Normy

Obsah

ČSN ISO 760 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 760:1978. Mezinárodní norma ISO 760:1978 má status české technické normy. Tato mezinárodní norma určuje obecnou metodu známou jako metoda Karl Fischera, vhodnou pro stanovení volné vody nebo krystalové vody u většiny tuhých nebo kapalných organických i anorganických chemických výrobků. Určité případy vyžadují bezpečnostní opatření, která jsou specifikována v příslušných mezinárodních normách. (Tuto problematiku norma nerozvádí, a také v celé normě se neupozorňuje na možné nebezpečí methanolu.) Norma uvádí dvě titrační metody, které se liší vizuální, nebo elektrometrickou detekcí konce titrace. Vizuální metoda se použije, pokud není k dispozici elektrometrické zařízení, ale pouze u bezbarvých roztoků. Jde vždy o přímou titraci. U elektrometrické metody však lze titrovat buď přímo, nebo zpětně. Z obou metod je elektrometrická metoda přesnější, ať už z přímou nebo zpětnou titrací, a proto je doporučená. Princip obou metod i postup při provádění normalizovaných zkoušek je podrobně popsán. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy a oblast použití, kapitolu 2 - Podstata zkoušky, kapitolu 3 - Reakce, kapitolu 4 - Chemikálie a činidla, kapitolu 5 - Přístroje a pomůcky, kapitolu 6 - Vizuální titrace, kapitolu 7 - Přímá elektrometrická titrace, kapitolu 8 - Zpětná elektrometrická titrace a kapitolu 9 - Protokol o zkoušce. Dále norma obsahuje normativní Přílohy A, B a C. ČSN ISO 760 (65 0330) byla vydána v říjnu 1998. Nahradila ČSN 65 0330 z 3.6.1981.

Obsah

ČSN EN 1620 Tato norma specifikuje požadavky na konstrukci budov používaných pro bezpečné zacházení s mikroorganismy a vlastními produkty, pokud představují biologické nebezpečí. POZNÁMKA 1 - Při aplikaci této evropské normy se dbá na existující národní předpisy jako jsou předpisy týkající se genetického inženýrství, emisí dostávajících se do vod a prostředí. Výrobní budovy zahrnují budovy, které, je-li to třeba, obsahují různé fermentory a kontinuální výrobní zařízení. Konstrukce výrobních budov zahrnuje konstrukci zařízení spojeného s vlastní budovou a nezahrnuje specifické výrobní vybavení. POZNÁMKA 2 - Výběrem výrobního vybavení se zabývá připravovaná norma "Zavádění výrobního vybavení podle stupně rizikovosti" (viz příloha B [3]). Tato evropská norma se nevztahuje na konstrukční požadavky, které ovlivňují správnou výrobní praxi (viz Příloha B [6]) nebo jakost výrobků. Ty jsou popsány v odpovídajících kódech výrobní praxe a v národních předpisech. Doporučuje se uvažovat oba aspekty souběžně.

Obsah

ČSN EN 12075 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12075:1997. Evropská norma EN 12075:1997 má status české technické normy. Tato evropská norma specifikuje zásady posuzování a výběru postupů pro fermentaci a zpracování tak, aby se tyto postupy prováděly způsobem zajišťujícím bezpečnost pro pracovníky, pro vnější prostředí a pro výrobek a aby přispěly k jakosti výrobku. Tato evropská norma je určena k použití těmi, kteří projektují a/nebo provádějí postupy a rovněž pro jiné zainteresované strany. Základní operace zde nejsou podrobně popsány a jednotlivé výrobní postupy mohou vyžadovat specifické zařízení nebo základní operace, které zde nejsou popsány. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy a oblast použití, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Popis postupu a kapitolu 5 - Management rizika, která zvlášť podrobně popisuje postup při posuzování rizika, s řízení rizik (zřejmě ne zcela přesné překlad "risk assessment" a "risk management"). Norma obsahuje ještě informativní Přílohu A s bibliografií. ČSN EN 12075 (83 1004) byla vydána v říjnu 1998.

