVC a odpovídat Tabulce 4A HD 603-1, typ DMV 2. (e) Pancíř - Pancíř je tvořen kruhovými ocelovými dráty malého průřezu a dvěmi ocelovými páskami o větším průřezu. Aby se docílilo požadovaného elektrického odporu pancíře, smí být přidány měděné dráty pod páskami.