Normy

Obsah

ČSN ISO/IEC 13346-5 Norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 13346-5:1995. Mezinárodní norma ISO/IEC 13346-5:1995 má status české technické normy. (ČSN) ISO/IEC 13346 specifikuje formát a požadavky souvisících systémů na rozpoznání nosiče a zaváděcího bloku, na strukturu nosiče, strukturu souboru a strukturu věty pro výměnu informací na médiích mezi uživateli systémů zpracování informací. Na média musí být uskutečňován záznam tak, aby pořadí při záznamu sektorů mohlo být libovolné. (ČSN) ISO/IEC 13346 se skládá z následujících částí: Část 1 - Všeobecně, Část 2 - Rozpoznání nosiče a zaváděcího bloku, Část 3 - Struktura nosiče, Část 4 - Struktura souboru, Část 5 - Struktura věty. (Příloha A - Strategie ICB, je součástí části 4.) Tato pátá část ČSN ISO/IEC 13346 specifikuje formát a požadavky na souvisící systémy na strukturu věty specifikováním struktur vět určených pro použití v případě, jestliže se požaduje, aby informace vytvářející soubor byly interpretovány jako skupina vět, atributy vět souboru, požadavků na procesy, které jsou poskytovány v rámci systémů zpracování informací pro výměny informací mezi různými systémy. Pro tento účel specifikuje funkce, které mají být zajištěny v rámci systémů určených pro vznik nebo příjem média, které je ve shodě s touto částí ISO/IEC 13346. Tato pátá část normy se skládá z těchto oddílů: oddíl 1 - Všeobecně, oddíl 2 - Požadavky na médium týkající se struktury věty, oddíl 3 - Požadavky na systémy týkající se struktury věty. Konečně obsahuje Národní přílohy NA 1, NA 2, NA 3 (informativní). Ve všech případech jde o slovníky. ČSN ISO/IEC 13346-5 (36 9330) byla vydána v srpnu 1998.

Obsah

ČSN EN 12096 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12096:1997. Evropská norma EN 12096:1997 má status české technické normy. Tato evropská norma stanovuje požadavky na deklarování a ověřování hodnot emise vibrací. Platí pro hodnoty vibrací přenášených na ruce a celkových vibrací získaných měřeními podle norem typu B a typu C. Tato norma, - uvádí návod pro deklarování hodnot emise vibrací, - popisuje vibrace a výrobní informace, které se mají uvádět v technické dokumentaci dodávané výrobcem uživateli, - stanovuje metodu ověřování deklarovaných hodnot emise vibrací stanoveným výrobcem. Hodnoty, které se používají k deklarování emise vibrací, jsou efektivní hodnoty váženého zrychlení naměřené přednostně v souladu se zkušebním předpisem pro vibrace (viz čl.3.1.5, kde je pouze definice hesla "zkušební předpis pro vibrace"). Norma obsahuje ještě tyto kapitoly: kapitolu 2 - Odkazy, kapitolu 3 - Definice a značky, kapitolu 4 - Deklarování hodnot emise vibrací, kapitolu 5 - Prezentace deklarovaných hodnot emise vibrací a kapitolu 6 - Ověřování deklarovaných hodnot emise vibrací. Norma dále obsahuje informativní Přílohu A, B, C, D a E. ČSN EN 12096 (01 1429) byla vydána v září 1998.

Obsah

ČSN EN 60870-2-2 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60870-2-2:1996. Evropská norma EN 60870-2-2:1996 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 870-2-2:1996 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tento oddíl IEC 870-2 je určen pro systémy a zařízení dálkového ovládání se sériovým přenosem bitově kódovaných dat pro sledování a řízení geograficky rozlehlých procesů. Je též základní normou pro zařízení a systémy přenosu signálů a povelů ochran a pro zařízení komunikačního systému s vf přenosem po distribučním vedení podporující systémy automatizovaného řízení distribuce a též pro sdružené komunikační prostředky např. vf přenos po silnoproudém vedení. Tento oddíl stanovuje třídy podmínek pro okolní prostředí (klimatické, mechanické a další neelektrické vlivy), při kterých musí různé součásti systému pracovat. Nejsou zahrnuty speciální podmínky týkající se konkrétně nebezpečí požáru a výbuchu a ionizujícího záření. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Rozsah platnosti a předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Klimatické podmínky, kapitolu 4 - Mechanické vlivy, kapitolu 5 - Další vlivy a kapitolu 6 - Klimatické a mechanické zkoušky. Dále norma obsahuje ještě normativní Přílohy A, B a Přílohu ZA. ČSN EN 60870-2-2 (33 4620) byla vydána v září 1998.