Obsah

ČSN EN 175 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 175:1997. Evropská norma EN 175:1997 má status české technické normy. Tato evropská norma stanoví bezpečnostní požadavky a zkušební metody na osobní ochranné prostředky používané pro ochranu očí a obličeje pracovníků proti škodlivému optickému záření a jiným specifickým rizikům nebo ohrožením při běžném svařování, řezání a obdobných činnostech. Tato norma stanoví ochranu včetně ergonomických hledisek proti rizikům a ohrožením vyvolaným zářením, hořlavostí, mechanickým a elektrickým působením. Prostředek je konstruován tak, aby bylo možné realizovat sestavu buď z filtrů s krycími zorníky (nebo s vnitřními ochrannými zorníky) nebo z filtrů bez krycích zorníků (nebo bez vnitřních ochranných zorníků) podle doporučení výrobce ochranného prostředku pro svařování podle EN 166:1995 (v ČR zavedena jako ČSN EN 166) a souladu s EN 169:1992 (v ČR zavedena jako ČSN EN 169) a EN 379:1994 (v ČR zavedena jako ČSN EN 379). Na kukly, ochranné štíty pro inspekční personál, ochranné prostředky proti laserovému záření a svářečské ochranné prostředky pro speciální použití se tato norma nevztahuje. Tato norma definuje používané termíny a stanoví specifické požadavky na materiály, konstruování a výrobu. Norma dále obsahuje kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Konstrukce a výroba, kapitolu 5 - Požadavky, kapitolu 6 - Náhlavní nosič svářečské kukly, kapitolu 7 - Požadavky na ochranná zařízení se speciálními vlastnostmi, kapitolu 8 - Zkušební metody, kapitolu 9 - Značení a kapitolu 10 - Informace pro uživatele. Dále norma uvádí informativní Přílohy NA a ZA. V této Příloze ZA je uvedeno zejména: "Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO/EFTA) a podporuje splnění podstatných požadavků Směrnice EU 89/686/EHS. Upozornění: Na výrobek (výrobky), který(é) je (jsou) předmětem této normy, se mohou vztahovat další požadavky a další směrnice EU. Následující ustanovení této normy podporují splnění podstatných požadavků uvedených v Příloze II, Směrnice EU 89/686/EHS. Shoda s těmito ustanoveními této normy je jedním ze způsobů zajištění shody se specifickými podstatnými požadavky příslušné směrnice a přidružených předpisů ESVO (EFTA)." Jde tedy o evropskou harmonizovanou normu ČSN EN 175 (83 2455) byla vydána v listopadu 1998.

Obsah

ČSN ISO 6862 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 6862:1996. Mezinárodní norma ISO 6862:1996 má status české technické normy. Tato mezinárodní norma specifikuje soubor 188 grafických znaků včetně jejich kódové prezentace. Ta se skládá z kódové tabulky a legendy, která obsahuje jméno nebo význam každého grafického znaku a vysvětlující poznámky. Tato mezinárodní norma se zabývá přenosem matematických znaků v bibliografických záznamech, ale ne jejich použitím ve zdrojových dokumentech. ČSN ISO 6862 (01 0156) byla vydána v prosinci 1998.

Obsah

ČSN IEC 61650 V této mezinárodní normě jsou specifikovány postupy pro porovnání dvou pozorovaných - intenzit poruch; - parametrů proudu poruch; - intenzit/parametrů proudů příslušných událostí. Postupy se používají k určení, zda může být domnělý rozdíl mezi dvěma soubory pozorování považován za statisticky významný. Předpokládá se, že časové intervaly do poruchy (události)/mezi poruchami (událostmi) jsou nezávislé a jsou shodně exponenciálně rozděleny během období pozorování (to jest během kumulované platné doby zkoušky). POZNÁMKA - Z tohoto předpokladu vyplývá, že intenzita poruch/parametr proudu poruch je konstantní. Dále se předpokládá, že existují technické nebo jiné důvody k domněnce, že mezi pozorovaným znakem bezporuchovosti dvou porovnávaných souborů výrobků může existovat rozdíl (zlepšení nebo zhoršení). Některé příklady typických aplikací jsou popsány v 5.4. Metody jsou navrženy jako testy hypotéz, které se specifikovaným rizikem (na specifikované hladině významnosti) vyjadřují, zda dvě řady pozorování náležejí do stejného základního souboru nebo ke stejnému procesu, to jest, že mají stejnou skutečnou střední hodnotu. POZNÁMKA - Intenzita poruch, která se týká neopravovaných objektů, je sdružena s dobami do poruchy. Parametr proudu poruch, který se týká pouze opravovaných objektů, je sdružen s bodovým procesem popisujícím posloupnost událostí, například dob mezi poruchami na časové ose. Tyto postupy se neomezují jen na porovnání intenzity poruch/parametru proudu poruch, ale mohou se použít na pozorování dvou řad jakýchkoliv platných událostí za předpokladu, že platí výše uvedené předpoklady. POZNÁMKA - Dvě řady pozorování se mohou týkat objektů ze stejného základního souboru nebo stejných objektů za různých podmínek (například v různém prostředí nebo při odlišném zatížení) nebo oprávněně srovnatelných řad událostí (například automobilových nehod na silnici). Jsou předepsány numerické metody i grafický postup. Období pozorování týkající se těchto dvou řad nemusejí být nutně stejná, avšak pokud jsou stejná, potom jsou metody velmi jednoduché.