Obsah

ČSN IEC 1304 Norma je českou verzí mezinárodní normy IEC 1304:1994. Mezinárodní norma IEC 1304:1994 má status české technické normy. Účelem této mezinárodní normy je poskytnout uživateli prostředek pro ověření provozuschopnosti typického systému s kapalným scintilátorem. Měřítky provozuschopnosti uvažované v této normě jsou: detekční účinnost systému a reprodukovatelnost četnosti impulzů pozadí i vzorku. Norma nezahrnuje výpočet aktivity vzorku pro zhášené vzorky. Proto se tato norma nezabývá přípravou vzorků, opravami účinnosti (oprava na zhášení) nebo identifikací neznámých radionuklidů. Norma obsahuje tyto kapitoly: Kapitolu 1 - Rozsah platnosti a předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice a symboly, kapitolu 4 - Zdroje a materiály, kapitolu 5 - Provoz a testy, kapitolu 6 - Upozornění, a informativní přílohu A, B a C. Kapitoly i přílohy mají zpravidla další články (oddíly) popř. další podkapitoly. ČSN IEC 1304 (35 6637) byla vydána v září 1998.

Obsah

ČSN EN 993-9 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 993-9:1997. Evropská norma EN 993-9:1997 má status české technické normy. Norma (ČSN) EN 993 se skládá z následujících 18 částí: Část 1 - Stanovení objemové hmotnosti, zdánlivé pórovitosti a skutečné pórovitosti, Část 2 - Stanovení hustoty, Část 3 - Zkoušení žárovzdorných výrobků obsahující uhlík, Část 4 - Stanovení propustnosti pro plyny, Část 5 - Stanovení pevnosti v tlaku za studena, Část 6 - Stanovení pevnosti v ohybu při teplotě místnosti, Část 7 - Stanovení pevnosti v ohybu za zvýšené teploty, Část 8 - Stanovení únosnosti v žáru, Část 9 - Stanovení tečení v tlaku, Část 10 - Stanovení trvalých délkových změn v žáru, Část 11 - Stanovení odolnosti proti náhlým změnám teploty (ENV), Část 12 - Stanovení žárovzdornosti, Část 13 - Referenční žároměrky pro laboratorní použití - Specifikace, Část 14 - Stanovení tepelné vodivosti metodou topného drátu (křížové uspořádání), Část 15 - Stanovení tepelné vodivosti metodou topného drátu (paralelní uspořádání), Část 16 - Stanovení odolnosti proti kyselině sírové, Část 17 - Stanovení objemové hmotnosti zrněných materiálů rtuťovou metodou a konečně Část 18 - Stanovení objemové hmotnosti zrněných materiálů vodní metodou. Tato devátá část evropské normy platí pro metodu stanovení tečení v tlaku žárovzdorných výrobků hutných a tvarovaných výrobků izolačních vyvolané stálým zatížením za konstantní teploty. Princip i postup normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN EN 993-9 (72 6020) byla vydána v září 1998. Nahradila ČSN ISO 3187 (72 6037) z července 1994.

Obsah

ČSN EN 50098-2 Tato evropská norma specifikuje návrh a konfiguraci kabelových rozvodů v budovách uživatelů pro spojení zařízení pro primární přístup ISDN. To zahrnuje - požadavky pro návrh primárního přístupu pro ISDN pro konfiguraci bod-bod; - požadavky na rozvod pro instalaci nové kabeláže; - kritéria pro používání stávající kabeláže; - realizaci primárního přístupu ISDN do univerzálního kabelového systému podle EN 50173. Tato norma se vztahuje na kabelové rozvody v budovách uživatelů pro signály základního přístupu ISDN, jak jsou definovány v ETS 300 011. Požadavky v této normě se také vztahují na rozhraní Open Network Provision 2 048 kbit/s a koncová zařízení odpovídající ETS 300 248.

Obsah

ČSN ISO 11843-1 Tato část ISO 11843 vymezuje termíny a definice vztahující se k zjišťování rozdílu mezi aktuálním stavem systému a jeho základním stavem. Obecné pojmy stanovené v této části ISO 11843, kritická hodnota odezvy a minimální detekovatelná hodnota redukované stavové proměnné (viz definice č. 9 až 11), se užívají v různých situacích, jejichž příkladem může být kontrola přítomnosti určité látky v ma-teriálu, vyzařování energie ze vzorků nebo zařízení nebo geometrické změny deformovaného statického systému. Kritické hodnoty lze odvodit z dané série měření, aby se posoudily neznámé stavy systémů, které série obsahuje, zatímco minimální detekovatelná hodnota redukované stavové proměnné slouží, jakožto charakteristika metody měření, k volbě vhodného procesu měření. Jsou-li pro každou příslušnou úroveň, tj. pro sérii měření, pro proces měření, pro laboratoř nebo pro metodu měření, k dispozici vhodné údaje, lze pro charakterizaci procesu měření, laboratoře nebo metody měření stanovit minimální detekovatelnou hodnotu. Minimální detekovatelné hodnoty pro sérii měření, proces měření, laboratoř nebo metodu měření se mohou navzájem lišit. ISO 11843 se používá pro veličiny měřené na stupnicích, které jsou ve své podstatě spojité. Používá se pro procesy měření a druhy měřicího zařízení, pro něž je vztah mezi střední hodnotou odezvy a hodnotou stavové proměnné popsán kalibrační funkcí. Je-li odezva nebo stavová proměnná vektorová veličina, použijí se pojmy z ISO 11843 odděleně na jednotlivé složky vektorů nebo na funkce těchto složek.

Obsah

ČSN EN 60870-6-601 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60870-6-601:1995. Evropská norma EN 60870-6-601:1995 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 870-6-601:1994 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tento funkční profil (FP) definuje poskytování transportní služby OSI v režimu se spojením mezi koncovým systémem ("referenčním koncovým systémem") používajícím pro přístup na datovou síť s přepojováním paketů (PSDN) trvalý analogový nebo digitální okruh a dalším koncovým systémem ("kompatibilním koncovým systémem"), který je dostupný pomocí metod trvalého přístupu nebo přepojování, buď přímo z téže PSDN, nebo nepřímo přes poskytovanou síťovou službu OSI v režimu se spojením. ČSN EN 60870-6-601 (33 4660) byla vydána v říjnu 1998.

Obsah

ČSN EN 61621 Tato mezinárodní norma popisuje zkušební metodu, která může zajistit předběžné rozlišení mezi podobnými izolačními materiály s ohledem na jejich odolnost proti poškození, jsou-li vystaveny obloukovým výbojům vysokého napětí a nízkého proudu, ke kterým dochází těsně nad jejich povrchem. Výboje způsobují místní tepelný a chemický rozklad a erozi a případně se vytvoří vodivé cesty přes izolační materiál. Agresivita zkušebních podmínek se stupňovitě zvyšuje: v počátečním stupni jsou obloukové výboje s malými proudy opakovaně přerušovány, zatímco v pozdějších stupních obloukový proud narůstá v následných krocích. Kvůli výhodnosti zkušební metody a krátké době potřebné pro zkoušení, je tato zkušební metoda použitelná pro předběžné třídění materiálu, pro zjišťování vlivů změn ve složení materiálu a pro kontrolní zkoušky kvality. Dřívější zkušenosti s touto zkouškou vykazují přijatelnou reprodukovatelnost u reaktoplastů. Při použití termoplastů, některé zkušební laboratoře zaznamenávají nepřijatelně velké změny ve zkušebních výsledcích, které vedou k doporučení nepoužívat zkoušku pro termoplasty. POZNÁMKA - Provádějí se pokusy snížit proměnlivost výsledků zkoušek na termoplastech řízením tlaku elektrody a hloubky vniknutí do materiálu během zkoušky. Bez takového řízení elektrody by zkoušky na mnohých termoplastech nemohly být dostatečné cílevědomě prováděny. Tato zkušební metoda nebude obecně připouštět učiněné závěry, týkající se hodnocení materiálů z hlediska odolnosti vůči oblouku, které může být závislé na různých typech oblouků. Hodnocení materiálů se smí lišit od hodnocení, které bylo zjištěno při zkouškách plazivých proudů za mokra (např. IEC 60112, IEC 60587 a IEC 61302) a od jeho chování v provozu, kde intenzita, opakovací kmitočet a doba vystavení obloukovým výbojům jsou velmi rozdílné.

Obsah

ČSN EN 12136 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12136:1997. Evropská norma EN 12136:1997 má status české technické normy. Norma specifikuje metodu stanovení celkového obsahu karotenoidů a obsahu jednotlivých frakcí karotenoidů v ovocných a zeleninových šťávách a příbuzných výrobcích. Norma obsahuje kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice a symboly, kapitolu 4 - Podstata zkoušky, kapitolu 5 - Chemikálie, kapitolu 6 - Zařízení, která obsahuje neobvyklé Upozornění: Při stanovení jsou používána hořlavá rozpouštědla, proto musí zařízení splňovat předpisy pro použití takových látek. Dále norma obsahuje kapitolu 7 - Postup, kapitolu 8 - Výpočet, kapitolu 9 - Shodnost a kapitolu 10 - Protokol o zkoušce. Dále norma obsahuje informativní Přílohu A s bibliografií a informativní Přílohu B, zabývající se statistickými výsledky mezilaboratorní zkoušky. Princip metody a postup při provádění normalizovaných zkoušek je podrobně popsán. Norma tedy stanovuje metody zjišťování (ověřování) některých kvalitativních znaků (jakosti) významných pro hygienu výživy. ČSN EN 12136 (56 0427) byla vydána v říjnu 1998.