Obsah

ČSN EN 1988-1 Norma je českou verzí evropské normy EN 1988-1:1998. Evropská norma EN 1988-1:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma se skládá z následujících částí: Část 1 - Optimalizovaná Monier-Williamsova metoda, 2 - Enzymatická metoda. Siřičitan může být použit ke konzervaci potravin. Za účelem minimalizace možných negativních účinků na zdraví je v mnoha zemích používání siřičitanu v potravinách regulováno. proto bylo vyvinuto mnoho metod ke zjištění přítomnosti siřičitanu a stanovení jeho množství v různých druzích potravin. Tato norma popisuje destilační metodu stanovení obsahu siřičitanu (jako oxid siřičitý) v potravinách, kde jeho koncentrace je přibližně 10 mg.kg-1 a více. Princip metody i postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. Norma tedy stanovuje základní postupy pro stanovení kontaminantu potravin významného pro hygienu výživy. ČSN EN 1988-1 (56 0025) byla vydána v prosinci 1998.

Obsah

ČSN 46 7092-42 ČSN 46 7092 se skládá z těchto částí: Část 1 - Všeobecná ustanovení, Část 2 - Příprava vzorků ke zkoušení, Část 3 - Stanovení obsahu vlhkosti, Část 4 - Stanovení dusíkatých látek, Část 5 - Stanovení dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové, Část 6 - Stanovení obsahu močoviny, Část 7 - Stanovení obsahu tuku, Část 8 - Stanovení čísla kyselosti tuku, Část 9 - Stanovení obsahu popela, Část 10 - Stanovení nerozpustného podílu popela v kyselině chlorovodíkové, Část 11 - Stanovení obsahu celkového fosforu, Část 12 - Stanovení obsahu vápníku, Část 13 - Stanovení obsahu hořčíku, Část 14 - Stanovení obsahu draslíku, Část 15 - Stanovení obsahu sodíku, Část 16 - Stanovení obsahů mědi, železa, manganu a zinku, Část 17 - Stanovení celkového obsahu síry, Část 18 - Stanovení obsahu ve vodě rozpustných chloridů, Část 19 - Stanovení volné, vázané a celkové kyselosti vodního výluhu, Část 20 - Stanovení obsahu vlákniny, Část 21 - Stanovení obsahu škrobu, Část 22 - Stanovení obsahu cukrů, Část 23 - Stanovení obsahu laktózy, Část 24 - Stanovení obsahu bezdusíkatých látek výtažkových, Část 25 - Stanovení obsahu aminokyselin, Část 26 - Stanovení obsahu uhličitanů, Část 27 - Stanovení obsahu bílkovin, Část 28 - Stanovení aktivity ureázy v produktech s obsahem sóji, Část 29 - Stanovení obsahu amoniaku v rybích moučkách, Část 30 - Stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných směsích, Část 31 - Stanovení indexu rozpustnosti mléčných krmných směsí, Část 32 - Stanovení velikosti tukových částic v mléčných krmných směsích, Část 33 - Stanovení obsahu feromagnetických příměsí, Část 34 - Stanovení škůdců, Část 35 - Stanovení zrnitosti, Část 36 - Stanovení odrolu granulovaných krmiv, Část 37 - Neobsazeno, Část 38 - Stanovení pevnosti granulí v tlaku, Část 39 - Stanovení odolnosti granulí proti otěru, Část 40 - Stanovení rozměrů granulí a briket, Část 41 - Senzorické zkoušení barvy, pachu, struktury a konzistence, Část 42 - Zkoušení jakosti siláží, Část 43 - Hodnocení jakosti fermentačního procesu siláže, Část 44 - Stanovení obsahu kadmia a olova, Část 45 až 60 Neobsazeny, Část 61 - Stanovení obsahu amprolia, Část 62 - Stanovení obsahu avilamycinu, Část 63 - Stanovení obsahu clopidolu, Část 64 - Stanovení obsahu dimetridazolu, Část 65 - Stanovení obsahu furazolidonu, Část 66 - Stanovení obsahu lasalocidu, Část 67 - Stanovení obsahu hydrochloridu lyzinu, Část 68 - Stanovení obsahu maduramicinu, Část 69 - Stanovení obsahu monenzinu, Část 70 - Stanovení obsahu narazinu, Část 71 - Stanovení obsahu nikarbazinu, Část 72 - Stanovení obsahu nitrovinu, Část 73 - Stanovení obsahu olachindoxu, Část 74 - Stanovení obsahu robenidinu, Část 75 - Stanovení obsahu salinomycinu, Část 76 - Stanovení obsahu vitaminu A, Část 77 - Stanovení obsahu virginiamycinu, Část 78 - Stanovení obsahu vitaminu E, Část 79 - Neobsazeno, Část 80 - Neobsazeno, Část 81 - Vyhodnocování a výpočet výsledků stanovení doplňkových látek difuzní plotnovou metodou, Část 82 - Stanovení obsahu acetylaminonitrothiazolu, Část 83 - Stanovení obsahu avoparcinu, Část 84 - Stanovení obsahu cholinu, Část 85 - Stanovení obsahu kurasanu, Část 86 - Stanovení obsahu methioninu, Část 87 - Stanovení obsahu pantothenanu vápenatého, Část 88 - Stanovení obsahu přidaného threoninu, Část 89 - Stanovení obsahu vitaminu B12, Část 90 - Stanovení obsahu vitaminu B2, Část 91 - Stanovení obsahu vitaminu B6, Část 92 - Stanovení obsahu vitaminu C, Část 93 - Stanovení obsahu vitaminu K3, Část 94 - Stanovení obsahu zoalenu, Část 95 - Stanovení obsahů amprolia a cholinu souběžně vedle sebe, Část 96 - Stanovení obsahu clopidolu a methylbenzochátu vedle sebe v Lerbecku, Část 97 - Stanovení tylosinu a Část 98 - Stanovení obsahu flavomycinu. Tato norma platí pro zkoušení jakosti konzervace silážových krmiv. Uvedené metody zkoušení jsou použitelné pro všechny druhy silážových krmiv. Princip metod i postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. Dále norma uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Podstata zkoušky, kapitolu 5 - Odběr vzorků a jejich předání ke zkoušení, kapitolu 6 - Úprava vzorku pro zkoušení, kapitolu 7 - Stanovení výživné hodnoty, kapitolu 8 - Příprava vodního výluhu siláže (zásobní roztok), kapitolu 9 - Stanovení hodnoty pH a formolové titrace, kapitolu 10 - Stanovení obsahu amoniaku a výpočet stupně proteolýzy, kapitolu 11 - Stanovení obsahu alkoholu, kapitolu 12 - Stanovení obsahu silážních kyselin a kapitolu 13 - Stanovení stupně stlačitelnosti řízkových siláží. ČSN 46 7092-42 byla vydána v prosinci 1998. Tato norma spolu s ČSN 46 7092-43 nahrazuje část IV ČSN 46 7012 z 20.5.1977.

Obsah

ČSN EN 1988-2 Norma je českou verzí evropské normy EN 1988-2:1998. Evropská norma EN 1988-2:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma se skládá z následujících částí: Část 1 - Optimalizovaná Monier-Williamsova metoda, 2 - Enzymatická metoda. Siřičitan může být použit ke konzervaci potravin. Za účelem minimalizace možných negativních účinků na zdraví je v mnoha zemích používání siřičitanu v potravinách regulováno. proto bylo vyvinuto mnoho metod ke zjištění přítomnosti siřičitanu a stanovení jeho množství v různých druzích potravin. Tato norma popisuje enzymatickou metodu stanovení obsahu siřičitanu (jako oxid siřičitý) v potravinách. Ostatní sloučeniny síry jako sírany, sulfidy nebo thiosírany neruší stanovení obsahu siřičitanu. Karbonylsiřičitanové komplexy reagují jako volné siřičitany. Isothiokyanáty, vyskytující se např. v hořčici, ruší stanovení siřičitanů. Tuto metodu nelze použít pro zelí, sušený česnek, sušenou cibuli, zázvor, pórek a sojové bílkoviny. Bylo dokázáno, že analýzy izolovaných sojových bílkovin vedou k falešně pozitivním výsledkům. Princip metody i postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. Norma tedy stanovuje základní postupy pro stanovení kontaminantu potravin významného pro hygienu výživy. ČSN EN 1988-1 (56 0025) byla vydána v prosinci 1998.